Konkrétně se jedná o blokování nejvýznamnějších tratí železniční nákladní dopravy a také o omezení dodávek zemního plynu. Vztahy mezi zeměmi se výrazně zhoršily poté, co Tádžikistán započal na svém území výstavbu přehrady a hydroelektrárny. Uzbekistán se tak obává ztráty zdrojů vody, které jsou nezbytné pro tamní pěstování bavlny. Blokáda prý ohrožuje stabilitu Tádžikistánu a pokud bude i nadále pokračovat, může vést ke katastrofě humanitárního charakteru.
Archiv rubriky: střední Asie
Rusko ratifikovalo dohodu o vytvoření zóny volného obchodu v rámci zemí SNS
Ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes podepsal dohodu o vytvoření zóny volného obchodu v rámci států SNS. Dohoda stanoví podmínky nezbytné pro efektivní fungování zóny volného obchodu a má podpořit prohloubení integrace na základě norem Světové obchodní organizace (WTO). Smlouva o vytvoření volné ekonomické zóny byla podepsána 18. října 2011 v Petrohradě. Jejími účastníky jsou Rusko, Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldavsko, Tádžikistán a Ukrajina.
Americko-turkmenské setkání přineslo nové dohody o spolupráci
Turkmenský prezident Gurbanguly Berdimuhamedow a velitel amerického strategického velitelství US CENTCOM James Mattisen se dohodli na vzájemné spolupráci obou zemí. Turkmenský prezident řekl, že spolupráce s USA je prioritou turkmenské zahraniční politiky. USA naopak vnímají Turkmenistán jako důvěryhodného a spolehlivého spojence. Během jednání poukázali zástupci obou států na možnost uzavření bilaterálních dohod, které by se týkaly otázek bezpečnosti a udržení stability.
Ázerbájdžán a Kyrgyzstán podepsaly celkem šest bilaterálních dohod
K podpisu došlo během třídenní návštěvy kyrgyzského prezidenta v hlavním městě Ázerbájdžánu Baku. Dohody obsahují závazek ke spolupráci v boji proti ilegálnímu obchodu s drogami, vzájemný dohled na dodržování daňové legislativy, spolupráci v oblasti kultury, civilní obrany a také protokol , který navrhuje členství Ázerbájdžánu ve světové obchodní organizaci. Zástupci zemí jednali také o spolupráci při budování ropné rafinerie na území Kyrgyzstánu.
Turkmenistán zrušil bezplatné palivo pro nákladní automobily
Prezident Turkmenistánu Gurbanguli Berdimuhamedov podepsal nařízení týkající se výdeje benzínu a nafty veřejnosti. Majitelé nákladních automobilů včetně autobusů a traktorů měli dosud nárok čerpat bezplatně 1 200 litrů nafty půlročně, nové nařízení však tuto výsadu ruší. Majitelé osobních automobilů mají i nadále každých šest měsíců právo na 720 litrů pohonných hmot zdarma, motocyklisté na 120 litrů. Bezplatné pohonné hmoty jsou součástí programu státní podpory obyvatelstva Turkmenistánu, které má kromě paliva právo do roku 2030 bezplatně užívat plyn, elektřinu, vodu a sůl.
V Kazachstánu byl zahájen soudní proces s viníky masových nepokojů ve městě Zhanaozen
Ve kazašském městě Aktau byl včera zahájen soudní proces s účastníky prosincových masových nepokojů v nedalekém Zhanaozen, při nichž zahynulo nejméně 15 lidí a desítky byly zraněny. Na lavici obžalovaných zasedlo 37 lidí, dva z nich jsou nezletilí. Masové protestní akci 16. prosince předcházely mnohaměsíční protesty místních ropných dělníků, kteří požadovali vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky a byli následně propouštěni. Policie demonstraci rozehnala střelbou. Kazašské úřady obvinily z podněcování nepokojů příslušníky zakázané opozice, zejména představitele strany Vpřed (Alga), která vyzývá k odporu proti autoritářskému režimu prezidenta Nursultana Nazarbajeva. Podle jejich vyjádření tyto „kriminální živly“ ohrožovaly civilisty, a proto byla policie nucena zahájit proti nim ostrou palbu.
Pákistán postaví plynovody do Afghánistánu, Turkmenistánu a Indie stejně jako do Íránu
Pákistánský prezident Asif Ali Zardari na konferenci o regionální hospodářské spolupráci v Afghánistánu (RECCA-V) v hlavním městě Tádžikistánu zdůraznil, že Pákistán z každou cenu dokončí projekt společného plynovodu s Íránem (Iran-Pakistan IP) a stejně tak že se zavazuje k vytvoření stejných regionálních plynovodů s Turkmenistánem, Afghánistánem a Indií (TAPI).
V Tádžikistánu zasedá konference o regionální hospodářské spolupráci v Afghánistánu
V hlavním městě Dušanbe probíhá konference o regionální hospodářské spolupráci v Afghánistánu (RECCA-V), které se zúčastní zástupci 70 zemí a mezinárodních organizací.
