Podle vlastních slov dosavadního premiéra Vladimira Putina je důvodem k jeho opětovné kandidatuře to, že potřebuje více času pro zvýšení životní úrovně obyvatel země. Ačkoliv je premiér Putin považován za favorita nadcházejících voleb, důsledně odmítá, že by se mělo jednat o pouhý pokus o udržení si osobní moci. Vladimir Putin se poprvé chopil úřadu ruského prezidenta před dvanácti lety.
Archiv rubriky: Evropa
Kosovo a Srbsko dosáhly první shody – budou prozatím společně s EULEX hlídat hranice
Priština a Bělehrad se dohodly na společné, integrované správě hraniční linie, informuje otom Pristina daily Koha, podle které se mají nyní na hlídání hranice podílet policisté z Kosova, mise EULEX i Srbska. Dohoda je údajně výsledkem mezinárodního jednání, které probíhá paralelně s pokusy o dialog mezi Kosove a Srbskem.
Srbové v severním Kosovu žádají o pomoc ruského premiéra
Srbové v severním Kosovu vyjádřili zájem o účast na zasedání srbského parlamentu při projednávání otázky Kosova. Stejně tak požádali o podporu ruského premiéra Vladimira Putina a vyzvali ho, aby se zapojil do řešení problému Kosova.
Řecká prozatímní vláda by mohla vládnout déle, než se předpokládalo
Vysocí státní úředníci agentuře Reuters sdělili, že prozatímní vláda Řecka by mohla vládnout o 2 až 3 měsíce déle, než se předpokládalo. Dále bylo ze strany vládních úředníků jasně řečeno, že Řeky rozhodně nečeká žádná úleva od těžkých úsporných opatření, které EU požaduje výměnou za svou pomoc.
Řecký vládní kabinet by se mohl razantně změnit
Nový řecký premiér Lucas Papademos plánuje velké přeskupení jeho kabinetu. V plánu je nahrazení ministra vnitra, spravedlnosti, zemědělství a pravděpodobně i obrany. Přičemž ministr financí Evangelos se zatím nevyjádřil, zda by ve své funkci měl zůstat.
Chorvatsko podepíše smlouvu o vstupu do EU 9. prosince
Chorvatsko podepíše svou smlouvu o přistoupení k Evropské unii 9. prosince v Bruselu, oznámil to chorvatská premiérka Jadranka Kosor po zasedání vlády v Záhřebu. Chorvatsko, podle slov premiérky Kosor, výrazně pokročilo a úspěšně se mu podařilo splnit požadavky na větší boj proti organizovanému zločinu a korupci, stejně jako muselo odblokovat veto Slovinska vyřešením hraničního sporu. Poté, co bude 9. prosince 2011 podepsána smlouva o vstupu do EU, musí být schválena referendem v Chorvatsku a následně ratifikována parlamenty všech 27 stávajících členů EU. Celý tento proces by měl být ukončen 1. července 2013, kdy by se Chorvatsko mělo oficiálně stát 28. zemí EU a zároveň druhou republikou bývalé Jugoslávie.
USA vyjádřily podporu Itálii
Americký prezident Barack Obama ve svém rozhovoru s italským prezidentem Giorgio Napolitanem vyjádřil důvěru v řešení italské krize a podpořil svého italského protějška v plánu jmenovat italskou prozatímní vládu, která má realizovat agresivní reformní program s cílem obnovit důvěru trhu, po slíbené rezignaci premiéra Silvia Berlusconi. Mezinárodní měnový fond (MMF) zatím vyzval k „politické jasnosti“ poté, co Evropská komise (EK) přiznala, že se v ekonomických prognózách pro Itálii mýlila. Italské náklady na půjčky jsou v současnosti příliš vysoké a beznadějně stahují ekonomiku, přiznala EK. USA pak podle slov prezidenta Obamy připraveny pokračovat v konzultacích o evropské finanční krizi.
Rumunsko by v roce 2013 nemělo mít schodek státního rozpočtu
Rumunský prezident Traian Basescu po jednání s německými podnikateli prohlásil, že Rumunsko si nyní klade za svůj cíl dosáhnout nulového schodku ve státním rozpočtu již v roce 2013. Odvolává se přitom na to, že deficit z roku 2010, 6,5%, je v současné době konsolidován na 4,4% a v roce 2012 by měl dle odhadů být jen 1,9%. Rumunský zahraniční dluh v současnosti tvoří 33% HDP, což podle rumunského prezidenta není tolik.
