Chorvatsko za posledních 12 let přišlo na daních o 7 miliard eur

Chorvatsko podle údajů chorvatského ministerstva financí přišlo za posledních dvanáct let kvůli nezaplaceným daním celkem o 51,3 miliardy kun (cca 169 miliard Kč), což je polovina výše státního rozpočtu Chorvatska. Největší dluh vznikl v loňském roce, kdy nebylo odvedeno 11,7 miliard kun. Informace o tom, že se státu nepodařilo vybrat tak vysokou částku, vyvolala kritiku chorvatské veřejnosti, zejména proto, že vláda oznámila od 1. března letošního roku zvýšení DPH z 23 na 25 procent. Poslanci chorvatského parlamentu včera hlasovali pro přijetí zvláštních opatření týkajících se zaplacení daňového dluhu způsobeného hospodářskou krizí. Ta umožňují požádat o odpis pohledávky všem dlužníkům, kteří do 30 dnů uhradí své dluhy.

Italská vláda oznámila, že v prvních 100 dnech své vlády ušetřila 43 milionů eur

Vláda premiéra Maria Montiho uvedla, že za prvních 100 dní své práce ušetřila 43 milionů především v rámci administrativy, transportu a služebních automobilů. Příkladem jde samotný premiér, který jezdí do svého domu v Miláně vlakem. Nejviditelněji byl zredukován transport vládními letadly. Dle premiérovy kanceláře využití letadel kleslo o 92%. Vláda také uvolnila 20 miliard euro ke 130 investicím do infrastruktury, včetně vodních síti, železnic a dálnic.

Maďaři budou usilovat o autonomii ve Vojvodině

Maďarská koalice čtyř stran pod názvem „Maďarský návrat“ zveřejnila volební program s požadavkem na autonomii své etnické menšiny ve Vojvodině (autonomní oblasti na severu Srbska). Tyto čtyři strany uvedly, že zahájily kampaň s cílem přilákat voliče z jejich komunity, kteří ještě stále hlasují pro jiné strany. Maďaři nyní ve Vojvodině představují asi 14% populace.

Generální ředitelka UNESCO vyzvala k dodržování práv a zajištění bezpečnosti novinářů v Sýrii

Generální ředitelka UNESCO a bývalá bulharská politička Irina Bokova vyzvala ve čtvrtek syrské úřady k dodržování občanských práv novinářů a zajištění jejich bezpečnosti. Irina Bokova vydala prohlášení den poté, co americká reportérka Sunday Times Marie Colvin a francouzský fotograf Remi Ochlik zemřeli při bombovém útoku v syrském městě Homs. „Mám obavy o další zraněné reportéry a vyzývám orgány a ozbrojené síly k tomu, aby respektovali civilní postavení novinářů v konfliktních oblastech. Útoky na novináře jsou porušením Ženevských konvencí, které Sýrie ratifikovala, a rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1738 o ochraně novinářů v ozbrojených konfliktech,“ uvedla Irina Bokova.

Řecká vláda se dohodne se společnosti Siemens na mimosoudním vyrovnání

Vládní mimosoudní řešení sporů se společností Siemens, která v zemi čelila korupčnímu skandálu, bude s největší pravděpodobností uzavřeno na sumě 200 milionů eur v hotovosti a naturáliích. V souvislosti s kauzou se v záři 2010 přiznal Theodoros Tsoukatos, který byl v devadesátých letech blízkým spolupracovníkem tehdejšího řeckého premiéra Kostase Similise, že v roce 1999 obdržel od této německé firmy úplatek ve výši jednoho milionu marek, který poskytl své straně PASOK. Podle listu „Ta Nea“ Siemens nyní poslal řecké vládě smlouvu, která byla posouzená místopředsedou vlády a ministrem financí Evangelosem Venizelosem a má být projednávána na příštím zasedání vlády v úterý. Ačkoliv nebyly oficiálně zveřejněny žádné podrobnosti, v souladu s ustanoveními by Řecko kromě finanční náhrady mělo získat i zařízení pro projekty, které byly odloženy díky propuknutí skandálů. Siemens a jeho zástupci byli také obviněni z uplácení řeckých politiků kvůli zakázkám souvisejícím s olympiádou v roce 2004.

