Demonstrace se spustily poté, co mezinárodní pozorovatelé zveřejnili stanovisko o ruských parlamentních volbách, ve kterém hovoří o zjevném porušení pravidel. Policie v ulicích zatkla již okolo 300 lidí. Hlasování prý bylo tendenční ve prospěch strany premiéra Vladimira Putina Jednotné Rusko. Pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě dokonce hovoří o manipulaci s hlasy a obsahem volebních uren. Nad tímto prohlášením vyjádřil znepokojení i mluvčí Bílého domu. Jednotné Rusko ztratilo v tamním parlamentu celkem 77 křesel.
Archiv rubriky: Mezinárodní organizace
Ekologičtí aktivisté pronikli do francouzské jaderné elektrárny
Aktivistům světově známe ekologické organizace Greenpeace se dnes povedlo dostat do elektrárny v Nogent-sur-Seine. Vláda vydala prohlášení, že zajištění bezpečnosti areálu selhalo v době, kdy se deseti aktivistům povedlo vylézt na budovu jednoho z reaktorů za účelem rozvinutí transparentu. Ten měl ukázat, že bezpečná jaderná energie neexistuje. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy akci aktivistů kritizoval. Uvedl, že zveřejní všechny audity prověrek jaderných elektráren, které proběhly po japonské katastrofě jaderné elektrárny Fukušima. Omezit jadernou energetiku však ve Francii nehodlá.
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) rozhodl: „Řecko porušilo své závazky vůči Makedonii“
Podle soudního orgánu OSN, Mezinárodního soudního dvora v Haagu (ICJ), se Řecko dopustilo porušení své povinnosti vůči Makedonii, která podala k ICJ stížnost. Řecko totiž zablokovalo v roce 2008 v Bukurešti přístup Makedonie do NATO, přičemž se již dříve smluvně zavázalo tak nejednat v prozatímní dohodě s Makedonií v roce 1995.
WTO: „evropská krize začíná brzdit i Afriku“
Šéf Světové obchodní organizace (WTO), Pascal Lamy, na konferenci Africké unie v Ghaně oznámil, že eurozóna omezuje obchod afrických zemí a jejich ekonomický růst, protože africký kontinent je téměř závislí na exportu na evropské trhy. Dále generální ředitel WTO prohlásil, že africké ekonomiky čeká významný pokles růstu, pokud bude současný stav eurozóny pokračovat: „-1% v EU znamená -0,5% v Africe“. Podle statistik EU obchod mezi EU a africkými zeměmi s koloniální historií např. v roce 2008 dosáhl 278 miliard Euro.
Organizace latinské Ameriky CELAC podpořila Argentinu v nároku na britské Falklandy
Nové společenství latinskoamerických a karibských států CELAC, kterou včera zahájil venezuelský prezident Hugo Chávez, se ostře postavilo proti sankcím USA na Kubu a dále podpořilo Argentinu v nárokování si britských ostrovů Falklandy, o které vedla Argentina s Velkou Británií v roce 1982 neúspěšnou válku.
Prezident Venezuely pořádá summit zemí Latinské Ameriky a Karibiku
Cílem setkání celkem 33 států, vyjma USA a Kanady, je posílení regionální spolupráce. Celý tento blok by podle slov prezidenta Huga Cháveze měl následně působit jako protiváha vlivu USA v regionu. Výsledkem dvoudenního summitu by pak mělo být vytvoření nového společenství zvaného Komunita latinskoamerických a karibských států (CELAC).
Eritreu čeká zmírnění sankcí Rady bezpečnosti OSN
Příští týden plánuje Rada bezpečnosti OSN hlasovat o uvolnění sankcí proti Eritrei, která čelí od roku 2009 sankcím, které dle návrhu Gabonu zakázaly zahraničním firmám investování do těžebního průmyslu, dovoz minerálů a zablokovaly placení daní, které Eritrea uvalila na převodu finanční převody svých občanů v zahraničí. Eritrea od války s Etiopií má velké množství svých obyvatel rozptýlené po Blízkém východě a mezinárodní společenství obviňuje vládu prezidenta Isaiase Afewerkinta, že získané peníze zneužívá. Nový návrh klade zodpovědnost na investory, kteří nyní musí hlídat, zda jejich peníze nejsou používány k destabilizaci regionu, zatímco státy s eritrejskou diasporou musí dohlédnout na to, že Eritrea své občany v zahraničí nevydírá. Pro Eritreu s velkým nerostným bohatstvím by to znamenalo obrovské oživení ekonomiky díky zahájení těžby, v čemž kritici spatřují nové nebezpečí destabilizace východní Afriky.
