Poradní výbor Rady Evropy pro Rámcovou úmluvu o ochraně národnostních menšin po své třetí návštěvě Makedonie v tiskové zprávě oznámil, že v Makedonii by mělo být vynaloženo větší úsilí na podporu práv národnostních menšin, vzájemného dialogu a tolerance. Výbor ale přivítal přijetí nových právních předpisů k provádění rámcové dohody z Ochridu z roku 2001 o mezi etnické spolupráci. Stejně tak je oceňován i dobře rozvinutý systém vzdělávání v menšinových jazycích u dvojjazyčných a trojjazyčných škol – to se týká albánštiny, srbštiny a turečtiny. Nutná je ale podpora zaměstnanosti mezi Romy a poskytnutí více prostředků na bydlení, zdravotnictví a vzdělávání u této skupiny.
Archiv rubriky: Mezinárodní organizace
Čínský prezident slíbil zvýšení poměru dovozu v celkové obchodní bilanci země
Prezident Hu Jintao tento krok odůvodňuje snahou o podporu globálního obchodování. Čínský prezident zároveň ve svém projevu ku příležitosti desátého výročí vstupu Číny do WTO zmínil, že by se hodnota dovozu v příštích pěti letech mohla vyšplhat až na 8 trilionů dolarů oproti stávajícímu 1,39 trilionu dolarů. Podle statistických úřadů vzrostl čínský vývoz za měsíc listopad o 14%, přičemž dovoz do země zaznamenal navýšení o 22%.
Pákistán bude pokračovat v blokování přístupu konvojům NATO do Afghánistánu
Blokáda by mohla trvat až několik týdnů, jak uvedl pákistánský premiér Yousuf Raza Gilani. Pákistán zablokoval průchod konvojů NATO do sousedního Afghánistánu po útoku na jeho dvě pohraniční základny helikoptérami Severoatlantické aliance minulý měsíc. Při tomto incidentu zahynulo 24 pákistánských vojáků. Premiér Gilani zároveň nevylučuje možné uzavření pákistánského vzdušného prostoru pro letouny USA.
Libye je bez peněz, již podruhé žádá OSN o zmrazené finance
Guvernér libyjské centrální banky Saddeq Omar Elkaber informoval agenturu Reuters o tom, že libyjská vláda poslala již druhou žádost k OSN, aby byly uvolněny zmrazené finanční prostředky, na které Libye čeká již tři měsíce od oficiálního skončení občanské války. Jedná se o 150 miliard dolarů, které libyjské vedení nutně potřebuje k zaplacení veřejného sektoru a zahájení obnovy infrastruktury. Guvernér libyjské centrální banky pak také prohlásil, že je velmi paradoxní stav, kdy se některé státy v OSN silně obávají dalších nepokojů v Libyi a nevěří, že nová vláda bude schopna udržet zemi pod kontrolou, a zároveň doposud neuvolnily finance, které by právě v tomto nové libyjské vládě mohly pomoci.
Jednání o klimatických změnách v Durbanu – vznikla dohoda, která je již teď masivně kritizovaná
Jednání států OSN v jihoafrickém Durbanu končí dohodou, kterou přijmou i tři největší znečišťovatelé – USA, Indie a Čína. Jedná se o dohodu o přijetí opatření proti snížení emisí skleníkových plynů, ovšem již nyní se ozývá silná kritika. Podle představitelů malých ostrovních států je dohoda příliš mdlá a není dostatečně tvrdá, aby pomohla zpomalit tempo globálního oteplování. Stejně tak se kritizuje i předsednictví JAR, která se údajně vyhýbala problémovým tématům a nechávala je na poslední chvíli, takže nemohly být dostatečně řešeny. Dohoda v praxi prodlužuje platnost Kjótského protokolu o 5 let, zavazuje státy zahájit jednání o nové smlouvě a zavádí tzv. zelený fond pro chudé a rozvojové země, aby jim bylo umožněno bojovat proti změnám klimatu – bohaté státy se zavázaly přispět ročně 100 miliard dolarů, ovšem i tento fond má své kritiky, neboť není přesně řešeno nakládání s penězi v něm.
OSN se obává dalších střetů mezi Súdánem a Jižním Súdánem
OSN uvedlo, že dalších 20 000 uprchlíků se dává do pohybu na hranicích mezi Jižním Súdánem a Súdánem, přičemž podél hranic narůstá nejistota. Obě země se vzájemně obviňují z podpory vnitřních povstalců a vedou ozbrojené střety, stejně jako podávají stížnosti k OSN. Vzhledem k posledním událostem, kdy bylo ze strany Súdánu do bojů nasazeno i vojenské letectvo, je situace vážná, tvrdí OSN. Melissa Fleming, mluvčí vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), pak uvádí, že stále větší přesuny uprchlíků mohou brzy narušit jednotu obou států. Vážnost situace pak dotvrzuje i angažmá Číny, která se snaží spory uklidnit v zájmu zabezpečení svých zdrojů surovin.