Aktiva penzijních fondů Bulharska se v roce 2011 navýšila o 15%

Aktiva soukromých penzijních fondů Bulharsku vzrostla v roce 2011 oproti minulému roku o 14.68%, vyplývá ze zprávy bulharské Komise pro finanční dozor. K 31. prosinci 2011 se penzijního připojištění u čtyř typů soukromých penzijních fondů v Bulharsku účastnilo celkem 3 992 506 lidí. Jedná se o meziroční nárůst o 2,82%.

Spolkový ministr vnitra Německa vyzval k odchodu Řecka z eurozóny

Německé komentáře ohledně řecké situace narůstají na intenzitě. Spolkový ministr vnitra Hans-Peter Friedrich, který je také vůdcem sesterské strany kancléřky Angely Merkel (CDU), Křesťanské sociální unie (CSU), se stal prvním členem středo-pravé vlády, který otevřeně vyzval Řecko k odchodu z eurozóny. V rozhovoru pro Der Spiegel ministr uvedl, že pro „ozdravení řeckých financí“ by bylo lepší, kdyby se nacházely mimo blok jednotné měny. Samotná kancléřka je proti opuštění bloku Řeckem.

Turecko a Uzbekistán budou rozvíjet spolupráci v bezpečnostních otázkách

Turecká vládní instituce TIKA (Turkish Cooperation and Development Agency) včera informovala o tom, že Turecko a Uzbekistán během týdenní návštěvy delegace z uzbeckého ministerstva vnitra ve dnech 19. až 26. února učinily významné kroky na podporu rozvoje spolupráce v bezpečnostních otázkách mezi těmito zeměmi, jejichž diplomatické vztahy byly po dobu více než deseti let poměrně chladné. Důraz bude kladen zejména na posílení spolupráce mezi policejními útvary a vytváření prostředí pro budoucí společné operace proti mezinárodním organizovaným zločineckým skupinám.

Odbory ohlásily další třídenní stávku na frankfurtském letišti

Poté, co rozhovory o možném navýšení platového ohodnocení části zaměstnanců letiště selhaly, odbory ohlásily další stávku, která by měla začít již v neděli. Poslední stávka, která měla trvat celý týden, byla přerušená ve středu, aby bylo možno zahájit jednání mezi oběma stranami sporu. Odbory GdF nyní obvinily společnost Fraport z „naprosto nepřijatelné nabídky“.

Ukrajinský prezident připustil možnou revizi případu expremiérky Tymošenko

Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč připustil možnost revize případu expremiérky Julie Tymošenko, která byla loni odsouzena k sedmi letům vězení kvůli zneužití svých pravomocí při podpisu smluv o dodávkách plynu s Ruskem. Informovala o tom agentura RIA Novosti. K revizi procesu by mohlo dojít, pokud by ukrajinský parlament schválil novelu trestního zákoníku, která bude splňovat evropské standardy. Prezident Janukovyč a jeho vláda čelí v souvislosti s kauzou Tymošenko sílící vlně mezinárodní kritiky, především ze strany Západu, který proces označuje za politicky motivovaný. Polský ministr zahraničních věcí Radoslaw Sikorski během své nedávné návštěvy Kyjeva varoval, že kauza může ohrozit finalizaci dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Prezident Viktor Janukovyč obvinění z politizace procesu odmítá.

Paraguay žádá Brazílii o nové nastavení tarifu na Itaipú

Paraguayský ministr zahraničí Jorge Lara se setkal s brazilským ambasadorem v Asunciónu, aby spolu prodiskutovali záležitosti, které se týkají obou zemí. Hlavním tématem by ale měla být právě žádost Paraguaye o nové nastavení tarifu za používání nádrže Itaipú. Vodní elektrárna Itaipú leží na hranici mezi Paraguayí a Brazílií a za její využívání je vyžadováno zaplacení tarifních poplatků. Minulý rok Brazílie trojnásobně zvýšila cenu energie, kterou postoupila Paraguayi. To ze 120 miliard na 360 miliard dolarů.