Kosovo vyzývá EU k většímu tlaku na Srbsko
Místopředsedkyně kosovské vlády, Edita Tahiri, prohlásila, že Kosovo již splnilo všechny požadavky a povinnosti, které vyplývají z problematiky, ovšem domnívá se, že problém stojí v dialogu se Srbskem, které odmítá udělat totéž. Podle názoru místopředsedkyně vlády Edity Tahiri by proto měla EU zvýšit tlak na Srbsko, aby bylo ve společném dialogu dosaženo konkrétních výsledků.
Šéf EK Manuel Barroso vyzval Německo k vedoucí pozici v partnerství zemí EU
Předseda Evropské komise (EK), José Manuel Barroso v Berlíně u příležitosti výzev k posílení spolupráce mezi členskými zeměmi a zvýšení významu evropských institucí upozornil na to, že v EU dominuje „nezdravá rovnováha sil bez jakéhokoliv direktoria.“ V souvislosti s tím také předseda EK vyzval Německo, jako nejsilnější ekonomiku EU, aby se ujalo vedoucí pozice v rámci evropského partnerství. Německá kancléřka, Angela Merkel, mimo jiné prohlásila, že EU potřebuje nové smlouvy, a to necelé dva roky poté, co vstoupila v platnost Lisabonská smlouva. Podle německé kancléřky přišla krize, při které Evropa musí světu ukázat, že se umí přizpůsobit, chce-li přežít.
Kampaň Francie a Německa na přepracování eurozóny sílí
Německo spolu s Francií posiluje společnou kampaň na radikální přepracování eurozóny. The Irish times píší, že obnoveného úsilí o prohloubení hospodářské integrace v rámci eurozóny přichází v době drastické eskalace dluhové krize zatímco italské dluhopisy rostou do neuvěřitelných výšin. Podle Irish Times náklady, za které si Itálie půjčuje již dosáhly neudržitelné úrovně. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy již dříve vyzval k tzv. dvourychlostní Evropě, zatímco německá kancléřka Angela Merkel vytváří tlak na změnu smluv eurozóny tak, aby EU získala možnost dohlížet na jednotlivé národní rozpočty.
Šéf EK, Manuel Barroso: „EU může být největší světovou mocností, najde-li se vůle“
Šéf Evropské komise (EK), Manuel Barroso, v Berlíně prohlásil, že všechny země EU by měly přijmout společnou měnu – Euro. Prohlášení je mnohými považováno za překvapivé, neboť k němu došlo uprostřed dluhové krize, která zmítá eurozónou a podle negativistických předpovědí dokonce může znamenat konec společné měny EU. Podle Barrosa by měla příslušnost k eurozóně definovat EU a členské státy jako společný celek patřící k sobě, který by neměl být rozdělen. Předseda Evropské komise vidí problém v tom, že nelze pracovat na prohlubování integrace v eurozóně, aniž by se jí neúčastnily všechny členské státy. Svůj projev Barroso ukončil tím, že nesmí nastat status „quo ante“ („stav před“), ale naopak je třeba jít dále vpřed, a má-li se tak stát, pak se musí dosáhnout společné stability a solidarity EU. „Pokud se najde dostatek politické vůle, pak je EU nastupující největší světová mocnost“, řekl.
Novým řeckým premiérem je Lucas Papademos
Novým řeckým premiérem byl jmenován bývalý viceprezident Evropské centrální banky (ECB), Lucas Papademos, který povede řeckou prozatímní vládu složenou z koalice socialistů (PASOK) a opozičních konzervativců (Nová Demokracie). Prozatímní vláda má zemi vést až do předčasných voleb v únoru přičemž má zajistit hladký průběh a implementaci druhé části evropské pomoci ve výši 130 miliard EURO. Nová vláda začne zemi oficiálně zcela vládnout po přísaze, která proběhne v pátek.
Rusko informovalo o íránském zájmu o další reaktory, Írán pak o připravenosti odpovědět na otázky
Předseda ruské Federální agentury pro atomovou energii, Sergej Kirijenko, oznámil, že Írán má zájem o více jaderných reaktorů ruské výroby, stejných, jako je již první funkční reaktor v elektrárně Bushehr. Ve stejné chvíli prohlášení zároveň probíhá angažmá Západu v OSN, kde se bude snažit prosadit další sankce proti Íránu kvůli zprávě Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Írán podle slov náměstka íránské Nejvyšší bezpečnostní rady, Aliho Bageri, Írán poslal MAAE dopis, ve kterém uvádí, že je připraven na zodpovězení veškerých otázek ze strany MAAE, přičemž o reakci MAAE se již Ali Bageri nezmínil.
Italský prezident: „Premiér Berlusconi odstoupí v horizontu několika dnů“
Prezident Giorgio Napolitano řekl, že chce rozptýlit veškeré pochyby a nedorozumění o tom, zda italský předseda vlády odstoupí či nikoliv. Italský prezident zároveň dodal, že nedojde k žádným prodlevám při prosazování ekonomických reforem požadovaných evropskými partnery Itálie. Mezitím se výrazně prohlubují obavy o budoucnost italské ekonomiky, neboť současné výnosy italských dluhopisů jsou všeobecně považovány za neudržitelné. Desetiletý italský státní dluhopis včera překročil hranici 7% úroku.
