Organizace pro hospodářskou spolupráci a vývoj snížila předpovědi pro růst evropských ekonomik. Ekonomiky eurozóny by měly v tomto čtvrtletí zaznamenat růst pouze o 1%, zatímco v prvním kvartálu příštího roku by mělo dojít k celkovému propadu až na -0,4%. Globální ekonomický růst by tento rok měl činit 3,8%, přičemž příští rok by se měl o 0,4% snížit. Propad zaznamenají i vedoucí ekonomiky EU jako Velká Británie a Německo. Poslední průzkumy dále ukazují i výrazný pokles německého exportu.
Archiv rubriky: Mezinárodní organizace
Čína k útoku NATO na pákistánské jednotky: „jsme v šoku!“
Čínské ministerstvo zahraničí v reakci na incident, při kterém bylo zabito 24 pákistánských vojáků, vyjádřilo svou upřímnou soustrast a plnou podporu Pákistánu, přičemž mluvčí ministerstva Hong Lei upozornil, že pro Čínu se jedná o velký šok a je velmi znepokojena. Mluvčí pákistánské armády, generálmajor Athar Abbas, již razantně odmítl tvrzení sil NATO, že se pod palbu dostaly jako první s tím, ať NATO tento fakt dokáže jakoukoliv škodou či ztrátou. Pro USA je tento vývoj asi nejhorší možnou variantou, neboť v posledních měsících, kdy vzájemné vztahy s Pákistánem utrpěly výrazné škody, Pákistán se stále více spojuje s Čínou, která tradičně považuje Pákistán za svého spojence proti Indii.
MMF připravuje krizovou půjčku pro Itálii, v případě že by nezvládala, sám na to ale nemá prostředky
Mezinárodní měnový fond (MMF) připravil záchranný plán v hodnotě až 600 miliard eur, pro případ, že by se italská dluhová krize zhoršila, informaci přinesly italské noviny La Stampa. Úvěr 400 – 600 miliard Euro by pak Itálii měl poskytnout mezi 12 až 18 měsíci času na zavedení zásadních rozpočtových škrtů. MMF by mimo jiné zaručil úrokovou sazbu 4% nebo 5%, což je podstatně výhodnější sazba, než za kterou si Itálie půjčuje na komerčních trzích, kde se sazba za dvouleté a pětileté dluhopisy vyšplhala nad 7%. Ovšem MMF sám přiznává, že nemá dostatek prostředků k poskytnutí tak velkého úvěru, v takové případě by pak spolupracoval s Evropskou centrální bankou (ECB), u které by se za Itálii zaručil.
Pákistán po uzavření hranic pro NATO vydal ultimátum k vyklizení svých letišť
Pákistánský ministr zahraničí Hina Rabbani Khar upozornil svého amerického protějška, Hillary Clonton, že útok, při kterém zahynuli pákistánští vojáci , je nepřijatelný. Přičemž oznámil, že tím došlo k znegování dosavadního pokroku ve vzájemných vztazích USA a Pákistánu. Ačkoliv americká ministryně přislíbila šetření incidentu a vyjádřila svou soustrast, Islámábád již včera uzavřel všechny hraniční přechody pro zásobování jednotek NATO v Afghánistánu, které jsou pro mise spojenců životně důležité. Dnes také Pákistán vydal patnáctidenní ultimátum na vyklizení letecké základny, kterou USA využívá pro své bezpilotní letouny.
Svoboda médií v Makedonii se nebezpečně zhoršuje
To poznamenal viceprezident americké nevládní neziskové organizace Freedom House, která se zabývá hájením a studiem demokracií v zemích po celém světě. Paola Schrajfer řekl, že makedonská vláda potřebuje zavést nové reformy ve zpravodajském zákoně, a zároveň podpořit implementaci dosavadních zákonných opatření. Dle organizace Freedom House v zemi chybí pluralita v sektoru médií, stejně jako transparentnost a zodpovědnost ve vlastnických strukturách jednotlivých zpravodajských společností. Tamní vláda podle slov Paola Schrajfera potřebuje zavést politicky nestranné a transparentní zpravodajské médium.
Pobaltské státy zažádaly o prodloužení ochrany jejich vzdušného prostoru silami NATO
Ministři zahraničí Litvy, Lotyšska a Estonska společně zažádali o prodloužení mise NATO na ochranu jejich vzdušného prostoru. Vzdušné síly Severoatlantické aliance brání tyto tři pobaltské státy od doby jejich vstupu do tohoto společenství v roce 2004. Současná mise by měla vypršet v roce 2014, avšak představitelé všech tří vláda se shodli na tom, že nemá smysl investovat do vlastní letecké obrany v případě, že ji mohou zajistit spojenci z NATO.
