EU není připravena uvalit sankce Hizballáhu

EU zvažuje udělení sankcí libanonské skupině Hizballáh, protože Evropská komise nemá dostatečné důkazy o jejich činnosti v Evropě, aby se mohla  rozhodnout. Bulharsko vyvíjí na EU tlak kvůli bombovému útoku na 5 Izraelců v letovisku Burgas minulý rok. Izrael zvýšil lobbování v Bruselu a Paříži a vyzývá evropské vlády, aby následovaly rozhodnutí USA a označily muslimskou skupinu jako teroristickou organizaci a ukládaly jí finanční sankce. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso ve svém projevu na tiskové konferenci s izraelským prezidentem Šimonem Peresem ujistil, že v Bulharsku dokončují vyšetřování útoku a země požádala libanonskou vládu o pomoc. Mnohé evropské vlády jsou opatrné ohledně uvalení sankcí na Hizballáh, protože by to mohlo destabilizovat vládu v Bejrútu a přispět k napětí na Blízkém východě. Hizballáh je dominantní silou v libanonské politice a premiér Najib Mikati spoléhá na podporu této skupiny.

Liga arabských států nabídla členství syrské opozici

Liga arabských států nabídla Syrské národní koalici (SNC), hlavní opoziční skupině podporované západními a arabskými zeměmi, členská křesla syrské vlády. Tento krok avšak nepodporovaly všechny stát Ligy: Irák a Alžírsko vyjádřily své výhrady, Libanon se dokonce od celého rozhodnutí distancoval. Mluvčí SNC Walid al-Bunni naopak krok označil za nejdůležitější, který Liga od začátku syrského konfliktu učinila. Členové Ligy arabských států vyzvaly SNC, aby ustanovila své zástupce a účastnila se již nejbližšího jednání, které proběhnou v katarském Doha 26. a 27. března. Podle stanice Al-Jazeera by se tento krok mohl stát precedentem i pro ostatní mezinárodní organizace jako například OSN.

Syrští rebelové pohrozili úderem proti Hizballáhu

Syrští rebelové pohrozili úderem na libanonské území s cílem zasáhnout pozice Hizballahu. Jednotky syrských rebelů se již několik dní střetávají poblíž libanonských hranic s bojovníky Hizballahu. Situaci dále vyhrotilo několik odpálených raket, které podle Svobodné syrské armády (FSA) odpálili bojovníci Hizballahu z území Libanonu na podporu operací syrské armády. „Pokud ostřelování ze strany Hizballáhu nepřestane do 48 hodin od zveřejnění tohoto prohlášení, vezmeme věci do vlastních rukou a palbu zastavíme přímo na libanonském území,“ uvedla Svobodná syrská armáda. Střet syrských rebelů s Hizballáhem by mohl mít dalekosáhlé důsledky, neboť Hizballah je úzce spjat s Iránem, který patří k hlavním podporovatelům syrského prezidenta Assada. Jak Hizballah, tak Irán navíc představují šíitskou odnož islámu, zatímco syrští rebelové a většina jejich podporovatelů se hlásí k islámu sunnitskému.

Libanonský opoziční vůdce Saad al-Harírí považuje pád syrského prezident za nevyhnutelný

Libanonský opoziční vůdce Saad al-Harírí, syn někdejšího premiéra Rafíka al-Harírího, ve čtvrtek oznámil, že režim syrského prezidenta Bashara al-Assada dlouho nevydrží. Svá slova uvedl  k 8. výročí otcovy smrti, ze které obviňuje právě vládu prezidenta Assada. Na tehdejšího premiéra byl 14. února 2005 v Bejrútu spáchán atentát. Po tomto incidentu proběhly v zemi rozsáhlé politicko-vojenské změny, například stažení syrských vojsk. Vůdce Saad al-Harírí z obavy o svůj život žije v exilu. Libanonci se obávají nárůstu sektářského násilí, kvůli válce se libanonsko-syrské vztahy ocitly v krizi. Mezníkem se staly loňské říjnové atentáty na místní křesťany, při kterých zahynul také generál Wissam al-Hassan, velitel libanonské vnitřní bezpečnosti.

Pohřeb generála iránských Revolučních gard

Přední iránští politici a náboženští vůdci kráčeli v čele truchlících při pohřbu generála iránských Revolučních gard. Generál Hassan Shateri byl zabit ve středu během své cesty ze Sýrie do Libanonu. Iránský ministr zahraničí Ali Kabar Salehi označil zabití za „teroristický akt,“ ačkoli detaily o smrti generála Shateriho nejsou známy. Není například jasné, zda byl zabit ještě na území Sýrie, či již na území Libanonu, ani kdo za smrtí stojí. Mluvčí Revolučních gard generál Ramazan Sharif uvedl, že za zabití jsou odpovědní „žoldáci a posluhovači“ Izraele, neuvedl však, koho konkrétně se jeho výrok týká. Izraelská armáda se k incidentu nijak nevyjádřila.