12 zemí se ocitlo na seznamu „nepřátel internetu“ zveřejněného Reportéry bez hranic
Země, které se ocitly na seznamu jsou obviňovány z internetové cenzury. Nynější seznam čítá Sýrii, Íran, Čínu, Severní Koreu, Bahrajn, Bělorusko, Barmu, Kubu, Saúdskou Arábii, Turkmenistán, Uzbekistán a Vietnam. Dle Matthiase Spielkampa, německého zástupce Reportéru bez hranic (RSF) nelze přesně určit stupně cenzurování přísunu informací u jednotlivých zemí, neboť způsoby omezení se u každé země liší. Přesto zástupce RSF označil za „lídra skupiny“ Čínu.
OSCE vyzvala úřady Tádžikistánu, aby zpřístupnily Facebook a zablokované zpravodajské servery
Zástupce Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE) Dunja Mijatovic apeloval na úřady Tádžikistánu, aby zrušily již týden trvající nařízení k blokaci přístupu na sociální síť Facebook a další čtyři internetové zpravodajské servery (tjknews.com, maxala.org, centrasia.ru a zvezda.ru), které zveřejňují zprávy týkající se oblasti veřejného života a politiky. Zástupce OSCE uvedl, že se jedná se o první případ blokování přístupu k sociálním médiím v Tádžikistánu, a vyjádřil naději, že se toto alarmující rozhodnutí, porušující ústavní práva tádžických občanů, nestane precedentem.
Kyrgyzstán se chystá uhradit část svého zahraničního dluhu vůči Rusku převodem akcií výrobce torpéd „Dastan“
Druhou část dluhu chce Biškek podle slov kyrgyzského ministra financí odepsat nebo restrukturalizovat. Tiskové oddělení Kremlu dříve oznámilo, že vládní dluh Kyrgyzstánu vůči Ruské federaci tvoří téměř půl miliardy amerických dolarů. Prezident Kyrgyzstánu Alzambek Atambayev mezitím upozornil ruského prezidenta Dmitrije Medveděva na to, že ruská strana již téměř čtyři roky nezaplatila za pronájem vojenské základny ve městě Kant, čímž vznikl dluh ve výši téměř 15 milionů dolarů. Zároveň prezident Atambayev v rozhovoru pro rádio Echo Moskvy nevyloučil možnost uzavření základny.
Turecko a Uzbekistán budou rozvíjet spolupráci v bezpečnostních otázkách
Turecká vládní instituce TIKA (Turkish Cooperation and Development Agency) včera informovala o tom, že Turecko a Uzbekistán během týdenní návštěvy delegace z uzbeckého ministerstva vnitra ve dnech 19. až 26. února učinily významné kroky na podporu rozvoje spolupráce v bezpečnostních otázkách mezi těmito zeměmi, jejichž diplomatické vztahy byly po dobu více než deseti let poměrně chladné. Důraz bude kladen zejména na posílení spolupráce mezi policejními útvary a vytváření prostředí pro budoucí společné operace proti mezinárodním organizovaným zločineckým skupinám.
Ukrajina dovezla v roce 2011 více než 44 miliard krychlových metrů zemního plynu
Ukrajina dovezla v roce 2011 podle statistik 44,8 miliard krychlových metrů plynu, oproti minulému roku se jedná o nárůst o 22,4 procenta. V peněžitém vyjádření dosáhl import celkové hodnoty 14 miliard amerických dolarů, což oproti roku 2010 představuje nárůst o 49,5 procenta. Ukrajina dovezla 20 miliard metrů krychlových zemního plynu z Ruska v hodnotě 12,3 miliard USD a 4,8 miliard krychlových metrů plynu ze států Střední Asie v hodnotě 1,7 miliardy USD.
Ruská Státní duma ratifikovala protokol dovolující CSTO použít vojenský potenciál při řešení vnitřních konfliktů
Státní duma Ruské federace včera na plenárním zasedání ratifikovala protokol, kterým se mění zakládací listina Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO). Rada kolektivní bezpečnosti smí nyní přijímat „adekvátní rozhodnutí k vyřešení situace ohrožující bezpečnost, stabilitu, územní celistvost a suverenitu členských států CSTO“. Protokol byl podepsán v prosinci 2010 v Moskvě v souvislosti s krizí, která se vznikla v Kyrgyzstánu a potřebou zlepšit mechanismus použití silového potenciálu CSTO k reakci na konflikty. Protokol dále předpokládá vytvoření kolektivní bezpečnostní složky aliance, regionálních (sjednocených) vojenských složek, mírových sil, sjednocení systému a orgánů k jejich řízení, a také financování aktivit aliance z mimorozpočtových zdrojů.
