Evropská unie může odložit podpis asociační dohody s Ukrajinou do dalších urajinských prezidenstkých voleb, které jsou naplánovány na rok 2015. Píše o tom ukrajinský deník Zrcadlo týdne s odkazem na své zdroje v řídících orgánech EU. Pedstavitelé Ukrajiny a EU oznámili v pondělí na summitu v Kyjevě o dokončení jednání o asociační dohodě, jejíž součástí je vytvoření zóny volného obchodu. K podpisu dohody však nedošlo kvůli případu ex-premiérky Julie Tymošenko, která byla letos v říjnu odsouzena k sedmi letům vězení za zneužití vládních pravomocí, konkrétně za podepsání smluv o dodávkách plynu s Ruskem v roce 2009. Západ je přesvědčen, že trestní stíhání Julie Tymošenko je politicky motivované, avšak ukrajinské úřady to popírají.
Archiv rubriky: Evropa
Demonstrace v Moskvě se účastní více než 50 tisíc lidí
Další rozsáhlá demonstrace s názvem „Za čestné volby“ probíhá právě teď na náměstí Sacharovo v Moskvě a účastní se jí více než 50 tisíc lidí. Podle některých odhadů se jedná až o 100 tisíc protestujících. Představitelé opozice prohlašují, že nevěří politickým reformám avizovaným prezidentem D. Medveděvem. Akce se mimo jiné zúčastnil i ruský podnikatel a kandidát do prezidentských voleb 2012 Michail Prokhorov, který slíbil v případě svého zvolení rozpustit Státní Dumu.
V Rumunsku vstoupil v platnost zákon, jenž na rumunském území umožňuje umístění prvků protiraketové obrany NATO
Toto dnes oznámilo rumunské oddělení zahraniční politiky. Zpráva uvádí, že dohoda mezi Rumunskem a Spojenými státy umístit prvky protiraketové obrany vstoupila v platnost 23. prosince 2011. Mezivládní dohodu podepsali v říjnu ministři zahraničí – za USA Hillary Clinton a za Rumunsko Teodor Baconschi.
Slovinsko prodloužilo zákon o zmrazení navyšování mezd ve veřejném sektoru
Nově zvolený slovinský parlament v pátek prodloužil dobu zmrazení navyšování mezd ve veřejném sektoru a penzí, jako první opatření ke stabilizaci veřejných financí. Stalo se tak několik hodin poté, co přední ratingová agentura Moody´s snížila rating Slovinska o jeden stupeň na A1. Zákon by měl platit až do června roku 2012 a byl schválen většinou poslanců. Tímto způsobem bude zajištěno období šesti měsíců potřebné k projednání všech nutných reforem. Slovinský kandidát na nového premiéra, středo-levicový politik Zoran Jankovic, řekl, že zákon byl prodloužen po dosažení dohody s hlavními odboráři veřejného sektoru. Návrh zákona byl schválen, aby se zabránilo růstu mezd ve veřejném sektoru a penzí na začátku ledna, kdy platnost aktuálního zákonu, přijatého v roce 2010, vyprší.
Chorvatská ekonomika bude čelit těžkým časům, říká nový premiér
Nově zvolený chorvatský premiér Zoran Milanovic v pátek varoval, že jeho země bude čelit „nebezpečné situaci“. Zároveň v rámci představování svého nového kabinetu chorvatskému parlamentu slíbil bojovat proti hospodářské krizi. „Chorvatsko není zmítáno chaosem, je však v nebezpečné situaci, v tzv. bodě zlomu,“ řekl premiér Milanovic, čímž poukázal na vážný hospodářský neklid v zemi, která se připravuje na svůj vstup do Evropské unie v roce 2013. Dále uvedl, že návrh úsporného balíčku bude první velkou výzvou nového kabinetu. Chorvatsko musí limitovat své státní výdaje a konsolidovat rozpočet.
