Íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad to prohlásil během setkání s kyrgyzským velvyslancem Medetkhanem Sherimkolovem. Kromě příslibu zvýšení investiční aktivity Írán zemi věnoval 1 milion USD na rozvoj sportovišť v hlavním městě Biškeku. Zdůraznil při tom kulturní blízkost obou islámských zemí. Írán je nucen hledat nové partnery kvůli hospodářskému embargu, které na něj uvalila většina vyspělých ekonomik důsledkem jeho netransparentnímu jadernému programu. Kyrgyzstán je pro Írán zajímavý vzhledem k ohlášeným ekonomickým reformám, které plánuje v příštích letech provést jeho prezident Almaz Atambayev. V rámci nich má stát dosáhnout až 8% růstu HDP díky investičním pobídkám ve výši 13 miliard USD.
Archiv rubriky: střední Asie
Írán bude pokračovat v jaderných rozhovorech v Kazachstánu
Íránský ministr zahraničí Ali Akbar Salehi oznámil na bezpečnostní konferenci v Německu, že v nepřímých rozhovorech o Teheránském jaderném programu bude Írán pokračovat už 25. února v Kazachstánu. Nepřímé rozhovory s Íránem prostřednictvím 5 stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německa byly zatím neúspěšné a nedostatkem pokroku v jednání je vyvíjen tlak na amerického prezidenta Baracka Obamu, aby přehodnotil diplomatický přístup Spojených států amerických. Minulý měsíc ministerstvo financí USA uvalilo sankce na islámskou republiku, zaměření na firmy a jednotlivce, kteří poskytují materiály a technologie jadernému programu Teherán. Írán tvrdí, že jaderný program je určen pro civilní energetické účely, ale OSN zpochybňuje mírový záměr programu. Americký viceprezident Joe Biden na konferenci řekl, že USA jsou ohledně jaderného programu otevřené k bilaterální dohodě s Íránem.
Kazachstán chystá zákon zakazující opoziční strany a limitující média
Vláda Kazachstánu chystá zákon, jímž by zakázala dvě opoziční strany Alga! a Halyk Maidany, které kritizují prezidenta Nursultan Nazarbayeva. Zákon by měl zakázat i některá opoziční média za „propagování extremismu“, což by se mělo dotknout 8 novin a 23 zpravodajských internetových portálů. Zákon souvisí s uvězněním opozičního politika Vladimira Kozlova, který byl odsouzen k 7,5 rokům vězení, jenž se měl údajně dopustit neúspěšného svržení vlády. USA obvinily Kazachstán ze zneužívání soudního systému „k umlčování opozičních hlasů“. Kazachstán patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky střední Asie a je významným producentem ropy, za vlády prezidenta Nazarbayeva přišlo prostřednictvím zahraničních investic do země 150 miliard USD.
Šéf CIA David Petraeus rezignoval na svůj post
David Petraeus odstoupil z pozice šéfa CIA kvůli nemanželskému poměru, prezident Obama následně přijal jeho rezignaci, přestože neporušil žádné předpisy. David Petraeus svůj krok zdůvodnil tím, že jeho jednání bylo „nepřijatelné“ pro představitele zpravodajské služby. V čela CIA následně stanul jeho zástupce Michael Morell. Před svým nástupem na post šéfa CIA v srpnu minulého roku byl David Petraeus velitelem amerických jednotek v Afghánistánu, velitelem koaličních sil v Iráku a působil i na Blízkém východě a střední Asii. David Petraeus byl uznávaným generálem republikánů i demokratů.
Rusko vyzvalo USA k urychlené ratifikaci Smlouvy pro všeobecný zákaz jaderných zkoušek
Smlouva pro všeobecný zákaz jaderných zkoušek (CTBT) byla přijata OSN již v roce 1996. Některé jaderné velmoci, jako např. USA, ovšem odmítly smlouvu podepsat. RIA Novosti citovala předsedkyni ruského senátu Valentinu Matviyenko, která vyzvala USA, aby smlouvu ratifikovaly. Učinila tak při příležitosti konání konference „From Nuclear Testing to Nuclear Free World (Od jaderných zkoušek ke svobodnému světu)“, která se koná v hlavním městě Kazachstánu, v Astaně. Konference se účastní 75 států a více než 200 mezinárodních organizací, včetně OSN a MAAE.
