Slovenská média informovala o zadržení slovenského občana Mateje Valúcha, který je údajným agentem CIA působícím od loňského léta v Íránu. Podle slovenského deníku Sme šestadvacetiletý muž zprostředkovával americké zpravodajské službě CIA informace o teheránském vědeckém pokroku. Kvůli údajné špionáži byl Slovák minulý týden zadržen. Doposud nebyl umožněn přístup slovenských, ani jiných západních diplomatů k zadrženému muži v Teheránu.
Archiv rubriky: Amerika
Útoku na těžařskou základnu v Alžírsku se mohli účastnit i Kanaďané
Kanadské ministerstvo zahraničí pracuje na vyvrácení či potvrzení informace, že meziislamisty, kteří podnikli útok na těžařskou základnu v Alžírsku, byli i dva kanadští občané. Alžírský premiér Abdelmalek Sellal uvedl, že jeden z organizátorů celé akce byl Kanaďan, který byl během krize zabit. Kanadský ministr zahraničí John Baird řekl, že zatím tuto informaci oficiálně nemůže ani potvrdit, ani vyvrátit. Útok a obléhání těžařské základny si vyžádalo 37 mrtvých cizinců, mezi kterými byli Američané, Britové nebo Japonci.
Guvernér Nebrasky souhlasí s výstavbou ropovodu Keystone
Dave Heineman, guvernér americké Nebrasky, odsouhlasil výstavbu ropovodu Keystone XL Pipeline kanadské firmy TransCanada, který v případě svého zprovoznění povede kanadskou ropu z Alberty přes Nebrasku do Texasu. Projekt se setkal s velkým odporem především u vlastníků půdy a skupin environmentalistů právě v Nebrasce. Guvernér Heineman poslal dopis prezidentovi Baracku Obamovi, v němž ho informoval o svém souhlasu s vedením ropovodu Keystone přes území Nebrasky. Konečné rozhodnutí o výstavbě musí potvrdit prezident Obama.
Humanitární fond OSN poskytne na pomoc krizí postiženým zemím 100 milionů USD
Finance mají směřovat na podporu 12 finančně poddimenzovaných operací, tj. do Afghánistánu, Alžírska, Burundi, Korejské lidové demokratické republiky (KLDR), Džibuti, Eritrei, Etiopie, Haiti, Libérie, Súdánu, Ugandy a Jemenu. Podle názoru koordinátorky humanitární pomoci Valerie Amos jsou na světě stále miliony lidí, jejichž potřeby jsou opomíjeny a pozornost médií o jejich problematiku slábne. Humanitární fond OSN (CERF) si klade za cíl vyrovnat financování globální humanitární pomoci, poskytovat ji tam, kde je na ní zapomínáno. Fond je financován z dobrovolných příspěvků členských států, nevládních organizací, regionálních vlád, soukromého sektoru či individuálními dárci. Od roku 2006 se prostřednictvím CERF přerozdělilo 900 milionů USD v 40 zemí světa.
Venezuelský prezident Chávez se údajně vrátí do vlasti v nejbližších dnech
Bratr venezuelského prezidenta Huga Cháveze Argenis Chávez prohlásil, že prezident Chávez se v nejbližších dnech vrátí do své rodné země. Ministr zahraničních věcí Elías Jaua odcestoval na Kubu, aby s prezidentem Cháveze zkonzultoval následující vývoj v zemi. V rámci své cesty se setkal taky s ministrem zahraničních věcí Kuby Brunom Rodriguezem a poděkoval všem doktorům za jejich starostlivost. Prezident Chávez se na Kubě zotavuje z operace, které se kvůli rakovině podrobil již v prosinci minulého roka.
Prezident Chile podpoří ústavní uznání původních obyvatelů
Prezident Chile Sebastián Piñera oznámil v souvislosti se stále probíhající krizí mezi kmeny Mapučů a vlastníky půdy v regionu Araucanía, že podpoří oficiální ústavní uznání původních obyvatel Chile v ústavě. Kmeny by měly podle vyhlášení prezidenta Piñery vytvořit radu, která by skutečně reprezentovala jejich zájmy a kulturní tradice. Představitelé vlády jsou nyní v problematickém regionu s cílem zhodnotit rozsah konfliktu mezi zemědělci a Mapuči, kteří podle historických nároků z dob španělské kolonizace žádají o vrácení milionů hektarů půdy v Araucaníi.
