Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen byl zvolen Severoatlantickou radou na čtyři roky a funkce se ujal v roce 2009. V roce 2012 mu tedy měl mandát skončit. Severoatlantická rada se ovšem rozhodla prodloužit mandát do 31. července roku 2014. Důvodem je především plánované stažení vojsk NATO z Afghánistánu právě v roce 2014.
Archiv rubriky: Mezinárodní organizace
Jednotky Africké unie a Somálska vstoupily do Kismayu, Al-Shabaab odpálila nálož
Na konci minulého týdne se militantní islamistická skupina Al-Shabaab pod náporem leteckých útoků jednotek Africké unie (AU), Keni a Somálska stáhla ze své základny v bývalé pevnosti Kismayu na jihu Somálska. Analytici varovali před předčasným optimismem, když milice Al-Shabaab slíbila odplatu a znovudobytí pevnosti zpět. V úterý vstoupily jednotky Africké unie (AU) a Somálska do Kismayu, Al-Shabaab následně odpálila v přístavním městě bombu. Podle somálské vlády při výbuchu nikdo nezemřel. Somálská armáda za posledních 14 měsíců zvýšila svou ofenzivu za pomoci jednotek okolních zemí a Africké unie (AU). Somálská vláda jen těžko odhaduje, jak velká je ozbrojená síla Al-Shabaab a domnívá se, že na 4000 až 5000 rebelů se skrývá na jihu země, především v regionu Juba. Skupina Al-Shabaab, která formálně v únoru deklarovala své spojení s teroristickou skupinou Al-Kaida, je považována za jednu z největších hrozeb stability východní Afriky.
V Pobřeží slonoviny začne soud s generálem obžalovaným za povolební protesty
Klíčový spojenec bývalého prezidenta Laurent Gbagba generál Dogbo Ble bude jako obviněný čelit soudnímu jednání za rozpoutání násilí po prezidentských volbách v letech 2010 až 2011. Generál Ble byl velitelem republikánské gardy exprezidenta Gbagba, který odmítl v roce 2010 uznat výsledky voleb a odstoupit. Generála Ble v dubnu 2011 zajaly francouzskými jednotkami spolu s OSN. Obžalovaných je kromě generála Ble i dalších sedm úředníků armády. Bývalý prezident Gbagbo je souzen u Mezinárodního trestního soudu (ICC), kde čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti. Generál Gle už v roce 2002 u vojenského soudu čelil obvinění, že zabil bývalého vůdce vojenského převratu generála Roberta Guei, který byl rival exprezidenta Gbagba.
Korejský poloostrov se údajně nachází na hraně termonukleární války
Prohlásil to jako jeden z posledních řečníků 67. Valného shromáždění OSN náměstek severokorejského ministra zahraničí Pak Kil-yon. Podle něj „nepřátelská politika USA“ zapříčinila stav, kdy „jediná jiskra může způsobit nukleární konflikt“. Severní Korea v poslední době opět zostřila svou rétoriku vůči spojencům USA v regionu, Japonsku a Jižní Koreji. Od roku 2003, kdy Severní Korea jako první stát v historii oficiálně odstoupila od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, se podle analytiků pro KLDR stala hrozba o vyvolání jaderného konfliktu jediným účinným prostředkem pro dosahování svých diplomatických zájmů.
MMF: Tanzanie musí posílit elektrickou síť, pokud si chce udržet ekonomický růst
Mezinárodní měnový fond (MMF) naléhá na tanzanskou vládu, aby vypracovala plán na zlepšení elektrické sítě v zemi a zamezila tak častým výpadkům elektřiny, které mohou ohrozit hospodářský růst. Ekonomika v letošním roce má podle MMF růst mezi 6,5 až 7 %, v příštím roce by růst Tanzanie neměl klesat. Země ovšem podobně jako sousední Uganda a Keňa trpí častými výpadky energie. Nejenom reforma energetického odvětví zajistí Tanzanii trvalý růst, podle MMF je nutné, aby země zajistila fiskální konsolidaci, nesnižovala sociální výdaje a více investovala do infrastruktury.