Tádžická vláda souhlasí se stažením svých vojsk z Pamíru
Tádžické orgány a vůdci protestního hnutí v Pamíru oznámili o dosažení dohody týkající se stažení vládních vojsk z města Khorog a z celé autonomní oblasti Gorno-Badakhshan. Situace ve městě Khorog se vyostřila poté, co byl v noci na 22. srpna zavražděn bývalý polní velitel Imomnazar Imomnazarov, považovaný za jednoho z neformálních vůdců Pamíru. Demonstrace v Khorog, která začala ve středu, se zúčastnilo okolo 2000 lidí. Výše zmíněná dohoda zahrnuje rovněž plošnou amnestii účastníků protestů.
Prezident Kyrgyzstánu podepsal demisi vlády
Prezident Kyrgyzstánu Almazbek Atambayev dnes podepsal dekret o demisi vlády, a to v souvislosti s oficiálním oznámením o rozpadu koalice parlamentní většiny, k němuž došlo po odstoupení dvou koaličních politických stran – Ar-Namys („Čest“) a Ata-Meken („Vlast“). Nyní musí prezident udělit mandát k vytvoření nové koalice jedné z pěti parlamentních frakcí.
Tádžikistán odsouhlasil bezplatný pronájem vojenské základny Rusku na dalších 49 let
Po dlouhém vyjednávání označil Tádžikistán za přijatelnou ruskou variantu návrhu smlouvy o pronájmu 201. vojenské základny v Dušanbe. Oznámil o tom dnes vrchní velitel Ruských pozemních vojsk Vladimir Chirkin. 201. pozemní základna v Tádžikistánu je největší základnou Ruska na cizím území; byla založena před osmi lety a její pronájem vyprší v roce 2014. Místo placení nájemného poskytuje Rusko této asijské republice vojenskou techniku a zbraně. O možném prodloužení nájemní smlouvy na dalších 49 oznámil v loňském roce bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv; původně se předpokládalo, že nová dohoda bude podepsána již na začátku letošního roku.
Uzbekistán oznámil své vystoupení z Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti
Sekretariát Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) dnes potvrdil obdržení oznámení od uzbeckého ministerstva zahraničních věcí, ve kterém se uvádí, že země pozastavuje svou účast na činnosti organizace. Uzbekistán své členství v organizaci přerušil již v období od roku 1999 do roku 2006. V této chvíli jsou členy CSTO Rusko, Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán.
Kazachstán znovu umožnil Rusku využíváni kosmodromu Bajkonur
Startování ruských raket z Bajkonuru bylo dočasně omezeno kvůli sporu ohledně nové smlouvy mezi oběma státy. Poté, co však kazašský premiér Karim Masimov rokoval s ruským premiérem Dmitrijem Medveděvem, bylo oznámeno, že ruská vesmírná agentura Roskomos může kosmodrom znova využívat. Jablkem sváru mezi oběma státy je zájem na využití nové oblasti v Kazachstánu, kam by dopadaly části nosných raket. Kazachstán požaduje, aby před vyčleněním této nové oblasti byla mezi oběma státy podepsaná dodatečná smlouva ke smlouvě o pronajmu Bajkonuru, jež by byla ratifikována kazašským parlamentem. Jednání o této smlouvě začala v roce 2008 a k dnešnímu dni nebyla dokončena.
USA dočasně přerušily jednání o znovuotevření pákistánské zásobovací trasy
Po útoku amerického bezpilotního letounu, při kterém zahynulo 24 pákistánských vojáků, byly po dobu pěti měsíců přerušeny bilaterální jednání mezi zeměmi. V návaznosti na tuto událost uzavřel Pákistán klíčové cesty využívané pro zásobování jednotek Severoatlantické aliance v Afghánistánu. Jednou z hlavních překážek, která zněmožňuje znovuotevření zásobovacích tras, je nově stanovená výše transportních poplatků, kterou USA označily za příliš vysokou. Severoatlantická aliance tak vyjednala alternativní trasu, která vede přes území centrální Asie, Kavkazu a Ruska. Minulý týden byla uzavřena dohoda s Kazachstánem, Uzbekistánem, Kyrgyzstánem, která by měla zajistit alternativu při stažení vojsk a vojenského vybavení z Afghánistánu v roce 2014.
