Rusko přistoupilo k odvetě a zakázalo vstup 18 americkým představitelům do země

Moskva v reakci na rozhodnutí USA přijmout diplomatické sankce, v rámci kterých byl zakázán vstup 18 ruských činitelů na americkou půdu, přistoupila ke stejnému opatření. Rusko se rozhodlo zakázat vstup 18 americkým představitelům do země. Ruský seznam nevítaných osobností, stejně jako ten americký, který je znám pod názvem Magnitského seznam, neobsahuje jména vysoce postavených představitelů. Zákaz vstupu amerických činitelů, mezi které patří například soudci, prokurátoři či tajní agenti,  je odůvodněn „porušováním práv a svobod ruských občanů v zahraničí„.

Kněz s českými kořeny dostal nejvyšší americké vojenské vyznamenání

Velké poctě se posmrtně dostalo knězi s českými kořeny Emilu Kapaunovi, který působil jako římskokatolický kaplan u americké armády. Emil Kapaun se zúčastnil korejské války, ve které v roce 1951 zahynul v severokorejském zajetí ve věku 35 let. Emil Kapaun obdržel na základě rozhodnutí Kongresu Medaili cti, což je nejvyšší americké vojenské vyznamenání. Na slavnostním ceremoniálu v Bílém domě medaili převzal synovec vyznamenaného Ray Kapaun. Poctu životu a poslání Emila Kapauna složil i prezident Obama.

USA obvinily 18 Rusů z porušování lidských práv

V rámci zákona Magnitsky act jim bude zakázán vstup na půdu USA. Pokud v zemi vlastní nemovitosti, popřípadě mají konta v amerických bankách, ztratí k nim až do odvolání přístup. Z celkových 18 jmenovaných osob je 16 spojováno s úmrtím ruského právníka Sergeje Magnitského, který zemřel ve vězení poté, co upozornil na rozsáhlý případ korupce státních úředníků. Původní seznam lidí, jež měli být na černou listinu zařazeni, obsahoval 230 jmen. Podle Bílého domu však stále probíhá šetření, je tedy možné, že se počet obviněných v nejbližších dnech rozšíří. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina na zprávu reagoval konstatováním, ve kterém zdůraznil „negativní dopad tohoto kroku na rusko-americké vztahy“.

Americký Senát zahájil debatu o kontrole palných zbraní

V americkém Senátu začala debata o návrhu zákona, podle kterého by se zpřísnily prověrky lidí pro nákup střelné zbraně. Návrh zákona představuje nejzásadnější změnu legislativy zabývající se palnými zbraněmi za posledních 19 let. Zda se bude Senát otázkou zabývat, bylo schváleno na čtvrtečním procedurálním hlasování 68 ku 31, když se k převažující většině demokratů přidalo i několik republikánů. Debata o návrhu zákona může trvat týdny.

USA naléhají na Čínu, aby využila svého vlivu na KLDR

Americký ministr zahraničí John Kerry na své první cestě do Asie zamířil do jihokorejského Soulu, kde bude naléhat Čínu, aby využila svého veškerého vlivu na KLDR a snažila se svého souseda přimět k uklidnění vyhrocené situace. Všeobecně se předpokládá, že Čína má na Severní Koreu největší vliv, a proto Washington naléhá, aby svého postavení využila a pokusila se přimět KLDR k rychlému ukončení destabilizujících činů a výhrůžek. Peking již dříve uvedl, že situaci na Korejském poloostrově věnuje pozornost a je odhodlán ochránit mír a stabilitu v regionu.

Syrská Al-Nusra Front vyjádřila loajalitu Al-Kaidě

Jedna z aktivnějších protirežimních bojových skupin v Sýrii Al-Nusra Front slibuje věrnost vůdci Al-Kaidy Ayman al-Zawahri v audio nahrávce zveřejněné ve středu na internetu. Před předtím odnož al-Kaidy v Iráku oznámila, že se spojí s Al-Nusra Front ve jménu Islámského státu v Iráku a Levantě, představitelé Al-Nusra Front nicméně prohlásili, že sloučení skupin nebylo diskutováno. Al-Nusra Front byla USA označena jako teroristická organizace. Mluvčí Svobodné syrské armády, která stojí v opozici syrskému prezidentu Basharu al-Assadovi reagovala distancováním se od Al-Nusra Front. Militantní islamisté představují v syrském konfliktu dilema pro západní mocnosti a jejich arabské spojence, kteří chtějí, aby režim prezidenta al-Assada padl, ale zároveň jsou znepokojeni rostoucí mocí sunnitských bojovníku džihádu.

