Spojené státy nevylučují možnost vyzbrojení syrských rebelů

Dle agentury Reuters Washington do budoucna nevylučuje možné vyzbrojení syrských rebelů, ačkoliv se stále v prvé řadě kloní k diplomatickému řešení. Podle vyjádření mluvčího bílého domu Jaye Carneyho se sice Spojené státy nechtějí podílet na akcích, které by přispívaly k větší militarizaci země, nicméně dodal, že tím nejsou vyloučena i jiná možná řešení situace. Mluvčí ministerstva zahraničí USA Victoria Nuland uvedla:„ Pokud se nepodaří přimět prezidenta Assada, aby se podrobil tlaku, který je na něj vyvíjen, budeme muset zvážit i jiná opatření.“

Ambasáda Spojených států v afghánském Kábulu uzavřena

Silné protesty propukly již v úterý, kdy se rozšířily zprávy o ničení náboženských materiálů včetně několika výtisků koránu na americké vojenské základně Bagram. Nejmenovaný zdroj z armády pro agenturu AFP uvedl, že k pálení textů došlo ve vězeňském zařízení kvůli podezření, že vězni využívají svatou knihu a další materiály k předávání vzkazů. V souvislosti s vlnou protestů v Kábulu a dalších městech, při kterých byla afghánská policie donucena použít ke zvládnutí zhruba tisícového davu i střelné zbraně, došlo k uzavření ambasády Spojených států a byly také zrušeny veškeré cesty diplomatů. Vrchní velitel spojeneckých sil John Allen se za celý incident omluvil.

Velká Británie předvolala syrského velvyslance ve věci smrti dvou západních novinářů

Velká Británie předvolala ve středu syrského velvyslance, aby protestovala proti smrti dvou západních novinářů – americké válečné korespondentky Marie Colvin a francouzského reportéra Remi Ochlika, kteří se stali obětmi bombových útoků během pokračujících bojů povstalců a vládních složek v syrském Homsu. Britové požadují repatriaci těl a usnadnění pomoci v léčení britského novináře, jenž byl při útoku zraněn. Člen britské diplomatické služby Geoffrey Adams vyjádřil zármutek nad smrtí obou novinářů a znova vyzval k zastavení násilí v Homsu.

V Bahrajnu se bouří sunnité, varují vládu před vyjednáváním se šíity

Sunnitští muslimové, kterých se v noci shromáždilo na 20 000 v hlavním městě Manama, varovali bahrajnskou vládu před nepokoji, které vyvolají, jestliže vláda začne jednat s šíitskými opozičními skupinami a politickými stranami. Vůdce sunnitské mládežnické skupiny Khalid Bloashi ve svém projevu prohlásil: „prioritou musí být zastavit vandalismus šíitů, jehož cílem je vydírat bahrajnský národ kvůli jeho zahraniční politice.“ Dále Khalid Bloashi uvedl, že sunnité nebudou akceptovat zákulisní dialog šíitů s vládou.

Ruský prezident projednal s vůdci arabských zemí situaci v Sýrii a vysvětlil ruské veto proti rezoluci

V průběhu dnešních telefonických rozhovorů s představiteli Saúdské Arábie, Iráku a Íránu, jejichž hlavním tématem byla situace v Sýrii, vysvětlil ruský prezident Dmitrij Medveděv důvody, které Rusko vedly k uplatnění práva veta při hlasování v OSN. Podle tiskové služby Kremlu prezident uvedl, že „bylo potřeba zabránit snahám některých regionálních a mimo-regionálních zemí využít jimi navrženou rezoluci k realizaci scénáře vnějšího zásahu do vnitřních záležitostí Sýrie“.

Velká Británie chce na nadcházející konferenci o Somálsku založit zvláštní fond pro Somálsko

Mezinárodní konference o Somálsku v Londýně tento týden při svém zasedání ve čtvrtek založit mezinárodního fond „rychlé reakce“, který má dle vyjádření britského ministra pro mezinárodní rozvoj Andrew Mitchella pomoci s obnovením škol, nemocnic, policie či soudů v oblastech, které se v posledních měsících podařilo centrální vládě za podpory jednotek Africké unie dobýt. Velká Británie hodlá do fondu přispívat 20 miliony liber a stejně tak svou podporu přislíbily již i skandinávské země a Spojené arabské emiráty. Podle Britů je fond jen jednou z mnoha plánovaných iniciativ, které se na konferenci o Somálsku mají řešit.

Turecké a čínské společnosti podepsaly dohody za 1,4 miliardy dolarů

Při návštěvě čínského viceprezidenta Xi Jinpinga v Turecku byly podepsány komerční dohody v hodnotě 1,4 miliardy dolarů v rámci obchodního fóra v Istanbulu, které čínský viceprezident navštívil. Turecký ministr hospodářství Zafer Cağlayan uvedl, že kvůli novým dohodám dokonce turecká vláda začala řešit, jak obchod mezi Čínou a Tureckem usnadnit.

