Podle francouzského ministra zahraničí Laurent Fabius Mali požádalo OSN v dopise z 18. září o schválení mandátu k okamžitému vojenskému zásahu na severu země proti islamistickým rebelům. Západoafrická země se domáhá kapitoly 7 v Chartě OSN, která umožňuje udělit mandát, zahrnující diplomatické i ekonomické sankce, včetně vojenské intervence. Vláda Mali požaduje podle svého tvrzení schválení okamžitého zásahu proti ozbrojeným skupinám a pašerákům drog na severu země, které je ale v současnosti pod kontrolou islamistů a kmenů Tuaregů, kteří zde v dubnu vyhlásili nezávislý a neuznaný stát Azawad. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) požádalo OSN o mandát již v červnu. Ve středu bude Valné shromáždění OSN projednávat celkovou situaci v oblasti Sahelu.
Archiv rubriky: Mezinárodní organizace
Mezinárodní měnový fond předpokládá růst Mauritánie
Hospodářský růst Mauritánie by měl navzdory poklesu těžby a snížené poptávky z Evropy dosáhnout podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) 6,2 %. Rozpočet má být po šesti letech opět vyrovnaný a státní rezervy mají dosáhnout 750 milionů USD. MMF očekává rovněž snížení nezaměstnanosti a nižší míru chudoby. Přesto MMF vyzval vládu, aby pokračovala v reformách, které mají zlepšit podnikatelské prostředí. Růst by v roce 2013 měl přesáhnout 6 % a inflace by měla zůstat stabilní. Mauritánie má zásoby železné rudy, mědi a zlata a je považována za spojence Západu proti vzrůstajícímu islamistickému radikalismu v regionu.
Lídři Súdánu a Jižního Súdánu se sešli k prodiskutování sporných otázek
Súdánský prezident Omar al-Bashir a jeho jihosúdánský protějšek Salva Kiir se v neděli sešli kvůli prodiskutování dlouhodobě sporných otázek ropy a hranic. Jednání se uskutečnilo v hlavním městě Etiopie Addis Abeba. Pokud by schůzka nepřinesla dlouho očekávanou dohodu, hrozí jihoafrickým zemím sankce OSN. Podle BBC uniklo z nedělního jednání lídrů pouze malé množství informací. Mluvčí obou vyjednávacích týmů uvedli, že setkání přineslo značný pokrok v řešení sporů. Hlavní summit začne v pondělí, kde se sejdou lídři Súdánu a Jižního Súdánu, klíčoví poradci, zprostředkovatelský tým Africké unie (AU) a etiopský premiér Hailemariam Desalegn.
Čína a Afgánistán podepsaly řadu bezpečnostních a ekonomických smluv
Smlouvy jsou výsledkem překvapivé návštěvy vrchního velitele čínské veřejné bezpečnosti a vlivného člena politbyra komunistické strany Zhou Yongkanga v Kábulu. Zhou Yongkang je nejvyšším čínským politickým představitelem, který Afghánistán navštívil za posledních 50 let. Mezi podepsanými smlouvami je kromě dohod o čínských investicích do sektoru těžby afghánských nerostných surovin též smlouva o zapojení Číny do výcviku afgánských bezpečnostních sil. Čína a další země sousedící s Afghánistánem se podle analytiků snaží postupně zvyšovat v této zemi svůj vliv s ohledem na blížící se začátek stahování jednotek mise ISAF v roce 2014.
Rada bezpečnosti OSN je znepokojena situací v Mali
V pátek Rada bezpečnosti OSN vyjádřila znepokojení nad „zvýšenou aktivitou teroristických elementů“ na severu Mali, včetně teroristické organizace Al-Kaida, a vyzvala všechny rebelské skupiny, aby přetrhaly s islamistickými extrémisty veškeré vazby. Pokud se situace nezlepší, je Rada bezpečnosti připravena zavést proti Mali sankce, jak dříve navrhlo Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS). Příští týden by se mělo konat jednání Valného shromáždění OSN o situaci v oblasti Sahelu. ECOWAS se připravuje na vojenský vstup na sever Mali, ovšem žádá OSN o mandát k intervenci. Mali se ocitlo v politickém chaosu poté, co v březnu armáda provedla vojenský převrat a svrhla přechodnou vládu.