Libanonci se obávají nadměrného přílivu Syřanů

Obyvatelé Libanonu mají obavy, že země nezvládne pojmout obrovské množství syrských uprchlíků, kteří každodenně přicházejí do země i s početnými rodinami. Demografický šok by mohl Libanon destabilizovat stejně jako v letech 1975-1990, kdy palestinští uprchlíci zde našli azyl. Zatímco v Libanonu se přirůstek novorozenců pohybuje kolem 1200 dětí denně, nápor Syřanů je přibližně 8000. Náhlá vlna masivního přílivu lidí má za následek zvyšující se kriminalitu. Absence solidního bydlení nutí azylanty pobývat ve stanech, garážích, rozestavěných budovách a opuštěných školách. Obavy panují z možného nárůstu xenofobních projevů. Kromě Libanonu bývá nejbližším cílem Syřanů také Turecko a Jordánsko.

Prezident Assad se vyjádřil k izraelskému útoku v Sýrii

Ve svém prvním vyjádření k izraelskému leteckému útoku v Sýrii minulý týden uvedl syrský prezident Assad, že takto akce „odhalila skutečnou roli Izraele, který spolupracuje se zahraničními mocnostmi a agenty na syrském území s cílem destabilizovat a oslabit Sýrii“. Syrská státní televize odvysílala záběry z údajného místa útoku, spolu s výpověďmi očitých svědků. Podle USA byl cílem vzdušného úderu, provedeného minulý týden, konvoj vozidel, který pravděpodobně převážel do Libanonu rakety SA-17. Úder pravděpodobně provedlo izraelské letectvo, naznačil to i izraelský ministr obrany Ehud Barak.

Libanonský ministr se ocitl pod palbou

Konvoj libanonského ministra mládeže a sportu Faisal Karamiho se v Tripolisu na severu Libanonu dostal pod palbu, pří které byli 4 lidé zraněni. Ministr Karami sám vyvázl z incidentu bez zranění a v následném rozhovoru pro místní televizi OTV uvedl, že se nepovažuje za cíl útoku. V Tripolisu se soustavně zhoršuje bezpečnostní situace vzhledem k pokračující občanské válce v sousední Sýrii. Objevily se střety mezi sunnitskými muslimy a Alawity, které vyvolaly obavy z přelití konfliktu ze Sýrie do Libanonu.

Vůdce Hizballahu vyzval Libanon k řešení krize v Sýrii

Hassan Nasrallah, vůdce libanonského šíitského hnutí Hizballah, apeluje na libanonskou vládu, aby „vyvíjela tlak na politické řešení a politický dialog v Sýrii. Pokud budou vojenské operace v Sýrii pokračovat, stane se z konfliktu dlouhá a krvavá bitva,“ uvedl Nasrallah. K účasti na řešení konfliktu vyzval pár dnů poté, co OSN publikovala nový a dosud nejvyšší odhad počtu obětí syrského konfliktu. Nasrallah také vyzval k otevření libanonské hranice pro všechny syrské uprchlíky a zdůraznil, že by s nimi mělo být nakládáno podle humanitárních pravidel, nikoli podle jejich politické příslušnosti. Po vypuknutí konfliktu v Sýrii v březnu 2011 vyhlásil premiér Libanonu Najim Mikati neutralitu země z obavy před přelitím konfliktu ze Sýrie do Libanonu.

Sýrie by se nepřipojila k iránskému útoku na Izrael

Podle zprávy izraelské rozvědky pro ministerstvo zahraničí se schopnost Iránu odpovědět na izraelský útok na jaderná zařízení dramaticky snížila, zejména kvůli dlouhotrvajícímu konfliktu v Sýrii. Právě syrský režim je spojencem Iránu a v případném konfliktu by syrské území mohlo posloužit jako základna pro útoky proti Izraeli. Současný konflikt v Sýrii rovněž přerušil spojení mezi Iránem a libanonským šíitským hnutím Hizballah, které je dalším iránským spojencem. Irán dodával přes syrské území Hizballahu rakety a střely, které měly být v případě iránsko-izraelského konfliktu odpáleny z Libanonu na Izrael. Sám vůdce Hizballáhu Hassan Nasrallah připustil negativní vliv syrského konfliktu na jeho hnutí a vyjádřil rovněž obavy z dezintegrace Sýrie.

