Ruský podnikatel Viktor Bout odsouzený v USA za konspiraci a prodej zbraní požádal poslance ruské Státní dumy, aby k mezinárodnímu soudu podali žalobu proti Spojeným státům a Thajsku, kde byl podnikatel v březnu 2008 zatčen při společné operaci policejních orgánů obou zemí. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve svém dřívějším vyjádření slíbil, že případ projedná s americkou ministryní zahraničí Hillary Clinton při nejbližší návštěvě Washingtonu.
Archiv rubriky: Rusko
Ruský premiér Vladimir Putin chce zvýhodnit podmínky pro společnosti dobývající arktický šelf a přilákat tak zahraniční investory
Ruský premiér Vladimir Putin slíbil vyhovět žádostem ropných společností – v rámci zlepšení investičního klimatu chce na dobu nejméně patnácti let snížit daně a zrušit vývozní cla pro společnosti dobývající nerostné bohatství na ruské části arktického šelfu. Podle průzkumů amerických expertů tvoří arktické zásoby ropy a zemního plynu pětinu celkového objemu neprozkoumaných světových zásob. Představitelé ropných společností opakovaně projevovaly nespokojenost s tím, že daně ubírají až 70-80% část jejich zisků, a mnoho projektů se proto stává nerentabilními. Dobývání arktického šelfu se v současné době účastní všechny velké světové společnosti z ropného odvětví: americká Exxon Mobil, britská BP, nadnárodní společnost Shell i francouzská Total. Menšinové podíly v různých nalezištích patří zejména japonským, norským a indickým společnostem.
Rusko nechalo vycestovat do EU představitele běloruské opozice vedeného na „černé listině“
Rusko dnes podle informace zveřejněné běloruskými médii nechalo přes své území vycestovat do Evropské unie jednoho z významných představitelů běloruské opozice Stanislaua Shushkeviche, vedeného v Bělorusku na tzv. černé listině – seznamu osob, kterým není dovoleno vycestovat za hranice. Minsk podle médií sestavil tento seznam obsahující více než 100 jmen opozičních novinářů a občanských aktivistů v reakci na nové sankce EU.
V Turecku bylo zahájeno jednání mezi Íránem a mocnostmi
V tureckém Istanbulu bylo zahájeno multilaterální jednání mezi stálými členy Rady bezpečnosti OSN (Rusko, Čína, Velká Británie, Francie a USA), Německa a Íránu o íránském jaderném programu. Íránskou delegaci vede tajemník íránské Nejvyšší národní bezpečnostní rady Saeed Jalili. Jednání mezi Íránem a mocnostmi 5+1 již probíhala v prosinci 2010 ve švýcarské Ženevě a v lednu 2011 v Istanbulu, ovšem bez úspěchu.
Slovenský premiér chce znovu navázat na přátelský dialog s Ruskem
Během bezpečnostní konference Globsec premiér Robert Fico prohlásil: „Rusko je země, se kterou bude moje vláda chtít mít velmi dobré a vzájemně výhodné vztahy. Stane se tak po dvou letech vlády Ivety Radičové, během kterých vztahy mezi Ruskem a Slovenskem poněkud ochladly. Nyní se tak dá se očekávat, že zahraniční politika Slovenské republiky bude opět směřovat na východ.
Zvolený ruský prezident Vladimír Putin vyjádřil podporu tranzitnímu bodu NATO v zemi
Zvolený Ruský prezident Vladimír Putin označil Severoatlantickou alianci za relikt studené války, ale přesto podpořil vznik tranzitního bodu pro NATO v ruském městě Uljanovsk. Tento bod má sloužit pouze k přepravě zásob NATO pro misi Aliance v Afghánistánu. Vladimír Putin zdůraznil, že se nebude jednat o vojenskou základnu. To již dříve deklaroval ruský ministr zahraničí.
Írán se v sobotu sejde se světovými mocnostmi v Istanbulu
Íránští představitelé se v sobotu sejdou se zástupci pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německa v Istanbulu. Hovořit budou o íránském jaderném programu. Írán již naznačil ochotu hledat kompromis a přestat s obohacováním uranu na 20%. Íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad řekl, že Írán bude ochoten ke kompromisu, ale Západ musí přestat s jednáním, které je založeno na urážkách a nátlaku. Západní diplomaté očekávají, že Írán na jednání nepřijde s ničím, čím by přesvědčil Evropu a Spojené státy americké k ukončení ekonomických sankcí.
