Vládce Kataru Hamad bin Khalifa Al Thani v neděli v rámci konference v Jeruzalémě prohlásil, že arabská identita v Jeruzalémě je ohrožena izraelskou expanzí a vyzval OSN, aby zahájila vyšetřování budování izraelských osad stejně jako zabrání převážně arabských oblastí v roce 1967. Katarský emír dále přislíbil podporu usmíření mezi palestinskými frakcemi Hamas a Fatah v rámci Palestinské samosprávy. Právě Katar na počátku února hostil jednání, která vedla k dohodě mezi Hamasem a Fatehm o jednotné vládě.
Archiv rubriky: Mezinárodní organizace
Německo ochotno jednat o navýšení evropského záchranného fondu
Poté, co skupina předních světových ekonomik G20 v neděli jednala o 2. světovém záchranném balíčku o objemu téměř 2 bilionu dolarů, Německo vyjádřilo souhlas se zahájením jednání o navýšení objemu Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), což je dle G20 stěžejní krok k udělení pomoci. Země uvedla, že o věci rozhodne v průběhu března. Dohoda evropských zemí o sloučení dočasného fondu (ESFS) a ESM o celkovém objemu téměř 1 bilionu dolarů (750 milard eur) by vedla k dohodě G20 na navýšení zdrojů Mezinárodního měnového fondu (MMF) o 500-600 miliard eur. Nyní MMF disponuje asi 385 milardy eur. Německo se však obává, že navýšení zdrojů ESM by mohlo podkopat snahy o zpřísnění rozpočtové disciplíny zadlužených zemí.
V Afghánistánu došlo k sebevražednému útoku na vojenské letiště v Jalalabadu
Došlo k sebevražednému útoku hnutí Taliban na vojenské letiště v Jalalabadu na východě Afghánistánu, při kterém zahynulo 9 vojáků a 12 jich bylo zraněno. Podle mise ISAF zahynulo několik civilistů, afgánský voják a dva členové ostrahy, ale žádný voják NATO. Informaci potvrzuje i afghánské ministerstvo vnitra ve svém prohlášení. Taliban oznámil, že se jedná o odpověď na událost na základně Bagram, která vyvolala protiamerické demonstrace a vlnu násilí, při kterém mimo jiné došlo k zabití amerických důstojníků přímo v areálu afghánského ministerstva vnitra.
Skupina G20 žádá eurozónu, aby navýšila objem svého záchranného fondu
Předtím než skupina G20 bude schopná pomoci eurozóně s řešením dluhové krize, ministři financí skupiny vznesli požadavek, aby eurozóna navýšila objem svého záchranného fondu. Tento krok je dle skupiny stěžejním, pokud má přispět dalším navýšením financí Mezinárodního měnového fondu (MMF). Dříve se ministři eurozóny dohodli na permanentním záchranném fondu, známým jako Evropský stabilizační mechanismus (ESM) o objemu 500 miliard eur. Panují však obavy, že fond nebude schopen záchrany hluboce zadlužených států. Největší ekonomika eurozóny, Německo, se prozatím staví proti navyšování objemu ESM. Na setkání skupiny G20 vyjádřila podporu bloku jednotné měny Brazílie.
Americký kongresman Chris Smith: „Makedonie by měla vstoupit do NATO bez ohledu na název“
Kongresman USA Chris Smith se domnívá, že Makedonie by měla být pozvána na nadcházející schůzi NATO v Chicagu, kvůli její mimořádnému přínosu v aliančních misích a bez ohledu na spor o pojmenování země. „Makedonie je Makedonie a zůstane jí. Je vynikajícím spojencem v Afghánistánu a Iráku. Podle našich velitelů makedonští vojáci plní svou misi velmi dobře a země by byla velkým přínosem pro bezpečnostní aparát NATO.“ řekl kongresman.
Francie a Německo odvolají své poradce z afghánských institucí, následují rozhodnutí Velké Británie
Francie a Německo plánují stáhnout všechny civilní instruktory a poradce z afghánských vládních institucí den poté, co byli dva důstojníci jednotek NATO zastřelení v provincii Kunduz. Rozhodnutí obou zemí následuje britský oficiální rozkaz ke stažení všech vojenských poradců z afghánských institucí. Násilí vyvolané nedávným incidentem pokračuje po celém Afghánistánu již šestý den i přes výzvu afghánského prezidenta Hamída Karzáího k uklidnění situace.
Brazílie nabídla pomoc eurozóně
Na setkání ministrů financí a šéfů centrálních bank členských zemí G20 brazilský ministr financí Guido Mantega oznámil, že rozvojové země a Brazílie by rády pomohly eurozóně při řešení její krize. Na oplátku by si přály větší moc v rámci Mezinárodního měnového fondu ( MMF). Setkání proběhlo o víkendu v Mexico city a jeho hlavním tématem bylo schválení pomoci MMF. Již včera mexický ministr financí José Antonio Meade uvedl, že je velmi předčasné předpokládat, že se zástupci zemí G20 shodnou na kompromisu pomoci.