Opozice a vládní příznivci se střetli v Guiney
V hlavním městě Conakry se v pátek večer střetla opozice s příznivci vládní politiky. Důvodem jsou podle analytiků etnické spory. V zemi se navíc stále posouvá termín parlamentních voleb, které se naposledy měly konat 8. července. V Guiney roste napětí mezi etniky Peul a Malinkes. Prezident Alpha Conde, který byl zvolen na konci roku 2010, kdy byla ukončena vláda armády, patří k etniku Malinkes. Etnikum Peul vyčítá vládě, že jim brání k získání politického mandátu. Parlamentní volby jsou posledním krokem v přechodu zpět k civilní vládě. Volby byly odloženy poté, co se opozice obávala, že volební komise je neobjektivní. V roce 2008 proběhl v zemi vojenský převrat, který přerušil veškerou zahraniční pomoc. Země je největším světovým vývozcem bauxitu a má velké zásoby hliníku. Do konce září má Mezinárodní měnový fond (MMF) rozhodnout o tom, zdali má Guinea nárok na odpuštění 2 miliardového USD dluhu v rámci programu pro nejvíce zadlužené země.
NATO uzavřelo smlouvu s Jižní Koreou
Zástupce generálního tajemníka Severoatlantické aliance Alexander Vershbow podepsal v Bruselu na velitelství NATO smlouvu s jihokorejským velvyslancem při Alianci o vzájemné spolupráci. Smlouva předpokládá kooperaci Severoatlantické aliance a Jižní Korey v některých klíčových oblastech bezpečnosti. Jedná se např. o boj proti terorismu či o podporu mnohonárodních peacekeepingových misí. Jižní Korea také přispěla 50 miliony USD na chod afghánského fondu Severoatlantické aliance (Afghan National Army Trust Fund).
Český ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg a prezident Václav Klaus se zúčastní Valného shromáždění OSN
Český ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg odletěl ve čtvrtek na týdenní pracovní návštěvu Spojených států amerických, během které se setká se svým protějškem Hillary Clinton. Zúčastní se také 67. Valného shromáždění OSN, kde doprovodí prezidenta republiky Václava Klause, jenž je vedoucím delegace České republiky. Ministr se dále zúčastní ministerského setkání Skupiny přátel Jemenu a politického dialogu ministrů členských států EU a USA.
Mezinárodní měnový fond předpokládá vyšší ekonomický růst Senegalu
Ekonomický růst Senegalu by se podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) měl v příštím roce zvýšit z očekávaných 3,7 % na 4,3 %. Důvodem je dokončení projektů v energetice, infrastruktuře a zemědělství, které by měly vést k posílení ekonomiky. Inflace v zemi byla v prvním pololetí letošního roku 1,5 %, MMF předpokládá, že do konce roku zůstane pod 2 %. Senegal by podle MMF měl mírně snížit deficit svých veřejných financí, aby se dostaly v roce 2013 na méně než 5 % hrubého domácího produktu (HDP). Mezi roky 2000 až 2010 totiž vzrost státní dluh na 6,7 % HDP. Prezident Macky Sall po nástupu do úřadu slíbil snížení vládních výdajů.
Mezinárodní měnový fond chce ukončit jednání s Egyptem do konce roku
Mezinárodní měnový fond (MMF) ve středu oznámil, že v nejbližších týdnech vyšle své zástupce do Egypta, kde budou jednat o případné finanční pomoci, jakmile vláda dokončí hospodářský program státu. MMF doufá v ukončení jednání ohledně půjčky do konce roku. Egyptská vláda požádala MMF o půjčku ve výši 4,8 miliard USD v důsledku finančních potíží po loňském povstání, snížení zájmů zahraničních investorů a odlivu turistů.
