Běloruský státní zástupce Alexej Stuk vznesl v pondělí minskému soudu požadavek na vynesení rozsudku trestu smrti pro Dmitrije Konovalova a Vladislava Kovaljova, kteří jsou obviněni z uskutečnění bombového útoku v minském metru v dubnu letošního roku a z dalších trestních činů. Podle prokurátora byla vina obou obviněných v průběhu procesu v plné míře prokázána. Trest smrti má v Bělorusku formu zastřelení. V loňském roce zde byly vyneseny dva rozsudky smrti, přičemž oba byly provedeny.
Archiv rubriky: Evropa
MMF: „Kosovo se vyhnulo krizi a je na dobré cestě“
Mezinárodní měnový fond (MMF) oznámil, že se Kosovu podařilo díky své izolaci od zahraničních a mezinárodních trhů vyhnout závažné krizi. V oznámení zveřejněném na webových stránkách MMF je řečeno, že kosovskou ekonomiku čeká v tomto roce průměrný růst 5 %. Bankovní systém je pak podle MMF stabilní s pohledu likvidity i kapitálových rezerv. Šéf mise MMF v Kosovu, Johannes Wiegand pak oznámil po jednání s kosovskými představiteli, že kosovská vláda učinila rozhodné kroky k posílení fiskální stability, což by mohlo Kosovu otevřít možnost finanční pomoci od MMF.
EU ani NATO neuznávají prezidentské volby v Jižní Osetii
EU i NATO oznámily, že považují prezidentské volby v Jižní Osetii za nelegitimní, neboť podle nich nemají žádný smysl pro dlouhodobé řešení problému. Jižní Osetie totiž jednostranně vyhlásila nezávislost na Gruzii, která ji neuznává. Generální tajemník NATO potvrdil, že aliance plně podporuje svrchovanost gruzínského území a jeho celistvost stejně jako EU.
Rusko obnovilo vesmírné lety s posádkou
K jejich přerušení došlo po havárii způsobené závadou na jedné z raket Soyuz nesoucí náklad na oběžnou dráhu ke konci srpna tohoto roku. Tři astronauti tak dnes mohli znovu vyrazit směrem k vesmírné stanici ISS. Raketa již tradičně odstartovala z kazašské základny pro vesmírné lety Bajkonur. Posádka nyní bezpečně dorazila na oběžnou dráhu. Rakety Soyuz jsou v současnosti jediným prostředkem schopným transportu lidí do vesmíru, poté co NASA ukončila mise raketoplánů.
Prostředky EFFS nejspíše nedosáhnou požadované výše 1 bilionu eur
Důvodem jsou podle mluvčího fondu otřesy na řecké a italské politické scéně. Členským zemím eurozóny se vlivem toho prý již nechce zvyšovat příspěvky a garance za EFFS. Vedení Evropského fondu finanční stability tak bude nejspíše muset docílit požadované kapacity prostřednictvím pákového efektu.
Rada ministrů zahraničí EU se bude zabývat Íránem
27 ministrů zahraničních věcí EU bude dnes debatovat o dalších možných sankcích proti Íránu kvůli zprávě Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), ve které se mimo jiné píše, že Teherán neučinil dostatek pokroku ve spolupráci s MAAE či světovými mocnostmi. Budoucí silná restriktivní opatření, která má EU v plánu, by se pak měla schvalovat na budoucím zasedání za několik týdnů.
Británie nevylučuje budoucí vojenské řešení proti Íránu
Britský ministr zahraničí William Hague před jednáním ministrů zahraničních věcí EU prohlásil, že Velká Británie nemůže vyloučit vojenský zásah proti Íránu vzhledem k dlouhodobě váznoucímu pokroku v řešení jeho kontroverzního jaderného programu. Ministr dále řekl, že Británie nyní nepodporuje a ani neobhajuje vojenskou akci, ale zároveň zastává názor, že všechny možnosti řešení včetně té vojenské by měly zůstat ve výběru. Stejně tak ministr ujistil, že Velká Británie se nyní bude soustředit na vyvýjení klidného a legitimního tlaku na Írán.
Český ministr obchodu a průmyslu končí ve své funkci
Ministr obchodu a průmyslu České republiky, Martin Kocourek, končí ve své funkci kvůli 16 milionům českých korun, které byly objeveny na účtech jeho matky. Ministr Kocourek nebyl schopen vysvětlit původ peněz a proto dnes český premiér Petr Nečas předává jeho demisi na Pražském hradě. Jméno nového ministra zatím premiér Nečas nesdělil.