Albánie podporuje přijetí Kosova do NATO
Albánský prezident Bamira Topi na zasedání států Jaderské charty v Durres vyjádřil závazek k začlenění všech zemí západního Balkánu do NATO. V souvislosti s tím albánský prezident řekl, že Albánie plně podporuje vstup Kosova do NATO. Podle slov albánské hlavy státu by členství Kosova bylo dalším krokem k záruce míru a stability v regionu. Jadranská charta je sdružení Albánie, USA, Chorvatska, Makedonie, Bosny a Hercegoviny a Černé Hory založené v roce 2003, které vedlo k přijetí Albánie a Chorvatska do NATO v roce 2009 a nyní pracuje na dialogu ostatních členských zemí s NATO. Srbsko má v Jadranské chartě statut pozorovatele.
Americký generál předpokládá nepokoje v Evropě
Generál Martin Dempsey, šéf sboru náčelníků štábů americké armády, projevil své znepokojení nad možnými nepokoji v Evropě. Ty by mohly být zapříčiněny krizi eurozóny. Generál se domnívá, že opatření přijatá na pátečním sumitu Evropské unie nemusí stačit ke stabilizaci situace. Dále se obává financování společných vojenských projektů v rámci NATO, které by mohly být zastavené, budou-li evropské vlády seškrtávat své náklady na obranu v rámci úsporných opatření.
Generální tajemník OSN je poprvé od roku 1993 v Somálsku
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon dorazil do Somálska, kde přislíbil jmenování vyslance OSN pro Somálsko. Dále generální tajemník OSN prohlásil, že dorazil, aby vyjádřil solidaritu s lidmi Somálska a zajistil mezinárodní podporu vlády a pomoc Africké unie v boji s islámskými rebely. Důvodem návštěvy je ale nepochybně i to, že v Somálsku se mají příští rok konat volby. Zemi doposud řídila prozápadní prozatímní vláda, respektive oblasti, které jsou v její moci.
Mexická vláda má být obviněna ze zločinů proti lidskosti
Skupina mexických aktivistů oznámila, že hodlá podat trestní oznámení k Mezinárodnímu trestnímu soudu na prezidenta Felipe Calderóna a jeho ministry. Chtějí, aby se zpovídali z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, kterých se prý dopustili během svého boje proti narkoprůmyslu. Od roku 2006 stála „narkoválka“ 45 000 lidských životů a více jak 10 000 nezvěstných. Už v květnu 2010 skupina právníků podala na prezidenta trestní oznámení k Nejvyššímu mexickému soudu. Podle nich by ti, kteří jsou zodpovědní za „ násilí a jatka“ během války, měli být osouzeni. Soud ale nikdy rozsudek nevynesl. Calderón se k tomu vyjádřil tak, že je to obvinění plné lží, které má za úkol znemožnit jeho a vládu.
Makedonie zahájila 13. kolo jednání o vstupu do NATO
Zástupci makedonského ministerstva zahraničí a obrany se spolu se členy Výboru pro integraci Makedonie do NATO setkají na každoročním mítinku s představiteli Severoatlantické aliance. Na jednání představí makedonská strana svoje strategické, obranné, ale i politicko-ekonomické cíle a aktivity. Makedonie se pokoušela vstoupit do NATO již v roce 2008, ale tehdy byla její snaha zablokována Řeckem, na které je nyní vyvíjen mezinárodní tlak.
Haiti a Venezuela jsou nejzkorumpovanější země Latinské Ameriky
Podle indexu vnímání korupce (CPI), který sestavuje Transparency International a Göttingenská univerzita, je Haiti nejzkorumpovanější zemí Latinské Ameriky. V žebříčku 183 zemí celého světa se nachází na 175. místě. Venezuela se propadla na 172. místo, a to kvůli vysoké zkorumpovanosti, která vládne veřejným institucím. Naproti tomu na nejlepších místech ze všech lationskoamerických států se umístilo Chile (22.) a Uruguay (25.).
Česko otálí s možnou finanční pomocí eurozóně
Dle premiéra Petra Nečase není Česká republika nadšená z finanční pomoci eurozóně, kterou by poskytla v rámci půjčky pro Mezinárodní měnový fond (MMF). Premiér toto řešení však zcela nevyloučil. Česko by tento plán stál zhruba 3,5 miliardy eur. Francie a Německo opakovaně vyzývají státy Evropské unie k větší solidaritě. O možné výpomoci se bude jednat na zítřejším summitu.
Ruský prezident Medvěděv: Evropská unie musí řešit krizi sama
Během dvoudenní návštěvy Prahy ruský prezident formuloval své stanovisko ke krizi eurozóny. Dle jeho názoru si musí Evropská unie poradit se stávající situací sama, bez ohledu na dary z různých zdrojů. Zásadním problémem unie je dle něj fakt, že stejnou měnu používají ekonomiky na různém stupni rozvoje. V rámci svých závazků k Mezinárodnímu měnovému fondu je však Rusko odhodlané se řešení krize účastnit.