Šéfka evropské diplomacie navštíví Peru a Chile
Nejvyšší představitelka Evropské unie pro zahraniční záležitosti Catherine Ashton podnikne zahraniční cestu do Peru a Chile a v rámci několika bilaterálních setkání bude jednat s představiteli latinskoamerického regionu. V Santiago de Chile se zúčastní summitu Evropské unie a Společenství latinskoamerických států a Karibiku (CELAC), který se uskuteční jako první svého druhu od doby, kdy se CALAC stalo partnerem EU. V souvislosti s jednáním s prezidentem Peru Ollantom Humalom šéfka diplomacie Ashton zdůraznila potenciál spolupráce při boji proti organizovanému zločinu a ilegální distribuci drog.
Americký prezident Barack Obama oficiálně vstoupil do svého druhého funkčního období
V pondělí proběhla ve Washingtonu slavnostní inaugurace znovuzvoleného amerického prezidenta Baracka Obamy, který tak započal své druhé čtyřleté období v pozici prezidenta Spojených států amerických. Oficiálně prezident Obama a viceprezident Joe Biden složili přísahu už v neděli na skromné ceremonii v Bílém domě a to proto, aby byla dodržena americká ústava, která udává, že prezident USA musí být uveden do úřadu do 20. ledna. Během svého projevu prezident Obama uvedl, že je potřeba pokračovat v boji proti klimatickým změnám, investovat do vzdělání nebo zajistit rovná práva pro homosexuály.
Nedodržený slib prezidenta Obamy se jménem Guantanamo
Dnešním dnem začíná druhé funkční období amerického prezidenta Baracka Obamy, kterému se během posledních 4 let nepodařilo dosáhnout jednoho ze svých zásadních předvolebních slibů z roku 2008. Věznice Guantanamo, oficiálním jménem Camp Delta, na Kubě, která slouží jako zařízení pro osoby podezřelé z terorismu, je stále v provozu a v současné době je zde drženo 166 osob. Prezident Barack Obama několikrát zdůraznil, že má stále v úmyslu Guantanamo zavřít. Podle serveru PolitiFact se prezidentovi Baracku Obamovi zatím podařilo naplnit 45 % svých předvolebních slibů z roku 2008.
Počet mrtvých v Alžírsku se vyšplhal na 48
„Při útoku teroristů bylo v Ajn Amenasu v Alžírsku zabito 37 zahraničních a 11 alžírských zaměstnanců plynárenského komplexu, dalších 7 obětí se zatím nepodařilo indentifikovat, 25 rukojmích je osvobozených,“ oznámil na pondělní tiskové konferenci alžírský premiér Abdelmalek Sellal. Útočníci pocházeli kromě Mali také z Nigeru, Tuniska, Egypta, Mauritánie a Kanady. Premiér Sellal řekl, že aktéři útoku měli nejdříve v plánu unést autobus převážející cizince z nedalekého letiště. Iniciátor útok Mochtar Belmochtar na zveřejněném videu pohrozil odplatou všem zemím, které se zapojí do francouzské operace v Mali. Ve společnosti na zpracování plynu sídlí britská společnosti BP, norský Statoil a alžírský státní gigant Sonatrach.
Brazilské město Campo Grande bojuje s epidemií horečky dengue
Více než 7000 lidí se od začátku nového roka nakazilo horečkou dengue a každý den se objevuje na nejméně 600 nových případů v brazilském městě Campo Grande. Horečku přenáší komáři, jejichž populace se po silných deštích výrazně zvýšila. V pondělí byl v oblasti vyhlášen nouzový stav a stovky pracovníků se pustily do likvidace míst, ze kterých voda neodtéká a která jsou místem reprodukce komárů. Horečka dengue se nazývá taky horečkou „lámající kosti“ důsledkem velkých bolestí. Následky horečky mohou být smrtelné.
OSN vyzývá vládu Haiti k uspořádání voleb
Prezidentské volby se měly uskutečnit již před více než rokem, OSN apeluje na vládu Haiti, aby co nejdříve v tomto roce uskutečnila svobodné a spravedlivé volby. Zvláštní zástupce OSN pro Haiti Mariano Fernandez Amunátegui oceňuje náznaky začínajících volebních připrav, podle jeho názoru je však potřeba dotáhnout volební proces do konce a volby uskutečnit, k tomu má být nápomocná prozatímní zřízená volební rada. Stabilizační mise OSN na Haiti (MINUSTAH) nabízí Haiti pomoc v uspořádání voleb.
