Odcházející šéf úřadu vlády Velké Británie Gus O’Donnell v rozhovoru pro Daily Telegraph uvedl, že Spojené království Velké Británie a Severního Irska bude v budoucích letech čelit možnému rozpadu. Důvodem je vznik autonomního skotského parlamentu v roce 1997, který nyní ovládá strana SNP, prosazující vyhlášení referenda o odtržení Skotska, které plánuje na rok 2014 nebo 2015. Podle O’Donnella je však nadále největší hrozbou nadcházející dopad ekonomické krize a nejistý vývoj. Podle jeho názoru je ale pro Velkou Británii dobře, že nepřijala euro.
Archiv rubriky: Evropa
Francouzští poslanci schválili návrh zákona, který činí ilegálním popírání arménské genocidy
Navzdory tureckým výtkám tak poslanci učinili nezákonným popírání, že zabíjení Arménů za 1. světové války byla genocida. Zákon získal podporu většiny hlasujících v Národním shromáždění. Na začátku příštího roku by tak měl návrh předstoupit před senát. Turecko odmítá označení „genocida“ a již upozorňovalo Francii na vážné důsledky toho, vstoupí-li návrh zákona v platnost. Francouzský ministr zahraničí Alain Juppé se veřejně postavil proti tomuto návrhu. Bude-li však prosazen, za veřejné popírání genocidy bude vyměřen trest roku vězení a pokuta 45.000 eur. Arméni říkají, že až 1,5 milionu lidí bylo zabito osmanskými Turky v letech 1915-16.
Standard & Poor’s snížila rating Maďarska, které se brání: „Jde o cílený útok proti eurozóně.“
Ratingová agentura Standard & Poor’s snížila úvěrový rating Maďarska do spekulativního pásma, neboť podle agentury není jasné, zda je Maďarsko schopné řešit své ekonomické problémy. Maďarská vláda se proti rozhodnutí S&P ostře ohradila. Podle maďarského ministerstva financí se Maďarsko pouze stalo obětí finančních útoků proti EU. Maďarský ministr financí György Matolcsy uvedl, že rozhodnutí agentury není založeno na reálném hodnocení maďarské ekonomiky, ale je pouze odrazem tlaku finančních vlivů, které mají zájem na oslabení eurozóny a posílení amerického dolaru.
Saúdská Arábie ukončila svůj program pomoci pro Bosnu a Hercegovinu – celkem poslala 560 milionů dolarů
Saúdská Arábie oznámila ukončení svého téměř desetiletého programu pomoci pro Bosnu a Hercegovinu. Rijád zahájil program podpory v prvním roce války v Bosně v letech 1992-95 a celkem v rámci pomoci poslal 560 milionů dolarů. Podpora byla použita především na boj s chudobou a pro rozvoj zdravotnictví, infrastruktury a kultury, řekl to saúdskoarabský velvyslanec Eid bin Mohammed al-Thaqafi. Podle něho nastal čas na ukončení pomoci a zahájení rozvoje hospodářských vztahů mezi Saúdskou Arábií a Bosnou a Hercegovinou.
EU je připravena zahájit přístupový dialog s Makedonií
Evropská komise (EK) je připravena k zahájení přístupového dialogu s Makedonií, oznámil to eurokomisař pro rozšiřování EU Štefan Füle. Makedonský ministr zahraničí Nikola Poposki pak řekl, že během setkání s eurokomisařem Fülem se oba shodli na nutné dynamice evropské integrace Makedonie a zachování současného tempa.
Orgány EU pokračují v přípravě nové smlouvy o fungování EU
Orgány EU si stanovily zkušební harmonogram pro dokončení jednání o nové mezistátní dohodě, která má za účel zpřísnit evropská rozpočtová pravidla. Základní znění by mělo být dokončeno k 20. lednu 2012. Cílem je, aby přetrvávající otázky byly vyřešeny na summitu 30. ledna, který zvolal prezident Evropské unie Herman Van Rompuy. Vlády teď připravují mezivládní smlouvu, která by působila mimo rozsah působnosti práva EU, protože Británie návrh na společnou fiskální unii vetovala. Nová smlouva by měla obsahovat automatické sankce za porušení pravidel i závazek vlád, aby včlenily „zlaté pravidlo“ do ústav. Toto by mělo pomoct udržet národní dluhy v rámci limitu EU- tedy 60 % hrubého domácího produktu země.