Uzbekistán se připojí k zóně volného obchodu Společenství nezávislých států
Prezidenti Ruska a Uzbekistánu Vladimir Putin a Islam Karimov dnes po společném jednání v Taškentu podepsali deklaraci o prohlubování strategického partnerství a tzv. memorandum o vzájemném porozumění, které předpokládá, že Uzbekistán do konce tohoto roku dokončí jednání a připojí se k Dohodě o zóně volného obchodu mezi bývalými sovětskými republikami (Dohoda o volném obchodu byla podepsána v roce 2011 představiteli Ruska, Ukrajiny, Běloruska, Kazachstánu, Arménie, Kyrgyzstánu, Moldavska, a Tádžikistánu, další tři země – Ázerbájdžán, Uzbekistán a Turkmenistán – se rozhodly připojení ještě zvážit). K dalším tématům jednání patřila také situace v sousedním Afghánistánu, která pro Uzbekistán představuje velmi závažný problém, a to zejména v souvislosti s nadcházejícím odchodem mezinárodních sil v roce 2014, který může v Uzbekistánu způsobit nárůst teroristické extremistické aktivity a rozvoj obchodu s drogami. Dle slov uzbeckého prezidenta je třeba před tím, než vojáci z Afghánistánu odejdou, v zemi vytvořit silnou armádu a vyřešit řadu dalších otázek.
Americký velvyslanec Michael McFaul obvinil Rusko z podplacení Kyrgyzstánu
Velvyslanec USA v Rusku Michael McFaul obvinil Rusko z toho, že vedlo jednání s bývalým kyrgyzským prezidentem Kurmanbekem Bakiyevem a podplatilo kyrgyzské orgány, aby došlo ke zrušení americké vojenské základny Manas, nacházející se na území tohoto středoasijského státu. Na konci minulého roku současný prezident Kyrgyzstánu Almazbek Atambaev prohlásil, že od června 2014 nesmí být na letecké základně v Manasu nadále přítomni američtí vojáci. Prezident rovněž vyloučil možnost použití této základny pro útok na Írán. Podle slov Michaela McFaula se problém přítomnosti americké armády v Kyrgyzstánu nakonec podařilo vyřešit na základě jednání uskutečněného mezi prezidenty Ruska a Spojených států, jehož výsledkem je přetvoření vojenské základny Manas u Biškeku na tranzitní základnu.
V Moskvě proběhl jubilejní summit Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti a setkání hlav států SNS
Summitu CSTO se zúčastnily hlavy všech signatářských států – Ruska, Kyrgyzstánu, Arménie, Běloruska, Kazachstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu. Prezidenti završili setkání vydáním společné deklarace k desetiletému výročí organizace. Dle slov generálního tajemníka CSTO Nikolaje Bordyuzhy bude v druhé polovině roku 2012 hlavním úkolem organizace aktivace vojenské spolupráce v rámci členských států. Na summit navázalo setkání hlav států SNS, jejímž hlavním tématem byla realizace dohody o zóně volného obchodu, která byla podepsána v říjnu loňského roku osmi státy SNS. Na jaře oznámil o svém úmyslu připojit se k této dohodě také Uzbekistán.
Kazachstán vykázal za první čtvrtletí roku 2012 nárůst objemu zahraničního obchodu o 11,2%
Země tak dosáhla přebytku obchodní bilance v hodnotě 12,9 miliardy USD. Dovoz vzrostl o 38,7% zatímco vývoz o 32,3%. Hlavními obchodními partnery Kazachstánu jsou Itálie, Čína, Francie, Rusko a Ukrajina.
V Kazachstánu stávkovali horníci, 340 lidí odmítalo vyjít na povrch
Ve třech dolech kazašské společnosti Kazakhmys dnes proběhla stávka horníků, kteří odmítali vyjít na povrch a požadovali zvýšení mzdy o 100%. Ve večerních hodinách oznámil představitel společnosti Eduard Ogai o tom, že se podařilo dosáhnout dohody se zaměstnanci a mzda jim bude navýšena, na základě čehož byla stávka bez incidentů ukončena.
