Mezinárodní soudní dvůr v Haagu (ICJ) přislíbil vydání rozsudku o sporu zapříčiněným dlouhodobým sporem o název Makedonie. Podstatou soudu je fakt, že se Řecko v roce 1995 v bilaterální dohodě přislíbilo přestat blokovat vstup Makedonie mezinárodních společenství, ovšem v roce 2008 na summitu NATO v rumunské Bukurešti byl vstup Makedonie opět zablokován. Makedonie se poté obrátila na ICJ s tím, že Řecko je povinno dodržet své závazky vyplývající z prozatímní bilaterální dohody z roku 1995. Řecko svou obhajobu před ICJ zakládá na tom, že při rozhodování nemá Řecko žádné právo veta, ale že se rozhoduje na společném konsenzu všech členů NATO. Podle Řecka se všichni členové dohodly na pozdržení členství, které bude nejlepším řešením, dokud nebude vyřešen spor o název Makedonie. Athény také již vyzvaly ICJ, aby oznámil, že žaloba nespadá do jeho pravomoci.
Archiv rubriky: EU
Itálie bude muset zaplatit rekordní úroky po aukci půlročních a dvouletých dluhopisů
V této aukci se prodaly italské státní dluhopisy za celkem deset miliard eur, přičemž úročení šestiměsíčního dluhopisu sahalo k 6,5% a úročení dvouletých dluhopisů se vyšplhalo přes 7,8%. Poptávka po italských dluhopisech byla dle mluvčího italské centrální o 50% větší než jakou byla jejich poslední aukce schopná uspokojit.
Eurobondy staví Německo proti celé eurozóně
Německá kancléřka Angela Merkel po setkání s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozy opět razantně odmítla společných evropských dluhopisů. Je přesvědčena o tom, že v takovém případě ponese Německo zodpovědnost za dluh celé eurozóny. Německo ale nesouhlasí ani s druhou variantou, která připadá v úvahu – pokud totiž nebudou vydány společné dluhopisy, Evropská centrální banka (ECB) bude nucena zahájit tištění nových peněz.
Šance Srbska na statut kandidáta EU díky pokračujícím rozhovorům s Kosovem rostou
Srbský deník Vecernje Novosti uvedl, že šance Srbska na statut kandidátské země EU výrazně rostou, což je způsobeno pokračujícím dialogem s Kosovem. Po dohodě o univerzitních titulech nyní Srbové s Kosovany uzavřeli dohodu o registrech osob. 30. listopadu se má dokonce řešit situace na hraničních přechodech a vzájemná účast na regionálních organizacích. Naposledy totiž dopadlo neúspěšně zasedání černomořské skupiny.
Francie hodlá apelovat na Německo v souvislosti s neúspěchem aukce německých dluhopisů
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy oznámil, že bude vyvíjet tlak na německou kancléřku Angelu Merkelovou, aby zachránil eurozonu před prohlubující se krizí, která ve středu zasáhla i Německo. To zažilo neúspěšnou aukci vlastních dluhopisů. Německo přitom stále trvá na zákazu Evropské centrální bance (ECB) být věřitelem poslední instance k nákupu dluhopisů eurozony („eurobondů“). Německý dluh ve středu nenašel kupce pro polovinu desetiletého dluhopisu v hodnotě 6 miliard euro, nabízeného za rekordně nízké úrokové procento. Situace byla dnes projednávána zástupci Francie, Německa a Itálie ve Štrasburku.
Sýrie dostala od Arabské ligy jednodenní ultimátum
Liga arabských států dala Sýrii ultimátum jednoho dne na podpis protokolů, které umožní Arabské lize vyslat do Sýrie mezinárodní pozorovatele monitorovat situaci. Pokud Sýrie nevyhoví požadavkům, bude čelit sankcím ze strany Arabské ligy. Shodli se na tom zástupci členských států v Káhiře, kterou nyní zmítají nepokoje kvůli vojenské vládě. Turecko mezitím již zcela otevřeně vyzvalo syrského prezidenta Bashara al-Assada, aby odstoupil, a Francie navrhla vytvoření „humanitárních koridorů“, které by umožnili do země dopravovat humanitární pomoc pro civilisty v nouzi. Francouzský návrh ovšem zatím Arabská liga neprojednávala.