Namibie uznala název Makedonie
Oznámila to makedonská televize Kanal5. Obě země podepsaly dohodu o navázání diplomatických vztahů skrze své velvyslance při OSN. Namibie se tak stala 133. státem, který uznal název Makedonie navzdory Řecku.
Půjčka Evropské centrální banky komerčním bankám ve výši 489 miliard euro trhy neuklidnila
Poté, co se včera ECB rozhodla poskytnout komerčním bankám úvěry v celkové hodnotě 489 miliard eur, úsilí refinancování ještě nepomohlo konečnému řešení zuřící dluhové krize. Akciové trhy poklesly, když si ekonomové a finančníci uvědomili, že zatímco bezprostřední nebezpečí úvěrové krize bylo odvráceno, hrozba státních bankrotů nebyla vyřešená. Mluvčí Royal Bank of Scotland Nick Matthews řekl: „I když je tato akce velmi důležitá, aby se podařilo stabilizovat situaci a snížit finanční riziko pro banky, je nepravděpodobné, že by se stala zlomovou v této krizi, protože problémy přesahují bankovní sektor a mají jiné politické a ekonomické dimenze.“
Za posledních 6 měsíců do Kosova dorazilo 157 milionů euro přímých zahraničních investic
Vyplývá to z údajů centrální banky Kosova (CBK). V posledních šesti měsících vedou v investicích do Kosova tyto země: Německo (32,3 milionů EUR), Velká Británie (32,2mil. EUR) a Turecko (20,8 EUR). Dále jsou to Švýcarsko (15 milionů EUR), Rakousko (8 milionů EUR), Slovinsko (9 milionů EUR) a USA (6 milionů EUR). Podle CBK se investice ve srovnání se stejným obdobím loňského roku zdvojnásobily. Nejvíce se investice týkají těžby, stavebnictví, finančních služeb a infrastruktury, zvláště pak telekomunikací a dopravy. V souvislosti s dopravou dnes kosovská vláda schválila investici 12 milionů euro do výstavby nové dálnice Vermice-Merdare.
Řecký ministr financí je milionářem
Řecké dluhy se odhadují na na 360 miliard eur. Přesto řečtí politici zůstávají velice bohatými, píše německý list Die Welt. Jedním z vrcholných představitelů je i ministr financí Evangelos Venizelos. Na vrcholu krize eurozóny museli řečtí politici poprvé deklarovat své příjmy a bohatství. Ministr financí tak dle odhadů disponuje přibližně 2,6 miliony eur. Každý pátý řecký poslanec má na bankovním účtu více než 200 tisíc eur. Údaje jsou platné pro rok 2009.
Tým expertů Mezinárodního měnového fondu navštívil Itálii
Tým odborníků MMF navštivil Itálii, aby diskutoval o hospodářském a rozpočtovém vývoji v zemi společně s italskými orgány. „Jednání řešilo i monitorovací misi, která byla vyžádána italskými orgány a která by se měla uskutečnit začátkem roku 2012. Dagong Global, přední čínská ratingová agentura, na začátku tohoto měsíce snížila dlouhodobý suverénní rating Itálie o jeden stupeň z předchozího A- s „negativním“ výhledem na BBB. Změnu argumentovala pomalým ekonomickým růstem země a potížemi se zúžením italského fiskálního deficitu.
Francouzský prezident Sarkozy žádá vládu, aby přijala opatření ohledně stávky pracovníků letišť
„Francouzský prezident Nicolas Sarkozy ve středu vyzval vládu, aby přijala všechna nezbytná opatření, aby se zabránilo problematickému cestování způsobenému stávkou francouzských bezpečnostních pracovníků letiště,“ řekla vládní mluvčí Valerie Pécresseová. Stávka, která začala v pátek v Lyonu se protáhla na šest dní a způsobila zrušení několika mezinárodních letů. Pracovníci letiště poptávají lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Poté, co jednání mezi zástupci odborů a vedení selhaly, francouzská vláda prohlásila, že je připravená k nasazení 400 policistů, kteří nahradí stávkující zaměstnance.
