Již třetí protest v průběhu několika týdnu se uskutečnil v pátek v bolívijském městě Oruro. Důvodem nespokojenosti lidí je nové pojmenování letiště, které se v současnosti jmenuje Letiště Evo Moralese, které se shoduje s jménem prezidenta Bolívie. Původní plán byl pojmenovat objekt po leteckém hrdinovi Juanovi Mendozza. Za poslední týdny již na letišti proběhly stávky trvající 24 a 48 hodin s cílem odmítnout nové pojmenování, které bylo oficiálně představeno v únoru. Juan Mendoza byl pionýrem bolivijského letectva a jako první absolvoval let mezi La Paz a Buenos Aires. Navíc se stal klíčovou postavou ve válce mezi Bolívií a Paraguayí v rocích 1932 a 1935.
Archiv rubriky: Latinská Amerika
Chilská vláda plánuje finančně zvýhodnit nejchudší rodiny
Podle návrhu, který předložil v pondělí prezident Chile Sebastián Piñera, by více než 2 miliony rodin měly obdržet mimořádný příspěvek ve výši zhruba 88 USD. Mezi rodinami, které mají na příspěvek nárok, jsou i rodiny ze střední třídy, jejichž měsíční příjem nepřesahuje 2 907 USD. Státní dotace ovlivní zhruba 41 % Chilanů, tedy více než 7 milionů osob. Chilský prezident Sebastián Piñera také usiluje o zvýšení minimálního měsíčního platu, který by měl dosáhnout 424 USD, se kterým by se Chile stalo třetím státem s nejvyšším platem v Jižní Americe. Vyšší minimální mzda je pouze v Argentině, ve které je to částka 565 USD, a ve Venezuele, ve které se má letos zvýšit na 472 USD. Opozice vládu kritizuje za populismus a neúčelné využití finančních prostředků. Návrhy schválila Poslanecká sněmovna, ale bude o nich ještě jednat Senát.
Těžbu mědi v Panamě ovládne kanadská firma First Quantum Minerals
Kanadská těžařská společnost First Quantum Minerals koupila za 5,1 miliard USD konkurenční společnost Inmet Mining a ovládne tak těžbu mědi v Panamě, ve které se nachází jedno z největších světových nalezišť mědi. Firma First Quantum Minerals v Panamě začne těžit v roce 2016 a odhaduje, že během 40 let vytěží 300 000 tun mědi. Společnost First Quantum Minerals těží měď i ve Finsku, Peru a Zambii, po zahájení těžby v Panamě, budě těžit více než 1 000 000 tun mědi ročně. Ceny mědi od roku 2008, kdy svět zasáhla finanční krize, klesají.
Holandská organizace navrhuje, aby Nobelovu cenu míru získal prezident Uruguaye
Nevládní nezisková organizace Drug Peace Institute působící v Holandsku chce navrhnout jako kandidáta pro Nobelovu cenu za mír prezidenta Uruguaye Josého Mujicu. Ocenění si podle organizace uruguayský prezident José Mujica zaslouží za plán státního dozoru nad výrobou, rozšiřováním a prodejem marihuany. “Plán Josého Mujicy navrhuje drogový mír místo války proti drogám”, řekl prezident organizace Drug Peace Institute, Frans Bronkhorst. Cílem zákona je zabránit, aby si lidé kupovali marihuanu u drogových dealerů, kteří jim nabízejí i tvrdé drogy. Návrh, který by v podstatě legalizoval marihuanu, je zatím zablokován v parlamentu na základě požadavku prezidenta Josého Mujicy. Prezident země usiluje o to, aby byl přijat teprve tehdy, až získá podporu většiny Uruguayců, podle průzkumů veřejného mínění avšak většina z nich plán odmítá.