Gurbanguli Berdimuhamedov byl zvolen na druhé funkční období prezidentem Turkmenistánu
V prezidentských volbách získal úřadující prezident Turkmenistánu Gurbanguli Berdimuhamedov více než 97 procent hlasů. Svědčí o tom podle agentury RIA Novosti předběžné výsledky sčítání hlasů zveřejněné ústřední volební komisí republiky. Voleb se zúčastnilo osm kandidátů. Volební účast dosáhla podle dříve zveřejněných informací 96%. Předchozí prezidentské volby v Turkmenistánu se konaly v roce 2007 a G. Berdimuhamedov v nich podle oficiálních údajů získal 90 procent hlasů. Ve funkci nahradil prezidenta Saparmurata Nijazova, který vládl Turkmenistánu po dobu 20 let a měl status doživotního prezidenta.
V Turkmenistánu probíhají prezidentské volby, během dopoledne již odhlasovalo 50% voličů
Voleb se účastní osm kandidátů navržených turkmenskými veřejnými organizacemi. Podle zákona „o volbách prezidenta Turkmenistánu“ zveřejní Ústřední volební komise výsledky nejpozději tři dny po skončení hlasování. Zvítězí kandidát, který získá více než polovinu hlasů všech voličů účastnících se hlasování. Turkmenských prezidentských voleb se poprvé zúčastní mise pozorovatelů z SNS.
Prezidentské volby v Turkmenistánu proběhnou 12. února, současný prezident avizuje „příchod nové historické éry“
Konkurencí pro současného prezidenta Gurbanguly Berdimuhamedova bude sedm dalších kandidátů jmenovaných turkmenskými veřejnými organizacemi. Ve svém předvolebním programu avizuje turkmenský prezident příchod „nové historické éry“, během které se Turkmenistán „přemění z převážně agrární země v průmyslovou mocnost“. Důraz má být kladen zejména na rozvoj vědy a modernizaci.
Americké ministerstvo zahraničí zrušilo omezení týkající se poskytnutí vojenské pomoci Uzbekistánu
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton včera podepsala dokument rušící omezení vojenské pomoci Uzbekistánu, které bylo Washingtonem zavedeno ještě v roce 2004 v souvislosti se zhoršující se situací v oblasti lidských práv v této republice. Sankce byly zesíleny zejména poté, co v roce 2005 uzbecké orgány tvrdě potlačily nepokoje v Andižanu. Rozhodnutí Washingtonu avizované již v minulém roce má posílit vztahy s Uzbekistánem, kterým vede jedna z cest sloužících k zásobování jednotek NATO v Afghánistánu. Odstranění zákazu je dočasné a bude platit do září 2013.
Kyrgyzský prezident připomněl USA blížící se uplynutí doby nájmu vojenské základny
Jedním z témat čtvrtečního jednání kyrgyzského prezidenta Alzambeka Atmabayeva s americkou velvyslankyní Spojených států v Kyrgyzstánu Pamelou Spartlen bylo téma vojenské přítomnosti USA v Kyrgyzstánu. A. Atambayev zdůraznil, že v roce 2014 vyprší doba pronájmu americké letecké základny v Manasu. V průběhu posledního týdne se poblíž této základny a amerického velvyslanectví konají četné protiamerické demonstrace, na kterých Kyrgyzové požadují okamžité zrušení letecké základny a hrozí v opačném případě zablokovat strategické přístupové cesty vedoucí k letišti.
V kazašském městě Zhanaozen byl zrušen výjimečný stav
Prezident Nursultan Nazarbayev na konci minulého týdne prohlásil, že výjimečný stav v tomto městě nebude prodloužen, jelikož situace se prý začíná ubírat správným směrem. Město Zhanaozen bylo zmítáno nepokoji iniciovanými stávkou zaměstnanců tamního petrochemického průmyslu. Jeho obyvatelé byli dokonce vyřazeni z nedávných parlamentních voleb.
Prezidenti Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu budou pokračovat v hledání cesty k řešení otázky Náhorního Karabachu
V pondělí 23. 1. proběhne v ruském Soči další setkání prezidentů Ruska, Ázerbájdžánu a Arménie, kteří budou pokračovat v jednání o otázce sporného území Náhorního Karabachu. Oznámila to dnes tisková služba Kremlu, která zároveň připomněla, že úspěšné řešení tohoto konfliktu mírovými prostředky je jedním z prioritních zájmů Ruska v tomto regionu.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě: „Kazašské volby nesplňují základní demokratické principy“
Podle zprávy této organizace by mělo vedení tohoto post-sovětského státu umožnit širší účast opozičních politických stran v hlasování. Předběžné výsledky hovoří o tom, že vládní strana Nur Otan získala 80,7% hlasů, zatímco potřebnou 7% hranici pro vstup do poslanecké sněmovny překonaly jen další dvě strany- Ak Zhol a Komunistická lidová strana. Strana Ak Zhol je zaměřena především na byznys a přilákání investorů do země.
Kazašské volby prozatím probíhají bez násilností
Právě probíhající parlamentní volby v Kazachstánu jsou pod dohledem tisícovky zahraničních pozorovatelů, přičemž zatím nebyla hlášena žádná narušení klidného průběhu hlasování. Volby se účastní celkem 7 politických stran, které mají nyní podle nových pravidel větší šanci pro vstup do poslanecké sněmovny. K volebním urnám by mělo přijít okolo 9,2 milionu obyvatel.