Řecká politická strana odmítá nová úsporná opatření před nadcházejícími volbami
Dominantní středopravá strana v řecké vládní koalici, Nová demokracie, ve středu uvedla, že je proti jakýmkoli novým úsporným opatřením a trvá na tom, že by o těchto záležitostech mělo být rozhodnuto až novou vládou po volbách v roce 2012.
„Každá nová opatření k dosažení ekonomických cílů stabilizačního programu pro roky 2013-2015 musí být rozhodnutím příští vlády,“ řekla mluvčí strany Nová demokracie Yannis Mihelakis. Koaliční vláda byla založena v listopadu seskupením bývalé vládnoucí socialistické strany, Nové demokracie a krajně pravicové nacionalistické strany Laos s cílem realizace druhé dohody o záchraně řecké ekonomiky projednávané v říjnu.
Ve volbách, které by se měly odehrávat začátkem roku 2012, je strana Nová demokracie favoritem na vítězství.
USA odmítá rozhodnutí evropského soudu o emisních povolenkách
USA říkají, že evropské rozhodnutí pro daň z emisí leteckých společností musí být projednáno mezinárodními leteckými orgány. Zákon, který přikazuje evropským i neevropským společnostem platit daň z emisí oxidu uhličitého vytvořeného lety do a ze 27 zemí EU vstupuje v platnost od 1. ledna. USA, Kanada a Čína mají však vůči rozhodnutí evropského soudu výhrady. Spojené státy si myslí, že jejich dopravci budou novým zákonem těžce postižení a chce problém řešit s Mezinárodní organizací pro civilní letectví.
Ruský prezident Medveděv vyzývá k odvážným politickým reformám
Medveděv ve svém projevu v ruském parlamentu reagoval na desítky tisíc demonstrantů protestujících proti údajně zfalšovaným parlamentním volbám. „Musíme dát všem aktivním občanům příležitost účastnit se politického života,“ řekl. Dle jeho názoru se postup pro registraci nové strany musí výrazně zjednodušit. Ačkoliv premiér a kandidát na budoucího ruského prezidenta Vladimír Putin minulý týden vyjádřil podobné stanovisko, zároveň uvedl, že provokatérům a extremistům by nemělo být dovoleno rozdělovat společnost. Další velká demonstrace opozice se očekává v sobotu, díky pokračujícím požadavkům na opakování prosincových parlamentních voleb.
Několik tisíc Turků protestuje v centru Paříže proti chystanému francouzskému zákonu o genocidě
Několik tisíc francouzských Turků demonstruje v centru Paříže před parlamentním hlasováním o návrhu zákona, který označuje za trestný čin popírání genocidy proti Arménům spáchané Turky v roce 1915. Kvůli zákonu již také výrazně vzrostlo napětí mezi Francií a Tureckem, neboť turecký premiér Tayyip Erdogan se proti zákonu ostře postavil, a v případě přijetí zákona hrozí tvrdými opatřeními ze strany Turecka. Turecký premiér také poslal osobní dopis francouzskému prezidentovi Nicolasovi Sarkozymu, ve kterém upozorňuje na francouzskou historii a nevyjasněné zločiny Francouzů například za občanské války v Alžírsku z let 1954- 1962 či na nejasné angažmá Francie za genocidy ve Rwandě v roce 1994.
Zástupci Deutsche Börse a NYSE Euronext vyjednávají s antimonopolním úřadem EU
Antimonopolní úředníci Evropské komise na jednáních se zástupci burz Deutsche Boerse a NYSE Euronext neukázali známky vlivu obou zájemců na unijní rozhodnutí o devítimiliardové dohodě o sloučení. Spojení americké a německé burzy tak stále čeká na schválení. Evropská komise se především obává, že sloučení v hodnotě 16 miliard dolarů by omezilo konkurenční prostředí. Lobbisté se tak budou snažit vysvětlit, proč jejich dohoda o vytvoření celoevropské, a největší světové, burzy by byla dobrá pro Evropskou unii v době, kdy se kontinent zabývá hlubokou krizí eurozóny. Formální rozhodnutí Evropské komise by mělo být oznámeno koncem ledna až začátkem února 2012.
Bosenští zemědělci se obávají ztráty primárního trhu
Důsledkem regulací, na které bude za rok přistupovat Chorvatsko během své přípravy na vstup do Evropské unie, bosenští farmáři ztratí velkou část primárního odbytu svého zboží. 16% celkového vývozu potravin a více než 50% vývozu mléka přitom dosud putovalo do Chorvatska. Bosenští farmáři, základ zdejší ekonomiky, musí čelit faktu, že se stali poslední obětí politické paralýzy, která zachvátila zemi od voleb v říjnu 2010.
