Šestidenní vojenské manévry budou probíhat především s cílem nacvičit protiponorkové operace a postupy při záchraně unesených plavidel. Jedná se o první společné námořní cvičení čistě těchto dvou států, ačkoliv se jak Čína, tak Rusko společně účastnily již čtyř větších námořních cvičení od roku 2005. Vzhledem k probíhajícím sporům o četná území v Jihočínském moři se spekuluje o tom, že by tyto rusko-čínské manévry mohli být reakcí na nedávné společné námořní cvičení USA a Filipín.
Archiv rubriky: Rusko
V ruském Uljanovsku proběhla další demonstrace proti vytvoření tranzitní základny NATO
V ruském Uljanovsku se dnes konala další demonstrace proti vytvoření tranzitní základny Severoatlantické aliance. Podle organizátorů protestní akce – regionálního výboru Komunistické strany RF – se demonstrace zúčastnily nejméně dva tisíce lidí, podle policejních orgánů však počet demonstrantů nepřesáhl 800 lidí.
Rusko a Ukrajina oficiálně ukončily tzv. „sýrovou válku“
V pátek bylo oznámeno o obnovení exportu ukrajinského sýru na ruský trh. Rozhodnutí bylo přijato během setkání ukrajinského ministra hospodářského rozvoje a obchodu Petra Poroshenka s předsedou ruské národní agentury na ochranu práv spotřebitelů Genadijem Onishchenkem. Zákaz na dovoz sýrů z Ukrajiny do Ruska byl zaveden počátkem února kvůli výhradám týkajícím se jejich kvality.
Rusko: O registraci požádalo 143 politických stran
Informaci ve čtvrtek zveřejnil předseda Výboru Státní dumy pro ústavní legislativu Vladimir Pligin. Nyní je v zemi pouze 7 registrovaných stran. K tak početnému nárůstu došlo především proto, že změnou zákona počet členů potřebných pro registraci klesl z 40 000 na 500. K reformě dříve vyzval prezident Dmitrij Medveděv.
Rusko předložilo RB OSN návrh rezoluce o vytvoření pozorovatelské mise v Sýrii
Rusko v pátek předložilo Radě bezpečnosti OSN návrh rezoluce o zřízení monitorovací mise OSN v Sýrii. Podle vyjádření ruského ministerstva zahraničních věcí je tento dokument založen zejména na návrzích zvláštního mezinárodního vyslance Kofiho Annana týkajících se řešení krize v Sýrii. Ruský návrh předpokládá vyslání mise skládající se ze 300 pozorovatelů, která má zpočátku trvat 90 dní. Návrh vyzývá obě strany konfliktu k „úzké spolupráci“ s pozorovateli a realizaci doporučení K. Annana. RB OSN by podle ruského ministerstva zahraničí mohla o návrhu rozhodnout již tuto sobotu.
Rusko podepsalo s Malajsií smlouvu o dodávce raket v hodnotě 35 milionů dolarů
Rusko dnes podepsalo smlouvu s malajským ministerstvem obrany, na základě níž dodá vzdušným silám Malajsie rakety R-77 (RVV-AE) typu vzduch-vzduch. Hodnota obchodu se odhaduje na 35 milionů amerických dolarů, první várku raket by Rusko mělo dodat ještě do konce letošního roku.
V Libyi probíhá soud s občany SNS obviněnými ze spolupráce s režimem Muammara Kaddáfího
V Tripolisu dnes proběhlo třetí zasedání vojenského soudu nad skupinou 24 obžalovaných (19 z nich jsou občany Ukrajiny, 3 Běloruska a 2 Ruské federace), kteří čelí obvinění z kolaborace s režimem plukovníka Muammara Kaddáfího. Podle dřívějších informací byli tito lidé zadrženi před osmi měsíci libyjskými povstalci za údajnou práci na zakázkách v ropném průmyslu. Zasedání se zúčastnili zástupci ambasád všech tří zemí. Jak uvedl v rozhovoru pro BBC jeden z obžalovaných Alexandr Shadrov, advokáti obžalovaných od prokuratury stále neobdrželi žádné oficiální dokumenty týkající se obžaloby.
