Pokud Gambie nezastaví plánové popravy 47 vězňů, může Senegal podle prezidenta Macky Salla vyhostit gambijského velvyslance ze země. Někteří z vězňů, kteří by podle prohlášení gambijského prezidenta Yahya Jammeh měli být popraveni do polovin září, aby „dostali, co si zaslouží“, jsou senegalského původu. Vztahy mezi západoafrickými státy ochladly poté, co prezident Senegalu Sall požádal sousední stát o pomoc v ukončení separatistického konfliktu v regionu Casamance. Gambijský prezident Jammeh si za své prohlášení popravit 47 vězňů vysloužil mezinárodní kritiku ze strany Africké unie (AU), EU a USA, popravy byly označeny za „netransparentní a uspěchané“.
Archiv rubriky: Mezinárodní organizace
Pákistánská ministryně zahraničí vyzvala USA k ukončení útoků bezpilotních letounů
Pákistánská ministryně zahraničí Hina Rabbani Khar vyzvala USA k okamžitému ukončení všech útoků bezpilotních letadel na území Pákistánu. Útoky dronů označila za nelegální a kontraproduktivní. Napětí mezi Islamabádem a Washingtonem podle jejího názoru neskončí, dokud USA útoky nezastaví. Bezpilotním letounům NATO se ovšem podařilo před několika dny zabít jednoho z vůdců Talibanu. USA tak nemají zájem na ukončení těchto útoků. Kritizují také, že Pákistán není schopen teroristickou síť Haqqani, jež spolupracuje s Talibanem, zlikvidovat.
Rusko vyzvalo USA k urychlené ratifikaci Smlouvy pro všeobecný zákaz jaderných zkoušek
Smlouva pro všeobecný zákaz jaderných zkoušek (CTBT) byla přijata OSN již v roce 1996. Některé jaderné velmoci, jako např. USA, ovšem odmítly smlouvu podepsat. RIA Novosti citovala předsedkyni ruského senátu Valentinu Matviyenko, která vyzvala USA, aby smlouvu ratifikovaly. Učinila tak při příležitosti konání konference „From Nuclear Testing to Nuclear Free World (Od jaderných zkoušek ke svobodnému světu)“, která se koná v hlavním městě Kazachstánu, v Astaně. Konference se účastní 75 států a více než 200 mezinárodních organizací, včetně OSN a MAAE.
Senegalský prezident: Peníze určené na financování senátu by měly být použity na povodňová opatření
Senegalský prezident Macky Sall vyzval stát ke zrušení senátu a využití ušetřených peněz k financování povodňových opatření. Sall přerušil svou návštěvu Jihoafrické republiky v důsledku rozsáhlých povodní, jež zasáhly Senegal a vyžádaly si nejméně 13 životů. Peníze určené pro senát, více než 15 miliónů USD, by byly využity k výstavbě protipovodňové ochrany. Na zlepšení senegalské protipovodňové ochrany převážně na předměstí Dakaru, přislíbila v květnu Světová banka (SB) 55,6 miliónů USD. Odhaduje se, že tisíce lidí bylo nuceno opustit své domovy kvůli rozsáhlým povodním způsobeným silnými dešti, které zasáhly západní Afriku.
NATO jmenovalo zvláštní zástupkyni pro bezpečnost žen
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen jmenoval zvláštní vyslankyni pro bezpečnost žen. Severoatlantická aliance tuto funkci obsadila poprvé ve své historii. Cílem zvláštní zástupkyně bude dohlížet na naplňování rezoluce OSN 1325 o míru a bezpečnosti žen. Zvláštní zástupkyní se stala norská diplomatka Mari Skåre. Podle Anderse Fogha Rasmussena jmenování zvláštní zastupkyně zaručí, že téma bezpečí žen bude řešeno na nejvyšší politické úrovni.
