Mezinárodní nevládní organizace Human Right Watch (HRW) vydala zprávu, podle níž se rebelové na východě Demokratické republiky Kongo, kteří jsou sjednoceni do hnutí M23 a kteří na 220 000 lidí důsledkem bojů s armádou vyhnali ze svých domovů, se dopouštějí válečných zločinů. OSN a Demokratická republika Kongo obvinila sousední Rwandu z logistické podpory rebelům, země to ale odmítá. Podle HRW bylo během bojů od jara letošního roku znásilněno nejméně 46 žen a dívek a na 600 mužů a chlapců bylo na území Rwandy násilím rekrutováno. Vůdce M23 plukovník Sultani Makenga obvinění z válečných zločinů odmítá. HRW vyzvalo Radu bezpečností OSN k udělení sankcí vůči vůdcům M23.
Archiv rubriky: Mezinárodní organizace
OSN žádá o potravinovou pomoc pro Malawi
Světový potravinový program (WFP) pod OSN se snaží získat 30 milionů USD pro Malawi, kde na 1 milion lidí trpí potravinovou krizí. „Pomoc musí přijít ještě před obdobím dešťů, později by se do odlehlých oblastí nemusela dostat,“ řekl koordinátor pomoci pro Malawi Abdoulaye Diop. Delší období sucha, vysoké ceny potravin a hospodářské problémy dovedly zemi do potravinové nouze. Počet lidí, kteří čelí nedostatku potravin, se oproti minulému roku zvýšil o 11 %. Mezinárodní společenství obnovila část finanční pomoci zemi poté, co zemřel prezident Bingu wa Mutharika a do čela Malawi se postavila prezidentka Joyce Banda.
KLDR přijala nabídku humanitární pomoci od Jižní Korey
Severní Korea přijala nabídku humanitární pomoci od svého hlavního rivala vůbec poprvé od nástupu nového vůdce Kim Jong-Una. Jižní Korea nabídla pomoc v reakci na nedávné rozsáhlé povodně, které podle jihokorejských analytiků zničily více než 10% celkové severokorejské úrody obilí. Jihokorejská nabídka přichází nedlouho poté, co zástupci Světového potravinového programu OSN (WFP) minulý měsíc oznámili záměr poslat do této izolované země první várku mimořádné potravinové pomoci. Od smrti severokorejského vládce Kim Jong-ila v prosinci minulého roku země pod vedením jeho syna zostřila rétoriku a verbální útoky vůči svému jižnímu sousedovi, akceptace potravinové pomoci od Jižní Korey tak může naznačovat, že situace je vážnější, než se očekávalo.
Niger: Mezinárodní potravinová pomoc byla ukradena
Podle nigerského ministr vnitra a veřejné bezpečnosti Abdou Labo byla mezinárodní potravinová pomoc určená obětem záplav na západě země ukradena lidmi, jež byli pověřeni jejím spravováním a rozdělováním mezi postižené. Dále dodal, že proběhne vyšetřování podezřelých, ale neprozradil, jaké množství potravin chybí. Pomoc zorganizovaná OSN čítala 6300 tun potravin určených obětem srpnových povodní, při nichž zemřelo na 68 lidí a půl milionu zůstalo bez domova.
Angola míří ke splnění plánované výše inflace pro rok 2012
Guvernér angolské centrální banky Jose de Lima Massano v pátek oznámil, že má Angola nakročeno ke splnění plánované výše inflace 10 % pro rok 2012, čímž by došlo ke snížení oproti loňské hodnotě 11,38 %. Poklesu napomáhá měnová politika zaměřená na stabilitu cen. V červenci dosáhla meziroční inflace výše 10,02 %, což je v souladu s plánem. Přesto je podle šéfa banky na předpovědi brzy. Massano, který zastává funkci guvernéra banky od října 2010, se setkal s uznáním Mezinárodního měnového fondu (MMF) i ratingových agentur v důsledku své politiky, díky níž se podařilo snížit inflaci, udržet stabilitu angolské měny kwanza a posílit zahraniční rezervy.