Nový prezident Jižní Osetie: „Prohloubení spojenectví s Ruskem je naší strategickou volbou“
Nový prezident Jižní Osetie Leonid Tibilov, který dnešním dnem zahájil výkon své funkce, na slavnostním projevu během inaugurace deklaroval, že země bude i nadále usilovat o uznání své nezávislosti ze strany mezinárodního společenství a ze strategických důvodů prohlubovat spojenectví s Ruskem. Prezident zdůraznil potřebu efektivního využití materiální a finanční podpory poskytované Ruskou federací – v souvislosti s tím se podle svých slov v první řadě hodlá zaměřit na přísnou kontrolu procesu modernizace země, zejména na jeho tempo, kvalitu a transparentnost. Inaugurace se zúčastnil také předseda ruské Státní dumy, který novému prezidentovi vyřídil blahopřání ze strany ruského prezidenta a premiéra a přislíbil „stálou a komplexní podporu ruského vedení a celého ruského lidu.“
Moskevský soud prodloužil vazbu obžalovaných v kauze Pussy Riot
Taganský soud v Moskvě prodloužil do 24. června vazbu všech tří členek punkové kapely Pussy Riot, souzených za kontroverzní protestní akci v chrámu Krista Spasitele. Advokáti obžalovaných se chystají proti rozhodnutí podat stížnost kasačnímu soudu.
Rusko v dubnu vyveze ropovodem Družba do České republiky o 32% méně ropy než předpokládají smlouvy
Agentuře Reuters to potvrdil mluvčí přepravce ropy, společnosti Transněfť. Dodávky ropy patrně nahradí ropovod IKL z Ingolstadtu. Dle analytiků se Rusko snaží využitím alternativních ropovodů přimět odběratelé ropy k placení vyšších cen za přepravu Družbou. Pokud by však ke zvýšení ceny došlo, nemělo by se to odrazit na konečné ceně pohonných hmot v Česku. Využití IKL k přepravě ropy na úkor Družby v posledních letech stoupá.
Ruský vyslanec v Podněstří popřel informaci o umístění ruského radaru na sporném území
Ruský místopředseda vlády a vyslanec ruského prezidenta v Podněstří Dmitrij Rogozin popřel informace o plánech na umístění ruského radaru na území Podněstří. Vyslanec se k této informaci vyjádřil na svém Twitteru a označil ji za výmysl novinářů. O údajných plánech informoval ruský deník Nezavisimaya Gazeta s odvoláním na zdroj blízký prezidentovi Ruské federace. Informace vyvolala ostrou reakci moldavských orgánů. Moldavský ministr obrany Vitaly Marinutsa zdůraznil, že umístění ruského radaru v Podněstří nepřichází v úvahu bez souhlasu Kišiněva. Moldavský premiér Vlad Filat dnes rovněž vyloučil možnost toho, že by moldavské úřady povolily otevření ruského generálního konzulátu v Tiraspolu: „V Tiraspolu nebude otevřen konzulát, protože Moldavská republika je nezávislý, suverénní a integritní stát,“ uvedl premiér.
Bylo dokončeno pokládání druhé větve plynovodu Nord Stream
Zprávu oznámilo mezinárodní konsorcium energetických firem se sídlem ve Švýcarsku v čele s ruským gigantem Gazprom a za účasti německých firem BASF a E.ON Ruhrgas, nizozemské Gasunie a francouzského GDF SUEZ. Nejdelší podmořský plynovod na světě, který povede plyn po mořském dně na území Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa, by tak mohl začít fungovat již na konci letošního roku. Výstavba stála 7,4 milairdy USD z čehož 30% hradí zmíněné konsorcium.
Ministři členských zemí NATO se sešli v Bruselu kvůli přípravě summitu v Chicagu
Ministři obrany a zahraničí 28 členských zemí Severoatlantické aliance se sešli dnes v Bruselu ke dvoudenním rozhovorům. Cílem tohoto setkání je příprava summitu NATO v Chicagu, který se bude konat 20.-21. května tohoto roku a hlavním tématem bude budoucnost mise v Afghánistánu. 19. dubna se ještě ministři zahraničí členských zemí NATO sejdou s ruským ministrem zahraničí Sergej Lavrovem na setkání Rady NATO-Rusko. Hovořit budou o společných zájmech především v oblastech boje proti terorismu, pirátství a organizovanému zločinu.