Ministři zahraničí G8 jednali o způsobu pomoci Sýrii

V Londýně se uskutečnilo setkání ministrů zahraničí zemí G8 se zástupci syrské opozice, která je sdružena v Syrské národní koalici, kterou západní a arabské státy ji uznávají jako výhradního zástupce syrského lidu. Představitelé koalici požadovali větší podpory vyzbrojení syrské opozice, některé země se obávají, že kdyby pomohly vyzbrojit opozici, zbraně by se dostaly do rukou Al-Kaidy. Ministři podpořili prohlášení zvláštního vyslance OSN Lakhdara Brahimiho, ve kterém opět apeluje na dodržování lidských práv, a odsouhlasili hlubší humanitární angažovanost západních států v syrském problému. Britský ministr zahraničí William Hague potvrdil poskytnutí pomoci při záchraně Syřanů, která bude efektivní. Německý ministr Guido Westerwelle je však skeptický. „Prozatím jsem neviděl způsob, jakým zabránit, aby zbraně nepřišly do nevhodných rukou,“ řekl na setkání. USA a EU v současné době poskytují syrským povstalcům komunikační zařízení, potraviny a léky.

Prezident Obama představil svůj plán rozpočtu, šance na přijetí je ale malá

Americký prezident Barack Obama ve čtvrtek představil plán na rozpočet s 3,77 biliony USD. Prezidentův návrh obsahuje zdanění bohatých i škrty v sociálních dávkách. Škrty se týkají především důchodů a výdajů na zdravotní péči. Nicméně navrhovaný rozpočtový plán má jen malou naději na přijetí rozpolceným Kongresem. Konzervativní křídlo odmítá zvyšování daní, demokraté zase snižování penzí. Přesto se prezident Obama pokusí na středeční večeři, kterou pořádá, přesvědčit republikány o svém návrhu. Záměrem prezidenta je snížit americký deficit o 1,8 bilionů USD do 10 let.

Tisíce lidí v USA volá po přijetí reformy o přistěhovalectví

Desítky tisíc lidí se shromáždily po celých USA na podporu reformy o přistěhovalectví. Lidé si přejí, aby miliony nelegálních přistěhovalců mohlo získat občanství. Američtí zákonodárci brzy představí zákon, který by to měl umožnit. Více než 11 milionů přistěhovalců jsou hispánského původu a republikáni přiznali, že pokud chtějí získat více jejich hlasů v příštích volbách, musí dohodu o přistěhovalectví  podpořit. Nový zákon by měl být představen během několika dní.

Americké ministerstvo obrany představilo úsporný rozpočet na příští rok

Pentagon představil rozpočet na fiskální rok 2014, který počítá s výdaji 526,6 miliard USD. To je zhruba o 10 % méně, než ministerstvo obrany původně plánovalo. Kvůli šetření budou uzavřeny některé základny, ukončeny některé programy a mzdy porostou pomaleji. Podle ministra obrany Chucka Hagela nesmí škrty ohrozit silnou pozici a úlohu USA ve světě. Rozpočet Pentagonu je součástí rozpočtového plánu, který Kongresu předložil prezident Barack Obama.

Prezident Barack Obama podepsal novou pomoc pro syrské rebely

Balíček pomoci pro syrské povstalce byl schválen minulý týden na zasedání Národní bezpečnostní rady. Byl vytvořen po rozhodnutí prezidenta Obamy z minulého měsíce, který se rozhodl poslat syrským rebelům léky a jídlo. Mnozí jeho humanitární obsah zpochybňují a mluví o vojenském vybavení defenzivní povahy, jako jsou neprůstřelné vesty. Národní bezpečnostní tým a členové Kongresu opakovaně urgují, aby USA zvýšily přímou pomoc pro povstalce, kteří žádají těžké zbraně a high-tech vybavení. Administrativa prezidenta Obamy poslala do Sýrie již 385 milionů USD na humanitární pomoc a přes 100 milionů USD politické opozici na utvoření řídící struktury.