Francouzský prezident Nikolas Sarkozy odmítl nařčení z politické sabotáže
Prezident Sarkozy odmítl obvinění z politického spiknutí s cílem zdiskreditovat bývalého šéfa Mezinárodního měnového fondu (MMF) Dominique Strauss-Kahna. Novinář Edward Jay Epstein vznesl otázku, zda-li telefon patřící Strauss-Kahnovi nebyl využit jeho politickými odpůrci v době jeho zatčení v květnu na základě obvinění ze sexuálního útoku na hotelovou služku. V té době byl Strauss-Kahn, bývalý ministr financí, hlavním favoritem na výhru ve francouzských prezidentských volbách v příštím roce. Skandál jej však dohnal k rezignaci na svůj post v MMF a ukončil jeho prezidentské vyhlídky.
NATO obviněno ze zabití 24 pákistánských vojáků
Podle pákistánských úřadů vrtulníky Severoatlantické aliance zaútočily na vojenskou základnu poblíž hranic s Afghánistánem. Dle pákistánské strany byl útok nevyprovokovaný. Pákistán v reakci na celou událost uzavřel hraniční přechody sloužící pro dopravu zásob jednotkám NATO do Afghánistánu. Vedení Severoatlantické aliance prý celý incident podrobí vyšetřování.
Nouriel Roubini: „Pravděpodobnost rozpadu eurozóny je nyní 50%“
Podle tohoto amerického ekonoma nemá MMF dostatek zdrojů na to, aby eurozónu zachránil. Navíc je prý již zřejmé, že krize neprobíhá pouze na periferiích eurozóny, ale i v jejím srdci. Za nepravděpodobnější adepty pro opuštění měnové unie považuje Nouriel Roubini Řecko a Portugalsko. Bez těchto zemí by se však podle jeho slov eurozóna dokázala obejít. Rozpad by s určitostí nastal při výpadku jedné z hlavních ekonomik tohoto celku. Problémem jsou také dluhopisové závazky Itálie a Španělska pohybující se okol 3 bilionů eur. Samotné peníze ovšem podle Roubiniho situaci nezachrání, kvůli probíhající recesi v celé eurozóně.
5. prosince Mezinárodní soudní dvůr rozhodne o žalobě Makedonie proti Řecku
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu (ICJ) přislíbil vydání rozsudku o sporu zapříčiněným dlouhodobým sporem o název Makedonie. Podstatou soudu je fakt, že se Řecko v roce 1995 v bilaterální dohodě přislíbilo přestat blokovat vstup Makedonie mezinárodních společenství, ovšem v roce 2008 na summitu NATO v rumunské Bukurešti byl vstup Makedonie opět zablokován. Makedonie se poté obrátila na ICJ s tím, že Řecko je povinno dodržet své závazky vyplývající z prozatímní bilaterální dohody z roku 1995. Řecko svou obhajobu před ICJ zakládá na tom, že při rozhodování nemá Řecko žádné právo veta, ale že se rozhoduje na společném konsenzu všech členů NATO. Podle Řecka se všichni členové dohodly na pozdržení členství, které bude nejlepším řešením, dokud nebude vyřešen spor o název Makedonie. Athény také již vyzvaly ICJ, aby oznámil, že žaloba nespadá do jeho pravomoci.
Sýrie dostala od Arabské ligy jednodenní ultimátum
Liga arabských států dala Sýrii ultimátum jednoho dne na podpis protokolů, které umožní Arabské lize vyslat do Sýrie mezinárodní pozorovatele monitorovat situaci. Pokud Sýrie nevyhoví požadavkům, bude čelit sankcím ze strany Arabské ligy. Shodli se na tom zástupci členských států v Káhiře, kterou nyní zmítají nepokoje kvůli vojenské vládě. Turecko mezitím již zcela otevřeně vyzvalo syrského prezidenta Bashara al-Assada, aby odstoupil, a Francie navrhla vytvoření „humanitárních koridorů“, které by umožnili do země dopravovat humanitární pomoc pro civilisty v nouzi. Francouzský návrh ovšem zatím Arabská liga neprojednávala.
