Soud v provincii La Rioja ve středu prohlásil, že katolická církev spolupracovala s vojenským režimem, který v Argentině probíhal v letech 1976 až 1983, a nese tak vinu za některé zločiny proti lidskosti. Obvinil církev z tolerování vražd kněží z progresivních hnutí, které považovala za své nepřátele. Podle soudců není postoj církve minulostí, tvrdí, že i dnes převládá neochota spolupracovat na vyšetřování zločinů spáchaných za vojenské vlády. Soud pronesl výroky o katolické církvi při soudním procesu se 3 bývalými členy armády Lucianem Benjamínem Menéndezem, Luisem Fernandem Estrella a Domingem Benitem Verem. Ti byli odsouzeni za vraždu kněží Carlose de Diose Muriase a Gabriela Longuevilla v roce 1976.
Archiv rubriky: Argentina
Možní nástupci papeže Benedikta XVI. jsou i z Latinské Ameriky
Papež katolické církve Benedikt XVI. v neděli oznámil svou rezignaci k poslednímu únorovému dni. V diskuzi o jeho nástupci jsou mezi nejčastěji zmiňovanými jmény i duchovní z Latinské Ameriky, právě zde žije 42 % z 1,2 miliardy katolických věřící. Za nejsilnějšího latinskoamerického kandidáta je považován Odilo Pedro Scherer, který je arcibiskupem v Sao Paolu s největší brazilskou diecézí. Brazílie je země s největším počtem katolických věřících na světě. Druhým skloňovaným jménem z Brazílie je Joao Braz de Aviz, který v lednu 2011 převzal vedení Kongregace pro řeholníky a náboženské instituce. Dalším latinskoamerickým favoritem je Leonardo Sandri. V letech 2000 – 2007 zastával ve Vatikánu 3 nejvyšší post jako sekretář pro veřejné záležitosti. Druhým navrhovaným Argentincem je Jorge Bergoglio, který byl jediným výrazným rivalem při volbě nyní odstupujícího papeže Benedikta XVI, anebo zástupce Hondurasu Oscar Rodríguez Maradiaga, jenž zdůrazňuje sociální spravedlnost a výrazně kritizuje korupci a drogové kartely.
Argentina si dělá nárok na Falklandy/Malvíny
Argentina pokračuje v dlouhodobém sporu s Velkou Británií o nadvládu nad skupinou ostrovů Falklandy, nazývané též Malvíny. Spor vyostřil v úterý argentinský kancléř, Hector Timerman, když prohlásil při své návštěvě v Londýně: „Argentina bude nejpozději do dvaceti let kontrolovat Falklandy.“ Situaci přiostřil i slovy o tom, že „země chce zlepšit životní úroveň obyvatel ostrovů“. Na Falklandských ostrovech žije 2800 obyvatel a proběhne zde 10. a 11. března referendum, ve kterém se mají obyvatelé vyjádřit, zda nadále chtějí mít status zámořského území Velké Británie. Argentina si činí na ostrovy nárok, považuje nadvládu Velké Británie nad Falklandy za pozůstatek kolonialismu. OSN vydala v roce 1965 rezoluci, že situace na Falklandech je případem kolonialismu a vyzvala obě země k jednání o ostrovech. V roce 1982 Argentina zkusila ostrovy ovládnout vojenskou silou, ale Velká Británie v krátké válce zvítězila. Nyní se o to snaží diplomaticky. Britský ministr zahraničí William Hague považuje názor obyvatel Falklandů za klíčový, tvrdí, že mají právo rozhodnout o své budoucnosti.
Chile se distancuje od rasistického videa desítek vojáků vůči okolním zemím
Video, které zachycuje zhruba 40 vojáků, kteří při tréninku provolávají „Argentince zabijeme, Bolivijce zastřelíme, Peruáncům setneme hlavy“ již na sociálních sítích shlédlo tisíce lidí. Ostře se proti videu postavily okolní státy Chile. Mluvčí chilské vlády Cecilia Pérez prohlásila, že video je ostudné a v žádném případě nevyjadřuje názory státní armády. Ministr obrany Alfonso Vargas zažádal o vyšetření případu do 24 hodin a očekává maximální potrestání zúčastněných.
Po dobu 60 dnů se ceny v Argentině nebudou zvyšovat, důvodem je inflace
Vláda oznámila, že ceny veškerého zboží v největších supermarketech a hypermarketech zůstanou od 1. února do 1. dubna neměnné. K tomuto kroku se zavázala Asociace spojených supermarketů, která sdružuje dvě třetiny argentinských obchodních řetězců. Opatření přišlo 3 dny po kritice Mezinárodním měnovým fondem (MMF) za nepřesné zveřejňování údajů o inflaci. Podle argentinské vlády byla inflace v roce 2012 10,8 %, podle soukromých dat inflace však překročila 25 %. MMF hrozí Argentině vyloučením z organizace, pokud v oficiálních statistikách neopraví data do konce září. Prezidentka Argentiny Cristina Fernández s ministrem financí Hernánem Lorenzinou se staví ke kritice MMF negativně. „MMF trestá ty, kteří dělají věci odlišně. Doporučení MMF jdou přesně opačným směrem proti tomu, který posune ekonomiku země vpřed“, prohlásil ministr Lorenzina.
Nezávislá komise má prošetřit na 19 let starý útok v Argentině, země viní Írán
Argentina viní Írán za bombardování židovského kulturního centra, známého jako Amia (Israeli-Argentine Mutual Association), v Buenos Aires roku 1994, při kterém zahynulo 85 lidí. Mezi obviněnými je i současný íránský ministr obrany Ahmad Rahidi. Írán jakýkoliv podíl na útoku soustavně odmítá. Oba státy se nyní dohodly na sestavení komise, která přetrvávající spor prošetří. Komise má být tvořena 5 nezávislými posuzovateli, mezi nimiž nebudou Íránci ani Argentinci. Dohoda avšak musí být ještě v obou státech ratifikována parlamentem. Zpráva o sestavení vyšetřovací komise překvapila izraelského ministra zahraničí Avigdor Lieberman a rovněž rozhořčila pozůstalé obětí.