V Afghánistánu došlo k výbuchu nedaleko velitelství NATO
Nedaleko velitelství Severoatlantické aliance v hlavním městě Afghánistánu Kábulu došlo k výbuchu, při kterém zahynulo 6 civilistů. Útočníci byli ve věku 13 – 20 let. Útok byl specifický tím, že k výbuchu došlo v diplomatické čtvrti, která bývá pokládána za bezpečnou. K útoku se přihlásilo hnutí Taliban. Svoje znepokojení vyjádřila ambasáda Spojených států amerických.
Americký plán na odpuštění egyptského dluhu brzy předstoupí před Kongres
Představitel Ministerstva zahraničí Spojených států amerických v pátek oznámil, že plán ohledně odpuštění egyptského dluhu ve výši 1 miliardy USD bude brzy postoupen americkému Kongresu. Cílem plánu je stabilizace egyptské ekonomiky, která utrpěla loňskými nepokoji a rozšíření soukromého sektoru. Ministerstvo dále pomáhá Americké obchodní komoře s vysláním delegace více než 45 zástupců amerických firem do Káhiry, kde prozkoumají obchodní potenciál země. Spojené státy americké také blízce spolupracují na ekonomickém stabilizačním balíčku s Mezinárodním měnovým fondem (MMF).
Generální tajemník NATO po Arménii navštívil i Ázerbájdžán
Generální tajemník NATO v minulých dnech v rámci své cesty po Kavkaze navštívil Arménii. Zmínil také konflikt s Ázerbájdžánem a požádal arménského prezidenta o přijetí takových opatření, která jakýkoli konflikt do budoucna eliminují. Dnes se sešel s ázerbájdžánským prezidentem Ilham Alyievem a požádal o totéž i jeho. Zmínil také pomoc, kterou Ázerbájdžán poskytl Alianci v rámci mise ISAF. Oznámil také plán na založení platformy spolupráce Arménie, Ázerbájdžánu a Gruzie v rámci partnerství s NATO.
Americká ministryně zahraničí navštívila Východní Timor
Hillary Clinton se tak stala prvním americkým ministrem zahraničí, který tuto zemi navštívil od vyhlášení nezávislosti v roce 2002. Její návštěva je všeobecně považována za podporu této chudé země v jejích snahách o vstup do organizace ASEAN. Východní Timor zažádal o členství v této organizaci v březnu tohoto roku, avšak panují obavy, že země je stále ještě příliš nestabilní na to, aby se stala součástí jakéhokoliv regionálního bloku. Jednotky OSN, které jsou na území Východního Timoru opětovně dislokované od propuknutí ozbrojených nepokojů v roce 2006, budou po letošních pokojných prezidentských a všeobecných volbách s největší pravděpodobností staženy do prosince tohoto roku.
Generální tajemník NATO navštívil Kavkaz
Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen v posledních dnech navštívil dvě kavkazské země – Arménii a Gruzii. Setkal se v obou zemích s jejich prezidenty a hovořil s nimi o vzájemných vztazích obou zemí s NATO. Obě země ocenil za pomoc v afghánské misi ISAF. v Arménii hovořil o problému, který má země s Ázerbájdžánem a žádal o přijetí takových opatření, která vyloučí možný konflikt do budoucna. V Gruzii otevřel citlivé téma mezinárodních vztahů když zmínil podporu Severoatlantické aliance územní integritě Gruzie.
Mali oficiálně požádalo o vojenskou pomoc proti islamistickým rebelům
Prozatímní malijský prezident Dioncounda Traore oficiálně požádal Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) o vojenskou pomoc v boji proti islamistickým rebelům na severu země. Prozatímní prezident Traore svou žádost přednesl prezidentu Pobřeží slonoviny Alassane Ouattarovi, který v současnosti předsedá ECOWAS. Společenství už před časem uvedlo, že je připraveno poslat 3000 mužů na sever Mali, ovšem požádalo OSN o mandát k vojenské intervenci. Rada bezpečnosti OSN si ale vyžádala podrobnější plány o zásahu. Mali se nachází v politické krizi od března, kdy byl v zemi proveden vojenský převrat.