Dle francouzského ministra zahraničí začala Velká Británie „slovní válku“ kvůli ratingům
Alain Juppé, francouzský ministr zahraničí, tvrdí, že za francouzskou domněnkou, že Velké Británii by měl být rating snížen před Francií nebyla žádná politická strategie. Dle Francie byl tento krok srozumitelný, poté co George Osborne začal zpochybňovat francouzskou ekonomiku. Následkem toho, že britský premiér David Cameron neodsouhlasil vstup Velké Británie do francouzsko-německého návrhu nové fiskální unie, následovala řada mediálních útoků proti britské ekonomice vyvolána francouzskými vysokými úředníky. Včera však bylo rozhodnutí premiéra Camerona podpořeno britskými obchodními lídry. Průzkum odhalil, že 77% podpořilo britské veto a 63 % si žádá volnější vztah s Evropskou unií.
Turecko obvinilo Francii z genocidy v Alžírsku
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan obvinil Francii z provádění masakrů v Alžírsku v době osmileté občanské války, kdy podle odlišných zdrojů bylo zabito 300 000-1 milion lidí (tedy 15% alžírské populace). Turecký premiér prohlásil, že „těla Alžířanů byla hromadně spalována v pecích“ a turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu srovnal francouzskou politiku v souvislosti s přijetím zákona o arménské genocidě s politikou „arabských diktátorů jako byl Kaddáfí či je al-Assad“.
Makedonci hromadně žádají o bulharské občanství
Stále více a více Makedonců se zoufale snaží získat bulharské občanství, uvedl to makedonský deník Utrinski Vesnik s tím, že již 42 372 Makedonců bylo úspěšných. Důvodem jsou podle Makedonie výhody, které vyplývají z bulharského členství v EU. Makedonie má 2 miliony občanů a pro většinu z nich je získání bulharského občanství poměrně snadnou záležitostí, ovšem většina Makedonců také přiznává, že jde převážně o ekonomické důvody.
Další selhání ruské vesmírné rakety Soyuz
Raketa Soyuz-2 selhala při transportu komunikačních satelitů na oběžnou dráhu Země a znovu vstoupila do atmosféry. Po jiném srpnovém selhání rakety třídy Soyuz byly lety prozatím jediného dopravního prostředku sloužícího ke spojení s vesmírnou stanicí ISS zastaveny na šest měsíců. Raketa Soyuz-2.1b je nejmodernější ruskou raketou této třídy, jejíž různé modifikace slouží již od šedesátých let minulého století. Otazník nyní visí nad nejbližší plánovanou misí této rakety, která je naplánována na 26. prosince a má za cíl vynést na oběžnou dráhu šest satelitů telekomunikační společnosti Goldstar provozující satelitní telefony.
V Maďarsku byla schválena další sporná legislativa, podle opozice je ohrožena demokracie
Maďarský parlament s dvoutřetinovou většinou vládnoucí strany Fidesz schválil klíčové zákony o finanční stabilitě i přes námitky EU, což by mohlo pro Maďary znamenat ohrožení jednání o nové finanční dohodě s mezinárodními věřiteli – Maďarsko se snaží zajistit dohodu s Mezinárodním měnovým fondem a EU, aby bylo zachováno financování jeho trhu v roce 2012, ovšem neoficiální rozhovory již selhaly, což mimo jiné vedlo ke snížení ratingu Maďarska u agentury S&P. Parlament také schválil volební zákon, který podle kritiků změní volební systém ve prospěch vládnoucí strany Fidesz, neboť zvýhodňuje ve volbách velké strany. Dále také změnil zákon o centrální bance, která již nebude moci samostatně vyhlašovat úrokové sazby. Nová legislativa má vstoupit v platnost 1. ledna 2012. Ostře proti je maďarská opozice, neboť se údajně jedná o narušení demokracie. Maďarská policie v souvislosti s tím krátce zadržela bývalého socialistického premiéra Ference Gyurcsány a dalších 11 poslanců, kteří protestovali u parlamentu.
Čína zkritizovala rozhodnutí Nejvyššího evropského soudu ohledně emisních povolenek
Peking zkritizoval rozhodnutí Nejvyššího evropského soudu o platnosti zákona, který přikazuje evropským i neevropským společnostem platit daň z emisí oxidu uhličitého vytvořeného lety do a ze 27 zemí EU. Čína tvrdí, že toto rozhodnutí by mohlo vyvolat obchodní spor, a čínské ministerstvo zahraničí vyzývá k jednání. „Čína již vyjádřila svůj postoj k EU mnohokrát – jsme proti evropskému jednostrannému nastolování režimu,“ řekl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Liu Weimin. Včera se k situaci vyjádřily nesouhlasně i Spojené státy americké.