Americký ministr financí Geither zvyšuje tlak na evropské leadry
Ministr oznámil, že je odhodlán naléhat na klíčové evropské představitelé, aby přijali rozhodná opatření, která by zabránila stavu, kdy se z dluhové krize stane mezinárodní nákaza. Geither dále uvedl, že příští týden podnikne cestu do Evropy, kde se setká s hlavními představiteli Francie, Itálie a Španělska. V Evropských zemích se tento týden jednalo s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o bilaterálních půjčkách, které by byly použity k posílení zdejších ekonomik. Kongres Spojených států amerických však nemá v úmyslu nijak rozšířit zdroje MMF.
Vedení MMF bude příští týden diskutovat o vyplacení 2,2 miliardy eur pro Řecko
Tato částka má být uvolněna v rámci osmimiliardové části záchranného balíčku v celkové hodnotě 110 miliard euro. Oněch 8 miliard by mělo Řecko mělo dostat za rozsáhlé strukturální reformy. Tiskový mluvčí MMF dále uvedl, že Mezinárodní měnový fond zatím neuvažuje o vydání druhého záchranného balíčku, a že se vedení fondu bude nyní primárně soustředit na výše zmíněných 110 miliard, které byly na pomoc Řecku vyčleněny minulý rok.
Pákistán změnil pravidla pro svou armádu – nyní může střílet na NATO bez čekání
Pákistánští vojenští velitelé v příhraniční oblasti s Afghánistánem od nynějška mohou opětovat palbu, pokud na ně bude veden útok, aniž by museli čekat na svolení z vyšších míst. Oznámil to vrchní velitel pákistánských ozbrojených sil, generál Ashfaq Kayani. Generál Kayani uvedl, že nechce, aby nadále existovali pochybnosti mezi pákistánskými důstojníky o rovnosti pákistánského zapojení v misích NATO.
Mezinárodní trestní tribunál vydal zatykač na súdánského ministra obrany
Generální prokurátor Mezinárodního trestního tribunálu (ICC), Luis Moreno Ocampo, požádal o zatykač na súdánského ministra obrany Mohameda Husseina Abdelrahima za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny spáchané v Dárfúru od srpna 2003 do března 2004. Hussein byl ministr vnitra a zvláštní představitel prezidenta Súdánu v Dárfúru v době zločinů, uvádí žalobce. Zatykač přichází necelý den poté, co došlo k vyhrocení vztahů mezi Keňou a Súdánem kvůli mezinárodnímu zatykači na súdánského prezidenta Omara al-Bashira, který je obviněn z genocidy.
Chudé a nejméně rozvinuté státy naléhají na urychlené uzavření dohody o stavu klimatu
Především malé ostrovní státy jsou podle slov svých představitelů ve výrazném ohrožení v případě, že stoupnou hladiny světových oceánů o předpovídanou úroveň. Aliance malých ostrovních států se však se svým návrhem dostala do křížku s největšími plně se rozvíjejícími giganty, jakými jsou Čína, Indie a Brazílie. Podle těchto expandujících ekonomik ještě stále nebyly naplněny parametry předešlé dohody, a tudíž není na místě jednání o dalších omezeních. Malé ostrovní státy však požadují vyřešení této otázky a uzavření nové dohody do jednoho roku.
Evropská centrální banka naznačuje opatření, pokud eurozóna příjme fiskální dohodu
ECB oznámila, že je schopná jednat agresivně v boji s dluhovou krizí, pokud se příští týden představitelé eurozóny dohodnou na mnohem důkladnějších kontrolách státních rozpočtů těchto 17 zemí. Pokud bude dohoda o fiskálním konceptu uskutečněná, mohly by se země vydat na cestu k prohloubení ekonomické integrace eurozóny, čímž by se podařilo dosáhnout konkrétnější představy o dalším vývoji tohoto uskupení. Německý ministr financí Wolfgang Schaeuble řekl, že na summitu Evropské unie navrhne dát stranou státní dluhy přesahující 60% HDP země do speciálních fondů, kde by byly splácený v průběhu následujících 20 let.