Bosna nemá centrální vládu, žádný státní rozpočet a co je velice znepokojující pro farmáře – žádné ministerstvo zemědělství. Potravinové a veterinární orgány nejsou schopné pokrýt dostatek směrnic a předpisů za účelem harmonizace bosenských předpisů pro bezpečnost potravin s normami EU. „Už teď máme zpoždění,“ řekl Jurij Afanasiev, ředitel programu OSN pro rozvoj v Bosně.
MERCOSUR nepustí do přístavů lodě s falklandskou vlajkou
Rozhodly se tak všechny 4 státy společenství na summitu v Montevideu. Argentina, Paraguay a Brazílie tak navážou na rozhodnutí Uruguaye, která se tak rozhodla již před týdnem. Uruguayský prezident znovu zdůraznil, že se toto omezení netýká lodí s anglickou vlajkou. Pod vlajkou Falkland se plaví cca 25 lodí. Většina z nich slouží k přepravě ryb latinskoamerickým společnostem. Spojené království se navíc odmítlo znovu zabývat otázkou Falkland. Uruguayský prezident José Munica tuto akci okomentoval slovy: „ Nemáme nic, proti Spojenému království, ale jsme na straně Argentiny.“
Člen předsednictví Bosny a Hercegoviny odsoudil výroky prezidenta federativní Republiky srbské
Člen předsednictva Bosny a Hercegoviny Bakir Izetbegovič tvrdě odsoudil prohlášení prezidenta federativní části Bosny a Hercegoviny, Republiky srbské, Milorada Dodika, který se naposledy dnes vyjádřil proti bosenským muslimům a dále prohlásil, že arogance bosenských muslimů je s ohledem na Srby a Chorvaty tak nesnesitelná, že se Bosna a Hercegovina musí zákonitě rozpadnout“. Člen předsednictva federace Izetbegovič řekl turecké tiskové agentuře Anadolu Ajansi: „Bosna a Hercegovina se nikdy nestane součástí tzv. Velkého Srbska“, jak by si mnozí přáli – ti, kteří to budou chtít, budou čelit velkým problémům.“ Dodal, že Bosňané se nevzdaly nároku na svou zem před 20 lety a neudělají to ani dnes.
Rumunsko-bulharský projekt spojení přes Dunaj schválen
Bulharské Rada ministrů schválila návrh dohody mezi vládami Bulharska a Rumunska o vytvoření společného podniku – jedná se o nový kombinovaný (silniční i železniční) most mezi oběma zeměmi přes řeku Dunaj ve městech Vidin a Calafat, který mají spravovat obě země společně. Dohoda předpokládá vytvoření společnosti LTD, která bude most spravovat a ve které budou mít oba státy stejný podíl.
Albánie čelí krizovému nedostatku energie v důsledku nedostatku srážek – vláda schválila zvláštní zákon
Albánský parlamentní Výbor pro hospodářství schválil zákon albánské vlády, který povoluje albánské státní energetické společnosti čerpat úvěr ve výši 32,6 milionů eur, které mají být využity na import energie. Albánie čelí složité energetické situaci v důsledku nedostatku srážek, které běžně zajišťují dostatečný průtok hydroelektrárnám. Albánský premiér Sali Berisha prohlásil, že nesmí dojít k výpadkům elektřiny, a to za každou cenu.
Polsko: „Největším neúspěchem polského předsednictví EU byla neschopnost zajistit vstup Rumunska a Bulharska do Schengenu“
Dle polského ministra zahraničí, jímž je Mikolaj Dowgielewicz, tento neúspěch zastínil všechny jiné kroky vpřed, které se podařily během polského předsednictví Evropské unii. List European Voice však píše, že právě díky Polákům se podařilo snížit počet zemí bránících vstupu Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru ze 4 na 1 – Nizozemsko. Polsko totiž přišlo s plánem zavést zrušení pasových kontrol v těchto dvou zemích zprvu pouze na letišti a až později na pozemních hranicích. Tento návrh přesvědčil například Německo, Francii a naposledy i Finsko aby s navrhovaným krokem nakonec souhlasily.