Nová smlouva o cenách zemního plynu mezi Bulharskem a Ruskem by měla být podepsána do léta
Delyan Dobrev, bulharský ministr hospodářství, energetiky a cestovního ruchu, zmínil, že nový smlouva o cenách plynu mezi Bulharskem a Ruskem by měla být podepsána do konce léta. Dobrev také uvedl, že Bulharsko má konkrétní strategii pro snižování cen plynu. Země prý bude usilovat o maximální flexibilitu, bez uzavírání závazků na delší dobu, než je nutné pro získání přístupu k alternativním zdrojům. Do roku 2018 by se pak Bulharsko mělo spolehnout na propojení plynových síti s Rumunskem, Srbskem, Řeckem a Tureckem.
Ruský prezident navrhl vyhlášení amnestie pro osoby odsouzené za hospodářské trestní činy, týkala by se i šéfů Jukosu
Ruský prezident Dmitrij Medveděv připustil možnost vyhlášení amnestie vztahující se na osoby odsouzené za hospodářskou trestnou činnost. Podle předsedy prezidentské Rady pro lidská práva Michaila Fedotova by na základě této amnestie mohly být propuštěny tisíce lidí včetně bývalých šéfů Jukosu Michaila Chodorkovského a Platona Lebeděva, kteří byli v roce 2005 odsouzeni k trestu odnětí svobody za daňové úniky a zpronevěru. Tento proces vyvolává zájem nejen v Rusku, ale i na Západě. Podle stoupenců podnikatelů má tato kauza politické pozadí a souvisí s politickou konkurencí Michaila Chodorovského vůči ruskému premiérovi a bývalému a budoucímu prezidentovi Vladimiru Putinovi. Minulé úterý informovala ruská média o tom, že ruský prezident Dmitrij Medveděv odmítl udělit Michailu Chodorkovskému milost s vysvětlením, že nemůže udělit milost někomu, kdo o ni sám nepožádal. Vyhlášení amnestie spadá v Ruské federaci pod kompetenci Státní dumy.
Představitelé světových velmocí se vyjádřily k otázce Sýrie
Velmoci se vyjádřily k otázce stále trvajících bojů v Sýrii. Evropská ministryně zahraničí Catherine Ashton prohlásila, že požadavky, které si klade syrský prezident Bashar al-Assad jsou nepřípustné. Čína vyzvala obě strany konfliktu k ukončení násilí. Ruský ministr zahraničí Gennady Gatilov řekl, že zásah v Sýrii zvenčí není žádoucí a jen by přispěl k eskalaci napětí v zemi. Rusko patří mezi nejbližší spojence vlády syrského prezidenta Bashara al-Assada. Americký specialista na Blízký východ z univerzity v Bostonu Augustus Richard Norton řekl, že se domnívá, že násilí v zemi bude pokračovat i po datu stanoveném OSN a Ligou arabských států.
Írán možná nabídne kompromis na jednání s velmocemi
Šéf Íránského jaderného programu Fereidoun Abbasi naznačil, že Írán nabídne kompromis na jednání příští týden. Teherán bude opět jednat se zástupci pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německa v Istanbulu. Fereidoun Abbasi řekl, že Írán je připraven skončit s obohacováním uranu na 20 % a pokračovat v obohacování na nižší úrovni. Pro využití obohaceného uranu na vojenský účel je třeba uran obohacen na 90 %. Spojené státy a některé další země ovšem varují, že Írán má kapacity pro obohacení v této míře.
Na Rudém náměstí v Moskvě probíhá protestní akce opozice
Na Rudém náměstí v Moskvě se shromáždili opoziční aktivisté, jejichž počet se podle agentury RIA Novosti v dané chvíli pohybuje v řádu několika desítek lidí. Je mezi nimi také levicový lídr ruské opozice Sergej Udaltsov a předseda Liberální lidové strany Boris Nemtsov. Policie již zadržela tři účastníky protestu.