Moody’s snížila rating Slovinska na A1 s negativním výhledem
Mezinárodní ratingová agentura v noci na dnešek srazila hlavní devizový rating Slovinska o jeden stupeň. Agentura uvedla, že pokud bude třeba, aby hlavní město Lublaň poskytlo další podporu svému bankovnímu systému, automaticky tak vyvolá větší tlak na státní finance. Agentura zároveň přisoudila Slovinsku negativní výhled, proto se dá očekávat, že své hodnocení v blízké době ještě sníží. Konkurenční agentura Fitch rozhodne o novém hodnocení Slovinska až v lednu. Do té doby jej však bude pozorovat.
Moody’s potvrdila hodnocení Rakouska – zůstává AAA
Rakousku tak zůstal nejvyšší rating se stabilním výhledem, ratingová agentura však upozornila, že dluhová krize představuje úvěrové riziko pro Rakousko jako i pro jiné státy eurozóny, čímž byl vyvinut tlak na místní politiky, aby začali jednat. Moody’s, která tento měsíc řekla, že bude zkoumat hodnocení ze všech 27 členských států EU v prvním čtvrtletí příštího roku, zopakovala obavy jiných konkurenčních ratingových agentur. Ratingová agentura dále upozornila na riziko, které představuje poměrně velký rakouský bankovní sektor a jeho působení ve střední a východní Evropy.
Turecká spolupráce s Evropskou unii je ohrožená důsledkem francouzského zákonu o genocidě
Turecko už několik dnů hrozilo sankcemi, pokud francouzští poslanci schválí zákon, který činí ilegálním veřejné popírání arménské genocidy. Turecký ministr pro Evropskou unii Egemen Bagis teď hrozí bojkotem francouzského zboží. „Turecký národ je emocionální a dokáže reagovat. Turci si mohou vybírat v jakých obchodech budou nakupovat,“ řekl ve svém prohlášení. Ve Francii dnes žije půl milionu Arménu, kteří dle polského listu Gazeta Wyborcza, mají mnohem silnější lobbisty než francouzští Turci. Francouzští komentátoři připomínají, že Evropská unie, jejíž vztah s Tureckem je nyní ohrožen, zemi potřebuje ve strategických rozhovorech se syrským diktátorem a ke kontrole íránského rozvoje jaderného programu. Proti novému zákonu se vyhradili i historici, kteří tvrdí, že tímto způsobem je jim znemožněno pátrat po historické pravdě. Turecko, které se snaží stát členem EU již více jak 60 let, ztratilo naděje na vstup. Především Francouzi a Němci totiž s tímto krokem nesouhlasí. Dle tureckého velvyslance Candana Azera se turecko-francouzské vztahy zhoršily poté, co se francouzským prezidentem stal Nikolas Sarkozy, který dává jasně najevo své stanovisko nesouhlasu s tureckým vstupem do EU.
Česká republika hostí zástupce 42 zemí na pohřbu bývalého prezidenta Václava Havla
V hlavním městě České republiky, Praze, se na státním pohřbu zesnulého bývalého prezidenta Václava Havla sejdou zástupci 42 zemí celého světa – Albánie, Arménie, Belgie, Bulharska, Černé Hory, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Gruzie, Chorvatska, Irska, Islandu, Izraele, Japonska, Jordánska, Kanady, Kosova, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Makedonie, Moldavska, Německa, Nizozemí, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Ruska, Slovenska, Slovinska, Španělska, Švédska, Švýcarska, Ukrajiny, USA a Velké Británie. Dále také zástupce Řádu maltézských rytířů, papežský nuncius jako zástupce Vatikánu a představitelé Evropského parlamentu (EP), Evropské komise (EC) a Severoatlantické aliance (NATO).
Bulharské ministerstvo spravedlnosti zaznamenalo obměnu složení
Novou ministryní se stala Diana Kovacheva, která ve funkci nahradila budoucí bulharskou viceprezidentku Margaritu Popovou. Margarita Popova je členkou středopravé strany GERB a před svým působením na bulharském ministerstvu spravedlnosti stála v čele tamní větve Transparency International. Nové složení nastane i v řadách náměstků nové ministryně.
