Odvolací soud Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii zamítl žádost 12 západních vojenských a právních expertů o status „amicus curiae“

Odvolací senát Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) rozhodl o neudělení statusu „amicus curiae“ 12 západních vojenských a právních expertů, kteří chtěli vstoupit se svými posudky a důkazy do procesu s bývalými chorvatskými generály Ante Gotovinou a Mladenem Markacem s tím, že žadatelé o status „amicus curiae“ hodlají spíše než řešit právní okolnosti procesu přinést nové důkazy. „Odvolací senát není přesvědčen, že tvrzení žalobců budou pomáhat při určování problémů v odvolacím řízení,“ uvedl předseda senátu Theodor Meron. 12 předních expertů chtělo skrze žádalo soud, aby znovu zvážil rozhodnutí na základě jejich znaleckých posudků. Soud rozhodl, že oba generálové jsou vinni z válečných zločinů při řízení ostřelování uprchlíků chorvatskými silami v průběhu 1995 při ofenzivě známé jako operace bouře, při níže Chorvaté obsadily území osídlené převážně chorvatskými Srby. Odvolací soud dále uvedl, že 12 žadatelů neprokázalo vztah k obviněným generálům, ačkoliv tak mělo učinit, přičemž soud vyjádřil pochybnosti nad skutečnou motivací žádosti o status „amicus curiae“.

Arabské země jsou připraveny začít vyzbrojovat syrskou opozici, neskončí-li „krveprolití“

V Sýrii podle zpráv světových agentur a opozičních aktivistů probíhají boje již ve více městech a stejně tak mimo ně, zatímco město Homs údajně čelí ostřelování již 11. den v řadě. Arabské země v regionu nyní oznámily, že jsou v případě pokračování násilí připraveny začít dodávat zbraně syrské opozici a stejně tak v čele se Saúdskou Arábií chystají předložení návrhu nové rezoluce OSN, která by podpořila arabský mírový plán.

Makedonský premiér se sešel s německou kancléřkou kvůli členství Makedonie v NATO

Makedonský premiér Nikola Gruevski se sešel s německou kancléřkou Angelou Merkel, aby projednal snahu Makedonie o získání členství v NATO, které doposud blokují spory Makedonie s Řeckem. Ke schůzce došlo kvůli zvýšenému diplomatickému úsilí Makedonie před summitem NATO v Chicagu.  zvýšenou diplomatického angažmá vlády Makedoniena pokraji summitu NATO v Chicagu. Německo je obecně vnímáno jako partner a podporovatel Makedonie v otázce jejího členství v EU a NATO.

Evropská unie plánuje další sankce proti Sýrii

Ministři zahraničních věcí členských států EU by měli dle očekávání schválit nové sankce vůči Sýrii na schůzi 27. února, uvedla to v pondělí šéfka diplomacie EU Catherine Ashton. V uběhlém týdnu o tomto kroku informoval i německý ministr zahraničních věcí. Dřívější zprávy uvádí, že plánované sankce zahrnují zmrazení aktiv syrské centrální banky v zemích EU, stejně jako zákaz vývozu a dovozu fosfátů, drahých kovů a drahokamů. Sýrie dříve odmítla rezoluci Ligy arabských států (LAS) která vybízela ke spojeným mírovým jednotkám OSN a LAS v zemi a dalším ekonomickým sankcím proti zdejšímu politickému režimu.

Řecká ekonomika ve 4. čtvrtletí 2011 poklesla o 7%

Řecká ekonomika, která se nachází v recesi již pátým rokem ve 4. čtvrtletí poklesla o 7% oproti předešlému roku. V prohlášení to uvedl řecký statistický úřad. Lucemburský ministr Luc Frieden komentoval situaci v zemi, která nyní pracuje na získání finanční pomoci od veřejných věřitelů – Evropské unie (EU) a Mezinárodního měnového fondu (MMF), že pokud Řecko nesplní předložené požadavky, mělo by opustit eurozónu. Před návratem k drachmě již v minulosti varoval šéf řecké centrální banky.

Delegace CARICOM na návštěvě Haiti

Delegace vedená hlavou organizace a prezidentem Surinamu Desi Butersem v pondělí započala návštěvu Haiti, aby stanovila priority a určila povahu pomoci státu, který byl v roce 2010 zasažen ničivým zemětřesením. Delegace by měla určit, jak CARICOM Haiti pomůže ve věci rekonstrukce a rozvoje. Dalším bodem by mělo být prozkoumání možností, díky kterým by se posílila účast Haiti v CARICOM. Delegace se během návštěvy setká s prezidentem Haiti Michelem Martellym, premiérem Conille Garrym a se členy vlády.