V ruském Uljanovsku proběhly demonstrace proti vytvoření tranzitní základny NATO
V ruském Uljanovsku proběhly v sobotu dvě protestní akce proti plánům na vytvoření tranzitní základny Severoatlantické aliance na letišti „Uljanovsk-východ“. Jedna z demonstrací byla pořádána místními komunisty, druhá představiteli nezaregistrované strany Svoboda. V důsledku umístění tranzitní základny NATO v Uljanovsku se podle nich v zemi celkově zvýší kriminalita a vznikne nový kanál sloužící obchodu s drogami. Ruské ministerstvo obrany a ministerstvo zahraničí v dřívějších vyjádřeních ujistily, že se nebude jednat o vojenskou základnu NATO, ale pouze o tranzitní bod sloužící k přepravě nákladů z a do Afghánistánu, který bude spadat plně pod kontrolu orgánů Ruské federace.
Rusko bude usilovat o extradici ruského podnikatele Viktora Bouta odsouzeného v USA za prodej zbraní
Federální soud v New Yorku včera vznesl rozsudek o trestu v podobě 25 let odnětí svobody nad ruským podnikatelem Viktorem Boutem, který byl v listopadu 2011 shledán vinným z konspirace a prodeje zbraní Revolučním ozbrojeným silám Kolumbie (FARC), jež jsou v USA považovány za teroristickou skupinu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov oznámil o tom, že Rusko bude usilovat o vydání podnikatele. „Nechceme se v této situaci pomstít Spojeným státům, ale pomoci Viktorovi Boutovi, který byl nespravedlivě odsouzen k 25 letům vězení – nemluvě o tom, že nezákonné bylo již jeho vyvezení do Spojených států,“ uvedl ministr, podle nějž byl v případě Viktora Bouta na Nejvyšší soud USA vyvíjen bezprecedentní nátlak.
V Rusku byla zřízena monarchistická strana, která má v úmyslu obnovit monarchii Romanovců
Na ustavujícím sjezdu v Moskvě dnes byla založena Monarchistická strana Ruska, jejímž předním cílem je obnovit v zemi monarchii, a to pod vedením potomků dynastie Romanovců. Předsedou strany se stal podnikatel a bývalý poslanec Státní dumy za Svaz pravicových sil Anton Bakov. Strana má v daném okamžiku okolo tisíce členů, její registrace byla umožněna na základě nově přijatého zákona zjednodušujícího registraci politických stran.
Ruský prezident podepsal zákon výrazně zjednodušující registraci politických stran
Ruský prezident Dmitrij Medveděv minulý týden během setkání se zástupci opozice podepsal zákon zjednodušující registraci politických stran. Informovala o tom agentura Interfax. Dokument vstoupí v platnost po jeho vyhlášení. Na základě tohoto zákona bude minimální počet členů strany snížen ze 40 tisíc na pět set lidí. Dále již ministerstvo spravedlnosti nesmí bezprostředně odmítnout registraci strany, musí nejprve poukázat na chyby v předložených dokumentech a vydat doporučení k odstranění nedostatků. Zjednodušení registrace stran navrhl prezident Medveděv v prosinci během svého projevu ve Federálním shromáždění, a to dva týdny po masových demonstracích na moskevském Bolotném náměstí. V administraci prezidenta však popřeli, že by se jednalo o reakci na projevy opozice. Podle nedávných zpráv již ministerstvu spravedlnosti podalo žádost o registraci více než 80 politických stran.
Rusko plánuje v dubnu výrazně odklonit dodávky ropy do ČR, Polska a Německa
Rusko v dubnu výrazně sníží dodávky ropy do ČR, má v plánu dodat pouze 80 tisíc tun ropy ve srovnání s obvyklým měsíčním objemem 400 tisíc tun. Ropu chce přesměrovat do svých vlastních přístavů, včetně nově vybudovaného terminálu Usť-Luga v Leningradské oblasti. Informovala o tom ve středu agentura Reuters s odkazem na sdělení obchodníků, podle nichž chce Rusko v průběhu čtvrtletí krátit dodávky i do Polska a Německa. V posledním desetiletí Rusko zastavilo tranzit ropy přes bývalé sovětské státy jako Lotyšsko, Litva, Estonsko a Ukrajina, a to za účelem zvýšení nezávislosti vlastní infrastruktury na tranzitu. Zároveň staví nové exportní terminály na pobřeží Baltu, Černého moře a Tichého oceánu – poslední z nich, terminál Usť-Luga na pobřeží Baltu, navržený v době vrcholu tranzitního sporu mezi Ruskem a Běloruskem, začal fungovat minulý měsíc. Přes Bělorusko vede ropovod Družba prostřednictvím kterého Rusko denně přepraví přibližně jeden milion barelů ropy do rafinerií v Polsku, Německu, Česku, Maďarsku a na Slovensku. Podle obchodníků by výpadek zásobování přes ropovod Družba mohl vést k tomu, že by Česká republika byla nucena zvýšit nákupu dražší ropy ze středomořských přístavů.