Další útok nezletilého střelce si vyžádal 5 mrtvých
Americký mladík, jehož věk lokální média odhadují na 15 let, byl v neděli zatčen za vraždu 5 lidí v Novém Mexiku. Mladý střelec je obžalován z vraždy 2 dospělých a z týrání 3 dětí s následkem smrti. Motiv střelce není doposud znám. V domě, ve kterém mladý střelec zaútočil, bylo nalezeno velké množství střelných zbraní a zatím se zjišťuje, které si střelec přinesl sám a které patřily majiteli domu. Mezi zbraněmi byla nalezena i automatická puška, jejíž prodej může být zakázán, pokud dojde ke změně zákona o střelných zbraních v podobě, jak ji navrhuje prezident Barack Obama.
Kolumbijská povstalecká organizace FARC obnovila po dvou měsících boje
Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) ukončily jednostranné příměří vyhlášené v listopadu. Své rozhodnutí představitelé povstalecké organizace oznámili veřejnosti několik hodin po prohlášení kolumbijského prezidenta Juana Manuela Santosa o připravenosti bezpečnostních složek států reagovat na jakékoliv násilí. Povstalci vyhlásili jednostranné příměří poté, co se obnovila oficiální jednání o míru s kolumbijskou vládou. Nicméně představitelé států odmítli vyhlásit příměří s tím, že tenhle krok mohli povstalci využít na opětovné vyzbrojení se. Mírová dohoda by mohla ukončit již 50 let trvající konflikt mezi vládou a povstaleckou organizací, jejímž cílem má být reprezentace zájmů nejchudší kolumbijské populace.
Americké bezpilotní letouny provedly úder v Jemenu
Podle jemenské armády bylo při tomto sobotním úderu ve středním Jemenu zabito 8 osob. Podle místních obyvatel byly 2 osoby identifikovány jako bojovníci Al-Kaidy saudské národnosti. Jeden z nich byl identifikován jako Ismail bin Jamil. Americká armáda provedla v Jemenu již desítky podobných akcí za pomoci bezpilotních letadel. Údery směřují proti příslušníkům jemenské odnože Al-Kaidy, která je podle USA nejaktivnější pobočkou celé organizace.
Mexický soud potvrdil odsouzení vysokých armádních představitelů
Mexický federální soud nevyhověl odvolání 3 generálů a 2 vyšších důstojníků a potvrdil tak rozsudek k vězení. Za spolupráci se skupinami drogových dealerů jsou souzeni 2 generálové a 2 vyšší důstojníci. Poslední generál čelí obviněním ze zločinů proti zdraví občanů. Obhajoba se odvolala proti rozhodnutí z 6. srpna 2012, protože považují svědectví za irelevantní, žádný z chráněných svědků podle obhájců totiž na vlastní oči neviděl obviněné přímo spolupracovat s drogovými dealery. Spolupráce armády a drogovými dealery je v Mexiku rozšířeným problémem, který stal se hlavním bodem politiky současného mexického prezidenta Enrique Peña Nieta.
Jižní Amerika a arabské země plánují spolupráci v energetice
Výsledkem jednání ministrů pro energetiku z Jižní Ameriky a arabských zemí v Abú Dhabí byla dohoda ohledně spolupráce v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Chilský ministr pro energetiku Jorge Bunster zdůraznil, že v této oblasti existují velké potencionální příležitosti pro oba regiony, proto byla jednání vedena mezi regiony, nikoliv mezi jednotlivými státy. Středeční setkání ministrů se uskutečnilo v rámci Týdne udržitelnosti v Abú Dhabí, jehož cílem je poskytnout platformu pro budoucí spolupráci v oblasti životního prostředí, prezentovat nové nápady na řešení otázek spojených s obnovitelnými zdroji a nedostatkem vody.