Jednání Súdánu a Jižního Súdánu je odloženo na příští týden
Jednání představitelů Súdánu a Jižního Súdánu, ohledně zbývajících sporných otázek týkající se hranic, bezpečnosti a obnovy vývozu ropy, bylo odloženo na příští týden kvůli pohřbu bývalého etiopského premiéra Meles Zenawi, jenž zemřel minulý týden. Jednání mělo proběhnout 26. srpna pod dohledem Africké unie (AU), která má sídlo právě v hlavním městě Etiopie Addis Abeba, kde se 2. září uskuteční Zenawiho pohřeb. Delegáti obou zemí dorazí do Etiopie 3. září, vyjednávání bude pokračovat v následujících dnech.
Niger zasáhly rozsáhlé povodně
Povodně v západoafrické zemi mají na svědomí podle Reuters již 65 mrtvých, dalších 125 000 je bez domova. Nejhůře dopadla oblast Dosso na jihu Nigeru, kde podle OSN bylo na 10 000 domovů zničeno. Povodeň je nejhorší od dvacátých let minulého století. Niger před povodní trpěl potravinovou krizí následkem sucha, prezident Mahamadou Issou již požádal o mezinárodní pomoc. OSN a další organizace do země posílají potraviny.
Severoatlantické alianci se podařilo zabít jednoho z vůdců Talibanu
Severoatlantické alianci se podařilo v Pákistánu zabít jednoho z vůdců Talibanu – Maulawi Dadullaha. Podle zprávy ISAF byl Maulawi Dadullah, zvaný též Jamal, odpovědný za dodávky zbraní z Pákistánu pro afghánské bojovníky Talibanu. V útoku byl zabit i jeho zástupce, známý pouze pod přezdívkou Shakir. Podle velitelství mise ISAF nebyl při útoku zabit ani zraněn žádný civilista. Útoky bezpilotních letounů v Pákistánu vyvolávají dlouhodobé spory mezi NATO a Pákistánem.
Amnesty International: V Gambii bylo popraveno devět vězňů
Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) uvedla, že obdržela důvěryhodné zprávy o uskutečnění čtvrteční popravy devíti vězňů. Také informuje o dalších hrozících popravách, jelikož gambijský prezident Yahya Jammeh slíbil při svém projevu, u příležitosti muslimského svátku Eid, popravu všech 47 vězňů v celách smrti. Africká unie (AU) vyzvala prezidenta Jammeha k odvolání svého plánu. Poprava devíti vězňů je podle AI velký krok zpět, neboť za posledních 25 letech v Gambii nedošlo k vykonání popravy.
Nigérie varovala Mali před vojenským zásahem
Vojenský zásah na severu Mali je podle nigerijského prezidenta Goodluck Jonathana nevyhnutý, pokud rozhovory s militantními islamistickými skupinami, které oblast ovládají, selžou. Vojenská intervence bude možná ale podle prezidenta pouze pod záštitou OSN. Ta doposud vojenský zásah odmítala. „Jestliže jednání selžou, je na čase mluvit vojenské intervenci,“ řekl na návštěvě Senegalu prezident Goodluck Jonathan. Mali se zmítá v politické krizi od března, kdy v zemi proběhl vojenský převrat.
Spojené státy americké definovaly podmínky za kterých provedou intervenci v Sýrii
Americký prezident Barack Obama oznámil, že pokud syrský prezident Bashar Assad překročí „červenou linii“, tak Spojené státy americké provedou vojenskou intervenci v Sýrii. „Červená linie“ byla definována skrze použití chemických zbraní. Syrský prezident překročí tuto pomyslnou linii, pokud použije chemické zbraně, či pohrozí jejich použitím. Americký prezident Barack Obama tento krok konzultoval s britským premiérem Davidem Cameronem. Americký Pentagon již pro případnou vojenskou operaci vypracoval plány.
Velitel mise ISAF prohlásil, že za útoky afghánských ozbrojených sil na vojáky NATO stojí ve 25% Taliban
Velitel mise ISAF americký generál John R. Allen prohlásil, že za tzv. „Insider attacks“, neboli útoky afghánských ozbrojených sil na vojáky NATO, stojí z 25% Taliban. Americká armáda do té doby operovala s mnohem nižším číslem – cca 11%. Za hlavní příčinu Insider attacks ovšem stále americká armáda považuje neshody mezi vojáky NATO a jejich afghánskými kolegy. Nad útoky vyjádřil znepokojení i americký prezident Barack Obama. V letošním roce jich proběhlo 32 a zahynulo při nich 40 vojáků Severoatlantické aliance.