Africká rozvojová banka poskytne 348 miliónů USD Etiopii a Keni
Africká rozvojová banka (AfDB) schválila půjčku ve výši 348 miliónů USD na vybudování etiopsko – keňské přeshraniční energetické sítě. Jedná se o druhou fázi financování projektu z celkové částky 1,26 miliard USD určené na zlepšení dodávky energie. Etiopie se chystá vyvážet energii ze svých elektráren do Keni, jež čelí častým výpadkům proudu. AfDB uvedla, že Etiopie obdrží z půjčky 232 miliónů USD, zatímco Keňa dostane 116 miliónů USD. Světová banka (SB) schválila první fázi financování projektu v červenci v hodnotě 684 miliónů USD. Projekt1068 kilometrů dlouhé elektrické sítě je spolufinancován SB, Francouzskou rozvojovou agenturou a vládami obou východoafrických zemí.
Demokratická republika Kongo požaduje embargo na vývoz minerálů z Rwandy
Situace mezi sousedními zeměmi se vyostřila poté, co Demokratická republika Kongo obvinila Rwandu z podporu a výcviku rebelů na východě země v provincii Severní Kivu. Obvinění následně potvrdila o OSN. Rwanda jakoukoliv pomoc rebelům odmítá, vztahy se ovšem mezi oběma státy ještě vyostřily. Demokratická republika Kongo požaduje, aby na obchod s minerály z Rwandy bylo uvaleno embargo. Konžský ministr pro nerostné bohatství Martin Kabwelulu v dopise pro OSN obvinil Rwandu z toho, že pomáhá rebelům pašovat minerály z Demokratické republiky Kongo, které následně vyváží jako vlastní nerost, a žádá proto uvalení embarga. Podle analytiků Rwanda dlouhodobě získává miliony USD z těžby konžských minerálů. V minulém roce Rwanda vrátila do Demokratické republiky Kongo více než 80 tun pašovaných nerostů, které zabavili celní úředníci.
ECOWAS se připravuje na vojenský vstup do Mali
Vojenská intervence Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS) by měla mít tři fáze. Prozatímní malijský prezident Dioncounda Traore, který na začátku září oficiálně požádal o vojenskou pomoc v boji proti islamistickým militantním skupinám na severu země, předpokládá, že teprve ve třetí fázi nasadí ECOWAS vojáky. Velvyslanec OSN z Pobřeží slonoviny Youssoufou Bamba nasazení vojáků až ve třetí fázi odmítá a na jednání Rady bezpečnosti OSN uvedl, že takové rozhodnutí bude obtížné a strategicky nerozumné. ECOWAS společně s Africkou unií (AU) žádá OSN o mandát k intervenci. OSN si ale vyžádalo přesné plány operace. Jednání Valného shromáždění OSN o situaci v oblasti Sahelu je naplánované již na tento měsíc. Mali upadlo do politického chaosu poté, co v březnu armáda provedla vojenský převrat. Humanitární situace v Mali se podle politiků a mezinárodních organizací zhoršuje.
Mezinárodní měnový fond schválil vyplacení půjčky Sierra Leone v hodnotě 6,9 milionů USD
V pondělní Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil, že vyplatí západoafrické zemi půjčku ve výši 6,9 milionů USD a dodal, že ekonomické vyhlídky Sierra Leone jsou v letošním roce příznivé z důvodu zvýšených příjmů ze železné rudy. V roce 2010 získala Sierra Leone od MMF půjčku v hodnotě 45,4 milionů USD k obnově země po občanské válce, která proběhla v letech 1991 až 2002. Příjmy západoafrického státu pocházejí především z exportu minerálů. MMF předpokládá, že by se příjmy z nerostných surovin mohly zvýšit až o 51,4 % v letošním roce.