Ministři zahraničí EU budou na začátku prosince jednat o situaci v severním Kosovu
Vysoká představitelka EU pro zahraniční politiku, Catherine Ashton, nebude zatím předkládat žádnou zprávu o napětí v severním Kosovu a o dialogu mezi Bělehradem a Prištinou, informují o tom srbská média s odvoláním na své zdroje v EU. Jednání o situaci v severním Kosovu by se mělo konat na zasedání Rady ministrů zahraničních věcí začátkem prosince. Přesto se očekává, že ministři zahraničních věcí EU, kteří se dnes sejdou v Bruselu, budou danou otázku řešit v podobě neoficiálních jednání – to odkazuje na rostoucí důležitost problémů v Kosovu, kandidatury Srbska do EU a určení data, kdy bude moci o vstupu do EU začít jednat Černá Hora.
Nová řecká zahraniční politika nebude měnit postoj k Makedonii – není čas
Nová řecká vláda prý odmítla měnit postoj Řecka v otázce sporu s Makedonií o její název, informuje o tom makedonský denní tisk Utrinski Vesnik. Podle odborníků je ale jedním z hlavních důvodů to, že nová vláda nebude mít prostor k řešení jiných otázek než těch ekonomických, na které bude zaměřeno veškeré úsilí. Nový řecký ministr zahraničí, kterým se stal Stavros Dimas, tak nebude jednat s Makedonci.
Americký kongresman Engel: Srbsko nesmí do EU vstoupit dříve, než Kosovo
Americký kongresman, Eliot Engel, vyzval k nutnému obnovení práva a pořádku v severním Kosovu, kde Srbové tvoří barikády, a vyjádřil svůj nesouhlas s jejich jednáním. Zároveň demokratický kongresman Engel prohlásil, že pokud Priština nebude schopna kontrolovat situaci na severu, nikdy nedojde k uklidnění situace, přičemž zdůraznil, že kosovská „nezávislost pod dohledem“ musí skončit. V neposlední řadě se také americký politik vyjádřil k problematice EU a uvedl, že Srbsko by nikdy nemělo vstoupit do EU dříve, než Kosovo, neboť by pak v budoucnu blokovalo kosovský vstup. Podle jeho názoru by obě země měly vstupovat společně.
Tony Blair: „Kolaps eura by měl katastrofální následky“
Podle bývalého premiéra Velké Británie bude eurozóna potřebovat dlouhou dobu pro opětovné získání důvěry investorů. Zároveň je prý nezbytné posílit spolupráci na poli finanční politiky. Podle Tonyho Blaira nebylo chybou vedení Velké Británie, že na počátku odmítlo vstup do eurozóny, avšak i přes její současný stav by prý měla mít Británie do budoucna dveře otevřené.
Srbská vláda nemá připravený ekonomický krizový plán
Srbsko si podle odborníků hodlá nadále půjčovat, aby udrželo dosavadní životní úroveň, pracovní místa a spotřebu obecně. Ovšem vzhledem k prohlubující se krizi v Evropě byla fiskální rada Srbska nucena snížit předpokládaný ekonomický růst srbské ekonomiky pro v roce 2012 ze 3 % na 1,5%. V Srbsku dodnes není zcela obnoven sektor zpracovatelského průmyslu a podle pesimistických předpovědí by se to mohlo projevit na srbské výrobě i exportu, což by způsobilo i zvýšení veřejného srbského dluhu. Srbská média proto nyní kritizují srbskou vládu za nepřipravenost a za to, že doposud nezačala práce na krizovém plánu v případě, že by se nevalné vyhlídky začaly plnit.
Etnické násilí mezi studenty v Makedonii
K masivnímu střetu mezi albánskými a makedonskými studenty došlo v pátek večer ve městě Struga. Makedonská média informovala o střetu albánských studentů ze školy Ibrahim Temo ve městě Struga a Makedonci ze školy Naum Ochridski v Ohridu při kterých došlo k několika lehkým zraněním. Policie prozatím zadržela většinu studentů, kteří se na incidentu podíleli, někdy i za asistence rodičů, ovšem makedonské úřady zatím nezveřejnily důvod. Existuje ale podezření z etnicky orientovaných bojůvek. V posledních letech totiž narůstá počet podobných incidentů především v okolí města Struga, kde jsou spolu konfrontováni Albánci s Makedonci.
Předseda Evropské komise opět vyzval k jednotě a varoval před „odpadlíky“
Předseda Evropské komise (EK) José Manuel Barroso ostře „pokáral“ euroskeptiky a některé členy britské vlády, kteří chtějí využít současné krize EU k rozvolnění vzájemný vztahů. Na unikátní výstup jindy silně neutrálního předsedy Evropské komise směrem k „reptající“ Velké Británii“ upozornil Observer, Barroso prohlásil, že se všichni musí spojit a jít spolu. Předseda EK pak opět vyzval ke spojení za účelem prosperity a vyvarování se politické roztříštěnosti kontinentu, která povede Evropu k bezvýznamnosti. Podle pozorovatelů ale poslední výstupy předsedy EK jasně ukazují na úzkost Bruselu a obavy o budoucnost společné měny i samotné EU.