Vláda na Srí Lance zveřejnila oficiální statistiky obětí občanské války

Konflikt mezi vládou a rebely z řad tzv. Tamilských Tygrů skončil v květnu roku 2009 poražením tohoto hnutí. Konflikt trval 26 let a v jeho závěrečné fázi prý mělo být zabito okolo 9 tisíc lidí, což je o mnoho méně než 40 tisíc, které odhadoval generální tajemník OSN Ban Ki-Moon minulý rok. Celkový počet obětí konfliktu je pak odhadován na 80 – 100 tisíc obyvatel.

Schůze ekonomických zástupců zemí G20 v Mexico city

Hlavním tématem dvoudenní schůze zástupců všech členských států G20 a zástupců centrálních bank je schválení pomoci Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Pomoc MMF by automaticky znamenala i pomoc řešení krize v eurozóně. Tento týden agentura Reuters oznámila, že by do MMF mělo přispět Japonsko 50 miliardami dolarů. Mexický ministr financí José Antonio Meade uvedl, že je velmi předčasné předpokládat, že se zástupci zemí G20 shodnou na kompromisu pomoci. S ním souhlasil i šéf Německé centrální banky Jens Weidmann.

Pákistánský premiér vyzývá Taliban k dialogu s afghánskou vládou

Premiér Yousuf Raza Gilani doufá, že toto militantní hnutí na jeho výzvu zareaguje. Taliban ohlásil větší agresi vůči spojeneckým jednotkám na afghánském území kvůli nedávnému incidentu na základně Bagram. Pákistán hraje v celém afghánském konfliktu významnou roli.

Austrálie- Kevin Rudd vyzve premiérku Julii Gillard na souboj o post předsedy labouristické strany

Bývalý ministr zahraničí tak chce obnovit důvěru Australanů v tamní vládu, o kterou podle jeho slov dosavadní premiérka přišla. Oficiální kandidátka bude zveřejněna na začátku následujícího týdne. Spor mezi oběma politiky vyvrcholil nedávnou rezignací Kevina Rudda na svoji funkci v kabinetu Julie Gillard.

Zemřel Wilson Correa- logistická a ekonomická hlava FARC

Stalo se tak při boji mezi FARC a kolumbijskou armádou na severovýchodě země. Pan Correa se staral nejen o logistiku a ekonomiku FARC. Nejspíše byl také zodpovědný za bombový útok v roce 2001, který si vyžádal přes 20 obětí. Těmi byli příslušníci kolumbijské armády. Tento měsíc kolumbijská vláda uvedla do praxe nový způsob boje proti levicovým guerrilám. Ten se snaží o destrukturalizaci skupin. Strategie by měla levicové skupiny poškodit i ekonomicky.

Roční zisk koncernu VW se za poslední rok více než zdvojnásobil

Automobilka Volkswagen tak za rok 2011 vydělala 15,8 miliardy eur a prodala přes 8,2 milionu vozů, což je o 15% více než v roce minulém. Koncern VW má v plánu stát se největším světovým výrobcem automobilů do roku 2018. K tomu mu mají dopomoci investice ve výši 62 miliard eur, které chce Volkswagen v následujících pěti letech vynaložit na vývoj a vybudování nových továren. Společnost chce také do roku 2018 vytvořit 50 tisíc nových pracovních míst.

Haitský prezident přijal rezignaci premiéra

Premiér Garry Conille tak končí v úřadu pouhých 5 měsíců po svém zvolení. Důvodem jeho rezignace jsou údajně mocenské boje ve vládě. Podle vládních zdrojů měl sám premiér několikrát rozepře s prezidentem Michelem Martellym. Prezident Martelly zatím neoznámil, koho bude na post premiéra nominovat.

OSN: „126 400 obyvatel Mali bylo nuceno opustit své domovy“

Důvodem rozsáhlého exodu jsou boje mezi armádou a etnikem Tuaregů na severu země. Takové množství obyvatel podle OSN odešlo z regionu od ledna letošního roku. Celkem 65 000 obyvatel uprchlo do zahraničí a zdržují se v uprchlických táborech v Mauretánii, Burkině Faso, Nigérii a Alžírsku. Zbylá část se přesunula ze severu Mali na jih.