Srbsko požádalo OSN o zablokování 400 milionů eur spojených s privatizací v Kosovu

Srbsko požádalo o zablokování 400 milionů eur, spojených s probíhající privatizací státních podniků v Kosovu. Tento požadavek vznesl srbský ministr zahraničí Vuk Jeremić při jednání s generálním tajemníkem OSN  Ban Ki-moonem po zasedání Rady bezpečnosti OSN s tím, že peníze „se nesmí dostat do rukou paralelních kosovských orgánů“, které Srbsko de iure neuznává. Srbsko totiž zpochybňuje, že agentura Kosovo Trust Agency (KTA) založená v roce 2002 misí OSN v Kosovu UNMIK, aby garantovala úspěšný proces privatizace má nástupkyni v podobě Kosovské privatizační agentury (PAK) založené kosovským parlamentem, jak tvrdí Kosovo. Právě KTA na svých kontech drží zhruba 400 milionů euro určených pro případ řešení pojistných událostí, na úhradu závazků, které by mohly vzniknout v soudních sporech a jako závazky vůči zaměstnancům v kosovských společnostech, které byly privatizovány, a právě tyto peníze by měla převzít do správy PAK.

Rusko spustila další radarovou stanici včasného varování v Leningradské oblasti

Radiolokační stanice nové generace jako součást systému varování před raketovým útokem byla spuštěna 11. února v Leningradské oblasti. Oznámila o tom agentura ITAR-TASS s odkazem na oficiálního představitele vzdušně-kosmické obrany RF Alexeje Zolotukhina. Rusko má v plánu spustit v roce 2012 další radiolokační stanice v Irkutském regionu. Na konci roku 2011 byly na základě nařízení ruského prezidenta Dmitrije Medveděva souvisejícího se stagnací v jednaní o evropské protiraketové obraně uvedeny do provozu dvě radarové stanice v Krasnodarském a Kaliningradském kraji.

Turecko chce, aby Francie skončila své členství v Minské skupině – v otázce řešení konfliktu v Náhorním Karabachu je prý zaujatá

Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan v ázerbájdžánské státní televizi ANS vyzval Francii, aby skončila jako člen mírové skupiny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Minské skupiny, jejíž cílem je zajistit řešení konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií v otázce Náhorního Karabachu. Podle Turecka totiž „Francie přijetím zákona o arménské genocidě, který zakazuje její popírání, ukázala, že není nestranná“. Turecký premiér dále uvedl, že francouzský prezident Nicolas Sarkozy „nikdy nebyl spravedlivý a upřímný ve svých vztazích s Armény“ a že jeho činnost v Minské skupině tak nemůže být „důvěryhodná“. Ázerbájdžán již dříve nestrannost Francie kvůli přijetí zákona zpochybnil.

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva: „Sýrie je posilněna selháním Rady bezpečnosti OSN kvůli čínskému a ruskému vetu“

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillay ve svém projevu ve Valném shromáždění OSN před zástupci všech 193 členských států prohlásila:  „Zdá se, že selhání Rady bezpečnosti OSN dodalo odvahy syrské vládě, aby zahájila totální útok ve snaze rozdrtit nesouhlas.“ Vysoká komisařka OSN pro lidská práva dále uvedla, že syrská armáda „podle věrohodných zdrojů ostřeluje hustě obydlené čtvrti“ a podniká „nevybíravé útoky proti civilistům“.

Hlava mise OSN v Sierra Leone opustila zemi kvůli údajnému tlaku prezidenta

Šéf mise OSN v Sierra Leone Michael von der Schulenburg opustil předčasně zemi s odůvodněním, že čelil tlaku ze strany vlády Sierry Leone. Podle agentury Reuters zástupce OSN v této západoafrické zemi Michael von der Schulenburg již 22. prosince psal na vedení OSN, že je ohrožena „důvěryhodnost a úspěch mise v Sierra Leone, pokud se podvolí nepřiměřeným a neopodstatněným tlakům“. Sierru Leone čekají v listopadu 2012 prezidentské volby a podle pozorovatelů tato událost může ohrozit mezinárodní dohled nad nimi. „Nemůže být pochyb o tom, že rozhodnutí prezidenta donutit mě k odchodu bude – ať už právem, či neprávem – vnímáno jako snaha odstranit překážku pro své znovuzvolení a otevření dveří pro manipulaci volebních výsledků ve svůj prospěch,“ uvádí ve svém dopise z prosince 2011 hlava mise OSN v Sierra Leone. Prezident Sierry Leone Ernesta Bai Koroma popřel, že by někdy vytvářel jakýkoliv tlak či žádal odvolání  Michaela von der Schulenburg.