V Jižní Osetii se konají prezidentské volby, Gruzie je odmítá
V Jižní Osetii byly zahájeny prezidentské volby, první od uznání své nezávislosti Ruskem po rusko-gruzínské válce před 3 lety. Zhruba 30 000 obyvatel bude volit mezi 11 kandidáty nástupce, který nahradí dosavadního osetinského prezidenta Eduarda Kokoity. Gruzie hlasování považuje za nelegitimní a obviňuje Moskvu z obsazení svého území, neboť v Jižní Osetii stále zůstává od války přes 1000 ruských vojáků.
Itálie je bez premiéra, nové reformy byly schváleny
Italský prezident Giorgio Napolitano vede konzultace o sestavení nového vládního kabinetu. Nejpravděpodobnějším kandidátem na post premiéra je bývalý eurokomisař Mario Monti, člen skupiny Bilderberg a zastánce spojené federalizované Evropy. Premiér Berlusconi, který včera rezignoval, s Mariem Monti již včera obědval. Italské reformy zatím uvítal prezident USA Barack Obama, francouzský prezident Nicolas Sarkozy a šéfka MMF Christine Lagarde.
Řecký premiér na jednání s Němci a Francouzi – čas Řeky tlačí
Nový řecký premiér Lucas Papademos se sešel na naléhavém jednání s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozy a německou kancléřkou Angelou Merkel, aby porjednali odložení dluhů pro jeho zemi. Představitelé Německa a Francie souhlasili s dalším dílem mezinárodního úvěru výměnou za implementaci dalších krizových opatření. Ze samostatných rozhovorů mezi francouzským prezidentem a německou kancléřkou pak opět vyplynulo, že obě země jsou odhodlány plně bránit Euro. Nová řecká vláda zatím vede „závod s časem“, aby stihla podniknout všechny kroky a získat mezinárodní pomoc předtím, než Řecko zcela zbankrotuje. Ovšem v Řecku je tato vláda pozitivně vnímána – deník Kathimerini nový kabinet vítá jako moc sdílející směs socialistů, konzervativců, Nové demokracie i nacionalistů jako „vládu rovnováhy a dohody“.
Rusko a Japonsko podepsali memorandum o ekonomické spolupráci
Rusko a Japonsko podepsaly v sobotu během summitu APEC v americkém Honolulu společné memorandum o modernizaci ekonomik obou států. Jak je uvedeno v dokumentu, země budou usilovat o rozvoj bilaterální spolupráce, o zlepšení obchodně-investičního klimatu a posílení dialogu v rámci podnikatelské sféry i mezi výkonnými orgány obou zemí.
Banky údajně odmítají poskytnout Řecku úvěry na nákup ropy z Ruska
Důvodem jsou prý obavy týkající se řeckého státního bankrotu, který by banky připravil o peníze. Řecko tím pádem nebude moci nakupovat ropu ze zemí jako Rusko, Ázerbájdžán a Kazachstán. Bude se tak muset spolehnout na dodávky této suroviny z Íránu, který je vzhledem k současnému diplomatickému dění ve světě pro řeckou vládu poslední instancí. Z Ruska pochází téměř polovina Řeckých ropných zásob. Řecko má čtyři zpracovatelské rafinerie, avšak veškerou ropu musí do země dovážet.
MAAE naměřila nad Českou republikou vyšší hranici radioaktivity, než je obvyklé
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) upozornila na neobvyklou vyšší úroveň radiace v České republice a i na jiných místech Evropy. Přesto ale MAAE zdůrazňuje, že radiace nepředstavuje žádné nebezpečí pro veřejnost, neboť je stále na velmi nízké úrovni. Podle informací MAAE byly naměřena velmi nízká hladina jodu-131 nad územím České republiky, ale zhruba do 8 dnů by měl jód ztratit většinu ze své radioaktivity. Zdroj záření prý zatím není znám, ale probíhá vyšetřování.
Al Jazeera spouští televizní kanál pro Balkán
Vedení nové televize bude umístěno v Sarajevu, v Bosně a Hercegovině, zatímco dojde k vytvoření i regionálních sídel v chorvatském Záhřebu, srbském Bělehradě a makedonské Skopji. Vysílání pokryje území Slovinska, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Srbska, Kosova a Černé Hory. Dosavadní investice pro vybavení nové televize stály Al-Džazíru 10 milionů dolarů a vysílání má prozatím být v arabštině a angličtině.
Německý ministr financí vyzývá k většímu vlivu evropských institucí
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble prohlásil, že státy eurozóny musí i přes Pakt stability a růstu začít pracovat více na úrovni EU a musí předat některé ze svých pravomocí a povinností ve stanovování fiskálních rozpočtů evropským institucím, pokud chtějí najít cestu z dluhové krize. V týdeníku Focus pak německý ministr financí vyjádřil důvěru v Itálii a v její schopnost znovu získat důvěru na finančních trzích. Podle slov ministra Schäubleho aktuální ekonomická data nejsou „tak špatná“, je jen třeba začít problémy řešit.