Bývalý viceprezident USA: Severní Korea je nepředvídatelná

Bývalý americký viceprezident Dick Cheney se vyjádřil k současnému dění na Korejském poloostrově a agresivní rétorice KLDR, která neustále vyhrožuje útokem na svého jižního souseda i USA. Podle exviceprezidenta Cheneyho jsou Spojené státy americké v nesnázích. Dále Cheney ve svém prohlášení uvedl, že severokorejský vůdce Kim Jong-un je nepředvídatelný a nezkušený v mezinárodní politice a diplomacii.

Kubánská vláda rozhodla o deportaci amerického páru, který unesl vlastní děti

Podle prohlášení kubánské vlády bude americký manželský pár, který údajně unesl vlastní děti z domu babičky, bude deportován zpátky do vlasti. Babičce byly děti svěřeny do péče a Hakkenovi neměli právo je násilím odvézt z jejího domu na Kubu. Navíc babičku podle místní policie svázali. Ministerstvo zahraničních vztahů Kuby již informovalo ministerstvo Spojených států amerických o rozhodnutí vrátit Joshuu Michaela Hakena, jeho manželku Sharyn a jejich děti, nicméně přesné datum ještě není známo.

Mladík pobodal v univerzitním kampusu v Texasu 14 lidí

Dvacetiletý student Dylan Quick pravděpodobně pobodal ve vysokoškolském kampusu v Houstonu 14 lidí. Na 2 zranění lidé zůstávají v kritickém stavu. Média informovala o tom, že policisté mladého útočníka zadrželi i s přispěním dalších studentů. Podle policie podezřelý svůj úterní útok plánoval dlouho dopředu a o ubodávání lidí k smrti snil od základní školy. Vysoká škola Lone Star College zaznamenala již druhý podobný incident. V lednu byli na jiném kampusu postřeleni 2 lidé.

Americké letectvo šetří, pozastavuje provoz třetiny bojových letounů

Škrty v rozpočtu USA, které vstoupily v platnost v březnu, mají dopad i na americké letectvo Air Froce, které z provozu stahuje okolo třetiny svých bojových letounů. Rozhodnutí bude mít dopad na americké jednotky v USA, Evropě i Pacifiku. Rozpočet letectva na fiskální rok, který končí letos v říjnu, byl snížen o 591 milionů USD. Šetření donutilo letectvo snížit provoz zhruba o 45 000 letových hodin. Podle velitele vzdušných sil generála Philipa Breedlovea se opatření netýká letadel, která budou nasazena v Afghánistánu a v severní Africe.

Spojené státy americké zmrazily majetek údajného obchodníka s drogami z Hondurasu

Ministerstvo financí Spojených států amerických zmrazilo v úterý přistup ke všemu majetku nacházejícímu se na území tohoto státu, který patří údajnému leaderu honduraské skupiny obchodujícími s drogami. José Miguel Handal Pérez se v současnosti uchází o místo v kongresu v Hondurasu, nicméně on a jeho rodina od úterního dne mají zakázány jakékoliv obchodní a finanční operace spojené se Spojenými státy americkými. Podle ministerstva financí je José Miguel Handal Pérez odpovědný za pašování kokainu přes Kolumbie a Venezuelu do Mexika.

Bývalý americký voják může čelit trestu smrti za spolupráci i islamistickou skupinou

Podle státního zástupce by bývalému americkému vojákovi, který bojoval proti syrské vládě se skupinou al-Nusra Front, jež má být údajně napojena na teroristickou skupinu Al-Kaida, mohl hrozit až trest smrti. Poprava by Ericu Harrounovi hrozila v případě, kdyby se zjistilo, že jeho činy způsobily smrt. Podle Harrounovi výpovědi postřelil 10 lidí, ale zatím není jasné, zda někoho skutečně zabil. Podle obhájce obviněného skupina al-Nusra Front sdílí stejný názor na režim Bashara al-Assada a bojuje za jeho odstoupení. Eric Harroun sloužil u americké armády mezi lety 2000 až 2003, kdy byl po autonehodě kvůli zdravotním důvodům propuštěn.