Americký generál M. Dempsey: „Úder na Írán by byl předčasný a vedl by k destabilizaci regionu“

Generál Dempsey poznamenal, že i případný úspěšný útok na íránská jaderná zařízení by znamenal pouze oddálení íránské snahy o sestrojení atomové bomby o několik let. Spojené státy se také obávají možných odvetných opatření ze strany islamistů v celém regionu, obzvláště v Iráku a Afghánistánu. Britský ministr zahraničních věcí W. Hague poté v rozhovoru s BBC vyzdvihl důležitost ekonomického tlaku a sankcí. V jejich souvislosti Írán zastavil prodej ropy do Velké Británie a Francie, což vedlo ke zvýšení současných cen na devítiměsíční maximum.

Jednání mezi MAAE a Íránem selhalo

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) oznámila, že jednání s Íránem o jeho jaderném programu selhalo, a to z toho důvodu, že Írán zamítl žádost MAAE, aby její inspektoři mohli navštívit i vojenský komplex Parchin jihovýchodně od hlavního města Teheránu, kde by podle MAAE mohlo docházet k testům výbušného potenciálu v údajných speciálních komorách. Podle analytiků by neúspěch jednání mohl zablokovat návrat k jednání mezi Íránem se světovými mocnostmi.

Rusko se nezúčastní zasedání „skupiny přátel Sýrie“ v Tunisku

Rusko nemá v plánu zúčastnit se zasedání „skupiny přátel Sýrie“, které proběhne 24. února v Tunisku. Oznámil o tom v úterý mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexandr Lukashevich. Podle jeho slov nemá Rusko k dispozici oficiální seznam účastníků ani program jednání. „Zejména není jasný skutečný záměr této iniciativy. Podle nám dostupných informací byli do Tuniska pozváni zástupci syrské opozice, přičemž představitelé syrské vlády na konferenci pozváni nejsou. Vznikají také závažné pochybnosti ohledně textu závěrečného dokumentu. Dle našich informací na jeho znění již pracuje úzká skupina zemí bez vědomí ostatních účastníků, kteří budou pouze požádáni o stvrzení tohoto loutkového dokumentu,“ uvedl A. Lukashevich.

Čínský viceprezident v Turecku: „Čína podporuje arabský mírový plán“

Čínský viceprezident Xi Jinping navštívil Turecko, kde s tureckými představiteli jednal o situaci v Sýrii a prohlásil, že Čína podporuje mírový plán Arabské ligy. Podle analytiků, kteří označují čínské jednání za „protichůdné“, se jedná o strategii, která se snaží vyhnou tomu, aby situaci v Sýrii řešilo OSN, které dlouhodobě Čína i Rusko považují za „nástroj Západu k intervenování“. Čína tak dle komentátorů stojí o zprostředkování příměří v Sýrii, ovšem obává se toho, že by OSN zaštítilo vojenskou intervenci stejně, jako tomu došlo v Libyi. Podle OSN bylo v Sýrii  v roce 2011 zabito nejméně 5400 lidí a do Turecka již upchlo 10 000 Syřanů. O „možném posunu v postoji Číny“ již dříve informoval generální tajemník Ligy arabských států Nabil Elaraby.

Írán klade podmínky pro znovuobnovení dodávek ropy do Evropy

Poté, co Írán v neděli zastavil dodávky ropy do Velké Británie a Francie, dnes uvedl íránský mluvčí ministerstva zahraničních věcí Ramin Mehmanparast, že země požaduje záruky platebních smluv, dlouhodobé kontrakty a zákaz jednostranného vypovídání smluv kupující stranou. To vše má být zváženo, pokud si Evropa přeje zachovat obchodní vztahy s Íránem. Tyto podmínky byly uvedeny během setkání s šesti ambasadory z evropských zemí dnes v Teheránu.

Zvažuje se podstatné zmenšení projektu Nabucco

Konsorcium Nabucco zvažuje podstatné zmenšení projektu Nabucco, kter původně plánoval postavení plynovodu pro ázerbájdžánský zemní plyn z východní hranice Turecka až do Rakouska, a to podle Wallstreet Journal kvůli prozatím malé produkci zemního plynu. Původní projekt Nabucco počítal s 3900 km dlouhým potrubím s kapacitou 31 miliard krychlových metrů, zatímco nově zvažovaná úprava zmenšuje kapacitu potrubí o polovinu a plynovod by měl vést pouze z Bulharska do Rakouska.