Kambodža: mezinárodní soud ukončil proces s čelní představitelkou Rudých Khmerů
Ieng Thirith, bývalá ministryně sociálních věcí v období vlády Rudých Khmerů obviněná z genocidy a zločinů proti lidskosti, byla soudem propuštěna ze zdravotních důvodů. Ieng Thirith trpí Alzheimerovou chorobou a podle vyjádření mezinárodního soudu pod patronátem OSN není naděje, že by vzhledem ke svému zdravotnímu stavu mohla být v dohledné době souzena. V současnosti probíhá v Kambodži ještě jeden proces s vůdci Rudých Khmerů. V listopadu 2011 byli z válečných zločinů obviněni další 3 členové nejvyššího vedení této ultra-maoistické organizace. Nuon Chea, Khieu Samphan a Ieng Sary však všechna obvinění odmítají.
Gambijský prezident pozastavil popravy
V důsledku četných mezinárodních protestů pozastavil gambijský prezident Yahya Jammeh vykonání dalších 37 poprav. Od jeho srpnového slibu došlo k popravě 9 lidí, poprvé za posledních 27 let. Podle organizací za lidská práva se jednalo hlavně o politické vězně. Tresty se setkaly s nesouhlasem lidsko-právních organizací i Africké unie (AU), jež zaslala Jammehovi varování před jejich uskutečněním. Opoziční lídr Sheikh Sidia Bayo v pátek oznámil, že po vykonání poprav plánoval vytvořit exilovou vládu v sousedním Senegalu s cílem sesadit nynějšího prezidenta.
Evropská unie přislíbila finanční pomoc Egyptu
Prezident Evropské komise Jose Manuel Barroso ve čtvrtek oznámil, že Evropská unie nabídla Egyptu pomoc v makroekonomické oblasti ve výši 500 miliónů eur. Dále bude severoafrické zemi poskytnuta částka mezi 150 a 200 milióny eur na zotavení egyptské ekonomiky. Podle Barrosa bude finanční pomoc garantována podmínkami, na nichž se Egypt domluví s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Nabídka Evropské unie přichází během první oficiální cesty prezidenta Mohameda Mursi po Evropě.
Egyptský prezident začal svou cestu po Evropě
Ve čtvrtek odletěl nový egyptský prezident Mohamed Mursi do Bruselu na svou vůbec první oficiální návštěvu Evropy. Na starém kontinentu se bude prezident Mursi snažit přesvědčit evropské vlády o svém demokratickém mandátu a získat tak hospodářskou pomoc. Mnohé evropské země mají velký zájem po pádu exprezidenta Husni Mubaraka vybudovat si s Egyptem vztahy, ovšem chtějí záruky, že Egypt zůstane spojencem západu a bude příkladem ostatním zemím v regionu. Návštěva prezidenta Mursiho doprovází stín úterních útoků na americké velvyslanectví v egyptské Káhiře a libyjském Benghazi. Severoafrická země již dříve požádala Mezinárodní měnový fond (MMF) o půjčku v hodnotě 4,2 miliard USD, přesto se očekává, že bude potřebovat dalších 10 miliard USD, aby znovu obnovil důvěru investorů a zaplnil prázdnou státní pokladnu. V Bruselu se prezident Mursi setká s předsedou Evropské komise José Manuelem Barroso, vysokou představitelkou EU pro zahraniční polititiku Catherine Ashton a předsedou Evropské rady Herman Van Rompuy.