Kolumbie se potýká s vysokou mírou korupce
Celkem 94 % kolumbijských podnikatelů se domnívá, že ve státní sféře existují úplatky, ale pouze 42 % z nich se jim snaží zabránit. Průměrná částka, kterou firmy platí navíc kvůli úplatkům, představuje zhruba 15 % z ceny zakázky. Průzkumu zabývajícího se korupcí, který vytvořila Transparentní společnost (CT) ve spolupráci s národohospodářskou fakultou jedné z kolumbijských univerzit, se zúčastnilo 858 podniků různých velikostí a z rozdílných sektorů. Loni 55 % podnikatelů označilo jako hlavní motiv pro zaplacení úplatku snahu urychlit zdlouhavé formality při uzavírání smluv. „Vláda přijala protikorupční zákony, ale výsledky se neprojevují tak rychle, protože korupce v zemi je velmi zakořeněná,“ tvrdí ředitelka Transparentní společnosti Elizabeth Ungar. A dodává: „Společnost si stále ještě neuvědomuje úzké pouto mezi korupcí a násilím, šířením drog či organizovaným zločinem. Lidé zapomínají, že korupce způsobuje chudobu a nerovnosti.“
Prezident Peru Humala prosadil „zákon návratu“ Peruánců v zahraničí
V rámci zákona nazývaného „zákon návratu“, který prosadil prezident Ollanta Humala, budou Peruáncům žijícím více než 4 roky za hranicemi jejich vlasti nabídnuté motivační programy a zjednodušený postup při návratu do Peru. Potřebu takového zákona prezident Humala zdůvodnil tím, že Peruánci vracející se ze zahraničí se mnohokrát potýkají s vážnými ekonomickými problémy. Nový zákon jim má ulehčit návrat odložením splatnosti daní nebo poskytnutím podpory pro začátek podnikání. Zákon taky představuje nové programy, jako například Stipendium 18, Penze 65 nebo Pracuj v Peru.
Venezuela prodloužila státní smutek
Vláda Venezuely ohlásila prodloužení státního smutku, který byl vyhlášen na poctu zesnulému prezidentu Hugovi Chávezovi, do 8 hodin večer příštího pátku. 7-denní státní smutek začal 5. března. Prodloužení smutku prakticky znamená, že státní vlajka bude nadále vyset na půl žerdi a všechny oslavné aktivity budou odloženy. V pátek bude tělo prezidenta Cháveze přesunuto z Vojenské akademie, kde bylo vystavováno již od 6. března, do hlavního muzea. Kromě toho bývalý prezident Nicolás Maduro prohlásil, že tělo prezidenta Cháveze pravděpodobně nebude zabalzamováno, protože nebylo správně včas připraveno.
Novým papežem se stal Jorge Mario Bergoglio
Ve středu v podvečer se katolická konkláva shodla na jméně nového papeže, stal se jím Jorge Mario Bergoglio, který přijal jméno František. K novému papeži se váže několik prvenství – jako první si vybral jméno František, je prvním jezuitou v čele katolické církev a jako první papež pochází z Latinské Ameriky, konkrétně z Argentiny. Slavnostní uvedení do úřadu papeže proběhne příští úterý, čímž papež František nahradí papeže Benedikta XVI, který minulý měsíc rezignoval ze zdravotních problémů.
Bývalý argentinský vůdce Reynaldo Bignone byl odsouzen
Poslední z vůdců, kteří v Argentině vládli během vojenského režimu v letech 1976 až 1983, Reynaldo Bignone, byl v úterý odsouzen za zločiny proti lidskosti. Jedná se o čtvrtý soudní proces, kterého se od roku 2010 zúčastnil. Reynaldo Bignone vládl od roku 1982 do roku 1983. Byl usvědčen za účast v jednom z ukrytých mučících center, Campo de Mayo, nacházejícího se severovýchodně od Buenos Aires. Mučícím střediskem prošlo zhruba 5 000 unesených Argentinců a také se stalo porodnicí pro zajaté těhotné ženy, jejichž děti byly zabaveny a předány rodinám z vysokých vládních kruhů. Po neúspěšné válce o Falklandy v roce 1982, ve které Velká Británie odrazila vojenský útok Argentinců, Reynaldo Bignone předvídal brzký konec vojenského režimu a přikázal zničit všechny důkazy o nelegálních činech, kterých se jeho vláda dopustila.