Rusko, Bělorusko a Kazachstán zavedou v rámci celní unie utilizační poplatek v automobilovém průmyslu
Kazachstán a Bělorusko podpořily ruskou iniciativu zavedení utilizačního poplatku za využití automobilů importovaných na území Celní unie Rusko-Kazachstán-Bělorusko. Oznámil o tom ve čtvrtek ruský premiér Vladimir Putin. Ve středu premiér během jednání o otázkách automobilového průmyslu pověřil vládu, aby ve lhůtě jednoho měsíce zpracovala problematiku zavedení utilizačního poplatku ve vztahu k domácím i zahraničním výrobcům automobilů. Předpokládá se, že zahraniční výrobci dovážející vozidla do Ruské federace zaplatí poplatek v reálných penězích, zatímco domácí firmy a firmy mající sídlo v Rusku prostřednictvím poskytnutí odpovídajících záruk utilizace.
Indie disponuje novou jadernou ponorkou pronajatou od Ruska
Připojuje se tak k zemím jako je Čína, Rusko, USA, Velká Británie a Francie. Indický trh se zbraněmi je jedním z nejlukrativnějších na světě a momentálně je to právě Rusko, které sem dodává až 70% objemu armádního vybavení. Odborníci odhadují, že země investuje během následujícího desetiletí do modernizace námořnictva dalších 10 až 15 miliard USD.
Ruský ministr zahraničí: „Vojenský a civilní personál NATO v Uljanovsku nebude“
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes oznámil o tom, že v tranzitním bodu Uljanovsk nebude přítomen vojenský a civilní personál NATO, a že přeprava nákladu z a do Afghánistánu bude spadat pod plnou kontrolu celních orgánů Ruska. Spojené státy mají zájem o vytvoření tranzitního bodu NATO v ruském Uljanovsku za účelem stažení svých vojenských sil z Afghánistánu. Média dříve informovala o tom, že by Rusko mohlo se Severoatlantickou aliancí podepsat dohodu o multimodálním tranzitu nákladu z Afghánistánu, který by kombinoval letecký a pozemní transport.
Tranzit ruského plynu přes Polsko vzrostl o 25%
Tranzit ruského plynu přes Polsko do Německa ve srovnání s březnem vzrostl o 25%, dle zprávy Gaz-Systemu, který kontroluje polskou část plynovodu Jamal, lze stejný stav očekávat i v květnu. Společnost EuRoPol Gaz, která polskou část plynovodu vlastní, na dodatečném tranzitu plynu přesto nevydělá. Dle mezivládní dohody má totiž předem stanovený čistý zisk, který nesmí překročit 21 milionů zlotych za rok.
Rusko ratifikovalo dohodu o vytvoření zóny volného obchodu v rámci zemí SNS
Ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes podepsal dohodu o vytvoření zóny volného obchodu v rámci států SNS. Dohoda stanoví podmínky nezbytné pro efektivní fungování zóny volného obchodu a má podpořit prohloubení integrace na základě norem Světové obchodní organizace (WTO). Smlouva o vytvoření volné ekonomické zóny byla podepsána 18. října 2011 v Petrohradě. Jejími účastníky jsou Rusko, Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldavsko, Tádžikistán a Ukrajina.
V ruské vládnoucí straně „Jednotné Rusko“ probíhá ideologický boj
V nejbližších dnech má dojít k vytvoření několika ideologických platforem, které povedou diskuzi o dalším vývoji ideologie ruské vládnoucí strany Jednotné Rusko, které předsedá ruský premiér a nově zvolený prezident Vladimir Putin. Diskuze uvnitř strany má vyřešit sílící rozpory mezi levicově a pravicově-středovými bloky. V současné době se strana prezentuje jako „centristická“, toto označení je však kritizováno za přílišnou abstraktnost.