Světová banka slíbila Pobřeží slonoviny podporu
Prezident Světové banky (SB) Jim Yong Kim v úterý vyjádřil podporu Pobřeží Slonoviny během tiskové konference s prezidentem Alassane Outtara. Prezident Kim si je jistý, že se země úspěšně zotaví z povolebních násilností, při nichž zahynulo na 3000 lidí. Zemi také sužuje vysoká nezaměstnanost mladých lidí, nárůst chudoby a slabá infrastruktura. SB poskytla západoafrické zemi pomoc ve výši 1 miliardy USD. Další finanční pomoc by mohla být udělena Mezinárodní asociací pro rozvoj (IDA), fondem spravovaným SB určeným pro 81 nejchudších zemí světa. Outtara predikuje, že ekonomický růst Pobřeží slonoviny pro tento rok přesáhne hranici 8 % a do roku 2014 dosáhne dvojciferných čísel a země by podle prezidenta Ouattary mohla do roku 2020 zaujmout významné postavení na mezinárodním trhu. V roce 2010 exprezident Laurent Gbagbo, který nyní čelí obvinění u Mezinárodního trestního soudu (ICC) za zločiny proti lidskosti, odmítl uznat svou porážku v prezidentských volbách. Podle Hospodářské komory Pobřeží slonoviny povolební krize způsobila ztrátu na 80 000 až 120 000 pracovních míst v soukromém sektoru.
Súdán a Jižní Súdán obnovily jednání
V úterý obnovily východoafrické země jednání v Etiopii, které bylo odloženo kvůli smrti etiopského premiéra Meles Zenawi. Hlavními tématy setkání jsou sporné hranice a transfer ropy. V dubnu se mezi oběma státy rozhořel boj o 1800 kilometrů dlouhou hranici, u kterého hrozilo, že přeroste ve válku. Napětí mezi Súdánem a Jižním Súdánem uvolnily až ekonomické problémy, do nichž se obě země dostaly kvůli přerušenému transferu ropy. Ropa totiž tvoří více než polovinu příjmů státního rozpočtu Súdánu a skoro 98 % příjmů sousedního Jižního Súdánu. Rada bezpečnosti OSN stanovila 22. září jako poslední den pro vyřešení sporných otázek mezi oběma státy, jinak budou země čelit sankcím. Vyjednává se i o možnosti vytvoření 10 kilometrového demilitarizovaného pásma, které by umožnilo cestování a obchod mezi Súdánem a Jižním Súdánem. S pásmem souhlasí Africká unie (AU) i OSN, Súdán je ale proti.
V Pákistánu došlo k útoku na příslušníky americké ambasády
2 příslušníci americké ambasády v Pákistánu byli zraněni, když v jejich autě vybuchla bomba. K útoku došlo v pákistánském městě Peshawar. Americká diplomacie to označila za jednoznačný teroristický útok. Peshawar je městem, které leží na cestě do Afghánistánu a k útokům zde dochází poměrně často. Američané jsou v zemi velmi nepopulární, kvůli útokům bezpilotních letounů, které v rámci NATO v Pákistánu podnikají.
Jižní Súdán jmenoval prvního velvyslance pro OSN
Nejmladší stát světa Jižní Súdán jmenoval velvyslance pro OSN, který má napomoct zemi ve vyjednávání se Súdánem ohledně sporných hranic a ropy. Další kolo jednání je naplánováno na tento týden. Prvním velvyslancem se stal Francis Deng, bývalý zvláštní poradce generálního tajemníka OSN pro prevenci genocidy. Kromě jednání se Súdánem má Francis Deng zlepšit obraz země v zahraničí. Dohoda ohledně společných hranic by mohla obnovit export ropy z Jižního Súdánu, pro kterého ropa představuje 98 % státních příjmů. Jižní Súdán se osamostatnil v červenci minulého roku.
Podle OSN byl tento týden v Sýrii nejkrvavějším od počátku občanské války
Mluvčí UNICEF Patrick McCormick prohlásil, že minulý týden zahynulo v Sýrii nejvíce lidí od počátku občanské války. V bojích mezi povstalci a vládou syrského prezidenta Bashara Al-Assada zahynulo minulý týden 1600 lidí. Většina obětí zahynula během přestřelek. Další zemřeli při bombardování velkých měst, včetně hlavního města Damašku. Podstatné množství obětí bylo také z řad civilního obyvatelstva. Došlo k několika masakrům civilních obyvatel v menších městech a vesnicích, včetně obětí z vesnice Al Fan, kde bylo dnes zavražděno 35 lidí.