Jemenský viceprezident byl zvolen za nového prezidenta Jemenu

Volby v Jemenu potvrdily jediného kandidáta na nástupce bývalého prezidenta Ali Abdullah Saleha, který vládl v zemi 33 let. Novým prezidentem je Abd-Rabbu Mansour Hadi, viceprezident Abd-Rabbu Mansour Hadi, který již na přelomu prosince a listopadu 2011 převzal prezidentské pravomoci. Přesto doposud příbuzní prezidenta Saleha velí klíčovým vojenským jednotkám a bezpečnostním službám.

Červený kříž žádá o určení vybraných hodin pro příměří v Sýrii

Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) oznámil, že požádal syrskou vládu a povstalce, aby se dohodly na příměří, které by umožnilo zajistit nejnutnější zdravotní péči. Podle prezidenta ICRC Jakoba Kellenbergera by příměří mělo trvat každý den v rozsahu nejméně 2 hodin, aby dobrovolníci Červeného kříže ale i Červeného půlměsíce mohli do nejvíce zasažených oblastí boji dopravit potřebnou pomoc a evakuovat zraněné a nemocné.

Saúdská Arábie jmenovala poprvé od roku 1990 svého velvyslance do Iráku

Saúdská Arábie jmenovala poprvé od roku 1990 svého velvyslance pro Irák, oznámil to saúdskoarabský ministr zahraničí Hoshiyar Zebari. Saúdská Arábie má s Irákem, který vede převážně šíitská vláda, velmi problematické vztahy, a není jedinou zemí s tímto problémem. Irák má v březnu pořádat summit Ligy arabských států, který byl již dvakrát odložen kvůli neshodám Iráku s jinými sunnitskými státy Perského zálivu po zákroku sunnitské vlády Bahrajnu proti šíitským demonstrantům.

Írán varuje před zastavením vývozu své ropy evropské země, které doposud nezaujaly k íránské ropě jasný postoj

Íránský ministr pro ropný průmysl Rostam Qasemi oznámil, že evropské země, které doposud jasně nedeklarovaly svůj postoj k dovozu íránské ropy, by mohly být dalšími, na které Írán uvalí embargo a zastaví vývoz ropy. Írán již zastavil vývoz ropy do Francie a Velké Británie a stejně tak Česká republika, Nizozemsko a Belgie zastavily dovoz íránské ropy.

Turecký ministr zahraničí kritizoval fungování Rady bezpečnosti OSN

Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu uvedl, že zablokování rezoluce Rady bezpečnosti OSN Ruskem a Čínou „nabádalo“ syrský režim ke zvýšení útoků na její disidenty, neboť syrská vláda se nyní pravděpodobně domnívá, že mezinárodní společenství nepodnikne v této věci žádné kroky. Takovýto názor projevil ministr ve městě Los Cabos v Mexiku, kde se účastní jednání skupiny G-20. Ministr dále obvinil OSN z její neúčinnosti v období po skončení studené války, díky své závislosti na hlasování pěti stálých členů. Zároveň vyzdvihl skupinu G-20 pro její „více obecnou povahu.“

Řecky ortodoxní patriarcha: „Nová turecká ústava má zajistit větší náboženskou svobodu v zemi“

Ekumenický patriarcha Bartoloměj I. se v pondělí setkal se členy parlamentního podvýboru za účelem hledání shody všech stran ohledně nové ústavy, která nahradí tu, jež byla ratifikovaná v roce 1982. Duchovní vůdce pravoslavných křesťanů uvedl, že nová turecká ústava by měla zajistit větší náboženskou svobodu v zemi pro menšinové skupiny. Převážně muslimské Turecko má menší křesťanské a židovské komunity. Duchovní řekl novinářům, že dává podporuje ústavu, která zajišťuje stejná práva a náboženské svobody, včetně znovuotevření řeckého pravoslavného semináře, které vzdělával generace patriarchů.

Francouzské společnosti již začaly s bojkotem íránské ropy

Uvádí to představitel francouzského ministerstva zahraničí Vincent Floreani. Brusel uvedl, že sankce vůči Íránu potrvají do doby, než se země vrátí k jednáním o svém jaderném programu. Írán již v neděli uvedl, že zastavil dodávku ropy do Francie a Velké Británie. 

V Afghánistánu padli první albánští vojáci

Afghánští policisté dnes bez varování zahájili střelbu na mezinárodní jednotky u města Spin Boldak u hranic s Pákistánem v provincii Kandahár. Při incidentu, k němuž došlo při jednání o otevření dvou místních škol a zdravotnického střediska, zahynuli dva důstojníci albánské armády a jeden voják byl zraněn. Podle albánského ministerstva obrany jde o první oběti afghánské války v řadách albánské armády, která má v Afghánistánu kontingent o síle 265 vojáků.