Írán blokuje britskou internetovou stránku ministerstva zahraničí
Teherán tak zamítl přístup ke stránce britského velvyslanectví v Íránu. Tato stránka by údajně měla být od dneška připsaná na seznam cenzurovaných internetových zdrojů. Tento krok upevnil napětí mezi Velkou Británii a Íránem poté, co Íránci zaútočili na britské velvyslanectví ve své zemi. Britský ministr zahraničí William Hague řekl, že blokování webových stránek je „kontraproduktivní“. Varoval, že Británie bude pokračovat v jednání s íránským lidem, „a to i prostřednictvím internetu.“
Italský senát schválil úsporný balíček premiéra Montiho v hodnotě 39 miliard dolarů
Ve čtvrtek proběhlo v italském senátu hlasování o důvěře, kterou vyhrála vláda premiéra Montiho. Získala tak podporu pro svůj úsporný balíček v hodnotě 39 miliard dolarů. Tento plán má za cíl zachránit italskou ekonomiku, oživit důvěru trhů a udělat novou penzijní reformu. Proti těmto krokům se přitom ohradila spousta italských politiků.
Turecká reakce na francouzský zákon se stále více stupňuje – byly zrušeny politické i vojenské projekty
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan oznámil politické a vojenské sankce v reakci na přijetí francouzského zákona o ilegalitě popírání arménské genocidy. Turecko již odvolalo svého velvyslance z Paříže a zrušilo všechny naplánované vzájemné politické návštěvy, stejně jako společné vojenské projekty, včetně společných cvičení. V Paříži dnes došlo také k protestům několika tisíc francouzských Turků.
Rumunska vláda přežila hlasování o důvěře
Hlasování přitom vyvolala rumunská opozice, poté, co byl zaveden nový zákon, ve kterém by se lokální a všeobecné volby měly odehrávat ve stejný den. Nedůvěru vyslovilo vládě 209 zákonodárců, což je o 25 méně, než je potřeba k jejímu svržení. Vláda argumentuje zákon faktem, že díky tomuto sjednocení voleb bude ušetřeno 20 milionů eur a dosáhne se zároveň větší volební účasti. Místní volby se původně měly konat v červnu, zatímco parlamentní v listopadu. Rumunský premiér Emil Boc prohlásil, že příští rok bude velice těžký jak interně, tak i na mezinárodní úrovni. Dle jeho názoru by dvě volební kampaně přispěly ke zpomalení růstu rumunské ekonomiky.
Poprvé zasedl nový chorvatský parlament
Nový chorvatský parlament poprvé zasedl, předsedou parlamentu se stal Boris Sprem, jeho místopředsedy pak jsou Josip Leko, Nenad Stazic a Milorad Batinic. V parlamentu má většinu středolevá koalice Kukuriku v čele se Sociálně demokratickou stranou, jejíž předseda Zoran Milanovic se stal novým chorvatským premiérem.
Rada bezpečnosti OSN odmítla srbsko-ruský návrh rezoluce, která měla vést k vyšetřování obchodu s lidskými orgány v Kosovu
Ruský návrh rezoluce předložené Radě bezpečnosti OSN o zahájení vyšetřování problematiky tzv. obchodu s lidskými orgány v Kosovu byl zamítnut. Západní státy v Radě bezpečnosti OSN se postavily proti návrhu Ruska v předložené rezoluci, vytvořené ve spolupráci se Srbskem, s tím, že žádné orgány OSN nejsou oprávněny k takovému šetření, neboť jedinou institucí k tomu příslušnou je evropská mise v Kosovu EULEX.
Turecký velvyslanec byl odvolán z Francie
Turecko tento krok učinilo na protest poté, co francouzští poslanci schválili návrh zákona, který činí ilegálním veřejné popírání arménské genocidy z let 1915-1916. Zatímco Arméni říkají, že za oběti této genocidy padlo více jak 1.5 milionů osob, Turci tvrdí, že konečná čísla se pohybují kolem 300 tisíc osob. Ankara dále tvrdí, že mnoho Turků také padlo poté, co se Arméni vzbouřili proti Osmanské říši. Asi 20 zemí již uznalo turecké počínání v těchto letech za genocidu. Velvyslanec Tahsin Burcuoglu opustí Francii již tento pátek. Další opatření budou oznámená tureckým premiérem, jimž je Recep Tayyip Erdogan, sdělila agentura AFP.