Ruský prezident Medveděv podepsal dekret o zřízení nové veřejné televize
Ta by měla začít vysílat již 1. ledna 2013. Televizi požadovaly především opoziční politické strany, měla by být celostátní a nestranná. Rozhodnutí přivítala i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Dle té nová televize potřebuje, aby byl zajištěn řádný právní rámec, jenž zajistí jak finanční tak redakční nezávislost zpravodajství.
Polsko a pobaltské státy se obávají rozmístění ruských raket v Kaliningradě
Rusko již dříve oznámilo, že plánovaný protiraketový štít NATO vnímá jako hrozbu a plánuje tak rozmístit svoje strategické rakety na území své enklávy Kaliningrad, která leží mezi Polskem a Litvou. Na tomto místě ruská armáda již aktivovala svůj radarový varovný systém. NATO se snaží Rusko přesvědčit, že protiraketový štít není mířen proti Rusku, nýbrž proti případnému nebezpečí ze zemí Blízkého východu. Polský prezident Bronislaw Komorowski se po setkání se svým estonským a lotyšským protějškem k situaci vyjádřil takto: „Musíme pozorně sledovat změny v regionální bezpečnostní situaci, neboť jsme svědky toho, že Rusko plánuje nové systémy v Kaliningradě i jinde“.
Rusko se zatím nechystá stáhnout své vojáky z Podněstří, bude naopak modernizovat jejich výzbroj a techniku
Moldavsko prosazuje řešení konfliktu v Podněstří založené na principu svrchovanosti a územní celistvosti republiky, v rámci kterého region Podněstří obdrží zvláštní status. Oznámil to moldavský prezident Nicholas Timofti během setkání s místopředsedou vlády Ruské federace a zároveň zvláštním vyslancem ruského prezidenta v Podněstří Dmitrijem Rogozinem. N. Timofti zdůraznil, že reintegrovaný moldavský stát musí být funkční a pokračovat v procesu evropské integrace země. Během setkání byla rovněž zdůrazněna potřeba dále sledovat situaci v bezpečnostní zóně na Dněstru. Ruský vyslanec dále oznámil o tom, že v rámci modernizace ruské armády dojde také k přezbrojení ruského vojenského kontingentu v Podněstří, který se na tomto území nachází od roku 1992 a v současné době čítá okolo 1500 vojáků. Rusko podle slov diplomata „zatím nevidí důvod k odvolání své mírové mise v Podněstří a nechystá se podlehnout tlaku Západu“. Návštěva Dmitrije Rogozina v Kišiněvě, a také reakce moldavských představitelů na jeho jmenování do funkce „ruského vyslance v Podněstří“, čelí ostré kritice některých moldavských politiků, kteří moldavské orgány obviňují z vazalské závislosti na Rusku. Rusko oficiálně neuznalo nezávislost odtrženého Podněsteří, ale poskytuje mu ekonomickou pomoc. Moldavské orgány opakovaně žádaly o stažení ruských vojáků vykonávajících mírovou misi na sporném území, Moskva a Tiraspol však výzvy k revizi zamítly.
Ruský místopředseda vlády navrhne Moldavsku otevření velvyslanectví Podněstří v Tiraspolu
Místopředseda vlády a zvláštní vyslanec prezidenta Ruska pro Podněstří Dmitrij Rogozin se během zítřejšího setkání s moldavským předsedou vlády Vladem Filatem chystá otevřít otázku vytvoření ruského konzulátu v Tiraspolu a výměny pasů ruských občanů žijících v Podněstří. Vyslanec zdůraznil, že „Rusko jako právní nástupce SSSR je plně zodpovědné za to, aby tito občané žili v bezpečí a blahobytu“.