Somálsko žádá zrušení zbrojního embarga

Somálská vláda vyzvala ke zrušení zbrojního embarga, které OSN uvalilo na Somálsko v roce 1992, rok poté, co byl svržen Mohamed Siad Barre a země byla vtažena do občanské války. Somálsko žádá zrušení embarga kvůli oznámení, že nejsilnější povstalecká organizace, militantní islamistické hnutí al Shabaab, se stalo plnohodnotnou součástí teroristické sítě Al-Kaida. To zvyšuje obavy vlády před další povstaleckou ofenzivou. „Žádáme odstranění embarga, abychom mohli bránit svou zemi a posílit somálskou národní armádu, protože jsme přesvědčeni, že poslední informace v Somálsku zvýší nejistotu a neklid,“ uvedlo somálské ministerstvo informací.

Radikální klerik Abu Qatada byl po 6 letech ve Velké Británii propuštěn na svobodu

Soud schválil propuštění radikálního klerika Abu Qatada z britského vězení. Palestinsko-jordánský duchovní Abu Qatada byl španělskými a britskými soudy označen za hlavní vedoucí postavu teroristické sítě Al-Kaida v Evropě a byl zatčen v roce 2005 po bombových útocích v Londýně v červnu 2005. V roce 2007 se ubránil rozhodnutím soudu proti deportaci do Jordánska, kde je stíhán pro obvinění z terorismu, a to díky Evroskému soudu pro lidská práva. Dále je Abu Qatada stíhán i v Alžírsku, Belgii, Španělsku, Francii, Německu a Itálii, přičemž je na něj uvaleno celosvětové cestovní embargo Radou bezpečnosti OSN pod jeho druhým jménem „Omar Mahmoud Othman“.

Příští týden v Tunisku zasedne „skupina přátel Sýrie“ vytvořená Arabskou ligou na podporu syrské opozice

Liga arabských států schválila vytvoření skupiny „přátel Sýrie“, která bude příští týden zasedat v Tunisku. Tato skupina je prozatím složením velmi podobná kontaktní skupině pro Libyi vytvořené státy angažujícími se v Libyi na podporu opozice proti Muammarovi Kaddafi. Členové skupiny mají podle britského ministra zahraničí William Hague společně projednávat návrhy Ligy arabských států a OSN. Velká Británie již dříve slíbila, že bude v této otázce hrát „velmi aktivní roli“ a  dle slov britského ministra zahraničí v Jihoafrické republice se také „těší na úzkou spolupráci“ se syrskou opozicí.

Britský ministr zahraničí: „nepovažuji za pravděpodobné, že by Západ do Sýrie vyslal své vojáky“

Britský ministr zahraničí William Hague na tiskové konferenci během návštěvy Jihoafrické republiky vyzval k jednání o návrhu Ligy arabských států, aby byly do Sýrie vyslány mírové síly, ale prohlásil, že nepovažuje za pravděpodobné, že by do Sýrie šli i „vojáci západních národů“. Přesto ale dodal, že pokud by rozhodnutí, aby do Sýrie vstoupili síly složené ze západních vojáků, bylo životaschopné, Velká Británie ho bude podporovat a bude postupovat dle „všech obvyklých způsobů“. Úspěch mírové mise podle šéfa britské diplomacie závisí na „důvěryhodném příměří“.

Řecko musí pokračovat v plnění dalších požadavků Evropské unie

Evropský komisař pro ekonomické záležitosti Olli Rehn přivítal rozhodnutí řeckého parlamentu ohledně dalších úsporných opatření a vyzval vládu, aby schválené reformy zavedla co nejdříve. Vláda již potvrdila, že parlamentní volby se odehrají v dubnu, přičemž je pravděpodobné, že vládnoucí strana Pasok své stanovisko nadále neobhájí. Řecko má nyní dva dny, aby splnilo další požadavky EU: stanovení, jak přesně získá 325 milionů eur ze slibovaných úspor a písemné potvrzení, že tato opatření budou provedena bez ohledu na výsledek dubnových voleb. Ve středu budou ministři financí eurozóny projednávat jejich rozhodnutí ohledně finanční pomoci zemi. Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle ve svém prohlášení uvedl, že výsledek hlasování byl „prvním významným krokem na správné cestě.“