Spojené státy americké požadují, aby se Rwanda oficiálně zřekla podpory rebelů M23
Středoafrická země se musí podle USA oficiálně zřeknout narčení z podpory a vyzbrojování rebelů v tzv. Hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntaganda, kteří působí na východě Demokratické republiky Kongo. Zemi k tomu vyzval americký náměstek ministra zahraničí pro Afriku Johnnie Carson. Rwanda popřela obvinění vlády sousední Demokratické republiky Kongo, že by měla s podporou rebelů cokoliv společného. Rwandský prezident Paul Kagame a jeho konžský protějšek Joseph Kabila se setkali na jednání Valného shromáždění OSN, které se konalo minulý týden, ovšem k žádné dohodě a uklidnění vztahů nedošlo. Podle prezidenta Kagame „bude řešení krize i nadále nemožné, pokud mezinárodní společenství bude problém definovat chybně“. Nemalou roli Rwandy v konfliktu na východě Demokratické republiky Kongo potvrdila i zpráva OSN. Demokratická republika Kongo následně požádala OSN o uvalení sankcí na Rwandu. Středoafrická země důsledkem obvinění z podpory rebelů přišla i o část americké pomoci v hodnotě 200 000 USD a Nizozemsko zcela zastavilo tok finančních prostředků do země ve výši 6,15 milionů USD. Konflikt na východě Demokratické republiky vyhnal statisíce lidí ze svých domovů. Na vůdce Hnutí M23 Bosco Ntagandu vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykač pro válečné zločiny.
Jednání o půjčce Egypta od Mezinárodního měnového fondu se zpozdilo
Vyjednávání Egypta s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) ohledně půjčky ve výši 4,8 miliard USD se zpozdilo. Vláda tak získala čas na realizaci ekonomických reforem, které zahrnují zejména restrukturalizaci dotací a daní. Cílem Egypta je snížit rozpočtový deficit státu dosahující hodnoty 11 % HDP způsobeného loňským povstáním. Se zpožděním do země tedy dorazí vyjednávací tým MMF, jež měl podle původního plánu v Káhiře začít vyjednávat podmínky půjčky na konci září. Jeho příjezd se neočekává dříve než po skončení výročního zasedání MMF konajícího se v Tokiu v polovině října.
Lékaři bez hranic přerušili svou činnost v některých oblastech Jižního Súdánu
Důsledkem stoupajícího násilí ve městech Plekwongole a Gumuruk zastavila organizace Lékaři bez hranic (MSF) svou činnost. O lékařskou pomoc tak přišlo na 90 000 lidí. Dalším městem, v němž se zvedla vlna násilí, je Pibor, kde prozatím Lékaři bez hranic zůstávají, ovšem nevylučují, že i zde budou muset svou činnost přerušit. Na 80 vojáků OSN se v současnosti nachází nedaleko měst. V oblasti operují rebelové pod vedením Yau Yau, kteří měli na konci srpna zabít 24 jihosúdánských vojáků, následně napadnout konvoj 200 vojáků nedaleko etiopské hranice. Jižní Súdán obviňuje sousední Súdán z letecké podpory a poskytování zbraní rebelům.
Egypt získal od Turecka úvěr ve výši 1 miliardy USD
Podle egyptské státní tiskové agentury MENA podepsal v neděli prezident Mohamed Mursi smlouvu s tureckým premiérem Recep Tayyip Erdogan na 1 miliardu USD. Ve svém projevu prezident Mursi vyzdvihl politické a regionální vztahy s Tureckem. Analytici se domnívají, že egyptská strana Muslimského bratrstva Freedom and Justice Party (FJP), která je v čele země, hledá inspiraci v turecké vládnoucí straně AK Party. Ekonomika Egypta se propadla během několika měsíců nepokojů a severoafrická země se nyní snaží obnovit důvěru investorů. S Mezinárodním měnovým fondem (MMF) jedná Egypt o půjčce v hodnotě 4,8 miliard USD, pomoc přislíbila i Evropská unie a USA uvažují o odpuštění dluhu Egyptu ve výši 1 miliardy USD.