OSN uspořádá dárcovskou konferenci pro humanitární pomoc v Sýrii

Hlavním cílem konference bude získat prostředky na zmírnění zhoršujících se podmínek pro milióny Syřanů, konání konference je plánováno na 30. ledna v Kuvajtu. Na 1 miliardu USD bude minimálně potřeba na zlepšení podmínek uprchlíků, kteří ze Sýrie utekli do okolních států, nejčastěji do Jordánska, Iráku, Libanonu, Turecka, Egypta, dalších 519 miliónů USD na podporu 4 miliónů Syřanů setrvávajících v zemi. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyzývá všechny členské státy, aby byly velkorysé ve svých darech a tím pomohly vyřešit problém s nedostatkem financí na řešení konfliktu v Sýrii.

Ze Sýrie uprchlo již více než 500 000 uprchlíků

Uprchlíci z konflikty zmítané Sýrie podle Úřadu pro uprchlíky OSN (UNHCR) nejčastěji směřují do Libanonu, Jordánska a Turecka. Část z nich žije v táborech, většina syrských uprchlíků však v současné době žije mimo ně, často v podnájmech či  hostitelských rodinách. Příliv uprchlíků do sousedních států způsobuje řadu problému, například Libanon se potýká s napětím mezi etnickými a náboženskými skupinami, v Jordánsku se Syřané odmítají zdržovat v uprchlických táborech, jsou roztříštěni po celé zemi a řádně registrovaných je jich jen malá část. Jordánská vláda přitom statut uprchlíků neuznává.

Syrská opozice představila opoziční vládu

Národní koalici opozičních sil a syrské revoluce (NCSROF) uznalo šest států Perského zálivu, tj. Saudská Arábie, Kuvajt, Bahrajn, Spojené arabské emiráty, Katar a Omán, jako novou legitimní vládu Sýrie. Liga arabských států vyjádřila podporu nové opoziční koalici, ale brání se ji uznat jako novou syrskou vládu, především Irák a Libanon. Představitelem opoziční vlády se stal Moaz al-Khatib. Katarský premiér Shaeikh Hamad bin Jassim vyzval společenství k „politické a materiální podpoře“. Západ uvítal vytvoření opoziční koalice, dlouhodobě opozici podporuje, k sankcím nepřistoupila jen na základě odmítavého postoje Ruska a Číny. Během povstání proti syrskému prezidentovi Bashar al-Assad mělo podle aktivistů a pozorovatelů zemřít na 36 000 lidí. 

OSN oznámila navýšení registrací uprchlíků ze Sýrie

OSN otevřela v Libanonu další registrační centrum pro syrské uprchlíky. OSN je nyní schopna registrovat 700 uprchlíků denně. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky je v Jordánsku, Libanonu, Iráku a Turecko registrováno 157 577 uprchlíků a tisíce přicházejí každý den. V Libanonu čekají tisíce uprchlíků na registraci. Registrace je nutná pro umístění v uprchlickém táboře, přístup k medicínské pomoci či k zajištění školní docházky pro děti uprchlíků. Mnoho uprchlíků také přichází ze syrského města Aleppo, odkud je dle informací OSN vyhánějí vládní jednotky syrského prezidenta Bashara Al-Assada.

Irák odmítl vydat velitele Hizballahu do USA

Irák propustil Ali Mussa Daqduqa, libanonského vojenského velitele islámské ozbrojené skupiny Hizballah. Odmítl tak americkou žádost, aby byl Ali Mussa Daqduq vydán do Spojených států amerických k soudu. Podle představitelů USA patří Hizballah k největším hrozbám pro americké zájmy na Blízkém východě. Irák naopak tvrdí, že soudní proces proti Ali Mussa Daqduqovi skončil a nelze jej proto poslat k dalšímu soudu do jiné země.

Evropská unie poskytne libanonské vládě finanční pomoc v hodnotě 30 milionů eur

Tato finanční pomoc má dle Evropské komise (EK) přispět ke zlepšení životní úrovně a zmírnění sociálních rozdílů tamějších obyvatel. Část z této sumy má být určená přímo na podporu Palestinců, kteří žijí v utečeneckých táborech na území Libanonu. Finanční program má mezi jinými zajistit tvorbu nových pracovních míst pro tuto národnostní menšinu a zajistit jí lepší přístup ke vzdělání. Evropská unie již v minulosti výrazně přispěla na operace zaměřené na odminování zdejší krajiny, v této tradici chce dle EK unie i nadále pokračovat.