Zahraniční televize bude vysílat na Kubě legálně
Poprvé po více než půlstoletí budou moct obyvatelé Kuby legálně sledovat vysílání zahraniční televize ve svých domácnostech. V krajině začne vysílat kanál financován venezuelskou vládou Telesur. Dosud vysílalo na Kubě jenom malé množství stanic specializujících se na zprávy z Latinské Ameriky, tedy na zprávy, na něž byla kubánská vláda pyšná. Navzdory striktní kontrole vlády se na ostrově nacházejí tisíce nelegálních přijímačů a právě kvůli tomu, aby kubánská vláda omezila jejich výskyt a získala tak opětovně kontrolu nad televizním vysíláním, rozhodla se rozšířit nabídku programů.
V Mexiku bylo zatčeno 158 policistů kvůli podezření z obchodu s drogami
Údajné spojení s organizovaným zločinem bylo důvodem, proč v mexické oblasti Durango na severu krajiny bylo zatčeno 158 policistů. Příslušníci policejního sboru jsou obviňováni z poskytování ochrany, informací a bezpečnosti drogovým kartelům v tomto regionu. Policisté byli zadrženi během operace mexické armády, která bude zajišťovat bezpečnost a nahradí policejní složky v oblasti do příchodu nových policistů. Právě region Durango a s ním sousedící Coahuila je nejrozšířenější organizovaný zločin a obchod s drogami, jelikož se nacházejí v těsné blízkosti hranic se Spojenými státy americkými.
Desítky lidí byly v Turecku zatčeny kvůli členství v zakázané marxistické skupině
Nejméně 85 lidí podezřelých ze spojení a vazby na zakázanou marxistickou skupinu Osvobozenecká lidová revoluční fronta DHKP-C byli zatčeni při policejní razii v Turecku. Pomocí vrtulníku byli zatčeni v ranních hodinách v Istanbulu, Ankaře, Izmiru a dalších městech členové skupiny DHKP-C, kteří jsou obviněni z řady útoků v Turecku od roku 1970. DHKP-C je Tureckem, USA a EU považována za teroristickou skupinu, která se staví proti členství v NATO, neboť NATO má být výsledkem západního imperialismu. Sdružení tureckých právníků (CHD) označilo policejní zatčení za útok proti lidem, kteří oponují systému a bojují za demokracii a svobodu.
USA mají obavy z postupu Pákistánu, který oznámil propouštění vězněných představitelů Talibanu
Pákistánské ministerstvo zahraničí oznámilo svůj záměr propustit z pákistánských věznic několik vězněných Afghánců, stoupenců Talibanu, na podporu stabilizačního procesu v sousedním Afghánistánu. Propuštění vězni by se měli stát prostředníky při vyjednávání mezi afghánskou vládou a vrcholnými představiteli Talibanu. USA ale vyjádřily své pochybnosti k chystanému kroku. Obávají se, že propuštění Afghánci, mezi které patří i původně druhý nejvyšší představitel Talibanu Abdul Ghání Baradar, se vrátí do čela této organizace.
V Kolumbii bylo uneseno 5 lidí povstaleckou organizací ELN
Velitel Ozbrojených sil Kolumbie informoval o únosu 5 lidí povstaleckou organizací Národní osvobozenecká armáda (ELN). Oběti byli zaměstnanci společnosti, která se na severu krajiny zabývá těžbou zlata. Do areálu společnosti vtrhlo 20 až 25 příslušníku organizace ELN a uneslo jednoho Kanaďana, dva Peruánce a dva Kolumbijce. V oblasti probíhá pátrání armády Kolumbie po obětích, jejichž totožnost nebyla zveřejněna. Povstalecká organizace je druhou největší v Kolumbii, přičemž jejich hlavním způsobem získávání finančních prostředků jsou únosy a následní vydírání.
Z amerických letišť budou staženy bezpečnostní skenery zobrazující nahá těla cestujících
Americká Správa dopravní bezpečnosti (TSA) rozhodla, že letištní skenery společnosti Rapiscan, které vyobrazují odhalená těla cestujících, budou z letišť odstraněna. Společnost Rapicsan měla do června letošního roku zprovoznit nový software skenerů, které by nezobrazovaly nahá těla, ale Rapiscan není schopen smluvní požadavek do termínu splnit a tak musí stáhnout všech 174 svých skenerů z amerických letišť na vlastní náklady. TSA se o nutné změně letištních skenerů rozhodla na základě četných stížností veřejnosti na porušování soukromí.