MMF: Demokratická republika Kongo zaznamená v roce 2013 ekonomický růst
Mezinárodní měnový fond (MMF) predikuje ekonomický růst Demokratické republiky Kongo 8,2 % v roce 2013, ale zároveň dodává, že se na výkonu ekonomiky odrazí rostoucí zadlužení země a chabé řízení těžebního průmyslu. Ve výroční zprávě MMF uveřejněné ve čtvrtek se uvádí očekávaný 7,2% růst pro letošní rok. Země je ekonomicky závislá na těžbě mědi a kobaltu. Podle MMF je třeba, aby došlo ke zlepšení správy a transparentnosti v oblasti těžebního průmyslu.
Militantní skupina Al-Shabaab ztratila základnu na jihu Somálska
V noci z pátku na sobotu ztratila islamistická militantní skupina Al-Shabaab svou základnu na jihu Somálska, v přístavu Kismayu, kterou měla v držení přes pět let. Somálská armáda spolu s keňskými jednotkami na povstalce letecky zaútočila v pátek večer. Druhý den mluvčí Al-Shabaab Sheikh Ali Mohamud Rage potvrdil, že se rebelové z města stáhli a slíbil, že Kismayu dobijí zpět. Somálská a keňská armáda uvedla, že dva regionální velitelé povstalců Sheikh Hassan Yakub a Sheikh Abdikarim Adow byli zabiti. Al-Shabaab to odmítla. Militantní skupina formálně v únoru deklarovala spojení s teroristickou skupinou Al-Kaidou. V posledních měsících jsou povstalci pod tlakem útoků jednotek Africké unie (AU). Analytici ale varují před předčasnými oslavami, očekává se, že Al-Shabaab se svých klíčových pozic jen tak nevzdá.
Mezinárodní měnový fond: Súdán by měl jednat o odpuštění dluhu, překážkou je porušování lidských práv
Ve čtvrtek vyzval Mezinárodní měnový fond (MMF) Súdán, aby začal jednat se svými donátory o odpuštění dluhu ve výši 40 miliard USD. Podle analytiků je ale takové odpuštění spíše nereálné, neboť severoafrická země čelí mezinárodní kritice za porušování lidských práv. MMF sice úsporná opatření Súdánu, k nimž země musela přistoupit poté, co přišla o velkou část příjmů z ropy, pochválil, ale zároveň dodal, že musí ještě zpřísnit měnovou politiku a posílit nezávislost centrální banky. Spojené státy americké a Západ kritizuje Súdán za porušování lidských práv v zemi. Súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir navíc čelí obvinění u Mezinárodního trestního soudu, kde se má zpovídat z válečných zločinů v oblasti Darfúru. Doposud USA neodvolaly embarga, která v roce 1997 na severoafrický stát uvalily. Sankce se týkají omezení obchodu mezi oběma zeměmi a USA blokuje majetek současné súdánské vlády.
Prezidenti Súdánu a Jižního Súdánu podepsali dohodu o ropě, produkce ropy by se měla obnovit
Súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir a jihosúdánský prezident Salva Kiir podepsali smlouvu o spolupráci a obchodu, včetně zajištění společné hranice. Dohoda, která byla podepsána v etiopském městě Addis Abeba, přichází po třítýdenním jednání. V Jižním Súdánu by mělo dojít k obnovení produkce ropy a jejímu následnému transferu přes sousední Súdán. Vývoz ropy, který byl minulý rok na 350 000 barelů denně, by měl významně pomoc v obnovení ekonomik východoafrických zemí. Ministři zahraničních věcí podepsali dohodu, která má ustanovit demilitarizované pásmo podél společné hranice. Podle súdánského prezidenta Bashira jde o „historický okamžik pro budování míru“. Sporných ovšem zůstává stále pět území, na něž si oba státy dělají nárok.