Prezidenti Bolívie a Francie se spolu setkají v Paříži
Francouzský prezident François Hollande ve středu v Paříži přijme prezidenta Bolívie Eva Moralese. Prezidenti budou jednat o vzájemných vztazích zemí, zaměří se především na ekonomické otázky a téma životního prostředí. Bolivijský prezident Evo Morales svou dvoudenní návštěvu Francie zakončí ve středu. V úterý se již sešel se skupinou podnikatelů, se kterými hovořil o možných investicích v Kolumbii. Obnovení víry v bolivijskou ekonomiku je podle Eva Moralese jeden z cílů, o který bude usilovat během svého prezidentského mandátu. Evo Morales, prezident Bolívie, dále plánuje sejít se s pořadateli Rally Dakar a navrhnout, aby se některé etapy závodu v lednu 2014 konaly v Bolívii.
Spojené státy americké pochválily Kolumbii a Peru za boj proti obchodu s drogami
Spojené státy americké se vyjádřili pochvalně o snaze Kolumbie a Peru bojovat s ilegálním prodejem drog, naopak kritizovaly Bolívii a Venezuelu za neochotu spolupracovat se Washingtonem při potírání drogových obchodů. Výroční zpráva Státního oddělení pro mezinárodní kontrolu narkotik za rok 2012 označila Peru již druhým rokem za druhého největšího producenta koky, které se ale snaží proti obchodu s drogami bojovat. Největším výrobcem kokainu je podle zprávy Kolumbie. Bolívie a Venezuela proti obchodu nezasahují a stávají se podle zprávy destinacemi pro obchodníky, kteří jejich území využívají na distribuci drog a přání špinavých peněz.
Bolívie oznámila investice do integrace s Peru a Brazílií
Bolívijská vláda je rozhodnuta vložit milionovou investici do vybudování nových komunikačních sítí s Peru a Brazílií s cílem získat nové spojence na kontinentu proti Chile. Viceprezident Bolívie Álvaro García vyčlenil mezi 2 až 3 miliardy USD na postavení železnice do Peru, přičemž druhá strana se již zavázala za dokončení jejího pokračování na svém území. Momentálně totiž většina exportu odchází z přístavu na severu Chile. Nicméně vztahy Bolívie se sousední zemí nejsou právě nejlepší, i proto chce Bolívie přesměrovat vývoz do přístavů v Peru.
Obyvatelé Falkland v referendu hlasovali pro pokračování pod správou Velké Británie
Referendum o sebeurčení národnosti obyvatel falklandských ostrovů, též známých jako Malvíny, se konalo kvůli sporům Argentiny a Velké Británie o to, komu ostrovy patří. Referendum proběhlo v neděli a pondělí. Souhlasně se vyjádřilo 98, 8 % obyvatel, celkem 1 513 hlasujících, pouze 3 lidé na Falklandách se postavili proti. Po vyhlášení výsledku referenda zavládla na ostrovech euforie, obyvatelé Falkland oslavovali a otevřeně kritizovali Argentinu a její prezidentku Cristinu Fernández de Kirchner. „Argentina musí respektovat vyjádření obyvatel Falkland, výsledek je zcela jasný,“ vzkázal Argentině britský premiér David Cameron. Argentina však již dříve řekla, že referendum neuznává, protože lidé žijící na Falklandách nyní nejsou podle Argentiny původní obyvatelé ostrovů. Argentinská vláda tvrdí, že to jsou Britové, kteří se tam dostali v roce 1833 a že Falklandy dříve obývali Argentinci, které Britové vyhnali. Referendum spor o nadvládu ostrovů definitivně nevyřešilo.
