Opoziční poslanec Roger Lumbala, jehož vláda obvinila z napomáhání sousední Rwandě ve výcviku a podpoře rebelů na východě Demokratické republiky Kongo a který požádal o politický azyl v Jihoafrické republice, podle svého právníka odjel do Francie ze sousední Burundi, kde byl registrován jako uprchlík. „Byl doprovoděn na burundské letiště v Bujumbury za přítomnosti úředníků z jihoafrického velvyslanectví a Agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR),“ řekl právník Prosper Niyoyankana. Ve čtvrtek burundský ministr zahraničních věcí požádal konžské orgány, aby připravily oficiální požadavek na vydání Lumbala.
Archiv rubriky: EU
Anti-americké protesty se rozšířily do dalších zemí
Protesty proti Spojeným státům americkým začaly v Egyptě před americkou ambasádou, pokračovaly zabitím amerického velvyslance v Libyi a rozšířili se poté i do Jemenu. Dnes další protesty proti USA zasáhly Tunisko a Súdán. V Tunisku demonstranti zapalovali vozy a na americké ambasádě strhli americkou vlajku a nahradili ji svoji vlastní černou vlajkou. Během protestů byly podle tuniské státní televize 3 demonstranti zabiti a 28 jich bylo zraněno. V Súdánu napadli demonstranti německou ambasádu a i zde strhli vlajku. Poté byli rozehnáni pomocí policie a slzného plynu. Protesty vznikly, kvůli 14 minutovému nezávislému filmu, který se šíří po internetu a zesměšňuje proroka Mohameda jako sukničkáře, pedofila a vraha.
Evropská unie přislíbila finanční pomoc Egyptu
Prezident Evropské komise Jose Manuel Barroso ve čtvrtek oznámil, že Evropská unie nabídla Egyptu pomoc v makroekonomické oblasti ve výši 500 miliónů eur. Dále bude severoafrické zemi poskytnuta částka mezi 150 a 200 milióny eur na zotavení egyptské ekonomiky. Podle Barrosa bude finanční pomoc garantována podmínkami, na nichž se Egypt domluví s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Nabídka Evropské unie přichází během první oficiální cesty prezidenta Mohameda Mursi po Evropě.
Huawei se chystá investovat 1,3 miliardy liber do svých obchodních aktivit na britském trhu
Čínský telekomunikační a počítačový gigant se chystá na britském trhu v období příštích pěti let investovat hlavně do oblasti mobilního širokopásmového připojení. Zároveň se Huawei chystá vytvořit více než 700 nových pracovních míst. Britský premiér David Cameron investici uvítal jako demonstraci toho, že Velká Británie je v současnosti otevřena zahraničním investorům. Obchodní aktivity čínské státní firmy a její expanze na zahraniční trhy jsou však často zmiňovány spolu s podezřeními z možného ohrožení národní kybernetické bezpečnosti. Australská vláda z tohoto důvodu letos zabránila společnosti podat nabídku na zakázku na vybudování celonárodní širokopásmové sítě v hodnotě přesahující 38 miliard USD.
Desmond Tutu obvinil George W. Bushe a Tonyho Blaira z válečných zločinů
jihoafrický arcibiskup, nositel Nobelovy ceny, Desmond Tutu prohlásil, že bývalý prezident Spojených států amerických George W. Bush a bývalý premiér Velké Británie Tony Blair si důvod pro vojenskou intervenci v Iráku vytvořili bez důkazů. Obvinil je také z válečných zločinů v Iráku. Podle jeho názoru by se měli zpovídat před mezinárodním soudem v Haagu. Britský premiér Tony Blair to odmítl s odůvodněním, že všechny studie poukazují na oprávněnost vojenského zásahu.