USA pozastavily trénink afghánských ozbrojených sil
Spojené státy americké se rozhodly pozastavit minimálně na měsíc trénink afghánských ozbrojených sil. Důvodem jsou probíhající útoky afghánských, tedy spřátelených, jednotek na vojáky Severoatlantické aliance. Afghánská vláda zatím nedokázala přijít na recept, jak zabránit infiltraci členů hnutí Talibanu do afghánských ozbrojených sil. USA budou během pauzy ve výcviku hledat recept, jak během tréninku infiltrované nepřátele odhalit a zabránit tak útokům na své vojáky. Mluvčí koaličních ozbrojených sil plukovník Tom Collins prohlásil, že zatím není jasné, kdy se trénink obnoví.
Demokratická republika Kongo žádá sankce OSN pro Rwandu
Demokratická republika Kongo v pátek oznámila, že požádala Radu bezpečnosti OSN o uvalení sankcí na rwandského ministra obrany Jamese Kaberebe, náčelníka ozbrojených jednotek Charlese Kayonga a armádního poradce generála Jacquese Nziza kvůli podpoře rebelů ze skupiny M23, jež působí na východě země. Konžský ministr zahraničních věcí Raymond Tshibanda se k prodiskutování sankcí sešel s členy Rady bezpečnosti tento týden. Kolem půl miliónu konžských obyvatel bylo v důsledku bojů nuceno opustit své domovy, podle OSN roste počet zabitých civilistů.
Íránský prezident vyzval k redefinici komise OSN pro atomovou energii
V reakci na zprávu OSN, která varovala před narůstajícím objemem výroby obohaceného uranu v Íránu, prohlásil íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád, že komise OSN není nestranná. Podle jeho názoru jsou závěry komise vytvořené v souladu se strategickými zájmy USA, Izraele a jejich spojenců ze Západu. Vyzval ostatní státy, aby se pokusily komisi změnit. Svoje prohlášení učinil Mahmúd Ahmadínežád na setkání Hnutí nezúčastněných, které se právě koná v Teheránu.
Rusko vyzvalo USA a EU ke zrušení sankcí proti Sýrii
Ruský stálý představitel při OSN Vitaly Churkin ve čtvrtek na zasedání Rady bezpečnosti o Sýrii vyzval USA a EU k okamžitému upuštění od jednostranných sankcí proti Sýrii. „Tyto sankce Rady bezpečnosti OSN nemají nic společného s reálným úsilím o urovnání syrské krize, pouze komplikují život obyčejných lidí a připravují je o možnost uspokojit své základní potřeby a využít svá základní lidská práva,“ uvedl ruský vyslanec. Sankce proti Sýrii zavedly Spojené státy, Evropská unie a Liga arabských států.
Světová banka: Cena potravin se zvýšila o 10 %
Důsledkem sucha ve Spojených státech amerických a na východě Evropě se cena potravin podle Světové banky (SB) zvýšila v červenci o 10 %. SB proto vyzvala vlády, aby posílily své potravinové programy, které mají ochránit nejzranitelnější skupinu obyvatel. Cena kukuřice a pšenice se od června do července zvýšila o 25 %, sója o 17 %, pouze rýže zaznamenala 4% pokles. Ohrožení jsou podle prezidenta SB Jima Yong Kima především lidé v Africe a na Blízkém východě.
OSN varuje, že Írán zvyšuje produkci obohaceného uranu
Zpráva OSN ve svém závěru uvedla, že Írán zvýšil svoji produkci obohaceného uranu. Od poslední inspekce OSN, která proběhla v květnu tohoto roku, vyprodukoval Írán 189.4 kilogramů obohaceného uranu. Jedná se o nárůst 43, 8 kilogramů oproti minulému období. OSN také upozornila, že Írán přemístil své laboratoře na obohacování uranu a vyslovila podezření, že tak učinil proto, aby ztížil týmu OSN, jeho pozorovatelskou činnost. OSN také Írán vyzvala, aby se k podezřením okamžitě vyjádřil.
Zambijská inflace stoupla
Centrální statistický úřad ve čtvrtek uvedl, že zambijská meziroční inflace v srpnu stoupla na 6,4 % z 6,2 % předchozího měsíce v důsledku vyšších cen potravin. U potravinové inflace došlo k značnému nárůstu z 6,3 % na 7,3 % v srpnu. Mezinárodní měnový fond (MMF) predikuje, že se inflace pro rok 2012 neodchýlí od cíle zambijské vlády a udrží se kolem 6 %.