Opoziční kanál Globovisión by mohl být po volbách prodán
Většina akcií televize Globovisión, která jako jedna z mála kritizuje venezuelskou vládu, bude pravděpodobně prodána podnikateli Juanovi Domingovi Corderu hned po prezidentských volbách. Některé neziskové organizace považují tento krok za novou éru svobody vyjadřování ve Venezuele. Podnikatel Cordero získá 80 % všech akcí televize, zbývajících 20 % bylo před 3 lety vyvlastněných, jejich zákonné vlastnictví dosud není ujasněno. Juan Domingo Cordero je hlavním šéfem pojišťovací firmy La Vitalicia a ke koupě televize se zatím nevyjádřil.
Americké WTC se chystá investovat 250 milionů USD na projekt v hlavním městě Peru
Americká skupina World Trade Center (WTC) zvažuje možnost investice 250 milionů USD na projekt v Lime, který by mohl zahrnovat konferenční centrum. Zástupkyně WTC v Peru Marcela Olivieri informovala o stavebním návrhu mrakodrapu sloužícího hlavně jako kancelářské prostory. Kromě toho by v budově nechyběly ani prostory pro turisty, hotel, nákupní centrum, muzeum, kavárně, restaurace a doktoři. „Pro peruánské podnikatelé by to byla jedinečná příležitost, jak se připojit již ke komplexu 300 WTC ve více než 100 zemí světa,“ uvedla zástupkyně Olivieri. WTC má v plánu přeměnit Limu na obchodní centrum latinskoamerického regionu.
Ekvádorský prezident zkritizoval komisi pro lidská práva pro její sídlo v USA
Prezident Ekvádoru Rafael Correa vytkl Interamerické komisi pro lidská práva (IACHR), že má sídlo ve Spojených státech amerických, v zemi, která podporuje více než půl století embargo vůči Kubě. Při pondělní konferenci v ekvádorském městě Guayaquil řekl: „Není možné v 21. století tolerovat, že sídlo IACHR je v zemi, jejíž postoj vůči Kubě, jde otevřeně proti mezinárodnímu právu. Ekvádor nebude nadále podporovat neokolonialismus.“ Prezident dodal, že Kuba je právní stát, kde nedochází k mučení. IACHR spadá pod Organizaci amerických států (OAS).
USA vyhostily 2 venezuelské diplomaty
V reakci na vyhoštění 2 zástupců z americké ambasády v Caracasu, ke kterému došlo minulý týden, přistoupila administrativa prezidenta Obamy ke stejnému kroku a z území USA vyhostila 2 venezuelské diplomaty. To, že venezuelští představitelé opustili USA, potvrdila vláda latinskoamerické země. Vyhoštění se týká konzulárního úředníka Camacara Maty a druhého tajemníka venezuelské ambasády Orlanda Olivarese. Podle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích se z obou stala persona non grata, tedy nevítaná osoba, a museli území USA opustit.
Firma LG Electronics hledá zákazníky v Latinské Americe a Karibiku
Jihokorejská firma LG Electronics usiluje o posílení své pozici na trhu elektroniky v Latinské Americe a karibské oblasti, v současnosti v něm má zastoupení 37,5 %. Společnost LG Electronics letos plánuje získat 8 miliard USD za prodané produkty, z toho 2, 3 miliardy USD za televizory. Přehlídku Dealer Convention 2013, na které představí nejnovější technologie, uspořádá v Panamě. Mezi vystavenou elektronikou bude například televize s rozlišením Ultra HD, která disponuje 3D technologií a nabízí čtyřikrát vyšší rozlišení než Full HD.