Škrty v americkém rozpočtu mohou zpozdit soud se zetěm Usamy bin Ladina

Soud se Sulaimanem Abu Ghaithem, příbuzným zabitého Usamy bin Ladina, by mohly odložit škrty v americkém rozpočtu. Podle soudce by právníci díky neplacenému volnu, které bylo vynuceno škrty, nemuseli být na líčení připraveni. Soud by tak mohl být odložený až na příští rok. Advokát obžalovaného Martin Cohen navrhnul posunout termín soudu na leden 2014. Sulaiman Abu Ghaith je obviněn z napomáhání při plánování teroristických útoků z 11. září 2001.

Unites Airlines obnoví provoz Dreamlineru

Americká letecká společnost United Airlines plánuje obnovit provoz letounu Boeing 787 Dreamliner na konci května. Další světoví dopravci se pravděpodobně zachovají stejně. United Airlines plánují používat Dreamliner jak na vnitrostátní tak mezistátní lety. Společnost Boeing minulý týden ukončila testovací lety s upravenými lithiovými bateriemi, které několikrát způsobily požár na palubě letadla. Od poloviny ledna byl provoz Boeingu 787 Dreamliner zakázán. Úpravy na bateriích a návrat letounů do běžného provozu ještě musí schválit americký Federální úřad pro letectví (FAA).

Prezident Obama se v boji za regulaci střelných zbraní vrací do Connecticutu

Prezident Barack Obama se v pondělí vydal do Connecticutu, kde opět uctí památku obětí z prosincové střelby na základní škole, při které zemřelo 26 lidí. Zároveň tím pokračuje ve své kampani za přísnější regulaci střelných zbraní, o které bude v blízké době rozhodovat v Kongresu. Prezident Obama se setká s pozůstalými a v 11 rodin převeze svým letadlem Air Force One do Washingtonu, kde se rodiny obětí setkají se zákonodárci. Prezident věří, že emocionální výpověď přesvědčí skupinu republikánských senátorů, kteří s přísnou legislativou nesouhlasí. Odpůrci zákona tvrdí, že by věc měla být záležitostí každého státu, ale administrativa prezidenta Obamy je přesvědčena, že v této otázce je zapotřebí přijmout federální zákon.

Americký ministr Kerry se sešel s představiteli Palestiny a Izraele

Americký ministr zahraničí John Kerry se na své již druhé návštěvě Blízkého východu ve 2 týdnech sešel se zástupci Izraele a Palestiny. Ministr Kerry se snaží přimět obě strany k uzavření míru, který je podle něj možný v případě, že budou obě země ochotné řešit své zásadní zájmy. Za 2 hlavní otázky považuje ministr Kerry bezpečnostní potřeby Izraele a státní aspirace palestinského lidu. Šéf americké zahraniční politiky se snaží obnovit mírová jednání, která poslední dobou opadla. V neděli se ministr Kerry setkal s palestinským prezidentem Mahmoudem Abbasem a schůzka s izraelským prezidentem Šimonem Peresem a izraelským premiérem Benjaminem Netanyahuem byla naplánována na pondělní večer.

Wikileaks zveřejnila americké diplomatické záznamy

Server Wikileaks zveřejnil více než 1,7 milionů diplomatických a zpravodajských zpráv a záznamů USA ze 70. let. Zveřejněné údaje obsahují zprávy tajných služeb, korespondenci Kongresu a diplomatické depeše z let 1973 – 1976.  Většina dopisů je psána nebo směřována do rukou tehdejšího ministra zahraničí USA Henryho Kissingera. Za zveřejněním dat stojí z největší části zakladatel serveru Julian Assange, který se v současné době zdržuje na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, protože se chce vyhnout vydání do Švédska, kde je obviněn ze sexuálního zneužívání.

Další rozhovory o íránském jaderném programu nepřinesly posun, ministr Kerry ztrácí trpělivost

Nové kolo jednání o íránském nukleárním programu v Kazachstánu nepřineslo žádný posun, americký ministr zahraničí John Kerry upozornil Írán, že rozhovory nemohou trvat věčně. Nové kolo jednání zatím naplánováno nebylo. Přesto prezident Obama trvá na pokračování diplomatického jednání, které by ovšem mohly ohrozit íránské volby konané v červnu. Světové velmoci se obávají, že Írán tajně pracuje na výrobě nukleární zbraně, ale Teherán trvá na tom, že jeho záměry jsou neškodné.