Organizace Human Rights Watch obvinila USA z používání waterboardingu v Libyi
Mezinárodní nevládní organizace Human Rights Watch (HRW), která se věnuje monitoringu dodržování lidských práv ve světě, obvinila USA, že spolu s některými svými spojenci, jako je Velká Británie, organizovaly vyslýchání pomocí metody simulovaného topení – waterboardingu. CIA podle HRW kooperovala s britskou MI6 a vládou Muammara Kaddáfiho při hledání osob v Libyi, podezřelých z terorismu. U těchto osob poté byl při výslechu použit waterboarding. Americký prezident Barack Obama po nástupu do funkce waterboarding prohlásil za mučení a odmítl jeho používání. Bývalý americký prezident George W. Bush prohlásil, že waterboarding byl použit při vyslýchání pouhých třech osob a žádná z nich nebyla z Libye. HRW svoje závěry opírá o rozhovory se zatčenými a informace z tajných archivů, které byly poskytnuty pro veřejnost během libyjské revoluce.
Mauritánie deportovala bývalého libyjského šéfa tajných služeb zpět do Libye
Bývalý šéf libyjských tajných služeb z doby vlády Muammara Kaddafi Abdullah al-Senussi je nyní držen v hlavním městě Libye Tripolisu poté, co byl vydán Mauritánií, kde se měl zodpovídat z březnového ilegálního vstupu do země a používání falešných dokladů. Al-Senussi stane před libyjskými soudy kvůli zločinům, jež údajně spáchal během vlády exprezidenta Kaddafiho. Podle BBC bude proviněný al-Senussi podroben výslechu, jak jen to bude možné. Bývalý šéf rozvědky dále čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti před Mezinárodním trestním soudem (ICC) a ve Francii byl již odsouzen k doživotnímu vězení.
Egyptský prezident navštíví Evropu
Mluvčí prezidenta Yasser Ali v úterý oznámil, že se egyptský lídr Mohammed Mursi vydá příští týden na svou první oficiální cestu do Evropy se zastávkami v Bruselu a Římě. Podle tiskové agentury MENA Mursi 12. září navštíví centrum Evropské unie (EU) Brusel, kde se setká s vysokou představitelkou Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton. Poté prezident zamíří do Říma na jednání s italským premiérem Mario Monti.
Rakousko uspořádá referendum o zrušení všeobecné branné povinnosti
Vojenská reforma má zabránit neshodám mezi rakouskými politickými silami. Sociálnědemokratická strana Rakouska (SPO) včele s kancléřem Wernerem Faymannem je pro vytvoření zcela profesionální armády, Rakouská lidová strana (OVP), kterou zastupuje vicekancléř Michael Spindelegger, je však pro udržení branné povinnosti. O záležitosti tak v lednu 2013 rozhodnou Rakušané. Výsledek referenda bude závazný a příjme podobu zákona nejpozději na podzim roku 2013, bez ohledu na výsledek voleb. Rakousko spolu s Dánskem, Řeckem, Norskem, Finskem a Švýcarskem jsou mezi posledními evropskými zeměmi, kde branná povinnost přetrvává.
Moody’s: Pokračující krize eurozóny je jedním z největších rizik globálního hospodářského oživení
Dle zprávy ratingové agentury Moody’s je pokračující krize eurozóny jedním z největších rizik globálního hospodářského oživení. Dle Moody’s došlo ke zpomalení růstu v rozvojových zemích více, než se původně očekávalo. Letošní globální růst má tak být nižší než v letech 2011 a 2010. Agentura také nyní předvídá mírnou recesi pro eurozónu v letošním roce, která bude mít dopad na rozvojové ekonomiky jakými jsou Čína, Brazílie nebo Indie.
Palubní personál aerolinii Lufthansa vstoupil do stávky
Poté, co se odborovému svazu UFO, jenž zastupuje zaměstnance společnosti, nepodařilo vyjednat zvýšení platů o 5%, dnes palubní personál aerolinii Lufthansa vstoupil do stávky, která trvala osm hodin počínaje pátou hodinou ranní. Stávka tak zřejmě postihla 1/3 plánovaných letů.