Vypukly boje mezi súdánskou a jihosúdánskou armádou
Podle súdánského vojenského mluvčí Al-Sawarmi Khalida v brzkých raních hodinách zaútočily jednotky Jižního Súdánu spolu s povstalci v neklidné provincii Jižní Kardofan na súdánské vojáky a boje nadále pokračují. Súdán dále obvinil Jižní Súdán z nedodržování paktu o neútočení, který byl mezi oběma státy podepsán na začátku února za zprostředkování Africké unie.
Generální ředitelka UNESCO vyzvala k dodržování práv a zajištění bezpečnosti novinářů v Sýrii
Generální ředitelka UNESCO a bývalá bulharská politička Irina Bokova vyzvala ve čtvrtek syrské úřady k dodržování občanských práv novinářů a zajištění jejich bezpečnosti. Irina Bokova vydala prohlášení den poté, co americká reportérka Sunday Times Marie Colvin a francouzský fotograf Remi Ochlik zemřeli při bombovém útoku v syrském městě Homs. „Mám obavy o další zraněné reportéry a vyzývám orgány a ozbrojené síly k tomu, aby respektovali civilní postavení novinářů v konfliktních oblastech. Útoky na novináře jsou porušením Ženevských konvencí, které Sýrie ratifikovala, a rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1738 o ochraně novinářů v ozbrojených konfliktech,“ uvedla Irina Bokova.
Vláda na Srí Lance zveřejnila oficiální statistiky obětí občanské války
Konflikt mezi vládou a rebely z řad tzv. Tamilských Tygrů skončil v květnu roku 2009 poražením tohoto hnutí. Konflikt trval 26 let a v jeho závěrečné fázi prý mělo být zabito okolo 9 tisíc lidí, což je o mnoho méně než 40 tisíc, které odhadoval generální tajemník OSN Ban Ki-Moon minulý rok. Celkový počet obětí konfliktu je pak odhadován na 80 – 100 tisíc obyvatel.
Schůze ekonomických zástupců zemí G20 v Mexico city
Hlavním tématem dvoudenní schůze zástupců všech členských států G20 a zástupců centrálních bank je schválení pomoci Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Pomoc MMF by automaticky znamenala i pomoc řešení krize v eurozóně. Tento týden agentura Reuters oznámila, že by do MMF mělo přispět Japonsko 50 miliardami dolarů. Mexický ministr financí José Antonio Meade uvedl, že je velmi předčasné předpokládat, že se zástupci zemí G20 shodnou na kompromisu pomoci. S ním souhlasil i šéf Německé centrální banky Jens Weidmann.
V Afghánistánu byli zastřeleni dva důstojníci jednotek NATO
Důvodem je dle místních úřadů nedávný incident na základně Bagram, který v zemi rozpoutal rozsáhlé nepokoje. Jeden plukovník a major byli zastřeleni před budovou ministerstva vnitra v hlavním městě Kábulu sebevražedným atentátníkem, jak hovoří zpráva jednotek ISAF.
OSN: „126 400 obyvatel Mali bylo nuceno opustit své domovy“
Důvodem rozsáhlého exodu jsou boje mezi armádou a etnikem Tuaregů na severu země. Takové množství obyvatel podle OSN odešlo z regionu od ledna letošního roku. Celkem 65 000 obyvatel uprchlo do zahraničí a zdržují se v uprchlických táborech v Mauretánii, Burkině Faso, Nigérii a Alžírsku. Zbylá část se přesunula ze severu Mali na jih.
Írán chce dále jednat s MAAE navzdory prohlášením západních diplomatů
Íránský velvyslanec pro Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE) oznámil, že Írán chce pokračovat v jednání s MAAE o svém jaderném programu, který označuje za čistě civilní. Agentura Reuters upozorňuje na velký kontrast mezi prohlášeními západních diplomatů a zástupců samotné MAAE a oznámeními Íránu, který se k rozhovorům stavá „optimisticky“. Naopak nejmenování západní diplomaté označují jednání za „velmi dlouhé a neplodné“ a MAAE již uvedla, že poslední jednání selhalo.
OSN a Liga arabských států jmenovaly společného vyslance pro Sýrii – je jím bývalý generální tajemník OSN
Bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan byl včera jmenován generálním tajemníkem OSN Ban Ki-moonem a generálním tajemníkem Ligy arabských států Nabilem Elaraby společným zvláštním vyslancem OSN a Arabské ligy pro Sýrii. Kofi Annan již vyzval všechny strany, aby spolupracovaly při ukončení násilí a nalezení mírového řešení krize.
V Londýně probíhá mezinárodní konference o Somálsku
V Londýně probíhá mezinárodní konference o Somálsku, která je experty vnímána jako ukazatel rostoucího globálního ohrožení bezpečnosti. Konference má za cíl rozjet opatření k ukončení hladu a násilí v této zemi. Konference se účastní zástupci 40 zemí včetně americké ministryně zahraničí Hillary Clinton. Stejně tak se účastní i generální tajemník OSN Ban Ki-moon, který poukázal na neúčinnost všech setkání za posledních 20 let. Neschopnost mezinárodního společenství podle nich mimo jiné vedla i ke ztrátě důvěry somálských elit, které mají velmi špatné zkušenosti se získáváním zahraniční podpory. Podle pořadatelů je ovšem cílem konference především upozornit na dění v Somálsku. Velká Británie chce ale například založit fond pro Somálsko či přispět na výstavbu zpravodajského střediska na Seychelách proti pirátství, jak oznámil britský premiér David Cameron. Stejně tak v noci Rada bezpečnosti OSN rozhodla o navýšení sil mise Africké unie v Somálsku (AMISOM).