Novým mezinárodním trestním žalobcem bude žena z Gambie
Velvyslanec Lichtenštejnska při OSN, Christian Wenaweser, který je zároveň prezidentem Shromáždění zemí Římského statutu (ASP) oznámil, že mezinárodní společenství a ASP dosáhlo společného konsenzu v otázce jmenování nového Žalobce mezinárodního trestního tribunálu (ICC) v Haagu, který byl založen v roce 2002 na základě Římského statutu a který má stíhat osoby zodpovědné za zločin genocidy, zločiny proti lidskosti,válečné zločiny a v budoucnu také zločin agrese, jehož definice není dodnes vyřešena. Novým žalobcem se pravděpodobně stane Fatou Bensouda ze Gambie, která doposud působila jako náměstkyně současného generálního prokurátora ICC Luise Moreno-Ocampy z Argentiny, jehož funkční období v příštím roce končí. Dnes se koná neformální jednání v sídle OSN v New Yorku, kde se má definitivně dohodnout kandidatura Fatou Bensoudy, kterou by pak mělo jmenovat 12. prosince slavnostní shromáždění 118 zástupců členských států ASP v sídle OSN.
Svět se, až na USA, shoduje na bezproblémovosti voleb v Demokratické republice Kongo
V teprve druhých volbách od konce občanské války v roce 2003 v Demokratické republice Kongo (DRK) se podle mezinárodních pozorovatelů neobjevily žádné problémy. Ačkoliv 4 opoziční prezidentští kandidáti již vyzvaly k zneuznání voleb kvůli podvodům, někteří své výzvy již odvolali, a mezinárodní pozorovatelské mise to odmítají. Šéfka diplomacie EU, Catherine Ashton, odsoudila občasné lokální násilí a vyzvala všechny k bezmeznému respektování výsledků. Stejně tak učinil i šéf mise Africké unie (AU) v DRK, Moctar Ouane, spolu s Jihoafrickým rozvojovým společenstvím (SADC) a Mezinárodní konferencí oblasti velkých jezer (ICGLR). Ministr Jihoafrické republiky pro vězeňství, Nosiviwe Mapisa Nqakula, také ocenil konžskou Národní volební komisi (CENI) za vynikající práci. Jediný, kdo zůstává zdrženlivý, je americká pozorovatelská mise organizace Carter Center, která vyzývá, aby svět „předčasně neslavil“.
Pákistánská armáda vidí v útoku NATO otevřenou agresi
Generálmajor Ishfaq Nadeem, ředitel pákistánských vojenských operací oznámil, že se při incidentu, kdy bylo zabito 24 pákistánských vojáků, jednalo o otevřenou a úmyslnou agresi. Jako důkaz pákistánský generálmajor uvádí fakt, že bojové vrtulníky NATO byly bezprostředně po útoku upozorněny, že se jedná o pákistánské jednotky, což podle Pákistánců ignorovaly. Stejně tak generálmajor Nadeem upozorňuje na fakt, že mise ISAF v Afghánistánu vlastní mapy s pozicemi pákistánské armády a musela tedy vědět, že se jedná o pákistánskou základnu. Pákistán se bude příští týden účastnit konference o budoucnosti Afghánistánu po roce 2014 v Německu, ovšem západní spojenci se nyní obávají, nakolik zde bude Pákistán negativně naladěn – samotnou účast na konferenci potvrdil teprve dnes. Pákistán mimo jiné ukončil možnost používat svá letiště pro americké bezpilotní letouny a uzavřel hranice s Afghánistánem, které jsou klíčové pro zásobování spojenců.
Srbský prezident vyzval Srby v Kosovu k opuštění barikád a KFOR k jejich odstranění
Srbský prezident Boris Tadić vyzval kosovské Srby, aby opustili barikády na severu Kosova. Podle jeho slov to nepřispívá k ochraně národních zájmů a naopak tím srbský národ stále více riskuje. Srbský prezident dále vyzval jednotky KFOR, aby barikády odstranily, neboť situace z nich plynoucí ohrožuje lidské životy a může vést k velkým problémům. Admirál NATO, Samuel J. Locklear, zatím na tiskové konferenci konané na letišti v Kosovu oznámil, že NATO přijme vhodná opatření k zajištění bezpečnosti všech obyvatel Kosova a považuje násilí ze strany Srbů za nepřijatelné. V nemocnici totiž po posledním střetu leží 30 vojáků KFOR, jak uvedl velitel KFOR Erhard Drews. Podle srbských médií pak bylo zraněno 50 Srbů, žádný ale střelnou ránou.