Zakladatel WikiLeaks Julian Assange chce na ekvádorské ambasádě zůstat dalších šest měsíců
Zakladatel WikiLeaks Julian Assange chce zůstat minimálně šest měsíců na ekvádorské ambasádě v Londýně, kde se nyní nachází, aby zde počkal na dohodu, dle níž bude moci ambasádu svobodně opustit. Ekvádor a Velká Británie tento týden zahájili další kolo rozhovorů o tomto případě. Dle Ekvádoru je reálná šance na dohodu, že Assange nebude ze Švédska, kam jej chce Velká Británie vydat, dále vydán do USA.
Senegal může vyhostit gambijského velvyslance
Pokud Gambie nezastaví plánové popravy 47 vězňů, může Senegal podle prezidenta Macky Salla vyhostit gambijského velvyslance ze země. Někteří z vězňů, kteří by podle prohlášení gambijského prezidenta Yahya Jammeh měli být popraveni do polovin září, aby „dostali, co si zaslouží“, jsou senegalského původu. Vztahy mezi západoafrickými státy ochladly poté, co prezident Senegalu Sall požádal sousední stát o pomoc v ukončení separatistického konfliktu v regionu Casamance. Gambijský prezident Jammeh si za své prohlášení popravit 47 vězňů vysloužil mezinárodní kritiku ze strany Africké unie (AU), EU a USA, popravy byly označeny za „netransparentní a uspěchané“.
Řecko jedná o programu úspor ve výši 11,5 miliardy eur
Řečtí koaliční partneři se sešli tuto středu aby prodiskutovali program úspor ve výši 11,5 miliardy eur potřebný pro udělení další půjčky od EU a MMF. Koaliční partneři premiéra Antonise Samarase se však vzpírají proti plánovaným škrtům důchodů a dávek a snížování platů armádního a policejního personálu. Nové úspory mají být uplatňované v příštích dvou letech. Řecko dále doufá, že dostane možnost prodloužit program úspor o dva roky, tedy do roku 2016, aby tak zabránilo dalšímu prohloubení recese.
Představitelé EU údajně chystají summit zaměřený na rozpočet bloku
Dle zdroje agentury AFP by se měl summit uskutečnit v listopadu v pauze mezi již naplánovanými summity v říjnu a prosinci, které by se měly týkat především finanční situace Řecka a Španělska. Očekává se, že v době velkých úsporných opatření bude rozpočet EU pro následující roky (2014-2020) kontroverzním tématem. Zatímco někteří představitelé bloku požadují zvýšení rozpočtu, britský premiér David Cameron chce vyjednat nejprve omezení a poté zmrazení některých stálých výdajů unie.
Španělský region Katalánsko požádá vládu o finanční pomoc ve výši 5 miliard eur
Katalánsko, které je hospodářsky nejdůležitějším španělským regionem, dle informací BBC požádá španělskou vládu o pomoc ve výši 5 miliard eur. Dříve o pomoc požádaly i regiony Valencie a Murcia. Zpráva přichází v době, kdy oficiální údaje potvrdily, že ekonomika země se v 2. čtvrtletí roku propadla o 0,4% po poklesu o 0,3% v prvních třech měsících roku. Dle španělského ministra financí Cristóbala Montora se španělská ekonomika bude nacházet v recesi i v příštím roce. Přetrvávají tak spekulace, že země bude muset v budoucnu požádat o plnou finanční záchranu.
Zaměstnanci Lufthansy budou nejspíše opět stávkovat, nedohodli se na zvýšení mezd
Zástupci zaměstnanců největších německých aerolinii Lufthansa se se společnosti nedohodli na zvyšování mezd, do stávky by tak mohli jít již ve čtvrtek. Odbory požadují, aby po tříletém období beze změn došlo k zvýšení mezd o 5% po dobu 15ti měsíců, počínaje lednem 2013. Poslední nabídka letecké společnosti se však pohybuje na 3,5%. Společnost se obává konkurence nízkonákladových společností, zmrazuje proto své investice a oznámila propuštění 3,500 zaměstnanců.