Egypt oficiálně požádal Mezinárodní měnový fond o 4,8 miliard USD
Egyptská vláda oficiálně požádala o navýšení půjčky, o níž žádá Mezinárodní měnový fond (MMF). Původně Egypt přitom žádal o 3,2 miliardy USD, nižší příjmy z turismu a obavy zahraničních investorů donutily zemi zvýšit svůj požadavek. Premiér Hesham Qandil na tiskové konferenci uvedl, že by dohoda měla být uzavřena do prosince a úrok by se mohl pohybovat kolem 1,1 %. Návštěva ředitelky MMF Christine Lagarde, která má do země přijet příští měsíc, podle premiéra vysílá do světa vzkaz, že je Egypt stabilní. V posledních měsících přijal Egypt od Saudské Arábie a Kataru půjčky v celkové hodnotě 3 miliard USD.
Mezinárodní měnový fond snižuje odhad růstu Jihoafrické republiky
Ekonomická krize a nejistota investorů podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) dopadá i na Jihoafrickou republiku. Svůj odhad hospodářského růstu na rok 2012 MMF snížil z květnových 2,7 % na 2,6 %. Zemi sužuje vysoká míra nezaměstnanosti, která podle MMF není dlouhodobě udržitelná.
Senegal a Africká unie podepsaly smlouvu ohledně soudu s bývalým čadským lídrem
Senegalská ministryně spravedlnosti Aminata Toure a představitel Africké unie (AU) Robert Dossou podepsali v hlavním městě Senegalu Dakar smlouvu ohledně zřízení speciálního tribunálu k souzení čadského exprezidenta Hissene Habre. Dohoda přichází měsíc poté, co Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) rozhodl, že Senegal musí bývalého čadského lídra vydat či zahájit proces. Habre čelí obvinění z mučení a zabíjení svých oponentů mezi lety 1982 a 1990, při čemž se počet obětí odhaduje na 40 tisíc. Exprezident je od roku 2005 držen v domácím vězení v Senegalu, který ho již čtyřikrát odmítl vydat.
Generální tajemník OSN navštíví Írán, aby se zúčastnil hnutí nezúčastněných
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon na konci srpna navštíví Írán, aby se zúčastnil 16. setkání Hnutí nezúčastněných. Hnutí nezúčastněných se sejde v Teheránu mezi 26. – 31. srpnem za účasti delegací ze všech 120 členských zemí. Spojené státy americké a Izrael vyzvaly generálního tajemníka OSN, aby jednání v Íránu bojkotoval. Důvodem je íránský jaderný program, který je podle obou států zásadním ohrožení pro světový mír. Jednání se zúčastní i zástupce Sýrie. Mluvčí generálního tajemníka OSN oznámil, že jednání Ban Ki-moon využije k prohlubování vzájemných mírových svazků mezi členy sdružení.
Súdán a Jižní Súdán budou diskutovat o sporných otázkách
Podle diplomatů bude na Súdán a Jižní Súdán vyvíjen v nejbližších dnech tlak, aby země dosáhly dohody ohledně bezpečnostních otázek, hranic a obnově vývozu ropy. Dohoda by měla předejít ekonomickému kolapsu zemí či válce. Očekává se, že státy budou v neděli pokračovat v jednáních pod dohledem Africké unie (AU) v Addis Abebě poté, co se jim tento měsíc podařilo dosáhnout prozatímní dohody o příjmech z ropy a poplatcích za transfer. Státy musí pod hrozbou sankcí od OSN vyřešit všechny sporné otázky do 22. září.