Syrský prezident Bashar al-Assad nestáhne své jednotky, dokud nedostane záruky od povstalců

Syrský prezident Bashar al-Assad den před stanoveným termínem stahování vojenských jednotek z měst a obcí, který určil zvláštní vyslanec OSN a Arabské ligy Kofi Annan, pokračuje v boji. Podle něj nezačne vláda jednotky stahovat, dokud nedostane písemné záruky o míru od syrských povstalců. Ti to odmítli. Nepokoje se rozšířily i do severních oblastí Libanonu poté, co se dvě ozbrojené skupiny z Libanonu pokusily dostat do města Homs.

EU poskytne dalších 7 milionů eur na humanitární pomoc Sýrii

Část této humanitární pomoci je určená pro syrské uprchlíky, kteří před krvavě potlačenými projevy občanské nespokojenosti utekli do okolních zemí- Libanonu, Turecka, Jordánska a Iráku. Další část pomoci směřuje obyvatelům nacházejícím se v centru konfliktu. Celková suma vyznačená v tomto směru EU tak k dnešnímu dni činí 10 milionů eur.

Demokratická republika Kongo udělila významné koncese na těžbu deštného pralesa společnosti, kterou USA podezírají z podpory hnutí Hizballah

Demokratická republika Kongo udělila výjimečné lukrativní koncese společnosti Trans-M, která je vlastněna libanonským podnikatelem Ahmede Tajideene, který zároveň vlastní společnost Kongo Futur, kterou USA považují za skrytý podnik libanonského islamistického hnutí Hizballah. Společnost Kongo Futur od roku 2010 čelí cíleným sankcím ze strany USA  a vedla ke stále více rostoucím obavám z obchodních aktivit Hizballahu v Africe. Podle expertů jsou koncese udělené konžskou vládou na těžbu stovek tisíc hektarů deštného pralesa schopné generovat příjmy v řádu stovek milionů dolarů po dobu více než 25 let. USA považují Hizballah za jednu u „nejnebezpečnějších teroristických organizací“ a dlouhodobě ho obviňují z praní špinavých peněz a z obchodu s narkotiky, což Hizballah popírá.

Zástupce hlavy Hizballahu: „Jsme připraveni na protiúder proti Izraeli“

Zástupce libanonského hnutí Hizballah Naim Qassem uvedl, že izraelský útok na íránský jaderný program by vedl ke „vzplanutí“ celého Blízkého východu a přensením konfliktu i za hranice státu Izrael. Šejk Naim Qassem také prohlásil, že bojovníci hnutí mají v současnosti mnohem lepší výcvik a výbavu než v roce 2006, kdy vedl jižní Libanon pod kontrolou Hizballahu válku s Izraelem, s tím, že je jich několik tisíc a jsou připraveni na „protiúder“ proti Izraeli.

Írán chce pomoci v posilování libanonské armády

V Teheránu se dnes sešel libanonský ministr obrany Fayez Ghosn se svým íránským protějškem brigádním generálem Ahmadem Vahidi, který uvedl, že Írán přispěje k posílení libanonské armády. Podle íránského ministra obrany jsou pro posilování Libanonu 3 důvody: „Libanon čelí hrozbě ze strany Izraele, stejně tak potřebuje silnou armádu k posílení stability v regionu a také z toho důvodu, že Západ záměrně brání rozvoji libanonských ozbrojených sil.“ Íránský ministr Ahmad Vahidi také uvedl, že Izrael podporuje „ozbrojené gangy“, které bojují proti libanonské vládě.

Izrael vydal oficiální varování: „Írán a Hizballah plánují útoky proti Izraelcům a Židům po celém světě“

Izrael varoval své občany, že Írán a libanonská organizace Hizballah plánují útoky proti izraelským a židovským cílům po celém světě. Varování je založeno na varování Izraelského protiteroristického úřadu, který vychází z výslechů všech podezřelých napojených na bombové útoky v Gruzii, Indii a Thajsku. Úřad také zvýšil úroveň horzby na „oranžovou“, což znamená, že disponuje informacemi o plánovaných útocích. Izrael také vyzval Židy, aby zůstali „bdělí“.

Předsedkyně albánského parlamentu v Libanonu má vyzvat Libanon k uznání nezávislosti Kosova

Předsedkyně albánského parlamentu Josefina Topalli dorazila na oficiální návštěvu Libanonu na pozvání předsedy libanonského parlamentu Nabiha Berri. Předsedkyně parlamentu Josefina Topalli se má setkat také s libanonským prezidentem Michelem Sleimanem. Albánie také prostřednictvím této návštěvy hodlá vyzvat Libanon k uznání nezávislosti státu Kosovo.