Rosněfť a ExxonMobil podepsaly balík dohod o spolupráci
Největší ruská státní ropná společnost Rosněfť a jedna z největších společností na světovém trhu ropy a zemního plynu, americká Exxon Mobil dnes na základě loňské dohody o strategickém partnerství podepsaly balík dohod o bilaterální spolupráci. Rosněfť tak získá 30% podíl ve třech projektech koncernu Exxon na území Spojených států, Kanady a Mexického zálivu. Vzniknou rovněž společné podniky na dobývání přírodních zdrojů v ruské části Karského a Černého moře. Slavnostní podepsání dohod se konalo za přítomnosti ruského premiéra Vladimíra Putina.
Soud ve Štrasburku obvinil Rusko ze zatajování informací o okolnostech masakru v Katyni
„Rusko se snažilo úmyslně zatajit okolnosti masakru polských důstojníků v Katyni a ignorovalo zájmy jejich blízkých,“ uvadí se v rozhodnutí vydané dnes Evropským soudem pro lidská práva. Žalobci byli příbuzní dvanácti polských vojáků a intelektuálů, zastřelených v dubnu a květnu 1940 v katyňském lese u Smolenska, jejichž těla nebyla nikdy identifikována. Evropský soud pro lidská práva konstatoval, že v případě deseti žalobců Rusko porušilo třetí článek Evropské úmluvy o lidských právech, který zakazuje nelidské zacházení. Podle soudu tito žalobci utrpěli dvojité trauma, protože nejen ztratili své blízké ve válce, ale nemohli se ani dozvědět pravdu o jejich smrti po dobu více než 50 let, „kdy ji skrývaly a zkreslovaly úřady Sovětského svazu a komunistického Polska“. Soud masakr kvalifikoval jako válečný zločin, nicméně nevyzval Rusko k zahájení nového vyšetřování.
Jednání velmocí s Íránem bylo odloženo, izraelský premiér jej kritizuje, americký prezident kritiku odmítá
Jednání světových velmocí s Íránem v Istanbulu bylo odloženo na 23. května. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli podrobil USA kritice za jejich postup při jednání s Íránem. Odložením dalších kol jednání prý akorát dávají Íránu volný prostor k pokračování v obohacování uranu. Americký prezident Barack Obama tuto kritiku odmítá s poukazem na uvalení tvrdých sankcí na Írán.
OSN schválila vyslání pozorovatelské mise do Sýrie
Rada bezpečnosti OSN, na žádost Generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona, schválila vyslání pozorovatelské mise do Sýrie. Vyslán bude nejprve tým 30 pozorovatelů, kteří připraví zemi na vyslání širšího týmu o 250 členech. Angažmá druhého týmu závisí na parametrech uzavřeného míru v Sýrii. Ruský vyslanec při OSN Vitaly Churkin řekl, že v Sýrii bylo již příliš mnoho úmrtí, a proto je třeba mírového angažmá OSN. Americká vyslankyně při OSN Susan Rice řekla, že Spojené státy americké si nedělají naděje, že vyslání pozorovatelské mise bude mít nějaký efekt. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon oznámil, že první tým bude připraven v nejbližší době.
V Rusku proběhly demonstrace za legalizaci zbraní
V Petrohradě, Novosibirsku, Ufě a dalších ruských městech dnes proběhly četné demonstrace „Za návrat práva na nošení zbraní“. Podle informací zveřejněných ruským Rádiem Svoboda se akce v Petrohradu zúčastnilo 150 až 200 lidí. Argumenty aktivistů spočívají v tom, že lidé mají mít možnost uplatňovat a bránit svá práva, a to i s pomocí střelných zbraní, jelikož policie není schopna zaručit občanům bezpečnost.
V Istanbulu proběhlo první kolo jednání mezi Íránem a světovými mocnostmi
Dnes v Istanbulu probíhají rozhovory mezi zástupci Íránu a pěti členů Rady bezpečnosti OSN a Německa. Západní diplomaté po prvním kole diskuzí oznámili, že Saeed Jalili, hlavní vyjednavač Íránu, byl ochoten k jednání a nekladl si žádné podmínky za kterých bude či nebude jednat, jak to Írán dělal během posledního setkání stejného formátu před 15 měsíci. Spojené státy americké navrhly Íránu navíc ještě bilaterální rozhovory.