Rozhovory NATO s Ruskem o protiraketových opatřeních budou pokračovat
I přes nedávné neshody budou Rusko a Severoatlantická aliance dále pokračovat v rozhovorech o tzv. protiraketovém deštníku. Přesto se NATO vůči ruským výtkám k plánovanému projektu ostře ohradilo. Dle jeho představenstva má Rusko představu, že bude určovat plány celé organizace, aniž by se jí jakkoli samotné podřídilo.
Honduraští novináři čelí rostoucí hrozbě
To uvedl honduraský komisař pro lidská práva poté, co byl zastřelen provozovatel jedné z největších rádiových stanic v zemi Luz Marina Paz. Za poslední dva roky se přitom jedná již o sedmnáctou vraždu pracovníka tamních médií. Honduras má podle OSN nejvyšší procento zavražděných ze všech zemí světa.
Klimatická konference OSN v JAR se přiblížila vytvoření tzv. zeleného fondu
Vyjednavači v jihoafrickém Durbanu mají blízko k dohodě o podobě „zelené fondu“, který má být určen na pomoc chudým zemím čelit globálnímu oteplování a přispět k jejich rozvoji v oblasti boje proti změnám klimatu. Bohaté země se zavázaly do fondu uvolnit do roku 2020 ročně až 100 miliard dolarů. Podle kritiků plánovaného fondu ale hrozí, že se fond stane pouze prázdnou schránkou dokud nebude uzavřena dohoda o skutečném původu a vyplácení pěnez, stejně jako o tom, jak se tyto peníze budou utrácet.
Hospodářský růst Brazílie ve třetím čtvrtletí stagnoval
Podle vyjádření tamního statistického úřadu byl v porovnání s minulým čtvrtletím růst HDP takřka nulový. Brazilská vláda pro letošek očekává růst ekonomiky na úrovni 3,5%, zatímco se tato hodnota v minulém roce pohybovala na 7,5%. V reakci na tento fakt snížila brazilská centrální banka diskontní sazbu na 11% z původních 12,5%, aby tím podpořila opětovný vzestup ekonomiky. Brazílie má ale i nadále nejvyšší diskontní sazbu ze zemí společenství G20.
CELAC žádá USA o otevření trhu pro Kubu
Členské státy nově vzniklé organizace CELAC ( Comunidad de Estados Latinoamericanos y Caribeños) žádají Spojené státy, aby zrušily obchodní embargo uvalené na Kubu, které je v platnosti od roku 1962. Podle zveřejněného dokumentu kvůli tomuto zákazu kubánská ekonomika a obchod „velmi a naprosto neomluvitelně trpí“ a celá situace tak ohrožuje svobodu obyvatel Kuby. USA se k tomuto prohlášení zatím nevyjádřilo.
Rada bezpečnosti zcela otočila – byly schváleny další sankce proti Eritreji
Rada bezpečnosti OSN rozšířila sankce proti Eritreji kvůli údajnému pokračování v poskytování podpory islamistickým milicím v Somálsku. Byl tak prakticky zcela otočen původní návrh na zmírnění dosavadních sankcí na podporu investic a rozvoje těžebního průmyslu, o kterém měla Rada bezpečnosti hlasovat. Eritrea se k sankcím již vyjádřila s tím, že zcela odmítá, že by jakkoliv podporovala povstalce v Somálsku.
Ukrajina odmítá vstup do NATO, vydává se cestou neutrality
Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč u příležitosti dne ukrajinských ozbrojených sil prohlásil, že jeho země nevstoupí do NATO a ani do žádné jiné vojenské aliance. Podle jeho slov zajistí politika neutrality Ukrajině bezpečnost a stabilitu. Ukrajinský prezident také zmínil úspěchy ve spolupráci s Ruskou federací a stejně tak i s EU. Ukrajina nyní hodlá zachovat stávající úroveň spolupráce s NATO.
NATO nebude brát ohled na rozhodnutí sporu mezi Řeckem a Makedonií
Makedonie bude vyzvána ke vstupu do NATO až poté, co vyřeší spory o svůj název s Řeckem, oznámil to generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen v reakci na rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora (ICJ). NATO podle slov svého tajemníka bere na vědomí rozhodnutí ICJ, ale odmítá na něj brát ohled, neboť se jedná pouze o bilaterální záležitost mezi Řeckem a bývalou jugoslávskou republikou Makedonie. Řecko odmítá název Makedonie s tím, že z toho vyplývají nároky Makedonců na severní stejnojmenné oblasti Řecka, zatímco Makedonci se brání tím, že změna jména by byla ztrátou vlastní národní identity.
Afghánští představitelé slibují zintenzivnění boje proti korupci na oplátku za mezinárodní podporu po stažení spojeneckých vojsk
S tímto prohlášením přišel afghánský prezident Hamid Karzáí po jednodenní konferenci v německém městě Bonn a zároveň dodal, že jeho země je mladou, stále se vyvíjející demokracií. Mezinárodní společenství slíbilo Afghánistánu podporu po dobu 10 let po stažení spojeneckých vojsk výměnou za „dobré“ vládnutí v zemi. Pákistán, jakožto klíčový hráč v afghánské otázce, se však jednání nezúčastnil kvůli nedávnému incidentu, při kterém vrtulníky NATO zabily 24 pákistánských vojáků.