Albánie díky plynovodu TAP získá miliardu Euro
V rámci projektu trans-jadranského koridoru TAP bude v Albánii investována více než 1 miliarda Euro. Albánie hraje pro otevření nového jižního koridoru pro přepravu zemního plynu do EU významnou úlohu pro energetickou bezpečnost EU a díky plynovodu TAP získá významné prostředky pro svou ekonomiku především z hlediska investic do své infrastruktury a energetiky. Řekl to generální ředitel projektu TAP, Kejtil Tungland. Projekt TAP má přepravovat zemní plyn z oblasti Kaspického moře do západní Evropy skrze Jaderské moře.
Nizozemí zřejmě bude blokovat přístupová jednání Černé Hory k EU
Výbor pro evropské záležitosti holandského parlamentu došel k závěru, že Černá Hora by ještě neměla získat konkrétní datum pro zahájení přístupových jednání do EU. Holandský parlamentní výbor odůvodňuje svůj závěr nedostatkem „odpovídajících výsledků“ Černé Hory v boji proti organizovanému zločinu a korupci. Ačkoliv Černá Hora dosud oficiálně očekává, že se datum pro zahájení přístupových jednání dozví na zasedání Evropské rady 9. prosince, již nyní jsou místní média skeptická a počítají s nizozemským blokováním. Holanský poslanec Harry van Bommel přesto deníku Vijesti řekl, že závěru jsou předběžné pouze kvůli nedostatku odpovídajících výsledků týkajících se kapitol 23 a 24 podmínek, které říkají že Černá Hora musí před zahájením jednání naplňovat kritéria tzv. právního státu.
MMF hodlá pomoci zemím, které jsou ovlivněny krizí v eurozóně
Mezinárodní měnový fond poskytne možnost krátkodobé likvidity těm zemím, které nyní čelí rizikům vlivem krize eurozóny. Finance budou dostupné po dobu šesti měsíců. Posílení úvěrových nástrojů má sloužit jako preventivní opatření před problémy, které může současná situace přinést zemím v okolí EU. MMF nicméně neupřesnil, kterých zemí by se tato pomoc mohla týkat.
Německo nepodporuje eurobondy, krizi prý nevyřeší
Německá kancléřka Angela Merkelová zastává názor, že změna smluv o EU pomůže vyřešit krizi spíše než mnohými státy podporované eurobondy. Podle Angely Merkelové by se měly plánované eurobondy projednávat na konci krize, ne uprostřed. Kancléřka dále prohlásila, že pokud bude řešení změn smluv příliš náročné na celounijní úrovni, omezí se pouze na 17 států eurozóny. Velká Británie prý podpoří německé návrhy výměnou za dohodu o pracovní době v Evropské Unii.
Lord Krebs: „Jaderná energetika Velké Británie postrádá důvěryhodnost“
Podle tvrzení předsedy britské komise pro vědu a technologii nevěnuje britská vláda dostatečné prostředky pro vývoj a výzkum v oblasti jaderné energetiky. To by mělo v budoucnu způsobit velké potíže při zajišťování bezpečného a spolehlivého zásobování elektrickou energií z jaderných elektráren. Jaderná energetika má přitom i nadále hrát významnou roli v britském energetickém plánování.
Evropská komise je pro zavedení evropských dluhopisů
Evropská komise podpořila myšlenku zavedení společných dluhopisů eurozóny, tzv. eurobondů. Záměr byl představen v rámci plánu na další zpřísnění dohledu nad rozpočty států eurozóny. Podle Komise by správně nastavené eurobondy mohly pomoci zmírnit současnou dluhovou krizi – už samotný plán na jejich zavedení by totiž měl vliv na trhy. Do budoucna by existence dluhopisů posílila a stabilizovala finanční systém a měnovou politiku eurozóny. Proti eurobondům se ostře staví například Německo.