Ekvádor: Velká Británie přestala zemi hrozit ve věci udělení azylu zakladateli Wikileaks
Tak se vyjádřil ekvádorský prezident Rafael Correa. Podle něj Ekvádoru, po udělení azylu zakladateli Wikileaks Julianu Assangeovi, nic nehrozí. Velká Británie se k věci vyjádřila se slovy, že ani nikdy zemi nehrozila. Ekvádorská ambasáda ve Velké Británii zároveň obdržela oficiální dopis, ve kterém Velká Británie vyzývá k „uklidnění situace“.
EU: Somálsko musí vytvořit novou vládu
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton po pondělní návštěvě Somálska uvedla, že somálští lídři musí zformovat novou vládu, která bude schopná činnosti v ekonomicky i politicky křehké východoafrické zemi. Klíčovým bodem k utvoření vlády je volba nového předsedy parlamentu a prezidenta, k čemuž mělo dojít před 20. srpnem, ale i přes zahraniční tlak se tak nestalo. Západní diplomaté doufají, že půjde pouze o několikatýdenní zdržení a dojde k posunu v somálském reformním procesu.
Vláda Gambie potvrdila popravu devíti osob
Devět vězňů bylo v neděli zastřeleno popravčí četou navzdory mezinárodnímu nesouhlasu, čímž vláda potvrdila zprávu Amnesty International z minulého týdne. Lidsko-právní organizace a mezinárodní společenství požadovaly, aby prezident Yahya Jammeh odstoupil od plánovaných 47 poprav. Mezi popravenými byli především bývalí úředníci a nejvyšší vojenští důstojníci, kteří byli vězněni za zradu od roku 1994, kdy se prezident Jammeh převratem stanul v čele země. Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton vyzvala k okamžitému zastavení poprav. Trest smrti byl v Gambii zrušen exprezidentem Dawda Jawarem, v roce 1995 ho obnovil prezident Jammeh.
Bulharsko a ruská společnost Gazprom podepsaly protokol o realizaci projektu South Stream
Dle vyjádření vedení ruské plynárenské společnosti Gazprom definuje tento dokument vstupní bod budoucího plynovodu do systému přepravy plynu v zemi. Objasňuje také parametry projektu a další kroky k jeho realizaci. Plynovod South Stream povede pod Černým mořem, dvě z jeho větví pak budou vedeny přes Balkán do Itálie a Rakouska. Výstavba by měla být zahájena v letošním roce, předpokládané dokončení je v roce 2015.
Velká Británie vyjádřila znepokojení kvůli popravám v Gambii
Britský ministr zahraničních věcí Alistair Burt v sobotu vyjádřil znepokojení v důsledku uveřejnění zprávy o gambijské popravě devíti vězňů a plánování dalších. Zprávu uveřejnila organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI). Gambie v pátek odmítla potvrdit či popřít pravdivost hlášení AI. Burt dále uvedl, že Velká Británie vyzývá gambijské úřady k zastavení dalších poprav.
Ministři zahraničních věcí Litvy, Lotyšska, Estonska a Německa podepsali dokument odsuzující Pakt Ribbentrop-Molotov
Ministři zahraničních věcí Litvy, Lotyšska, Estonska a Německa podepsali ve čtvrtek na schůzce v Rize dokument odsuzující Pakt Ribbentrop-Molotov, a to při příležitosti 73. výročí jeho uzavření. Informoval o tom litevský ministr zahraničí Andronyus Azhubalis, podle jehož slov se „pohled Evropy na historii postupně sjednocuje“. Dalšími tématy tohoto pravidelného setkání byly aktuální hospodářská situace v EU a budoucnost víceletého fiskálního programu, dále Východní partnerství EU, vztahy s Ruskem, situace na Blízkém východě a regionální energetické projekty.