Poslední příslušníci pozorovací mise OSN opouští Sýrii
Po čtyřech měsících angažmá v Sýrii odjíždí poslední příslušníci pozorovatelské mise OSN z Damašku. Mise pozastavila činnost již v červenci a v Damašku zůstala jen malá kancelář. Důvodem je nemožnost ovlivnit jednání aktérů konfliktu. Několikrát se také příslušníci mise stali terčem útoku ozbrojenců. Selhání mise připisuje OSN především neochotě obou stran dodržovat podmínky, ke kterým se zavázali. Oficiální mandát mise OSN UNSMIS skončil v neděli.
Americký prezident vyjádřil znepokojení nad útoky v Afghánistánu
Americký prezident Barack Obama vyjádřil obavy nad vývojem situace v Afghánistánu. Během tohoto roku došlo v Afghánistánu k 31 útokům ze strany afghánských ozbrojených sil na příslušníky NATO. Americký prezident oznámil, že bude situaci diskutovat s afghánským prezidentem Hamidem Karzaiem. Barack Obama hovořil i s vrchním představitelem amerických ozbrojených sil Martinem Dempseym a velitelem mise ISAF generálem Johnem R. Allenem. Jednali o opatřeních, která přijme americká armáda, aby tyto útoky neutralizovala.
Barma zahájí samostatné vyšetřování červnových nepokojů v zemi
Barma sestavila vyšetřovací komisi, která se bude zabývat průběhem nepokojů a útlaku muslimské menšiny Rohingya. Informoval o tom ve svém prohlášení barmský prezident Thein Sein. Komise bude mít celkem 27 členů a budou v ní přítomni jak zástupci odlišných politických stran, tak náboženských uskupení. Závěry vyšetřování by měly být známy během září. Mluvčí generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona uvedl, že od šetření komise jsou očekávány především takové výsledky, který umožní zemi vypořádat se s elementárními příčinami tohoto konfliktu.
OSN oznámila jméno nového zvláštního vyslance pro Sýrii
Eduardo del Buey, mluvčí OSN, oznámil, že novým zvláštním vyslancem OSN a ligy arabských států pro Sýrii bude Lakhdar Brahimi z Alžírska. Brahimi je bývalý ministr zahraničních věcí Alžírska a působil také v několika vysokých funkcích v OSN. Brahimi ve funkci nahradí Kofiho Annana, kterému se nepodařilo dosáhnout uzavření příměří v Sýrii. Kofi Annan proto oznámil na začátku srpna, že se své funkce vzdá.
V Pákistánu proběhl útok amerického bezpilotního letounu. Letos již 25.
Více než měsíc poté co byly znovu otevřeny zásobovací trasy z Pákistánu do Afghánistánu, proběhl další útok amerických bezpilotních letounů na pákistánském území. Došlo k vystřelení dvou raket. Právě útoky bezpilotních letounů vedly k diplomatické roztržce mezi Pákistánem a USA. V Pákistánu proběhly demonstrace proti NATO a Spojeným státům, které byly vyvolány právě operacemi bezpilotních letounů. Dnešní útok byl 28. útokem bezpilotního letounu na území Pákistánu v tomto roce. USA zdůrazňují, že útoky pokračují, protože Pákistán není schopen zlikvidovat teroristickou síť Haqqani, jež operuje na jeho území.
Velitel mise ISAF vydal opatření proti útokům z řad afghánských spojenců
Během tohoto roku došlo v Afghánistánu k 31 útokům ze strany afghánských ozbrojených sil na příslušníky NATO. Zahynulo při nich 39 vojáků Severoatlantické aliance. Velitel mise ISAF generál John R. Allen vydal příkaz, že jednotky NATO musí být neustále ozbrojeny a nosit nabitou zbraň, bez ohledu na to, jaký úkol zrovna plní. Dosud tomu při všech činnostech takto nebylo. NATO podle oficiálních údajů přijalo ještě další opatření, která z pochopitelných důvodů tají. Podle zástupce velitele mise ISAF generála Jamese Ferrona, se útoky nedají předpovídat, ale dají se zneškodnit, což se stalo cílem nových opatření.