Zambie upozorňuje Českou republiku na zhoršení diplomatických vztahů kvůli zadrženým Čechům
V říjnu byli v Zambii zadrženi 3 Češi kvůli obvinění, že prováděli vojenskou špionáž místní vojenské základny, podle zambijské policie fotografovali celý komplex. Česká strana se hájí tvrzením, že šlo pouze o turisty a český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se již několikrát pokoušel sejít se svým zambijským protějškem, Chishimbou Kambwili, který ale schůzku odmítá s tím, že situaci řeší soud a on ji nehodlá politizovat. Naopak se podle Zambia Daily Mail ohradil proti výhrůžkám Čechů, že EU uvalí na Zambii sankce, což Zambie podle slov svého ministra považuje „za nešťastné“. Český velvyslanec v Zambii, Luděk Zahradníček, ale toto popírá, jako zcela nepravdivé. Zambie se odvolává na vystoupení českých europoslanců, kteří se se vyjádřili pro rozšíření problému na celou EU.
Finsko je proti udělení statusu kandidátské země Srbsku
Ačkoliv předseda Evropského parlamentu (EP) Jerzy Buzek souhlasí s tím, že Evropská unie by měla schválit kandidaturu Srbska do EU na prosincovém zasedání, finský ministr pro záležitosti EU, Alexander Stubb, na tiskové konferenci tuto myšlenku odmítl s tím, že EU by se měla rozšiřovat pouze v případě, že jsou splněna všechna kritéria. Podle finského ministra existuje mnoho nevyřešených otázek, přičemž významnou roli hraje i otázka Kosova. Předseda EP je naopak přesvědčen, že Srbsko by od EU mělo prosincovým hlasováním dostat jasně najevo, že má evropskou podporu. Mezitím se očekává, že Evropská rada bude 9. prosince řešit otázku rozšíření EU a může Srbsku dát svůj souhlas se získáním kandidátského statusu.
Turecko podepsalo smlouvu o průzkumech ložisek ropy a zemního plynu se společností Shell, zatímco Kypr zkoumá své zásoby s pomocí Američanů
Turecká státní ropná společnost Petroleum Corporation (TPAO) podepsala smlouvu s Anglo-holandským energetickým gigantem Shell o průzkumech zásob ropy a zemního plynu v oblasti Středomoří a jihovýchodní Anatolie. Tento krok Turecko podniklo poté, co vláda Kypru, kterou Turecko neuznává, podepsala stejnou dohodu s americkou energetickou společností Noble v oblasti jižního pobřeží Kypru.
Plán s evropskými dluhopisy staví Evropskou komisi proti Německu
Evropská komise čelí tuhému odporu ze strany Německa kvůli plánům na boj se spirálou krizí státních dluhů pomocí společných dluhopisů států eurozóny. Zatímco předseda Evropské komise, José Manuel Barroso, silně argumentuje pro stabilizační dluhopisy, známé jako „eurobonds“, v pozadí na pozadí stále více rostou náklady na půjčky. Evropská komise bude muset své plány předložit francouzskému prezidentovi Nicolasu Sarkozy a německá kancléřce Angele Merkel, která již dala jasně najevo, že v tzv. eurobonds nespatřuje v této fázi řešení krize.
Předseda rumunského Senátu byl vyloučen ze své strany
Předseda rumunského Senátu, Mircea Geoană byl vyloučen ze Sociální demokracie poté, co to odhlasoval Národní výkonný výbor strany. Informovala o tom Rumunská tisková agentura s tím, že jednání o vyloučení trvalo přes 4 hodiny.
EU nemá dostatek válečných plavidel pro boj proti pirátům
Předseda Vojenského výboru EU, švédský generál Hakan Syren, oznámil, že síly EU NAVFOR (síly EU pro boj proti pirátství) nemají dostatek sil pro misi EU Atalanta, která má zabraňovat pirátství v Somálsku. Podle generála Syrena mise potřebuje minimálně 4-6 válečných lodí v závislosti na ročním období, což doposud nebylo splněno a ani nebude minimálně do března 2012. Podle dostupných informací globální ekonomiku pirátství ročně přijde na 7 až 12 miliard dolarů a podle šéfa Vojenského výboru EU jde o vážný problém.