Světová banka přijala novou strategii partnerství s Kazachstánem
Ta se zaměří zejména na zvýšení konkurenceschopnosti země, podporu tvorby pracovních míst a posílení veřejných financí. Kazachstán je členem Světové banky od roku 1992 a tato instituce je jedním z klíčových partnerů země v oblasti rozvoje. V současné době banka investuje do kazašských projektů 5,6 miliardy USD.
Nejčastěji na světě cenzuruje média Eritrea
Podle zprávy Výboru na ochranu novinářů (CPJ) je Eritrea na prvním místě žebříčku, který hodnotí cenzuru médií. CPJ uvádí, že všechna eritrejská média jsou kontrolována vládou a zahraniční novináři nemají přístup do země. V první desítce cenzury médií se kromě Eritrey umístila i Severní Korea, Sýrie, Írán, Rovníková Guinea, Uzbekistán, Barma, Saudská Arábie, Kuba a Bělorusko.
Evropská komise jedná s představiteli Ázerbájdžánu a Turkmenistánu o dodávkách zemního plynu
Mluvčí Evropské komise Marlene Holzner uvedla, že probíhají jednání s úřady v Ázerbájdžánu ohledně dodávek zemního plynu a projektu Nabucco. Tato jednání probíhají také s Turkmenistánem. Jednatelé se prý snaží najít způsob, jak přepravovat plyn přes Kaspické moře do Ázerbájdžánu a dále do Evropy.
Soudní dvůr v Tádžikistánu uvěznil 34 islámských ozbrojenců
Obžalovaní byli usvědčeni z terorismu, pokusů o svrhnutí vlády a také z členství a spolupráce s Islámským hnutím Uzbekistánu, které je napojeno na teroristickou organizaci Al-Kaida. Byly vyneseny tresty odnětí svobody v rozsahu 8 až 28 let. Bojovníci za lidská práva rozsudky označili za příliš tvrdý zásah proti muslimům. Problémy v zemi eskalovaly v průběhu roku 2010.
Delegace Pákistánu a Turkmenistánu se setkaly za účelem obchodních jednání
Klíčovým bodem jednání je projekt „TAPI“ týkající se stavby plynovodu, který by vedl z Turkmenistánu přes území Pákistánu a Afghánistánu do Indie. Kromě dalších obchodních záležitostí je na programu také otázka spolupráce v boji proti terorismu a obchodu s drogami. Toto každoroční setkání se letos koná v turkmenském hlavním městě Ashgabatu.
HDP Turkmenistánu vzrostlo v prvním čtvrtletí roku 2012 o 10%
Růst hrubého domácího produktu Turkmenistánu činil za první čtvrtletí roku 2012 10,4% ve srovnání s předchozím obdobím. Informoval o tom turkmenský prezident Gurbanguli Berdimuhamedov na pátečním rozšířeném zasedání vlády. I nadále se podle slov prezidenta zvyšuje podíl průmyslu na HDP, vysokým zůstává tempo růstu odvětví jako je stavebnictví, obchod, doprava a komunikační služby, a pozitivní jsou také údaje o přílivu zahraničních investic a stabilitě národní měny. Země rovněž v současné době nemá žádné nezaplacené dluhy vůči zahraničí. V situační zprávě vlády se uvádí, že 70,5% finančních prostředků státního rozpočtu bylo v prvním čtvrtletí letošního roku poskytnuto pro účely sociální politiky.
Rusko, Bělorusko a Kazachstán zavedou v rámci celní unie utilizační poplatek v automobilovém průmyslu
Kazachstán a Bělorusko podpořily ruskou iniciativu zavedení utilizačního poplatku za využití automobilů importovaných na území Celní unie Rusko-Kazachstán-Bělorusko. Oznámil o tom ve čtvrtek ruský premiér Vladimir Putin. Ve středu premiér během jednání o otázkách automobilového průmyslu pověřil vládu, aby ve lhůtě jednoho měsíce zpracovala problematiku zavedení utilizačního poplatku ve vztahu k domácím i zahraničním výrobcům automobilů. Předpokládá se, že zahraniční výrobci dovážející vozidla do Ruské federace zaplatí poplatek v reálných penězích, zatímco domácí firmy a firmy mající sídlo v Rusku prostřednictvím poskytnutí odpovídajících záruk utilizace.