Jemenský prezident má po podepsané dohodě odcestovat do USA
Jemenský prezident Ali Abdullah Saleh se bude léčit v New Yorku poté, co dnes podepsal dohodu, kterou ukončuje svou 33 let dlouhou vládu v této zemi, řekl to generální tajemník OSN, Ban Ki-moon. Prezident Saleh podepsal dohodu o postupném předání moci v Saúdské Arábii, kterou pomohly vytvořit státy Perského zálivu a OSN. Generální tajemník OSN dále řekl, že se s jemenským prezidentem rád uvidí, ovšem okolnosti lékařské prohlídky v USA nezmínil. Rada bezpečnosti OSN zatím v pondělí bude jednat o situaci v Jemenu, kde pokračují protesty, neboť demonstranti žádají soud s prezidentem Salehem.
MMF hodlá pomoci zemím, které jsou ovlivněny krizí v eurozóně
Mezinárodní měnový fond poskytne možnost krátkodobé likvidity těm zemím, které nyní čelí rizikům vlivem krize eurozóny. Finance budou dostupné po dobu šesti měsíců. Posílení úvěrových nástrojů má sloužit jako preventivní opatření před problémy, které může současná situace přinést zemím v okolí EU. MMF nicméně neupřesnil, kterých zemí by se tato pomoc mohla týkat.
Rusko bude na americký program evropské protiraketové obrany reagovat balistickými raketami a radary
Ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes učinil oficiální prohlášení o tom, jak bude Rusko reagovat na stagnaci v jednání se Spojenými státy o otázce protiraketové obrany: Na základě jeho nařízení má ruské ministerstvo obrany uvést ve městě Kaliningrad do provozu radiolokační stanici systému varování před raketovým útokem. Dále má být posílena ochrana objektů strategických jaderných sil a vypracován soubor opatření, která v případě nutnosti zabezpečí zničení informačních a řídících systémů protiraketové obrany. Dle slov D. Medveděva odmítá Rusko v případě pokračování nepříznivého vývoje postoupit další kroky v oblasti odzbrojení a kontroly zbrojení, a dojde-li k narušení strategické rovnováhy sil, bude země nucena úplně odstoupit od odzbrojovací smlouvy START (tato možnost plyne podle prezidenta ze samotné podstaty smlouvy). Podle D. Medveděva je však ještě stále čas na to, aby státy dospěly k dohodě – Rusko „má politickou vůli k dosažení potřebné dohody, která by mohla otevřít zcela novou kapitolu ve vztazích se Spojenými státy a NATO.“
Výbor OSN pro lidská práva odsoudil Sýrii a vyzval k svět většímu tlaku
Výbor OSN pro lidská práva odhlasoval odsouzení syrské vlády za tvrdé zákroky proti demonstrantům a vyzval k zintenzivnění mezinárodního tlaku na syrského prezidenta Bashara al-Assada. Usnesení předložila k hlasování Francie spolu s Německem a Velkou Británií. Syrský velvyslanec při OSN v reakci obvinil evropské státy z podněcování občanské války. Rusko a Čína již minulý měsíc vetovaly v Radě bezpečnosti OSN rezoluci odsuzující syrskou vládu.
Červený kříž: „Saif al-Islam je v pořádku“
Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) uvedl, že navštívil Saifa al-Islama Kaddafiho ve vazbě ve městě Zintan, kde je držen místními milicionáři. Podle mluvčího ICRC Stevena Andersona je Saif al-Islam v dobrém zdravotním stavu, ovšem další informace Červený kříž odmítl poskytnou s odůvodněním své nezávislé povahy.
Africká unie označila novou teroristickou skupinu a vyzvala OSN ke stejnému kroku
Africká unie zařadila do seznamu teroristických skupin ugandskou Armádu božího odporu (LRA), která existuje od roku 1987 a operuje na území Ugandy, Jižního Súdánu, Demokratické republiky Kongo a Středoafrické republiky. LRA je povstalecká armáda, která ve jménu křesťanské ideologie smíšené s africkými vlivy od roku 2007 vede otevřené povstání proti Ugandské vládě. Vůdce LRA Joseph Kony se označuje za „mluvčího boha“ a samotná LRA je zodpovědná za znásilňování, vraždy, porušování lidských práva a mimo jiné i z verbování tzv. dětských vojáků či sebevražedných útoků. Podle odhadů OSN má LRA na svědomí desítky tisíc mrtvých či znetvořených nebo znásilněných. USA v říjnu tohoto roku rozhodly do Ugandy vyslat 100 vojenských poradců, kteří mají ugandské armádě pomoci v boji s LRA. Rada pro mír a bezpečnost Africké unie zároveň vyzvala Radu bezpečnosti OSN, aby učinila totéž a stejně jako Africká unie vyzvala africké země, aby zvážily zavedení takových předpisů a změny legislativy, které by zakázaly činnost jakýchkoliv místních orgánů LRA na svém území a uznaly členství v LRA za trestné pro jednotlivce.