Generální tajemník NATO se setkal s ruským ministrem zahraničí
Generální tajemník NATO dorazil na jednání OSN v New Yorku. Zde se setkal s ruským ministrem zahraničí Sergej Lavrovem. Hovořili o ruské spolupráci se Severoatlantickou aliancí na misi ISAF v Afghánistánu. Oba politiky rozděluje spor o protiraketovou obranu, kterou USA spolu s NATO buduje a Ruská federace se obává, že je namířena proti ní. Oba politici se shodli na nutnosti rozšířit dialog v rámci pravidelných setkání NATO-Rusko.
USA sníží sankce vůči Barmě
Barma si díky uvolněním politických poměrů polepšila v hodnocení USA, Evropy i OSN. USA v červenci vzhledem k tomu, že Barma propustila politické vězně, uvolnila některé ekonomické sankce, které vůči barmské vládě uvalila. Nyní americká ministryně zahraničí Hillary Clinton oznámila barmskému prezidentu Thein Sein, že USA jsou připraveny uvolnit další ekonomická omezení. Thein Stein prohlásil, že si cení důvěry USA a popřál štěstí americkému prezidentu Baracku Obamovi ke znovuzvolení.
USA zmírní sankce na dovoz barmského zboží
Po jednání s barmským prezidentem Theinem Seinem na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku to oznámila americká ministryně zahraničí Hillary Clinton. USA se podle Clintonové rozhodly uvolnit embargo na barmské zboží v důsledku tamního reformního procesu. Podle mluvčího barmského parlamentu Shwe Manna jsou vládní reformní kroky „nezvratitelné“ a povedou k vytvoření volného trhu a demokratického systému více stran. Souběžně s návštěvou barmského prezidenta probíhá v USA také několikadenní návštěva vůdkyně barmské opozice Aung San Suu Kyi, která o víkendu obdržela jedno z nejvyšších amerických civilních státních vyznamenání, Zlatou medaili Kongresu.
Guiney se podařilo vyjednat odpuštění dluhu ve výši 2,1 miliard USD
Mezinárodní měnový fond (MMF) a Světová banka (SB) odpustí silně zadlužené západoafrické zemi dluh v hodnotě 2,1 miliard USD. V současnosti se zahraniční dluh Guiney pohybuje kolem 3,2 miliard USD, odpuštění bude tak znamenat snížení dluhu o dvě třetiny. Pomoc MMF a SB je určena k nastartování rozvojových projektů v zemi.
Delegace USA se nezúčastní projevu íránského prezidenta na půdě OSN
Americká delegace při OSN oznámila, že se nezúčastní projevu íránského prezidenta Mahmoud Ahmadinejad. Svoje rozhodnutí odůvodnila tím, že projevy íránského prezidenta směřují k dehonestaci Izraele. Mahmoud Ahmadinejad v minulosti v projevu prohlásil, že Izrael využívá holocaust k získávání finančních prostředků. Delegace USA během jeho projevu několikrát odešla. Americký prezident ovšem zdůraznil, že otázku íránského jaderného programu hodlá řešit diplomatickou cestou.
Republikáni požadují více informací k útoku v Libyi
Americká republikánská strana obvinila administrativu amerického prezidenta Baracka Obamy, že úmyslně mlží o pozadí útoku na amerického velvyslance v Libyi. Republikáni požadují více informací o celé události. Někteří členové republikánské strany tvrdí, že demokraté s uveřejněním informací váhají kvůli nadcházející volbě prezidenta, protože se obávají, že by informace mohl využít Mitt Romney proti administrativě Baracka Obamy. Americká velvyslankyně při OSN Susan Rice útok považuje za spontánní. Některé informace ovšem naznačují, že se jednalo o dlouho plánovaný teroristický útok.