Volební komise v Angole odmítla nařčení z porušení volebního zákona
Na konci srpna se konaly v Angole parlamentní volby, v nichž se 72 % hlasy vyhrála vládnoucí strana prezidenta José Eduardo dos Santos MPLA. Opoziční strana UNITA, která ve volbách získala 19 %, podala proti průběhu voleb stížnost a tvrdí, že volby byly nespravedlivé a podvodné. Menší politické strany CASA-CE a PRS rovněž podaly proti výsledkům voleb stížnost. Všechny námitky proti volbám byly ale zamítnuty s odůvodněním, že komise neměla dostatek důkazů o narušení průběhu voleb. Všechny politické strany se ještě mohou do pátku odvolat k Ústavnímu soudu. Pozorovatelé z Africké unie (AU), Jihoafrického rozvojového společenství (SADC) a Společenství portugalsky mluvících zemí (CPSS) označily volby za věrohodné. Od roku 1975, kdy Angola získala nezávislost na Portugalsko, se jednalo o teprve třetí národní volby. Prezident dos Santos je v čele země od roku 1970.
OSN: Libérie selhává v boji proti krvavým diamantům
Podle nové zprávy OSN chybí v Libérii dostatečná politická vůle k vymýcení krvavých diamantů, které financují konflikty v Africe. Schopnost vlády podle generálního tajemníka OSN Ban Ki-Moona selhává především v regulaci diamantového průmyslu, který dosahuje 30 miliard USD. Prezidentský výbor pro diamanty se podle OSN v letošním roce nikdy nesešel a technický výbor byl svolán v červenci poprvé za sedm měsíců. V roce 2003 se liberijská vláda zavázala k dodržování tzv. Kimberleyho procesu, který má pomoci vymýtit obchod s krvavými diamanty. Krvavé diamanty pomohly financovat i občanskou válku v Libérii, která trvala od roku 1989 do 2003.
OSN obdržela nové informace o íránském jaderném programu
MAAE zpravila orgány OSN o tom, že obdržela zpravodajské informace o íránském jaderném programu. Informace zaslaly tajné služby Izraele, Spojených států amerických a dvou dalších západních zemí. Írán podle těchto informací pokračuje ve svém jaderném programu a směřuje k výrobě jaderných zbraní. OSN i MAAE nyní rozhodnou o věrohodnosti těchto informací.
V Afghánistánu došlo k útoku na základnu Severoatlantické aliance
Na základnu Bagram, kterou sdílí jednotky mise ISAF a afghánské ozbrojené síly, dopadlo několik střel. 3 příslušníci afghánských ozbrojených sil byli zabiti a 2 příslušníci mise ISAF byli zraněni. Severoatlantická aliance vyšetřuje kdo je za útok zodpovědný a jakým způsobem byl útok proveden. Zatím ještě není ani jasné, zdali se jednalo o rakety nebo o střelbu minometem. Velitelství NATO považuje ohrožení základy za alarmující.
Somálsko má nového prezidenta
Poslanci Somálska zvolili v hlavním městě Mogadishu prezidentem východoafrické země Hassana Sheikh Mohamuda. Volba prezidenta má být posledním krokem k ukončení dekády trvající politické nestability. Pro zvolení Mohamuda bylo 190 poslanců. Jde o první volbu prezidenta od roku 1991, která byla provedena na somálské půdě a má signalizovat zlepšení bezpečnostní situace v zemi. Přesto islamistická militantní skupina Al-Shabaab, která je dávána do souvislosti s teroristickou skupinou Al-Kaida, dosud ovládá značné oblasti na jihu a středu Somálska. Do prvního kola prezidentské volby, v němž žádný z kandidátů nezískal potřebnou nadpoloviční většinu, se přihlásilo 18 kandidátů. Do druhého kola postoupil nově zvolený prezident Hassan Sheikh Mohamud a odstupující prezident Shaikh Sharif Sheikh Ahmed. Nový prezident Mohamud složil bezprostředně po vyhlášení výsledků svůj prezidentský slib. Prezident Mohamued vystudoval somálskou Národní univerzitu, následně studoval v Indii, pracoval pro UNICEF a je spoluzakladatelem somálského Institutu managementu a administrativního vývoje.