Rada bezpečnosti OSN posílila bojovou misi Africké unie v Somálsku na 17 731 mužů
Rada bezpečnosti OSN jednomyslně rozhodla o rozšíření mise Africké unie v Somálsku (AMISOM) z 12 000 vojáků na 17 731 mužů. Mise AMISOM byla doposud složena z vojáků Ugandy a Burundi, nově se mají připojit i jednotky z Džibuti a Keni, která zahájila svou vlastní ofenzivu do Somálska na konci roku 2011 ve snaze porazit povstalce z islamistické skupiny al Shabaab. Síly AMISOM poprvé vstoupily do Somálska v roce 2007 a v posledních měsících zaznamenaly velké úspěchy při vytlačování rebelů z jihu a centrální oblasti Somálska.
Japonsko by mohlo přispět k řešení krize EU až 50 miliardami dolarů
O zprávě informovala agentura Reuters. Japonsko by tak mělo přispět 50 miliardy dolarů do Mezinárodního měnového fondu (MMF) na jeho boj proti dluhové krizi v Evropě. Země upřesní svou nabídku po setkání ministrů financí skupiny G20, které proběhne v březnu v Mexiku. MMF požaduje celkové navýšení svých rezerv o 500 miliard dolarů.
Evropská unie je nespokojená s dosavadním pokrokem ve věci sporného pojmenování Makedonie
Makedonská média informovala, že Brusel je zklamán jednáními, které vede zvláštní zástupce OSN Matthew Nimetzem ve Skopji. Dle informací zdejších médii je unie „pesimistická ohledně výsledků těchto jednání, neboť rozhovory s představiteli Makedonie byly zklamáním“. Anonymní zdroj z Evropské unie uvedl, že „Řecký premiér Lucas Papademos a makedonský premiér Nikola Gruevski se ohledně sporu sejdou, jen stěží se však dá předpokládat jakýkoliv pokrok v této věci.“
MMF zahájil svou kontrolní misi v Bělorusku
Skupina odborníků Mezinárodního měnového fondu vedená Chrisem Jarvisem ve středu zahájí v Bělorusku misi spočívající v kontrole hospodářské politiky země v roce 2011, analýze současné situace a posouzení vyhlídek hospodářského vývoje Běloruska na rok 2012. Již loni v květnu požádala vláda republiky a Národní banka Běloruska MMF o poskytnutí úvěru v hodnotě až 8 miliard USD na tři až pět let. Podle místních expertů Minsk s největší pravděpodobností požádá MMF, aby zvážil poskytnutí nového úvěru.
Ruský prezident projednal s vůdci arabských zemí situaci v Sýrii a vysvětlil ruské veto proti rezoluci
V průběhu dnešních telefonických rozhovorů s představiteli Saúdské Arábie, Iráku a Íránu, jejichž hlavním tématem byla situace v Sýrii, vysvětlil ruský prezident Dmitrij Medveděv důvody, které Rusko vedly k uplatnění práva veta při hlasování v OSN. Podle tiskové služby Kremlu prezident uvedl, že „bylo potřeba zabránit snahám některých regionálních a mimo-regionálních zemí využít jimi navrženou rezoluci k realizaci scénáře vnějšího zásahu do vnitřních záležitostí Sýrie“.
Jednání mezi MAAE a Íránem selhalo
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) oznámila, že jednání s Íránem o jeho jaderném programu selhalo, a to z toho důvodu, že Írán zamítl žádost MAAE, aby její inspektoři mohli navštívit i vojenský komplex Parchin jihovýchodně od hlavního města Teheránu, kde by podle MAAE mohlo docházet k testům výbušného potenciálu v údajných speciálních komorách. Podle analytiků by neúspěch jednání mohl zablokovat návrat k jednání mezi Íránem se světovými mocnostmi.
Situace v Senegalu se zhoršuje – došlo k dalším střetům, do země dorazil zvláštní vyslanec Africké Unie
V úterý došlo v Senegalu k dalším střetům stovek demonstrantů s bezpečnostními silami v hlavním městě Dakar kvůli kandidatuře prezidenta Abdoulaye Wade. Nepokoje pokračují již týden a policie nadále rozhání demonstrace slzným plynem a gumovými projektily, senegalské ministerstvo vnitra totiž vydalo zákaz demonstrací, který silně kritizují pozorovatelé Evropské unie s tím, že zákon takové demonstrace jasně povoluje. Mise EU také kritizuje špatnou distribuci volebních lístků, která by mohla způsobit vyloučení některých voličů z voleb. Do Senegalu také dnes dorazil vyslanec Africké unie, který se má pokusit zamezit narůstajícímu násilí.