Konstrukce největšího dalekohledu na světě bude stát 1,4 miliardy USD
Na výstavbu největšího dalekohledu na světě (s názvem E-ELT), který bude v observatoři v chilské poušti Atacama, bude potřeba na 1,4 miliardy USD, které by měly být investovány během 14 let. Dalekohled E-ELT má mít průměr hlavního zrcadla 40 metrů, čímž by byl největším na světě. Vědci v USA plánují stavbu dalekohledu s průměrem 30 metrů, největší v současnosti má průměr 10,4 metrů a je na Kanárských ostrovech. Velkolepý finanční projekt E-ELT hradí členové Evropské jižní observatoře (ESO), kteří se v pondělí sejdou v Santiagu de Chile na mimořádnou schůzi. Ze 14 členů ESO se k projektu zavázalo 11 z nich, mezi nimi je i Česká republika. Čeká se ještě na vyjádření Dánska, Portugalska a Španělska.
Srbsko udělilo zesnulému venezuelskému prezidentovi Chávezovi nejvyšší státní vyznamenání
Pro zlepšení vztahů mezi Srbskem a Venezuelou udělil srbský prezident Tomislav Nikolic ve středu posmrtně státní srbské vyznamenání venezuelskému prezidentovi Hugo Chávezovi. Řád srbské republiky je považován za nejvyšší vyznamenání, které může být uděleno pouze nejvyšším státníkům, jako jsou prezident, premiér nebo monarcha. Poradce prezidenta Nikolice Oliver Antic se měl jako prezidentův zplnomocněnec zúčastnit pohřbu bývalého prezidenta Cháveze ve čtvrtek.
Nicolás Maduro složil přísahu a stal se tak dočasným venezuelským prezidentem
Po smrti prezidenta Venezuely Huga Cháveze se do čela země v pátek večer postavil bývalý viceprezident Nicolás Maduro, který v nejvyšší funkci setrvá, dokud občané Venezuely nezvolí nového prezidenta v řádně vyhlášených prezidentských volbách. Prezident Maduro jmenoval do funkce viceprezidenta Jorge Arreaza, venezuelského ministra vědy a technologií. Slavnostního aktu skládání prezidentské přísahy se zúčastnil ekvádorský prezident Rafael Correa a bývalý prezident Paraguaye Fernando Lugo. Prezident Maduro vyzval Národní volební radu (CNE), aby vyhlásil nové prezidentské volby co nejdříve, podle ústavy země by to mělo být do 30 dnů od smrti prezidenta.
Peruánský ministr zahraničních věcí se zúčastní jednání signatářů Paktu ze San José
V pondělí 11. března se uskuteční konference Americké konvence lidských prav, které se zúčastní zástupci všech latinskoamerických signatářů Paktu ze San José z roku 1969. Na schůzku přijede i ministr zahraničních věcí Peru Rafael Roncagliolo. Konference byla původně naplánována na 8. března, kvůli smrti venezuelského prezidenta Huga Cháveze musela být ale přesunuta. Setkání zástupců států Patku ze San José zvolala Unie jihoamerických národů, aby umožnila 24 zemím debatovat o lidských právech a o reformě Jihoamerického systému lidských prav a Meziamerické komise lidských prav.
Podle venezuelské ústavy se mají konat nové prezidentské volby do 30 dnů
Venezuela musí po smrti svého prezidenta Huga Cháveze podle ústavy vyhlásit nové volby do 30 dnů. Panují avšak pochybnosti, od kdy se daných 30 dnů počítá a zdali je vůbec z technického hlediska možné volby uskutečnit v tak krátké době. Volby vyhlásí Národní volební rada (CNE). „Pokud budeme počítat 30 dnů od smrti Huga Cháveze (5. března) a volby mají být v neděli, pak by připadly na poslední březnovou neděli (31. března), která je den před Velikonocemi. Zbývají 3 týdny a CNE dosud volby nevyhlásila, proto bude velmi složité splnit danou lhůtu,“ řekl vysokoškolský profesor práva José Ignacio Hernánde. Dodal, že Venezuela je rozlohou velká země a přístup do některých regionů je obtížný.