Německo a Francie plánují průlom v politice eurozóny
Dohady o jejím plánovaném zeštíhlení však Berlín odmítá. Podle německé kancléřky Angely Merkel je hlavním cílem Německa stabilizovat eurozónu v celém jejím dosavadním rozsahu. Francouzský prezident Sarkozy však ve svém projevu otevřeně zmínil možnost tzv. „dvourychlostní Evropy. Nyní je jasné, že současná finanční krize podstatně přiblíží začátek jednání o budoucnosti celého bloku.
EU snížila výhled na ekonomický růst České republiky i eurozóny
Očekávaný růst ekonomiky ČR se má za letošní rok pohybovat okolo 1,8%, přičemž pro rok následující je podle Bruselu předpovídaný růst české ekonomiky jen 0,7%. Údaje českého ministerstva financí se v obou případech liší, a to nejprve o 0,3% a ve druhém případě o 1,4%. Česká ekonomika je podle expertů silně závislá na vývoji německého hospodářství. To v letošním roce vykazovalo růst 2,9%, avšak v roce 2012 ho čeká citelné zpomalení na 0,8%. Inflace v České republice by pro tento rok podle Evropské komise měla dosáhnout míry 1,8%.
Itálie dala na trh jednoleté dluhopisy v hodnotě 5 miliard eur
Výnos těchto dluhopisů se v aukci vystoupal na 6,085%, což je nejvíce od roku 1997. Další aukce tentokrát pětiletých dluhopisů je plánována na pondělí 14. listopadu. Vysoké výnosy nabízí v současné době i dluhopisy Španělska.
Italské dluhopisy přeskočily magickou hranici 7% výnosu
Tento fakt se projevil i na chování investorů na světových trzích, kteří se obávají italského bankrotu. Podobný scénář předcházel totiž i žádostem o zahraniční pomoc v případě Řecka, Irska a Portugalska, kde výnos desetiletých státních obligací také přesáhl úroveň 7%. Výnos italského desetiletého dluhopisu je nyní 7,36%. U pětiletého dluhopisu se jedná o 7,14%.
Řecký premiér Papandreu podal demisi
Předseda levicové vládní strany Pasok, a zároveň řecký premiér Jorgos Papandreu, v televizním projevu k národu oznámil, že podává demisi. Jméno jeho nástupce však zatím nebylo uvedeno. Spekuluje se o třech hlavních kandidátech na post předsedy vlády. Za žhavého favorita na tento post je však považován šéf řeckého parlamentu Filippos Petsanikos. Odstupující premiér Papandreu dále uvedl, že vláda udělá vše, co bude v jejích silách, aby Řecko udržela v eurozóně.
Americké akcie ztratily nejvíce od poloviny srpna
Velcí investoři vyprodávaly svoje pozice kvůli obavám o budoucnost eurozóny. Nejvíce ztrácely akcie amerických bank, které později následovali jejich evropští konkurenti. V průměru se cenné papíry bankovních společností propadly o 5,5%. Největší obavy se nyní týkají vývoje italské ekonomiky.
Bosna a Hercegovina zavádí opatření proti terorismu dle rezolucí Rady bezpečnosti OSN
Rada ministrů Bosny a Hercegoviny rozhodla o zavedení omezujících opatření proti terorismu, která jsou stanovená v sérii 12 rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Tyto rezoluce Rada bezpečnosti OSN vydala v letech 1999-2009 proti teroristické síti Al-Kaida a afghánskému Talibanu. Tato opatření zahrnují zmrazení finančních prostředků a veškerých dalších ekonomických aktiv ve vlastnictví osob uvedených v seznamech zmíněných rezolucí. Dále sem patří zákaz vstupu na území Bosny a Hercegobiny stejně jako zákaz prodeje či přepravy zbraní a vojenského materiálu pro všechny označené jednotlivce, skupiny, sdružení a organizace. Rozhodnutí bylo přijato v reakci na útok člena srbské wahábitské organizace na velvyslanectví USA v Sarajevu.
Albánie je proti jakémukoliv etnickému dělení Kosova
Albánský premiér Sali Berisha dal jasně najevo, že jeho země je proti etnickému dělení Kosova, neboť udržení jasných celistvých a nenarušených hranic Kosova má podle něj zásadní význam pro všechny země v regionu. Premiér Berisha postoj Albánie oznámil na společné tiskové konferenci v Makedonii se svým makedonským protějškem Nikolou Gruevski.