Zpráva pro Evropský parlament kritizuje Kosovo, ale odmítá jeho dělení
Výbor pro zahraniční politiku Evropského parlamentu, kde se dnes projednávala otázka Kosova, k němuž předkládala zprávu rakouská poslankyně Ulrike Lunacek, se shodl na tom, že je proti jakémukoliv dělení Kosova, jehož území považuje za celistvé, a vyzval k zahájení dialogu mezi Srbskem a Kosovem o vízové liberalizaci. Zpráva o Kosovu ovšem byla velmi kritická a mimo jiné připomínala „nesrovnalosti“ při posledních volbách, ze kterých nebyla vyvozena ničí odpovědnost. Výbor pro zahraniční politiku EP také vyzval posledních 5 států EU (Španělsko, Rumunsko, Slovensko, Řecko a Kypr), aby Kosovo uznaly. Evropský parlament je jedinou institucí EU, která oficiálně uznává Kosovo jako samostatný stát. Diplomatické zdroje v Bruselu mezitím oznámily, že Srbsko s Kosovem dosáhly uzavření dohody o vzájemném uznávání vysokoškolských diplomů. Dalším předmětem jednání má být otázka telekomunikací a energetiky.
Britská vláda poprvé přiznala dluhové problémy
Britský premiér David Cameron a jeho ministři poprvé přiznali, že se nemusí podařit vyřešit britské půjčky včas. Podle britského premiéra se nemusí podařit snížit schodek ve státním rozpočtu do roku 2014 – 15 tak, jak bylo předpokládáno. Tím premiér nepřímo vyloučil jakékoliv daňové škrty před příštími volbami, což zároveň v Anglii vyvolává otázky o základním smyslu vládní koalice. Odchýlení se od vládního plánu by nyní mohlo vést k navyšování úroků, za které si Velká Británie půjčuje, což v době globálního strachu z velké recese, nepřidává důvěru na finančních trzích.
Makedonie vyzývá EU k činům a odblokování jednání o vstupu
Makedonský premiér Nikola Gruevski při svém setkání s rakouským kancléřem Wernerem Faymannem prohlásil, že blokáda makedonského členství v EU je unijním precedentem. Makedonský premiér dále řekl, že je nyní čas, aby představitelé EU přehodnotili svá dosavadní rozhodnutí a našli způsob, jak zahájit jednání o přistoupení Makedonie k EU. Makedonská diplomacie v posledních dnech rozjíždí velkou kampaň v EU, která má přilákat investory do Makedonie a zároveň vyřešit politické problémy způsobené sporem s Řeckem.
Arménie otevřela ambasádu v České republice
Kvůli otevření ambasády Arménské republiky v České republice do Prahy dorazil i arménský ministr zahraničí Edward Nalbandian. Ministr Nalbandian si na briefingu věnovanému zahraniční politice Arménie pod záštitou Ministerstva zahraničí České republiky postěžoval na nedostatek prostoru k mírovému diplomatickému řešení problému Náhorního Karabachu, který označil za klíčovou záležitost arménské zahraniční politiky. Podle slov arménského ministra Ázerbájdžán stále odmítá veškeré návrhy na řešení problému. Arménie má podle šéfa své diplomacie tři základní podmínky v jednání: 1) vyhnutí se použití síly, 2) rovnocenné postavení jednajících stran, 3) právo na sebeurčení. Ministr se v Čechách se dnes ještě před odletem do Dánska, kde bude řešit vztahy Arménie-EU a především snahu o vízovou liberalizaci, setkal s českým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem a předsedou českých socialistů (ČSSD), Bohuslavem Sobotkou. Vztahy Arménie a České republiky se v posledních 3 letech výrazně zintenzivňují, což dokazuje jak otevření velvyslanectví, ale i podepsání 8 bilaterálních dohod z celkových deseti česko-arménských smluv.
Maďarsko žádá Mezinárodní měnový fond o podporu
Maďarské ministerstvo financí hájí tento krok tím, že by se mělo jednat o podporu, která by zajistila ekonomický růst a naopak nezatížila stávající dluh země. Jednat by se přitom mělo o druh pojistných smluv, který by zvýšil bezpečnost maďarských investorů v době krize. Mluvčí MMF oznámil, že výše pomoci zatím nebyla ustanovena bude projednávána v závislosti na požadavcích maďarské vlády. Maďarsku se již dostalo pomoci od EU a MMF v roce 2008. Středopravá vláda Viktora Orbána přerušila jednání s MMF v roce 2010, což vedlo k ochlazení vztahů mezi vládou a fondem.