Došlo k dalšímu střetu Srbů s KFOR, při kterém se i střílelo – 25 zraněných vojáků zahraniční mise
Při dalších střetech vojáků KFOR a Srbů v severním Kosovu bylo zraněno 25 převážně německých a rakouských členů mise KFOR, dva vojáci utrpěli dokonce střelná zranění, ovšem jsou mimo ohrožení života. K incidentu došlo opět při odstraňování barikád, a to ve chvíli, kdy otázku Kosova projednává Rada bezpečnosti OSN na popud generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona, který vyjádřil obavy z vlivu situace na bezpečnost a klid na Balkáně.
Jižní Afriku čeká pandemie AIDS, varují experti
Soukromo-veřejný Globální fond pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii odvolal velkou část svých programů poté, co nedokázal zajistit 13 miliard dolarů potřebných k jejich financování. Fond také již na začátku listopadu oznámil, že sníží dotace pro nové země. Podle expertů čeká v průběhu příštích tří let především země jižní Afriky jako je Svazijsko, Malawi, Zimbabwe či Mosambik velký nárůst úmrtnosti a rozšíření infekce v důsledku finančních nedostatků. Stejně tak mají nebezpečně klesnout zásoby antiretrovirálních léčiv (ARV). Zástupce organizace Lékaři bez hranic, Faizel Tezera, například uvedl, že pro stát Zimbabwe se jedná o katastrofu – 86 000 lidí bude kvůli škrtům ponecháno zcela bez léčby, přičemž se to týká i 5000 dětí.
Rada bezpečnosti OSN bude jednat s kosovským ministrem zahraničí
Kosovský ministr zahraničních věcí, Enver Hoxhaj, odcestoval do New Yorku, kde se má zúčastnit nejbližšího jednání Rady bezpečnosti OSN, aby seznámil Radu bezpečnosti se současným pozitivním vývojem v jednání, který přinesl konsolidaci občanské, ekonomické a společenské transformace. Kosovo bude také v Radě bezpečnosti OSN žádat, aby všechny členské státy OSN zvýšily tlak na Srbsko, které by podle Kosova mělo rozpustit své „zločinecké struktury“ na severu Kosova. K podobnému vyzvalo Kosovo již i EU.
OSN zahájilo jednání o změnách klimatu v JAR
V jihoafrickém městě Durban byla zahájena 17. konference OSN o změnách klimatu, kde se má řešit především budoucnost po skončení platnosti Kjótského protokolu v roce 2012. Otázky spojené se snižováním emisí skleníkových plynů zůstanou pravděpodobně nevyřešeny a celkem 12 000 zástupců 183 členských států OSN nevěří v jakýkoliv zásadní úspěch z jednání, neboť klimatická konference v roce 2009 v hlavním městě Dánska, Kodani, nepřinesla závazné dohody a konference v mexickém Cancúnu z roku 2010 skončila až na smlouvu o ekologizaci průmyslu nezdarem.
Snížení ekonomického ratingu Maďarska plánuje i Standard & Poors
Stejný krok učinila již dříve agentura Moody´s. Maďarské ministerstvo hospodářství ve svém oficiálním prohlášení uvedlo, že tento postup je snahou o finanční diskreditaci Maďarska. Ještě před snížením ratingu země agenturou Moody´s zažádala maďarská vláda Mezinárodní měnový fond o finanční podporu.
MMF popírá jednání s Itálií o krizové půjčce poslední instance
Podle zprávy, kterou poprvé uveřejnil italský deník La Stampa, mělo vedení MMF připravovat půjčku 600 miliard euro pro případ, že by Itálie sama nezvládla současnou situaci a krize v zemi se prohloubila. Reakcí na tuto zprávu byl nepatrně pozitivnější vývoj na evropských trzích. Agentura Moddy´s však varuje, že by dosavadní průběh eurokrize mohl mít další negativní dopad na ekonomické ratingy členských zemí eurozóny.