Maďarsko může zahájit jednání s MMF a EU o finanční pomoci zemi

„Země může reálně začít vyjednávat o finanční pomoci s Evropskou unii (EU) a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) v březnu, dohoda by pak mohla být dojednána do května 2012.“ oznámil zákonodárce vládnoucí strany Fidesz v sobotu. Země byla v uběhlých měsících kritizována za kontroverzní změny ve své ústavě, Evropská komise (EK) proti ní dokonce zahájila řízení. Země se však rozhodla vyjít vstříc požadavkům komise. O sporných bodech budou obě strany vyjednávat v příštím týdnu, kdy zemi uběhne vyznačený čas pro zavedení požadovaných změn. Člen parlamentu Antal Rogan sdělil, že vláda a MMF sdílejí společné cíle, jako je dosažení udržitelného zadlužení, fiskální stability a vytváření podmínek pro hospodářský růst a že rozhovory Maďarska a EU o sporných bodech by neměly být problematické.

Ruský ministr zahraničí: „potřebujeme více detailů k arabským mírovým návrhům“

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov oznámil, že mírový návrh Ligy arabských států ruská strana prostudovala, ale potřebuje „více detailů“. Stejně tak ministr Lavrov oznámil, že pro to, aby Rusko podpořilo vyslání mírových jednotek OSN do Sýrie, muselo by násilí v Sýrii skončit, neboť mírové sbory jsou určeny k dohlížení na příměří. Dále ruský ministr zahraničí zdůraznil, že mezinárodní tlak se musí zaměřit nejen na syrskou vládu, ale i na syrskou opozici.

Liga arabských států se chystá vyzvat Radu bezpečnosti OSN k vyslání mírových jednotek do Sýrie

Liga arabských států po dnešním zasedání v Káhiře oznámila, že hodlá požádat Radu bezpečnosti OSN o vytvoření arabských mírových sil OSN pro Sýrii, které by dohlížely na „naplňování příměří“. Arabská liga dále oznámila, že končí svoji pozorovatelskou misi v Sýrii, vzhledem k její kritice a neúčinnosti, přičemž šéf této mise súdánský generál Mohammed Ahmed Mustafa al-Dabi již rezignoval. Liga arabských států dále vyzvala k otevření „základních komunikačních kanálů“ se syrskou opozicí a k poskytování všech forem politické a materiální podpory pro ni. Dále Arabská liga vyzvala i syrskou opozici k jednotě a uvedla, že syrská vláda je odpovědná za ochranu civilního obyvatelstva a že „zabíjení, které nyní vede, je zločin, který musí být potrestán“.

Commonwealth vyšle misi na Maledivy, aby prošetřila zdejší krizi

Britské Společenství národů v neděli oznámilo, že vyšle misi na Maledivy za účelem prošetření skutečností kolem rezignace bývalého prezidenta Mohameda Nasheeda. Rozhodnutí bylo přijato na mimořádném jednání Ministerské akční skupiny Commonwealthu, která zdůraznila, že „cestu vpřed si musí Maledivané stanovit sami, a to prostřednictvím politického dialogu v atmosféře nenásilí a stability.“

Hlava pozorovatelské mise Arabské ligy v Sýrii rezignovala

Vedoucí pozorovatelské mise Ligy arabských států v Sýrii generál Mohammed Ahmed Mustafa al-Dabi, který dříve vedl súdánské tajné služby a vojenskou rozvědku, rezignoval bez udání důvodů na svou funkci. Tato informace byla dnes oficiálně oznámena na zasedání Ligy arabských států v egyptské Káhiře.

Velká Británie je ochotna jednat s Argentinou o všem, jen ne o nadvládě nad Falklandami

To oznámil britský ambasador při OSN. Uvedl, že Velká Británie bude ,, energicky bránit“ fakt, že Falklandské ostrovy jsou součástí tohoto evropského království. To sdělil ambasador Mark Lyall Grant po tom, co argentinský ministr zahraničí Hector Timerman předal OSN stížnost ohledně údajné militarizace Falkland Velkou Británii. Jeho slova podpořil i britský premiér David Cameron.

Haitský senát žádá zrušení imunity pro členy MINUSTAH

Senát žádá zrušení z důvodu obvinění několika vojáků z údajného sexuálního zneužívání. Skupina pákistánských vojáků je vyšetřována ze zneužití mladého muže na severu Haiti. OSN poskytuje celkovou imunitu více, jak 11 000 členům Mise OSN pro stabilizaci Haiti ( MINUSTAH). Vojáci MINUSTAH mohou být souzeni jen příslušným soudem ve své vlasti.