Maďarsko žádá Mezinárodní měnový fond o podporu
Maďarské ministerstvo financí hájí tento krok tím, že by se mělo jednat o podporu, která by zajistila ekonomický růst a naopak nezatížila stávající dluh země. Jednat by se přitom mělo o druh pojistných smluv, který by zvýšil bezpečnost maďarských investorů v době krize. Mluvčí MMF oznámil, že výše pomoci zatím nebyla ustanovena bude projednávána v závislosti na požadavcích maďarské vlády. Maďarsku se již dostalo pomoci od EU a MMF v roce 2008. Středopravá vláda Viktora Orbána přerušila jednání s MMF v roce 2010, což vedlo k ochlazení vztahů mezi vládou a fondem.
Izraelský ministr obrany volá po akci proti Íránu
Izraelský ministr obrany, Ehud Barak, v neděli vyzval k opatření proti Íránu, které by této zemi zabránilo získat jaderné zbraně, slovy: „přišel čas“. Ministr Ehud Barak v rozhovoru pro CNN ale odmítl přímo sdělit, zda se Izrael chystá nyní napadnout Írán, s tím, že to není předmětem veřejné diskuse. Izraelský ministr obrany ale poté dodal, že zpráva z 8. listopadu, kterou předložila Mezinárodní agentura pro atomovou bezpečnost (MAAE), vedla k „vystřízlivění“ mnoha světových vůdců a veřejnosti, neboť lidé podle jeho názoru pochopili, že nadešel čas řešit tuto situaci. Podle izraelských médií již před zveřejněním zprávy MAAE o íránském jaderném programu, který podle MAAE může sledovat cíl vytvoření jaderných zbraní, izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Barak začali hledat podporu vlády a parlamentu pro vojenský úder proti Íránu.
Rusko obviňuje západní státy z provokace v syrské otázce
Rusko obviňuje západní země z provokativního chováni ve vztahu k syrské krizi. Rusům se nelíbí, že západní země v čele s Velkou Británií říkají syrské opozici, že na dialog se syrskou vládou již mlže zapomenout. Ruský ministr zahraničí, Sergej Lavrov to označil za provokaci na mezinárodní úrovni a zkritizoval Západ za to, že zatímco Liga arabských států vyzývá k zastavení násilí, Západ odrazuje opozici od dialogu s prezidentem Basharem al-Assadem. Rusko je v současnosti jediným znatelným spojencem syrské vlády a opakovaně vyzývá západní státy, aby měly k Sýrii více vyvážený přístup.
Kazachstán chce po Rusku vstoupit do WTO do konce roku 2012
Kazachstán plánuje vstoupit do Světové obchodní organizace (WTO) do konce roku 2012, oznámil to kazašský prezident Nursultan Nazarbajev agenturám Interfax a RIA Novosti, podle kterého již Kazachstán dokončil všechna jednání s členskými zeměmi WTO. Kazašský premiér také zdůraznil, že je důležité, aby do WTO vstoupilo jako první Rusko, které je pro Kazachstán strategickým obchodním partnerem a skrze které do Evropy vedou všechny kazašské dopravní koridory.
Prezident Haiti plánuje obnovení činnosti tamní armády
Prezident Michel Martelly ustanovil speciální komisi, která by se měla zabývat plány na znovuzavedení státních ozbrojených složek. Armáda byla na Haiti rozpuštěna před 16 lety a od roku 2004 dohlíží na pořádek v zemi vojáci mírové mise OSN. Tyto jednotky byly za dobu svého působení několikrát posíleny, zejména v roce 2010, kdy došlo na Haiti k ničivému zemětřesení. Úkolem nedávno jmenované vlády je nyní rozběhnout proces na plné převzetí kontroly nad situací v zemi, s čímž je spojena i otázka její obrany. Přesná podoba plánu by měla být zveřejněna 1. ledna 2012.
USA hodnotí jednání Číny při řešení konfliktu v Jihočínském moři jako konstruktivní
To řekl americký prezident Barack Obama po schůzce s čínským premiérem Wenem Jiabaem, která se odehrála na pozadí probíhajících jednání organizace ASEAN. O území v Jihočínském moři, přes které procházejí důležité námořní trasy, a kde se navíc mohou nacházet cenná ložiska zemního plynu a ropy, vede spory celkem šestice zemí z regionu jižní a východní Asie. Tyto spory v minulosti několikrát málem vyústily ve válečný konflikt.