Maroko získalo od Světové banky úvěr v hodnotě 300 milionů USD
Světová banka (SB) schválila severoafrické zemi úvěr ve výši 300 milionů USD, který je určen na podporu zaměstnanosti mladých lidí, podpoře rovných příležitostí pro muže a ženy a snížení dopadu krize eurozóny. Nezaměstnanost mladých lidí přesahuje v Maroku přes 30 % a negramotnost žen je na venkově až 80 % žen. Skoro čtvrtina z 33 milionové populace žije v chudobě. Centrální banka Maroka předpokládá, že ekonomický růst se v letošním roce bude pohybovat mezi 2 až 3 %. Navíc země má nejvyšší schodek státního rozpočtu od roku 1990, který tvoří skoro 53 % HDP. Ekonomika Maroka je úzce navázána na eurozónu, jejíž krize zasáhla i příjmy severoafrické země z cestovního ruchu. Na začátku září schválila Africká rozvojová banka (AfDB) půjčku v hodnotě 800 milionů USD na podporu obnovitelných energetických zdrojů.
Mezinárodní měnový fond předvídá růst Keni, ohrozit ho mohou jen volby
Ekonomický růst by v letošním roce a roce nadcházejícím měl být podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) větší než 5 %. Vzrůstající inflace a propad keňského šilinku v roce 2011 snížily odhad růstu z 5,8 % na 4,4 %. Podle MMF mohou růst východoafrické země ohrozit jen nadcházející prezidentské volby, které se mají konat v březnu příštího roku. Po posledních volbách v roce 2007 propuklo násilí, v němž zemřelo na 1200 lidí. Inflace v Keni se snižuje již od prosince a investoři znovu začínají ve východoafrické zemi investovat. Keňské ministerstvo pro hospodářské plánování odhadlo ekonomický růst mezi 3,5 až 4,5 %, zatímco ministerstvo financí je optimističtější a očekává růst 5,3 %.
USA prohlásily, že udělají co musí, aby zabránily získat Íránu jadernou zbraň
Americký prezident Barack Obama na zasedání valného shromáždění OSN v New Yorku prohlásil, že Spojené státy americké udělají „co musí“, aby zabránily Íránu získat jadernou zbraň. Reagoval tak na kritiku jeho prezidentského protikandidáta Mitta Romneyho, že nedostatečně hájí zájmy Izraele. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon varoval před útokem na Írán. Vojenská operace proti Íránu by podle jeho slov měla nedozírné následky pro všechny zúčastněné strany i celý region Blízkého východu.
Severní Korea pravděpodobně plánuje zemědělské reformy
Podle informací zdroje blízkého vládním kruhům v Pekingu i Pchjongjangu hodlá Severní Korea umožnit farmářům, aby si mohli ponechat větší podíl sklizně v kroku, který by zvětšil dosavadní zásoby zemědělských produktů, zastavil stoupající ceny potravin a zmírnil podvýživu severokorejského obyvatelstva. Podle dosavadní praxe, fungující od roku 2005, kdy byla soukromá produkce zemědělských produktů zakázána, odprodávají v KLDR farmáři státu sklizenou úrodu za státem stanovenou cenu, která se výrazně liší od ceny tržní. Podle plánovaných reforem by si severokorejští zemědělci mohli ponechat pro svoji potřebu a následný prodej 30 až 50% úrody, kterou vypěstují. Severní Korea se od hladomoru v 90. letech potýká s trvalým nedostatkem potravin. Podle zdrojů OSN by k plné saturaci obyvatelstva KLDR potřebovala sklidit více než 5 milionů tun brambor a obilí ročně, její roční sklizeň však v současnosti podle odhadů jihokorejských analytiků kolísá mezi 3,5-4,7 miliony tun. Situace se ještě zhoršila po nedávných povodních, které zničily více než 10% úrody obilí.