Webová stránka argentinské vlády se stala terčem hackerů
Hackeři patřící k aktivistické skupině Anonymous se prostřednictvím sociálních sítí přiznali k útoku na jednu z webových stránek argentinské vlády. Podle vyhlášení hackerů byla stránka Národního institutu pro statistiku a cenzus ve čtvrtek mimo provoz kvůli pochybným metodám výzkumu inflace a ceny spotřebního koše. Statistiky týkající se výšky cen jsou v Argentině polemickou otázkou, jelikož nezávislé organizace obviňují vládu a statistický úřad ze zveřejňování příliš optimistických čísel. Zatímco ekonomové ze soukromého sektoru odhadují inflaci kolem 24 %, oficiální zdroje uvádějí jenom 10 %.
Argentinská prezidentka se setkala s prezidentem Spojených arabských emirátů
V Abú Dhabí se v rámci asijského turné konalo setkání argentinské prezidentky Cristiny Fernández de Kirchner a prezidenta Spojených arabských emirátů Jalifa bin Zayed al Nahyana. Prezidentka Fernández de Kirchner se snaží svojí cestou hlavně prezentovat obchodní aktivity mezi latinskoamerickým a asijským regionem. Během své cesty se zúčastní otevření 6. Světového summitu energie budoucnosti a pak bude pokračovat do Indonésie a Vietnamu. Před návštěvou Spojených arabských emirátů se prezidentka Fernández de Kirchner střetla s venezuelským viceprezidentem Nicolásem Madurom a kubánským prezidentem Raúlom Castrom a jeho bratrem Fidelem Castrom.
Prezident Chávez je podle ministra komunikace při vědomí
Ministr komunikace a informací Venezuely Ernesto Villegas prohlásil, že venezuelský prezident Hugo Chávez je při vědomí. V rozhovoru pro lokální rádio ubezpečil posluchače o tom, že prezident Chávez neustále komunikuje se zástupci vlády a se svou rodinou v Havaně na Kubě. Viceprezident Nicolás Maduro se chystá vycestovat do Havany v následujících 24 hodinách a během jeho nepřítomnosti ho bude zastupovat ministr pro energetiku Héctor Navarro. Na Kubu rovněž přijela argentinská prezidentka Cristina Fernández de Kirchner a cestu do Havany plánuje i peruánský prezident Ollanta Humala. Venezuelský prezident Hugo Chávez se na Kubě zotavuje z operace kvůli rakovině.
Argentinská loď byla propuštěna z Ghany
Fregata Libertad po více než 3 měsících dorazila do přístavu Mar del Plata v Argentině. Loď byla zadržena v Ghaně od začátku října 2012 na 80 dní kvůli právním požadavkům ghanské investiční skupiny na splacení dluhů Argentiny z roku 2002. Tisíce lidí přijely do přístavu vzdáleného 400 km od Buenos Aires, aby oslavily návrat lodě. Přivítání se zúčastnili nejen rodinní příslušníci členů posádky, ale taky prezidentka Argentiny Cristina Fernandéz de Kirchner a několik členů vlády. Propuštění fregaty, o kterém rozhodl soud OSN, někteří považují za politické vítězství současné argentinské vlády.
Argentinská společnost žádá rezignaci ministra spravedlnosti
Organizace pro lidská práva, levicové strany, odbory a jiná sdružení uspořádaly v Buenos Aires demonstraci vyzývající k rezignaci argentinského ministra spravedlivosti Julia Alaka kvůli skandálu s místem slavnostního oběda vlády. Oběd se konal v sídle Školy námořnické vojenské techniky, která byla za poslední vojenské vlády v období 1976 – 1983 největší ilegální věznicí. Podle protestujících je tohle místo v současnosti symbolem a nepatří k objektům vhodným pro organizaci slavnostních obědů vlády. Jednání a oběd se konaly 27. prosince při příležitosti prezentace strategického plánu ministerstva spravedlivosti. Ministr Alak na kritiku reagoval slovy, že podobné události organizované v historických objektech jenom pomáhají připomenout význam těchto lokalit a jejich minulost. Škola námořnické vojenské techniky byla místem vězení, mučení a smrti, přes které prošlo víc než 5000 vězňů.
Argentina odmítá vojenské vyhrůžky Velké Británie
Premiér Velké Británie David Cameron v rozhovoru pro BBC vyhlásil, že je připraven chránit Falklandské ostrovy – dokonce i vojensky, jestliže to bude nutné. Potvrdil, že britská vláda bude území i do budoucna ochraňovat. Argentinská vláda klasifikovala premiérova slova jako vojenské vyhrůžky, které rezolutně odmítla. Britské vládě následně vzkázala, aby nezneužívala otázku Falklandských ostrovů jako způsob odpoutání pozornosti od krize v Evropě. Falklandy se nacházejí 480 kilometrů na východ od Jižní Ameriky a už 180 let spadají pod Velkou Británii, nicméně Argentina stále žádá o jejich navrácení pod svou vládu.
Argentinská prezidentka vyzvala v otevřeném dopise britského premiéra k navrácení Falkland
V dopise uveřejněném v denících Guardian a Independent žádá argentinská prezidentka Velkou Británii o respektování rezoluce OSN z roku 1965, která vyzývá obě strany k jednání a nalezení řešení. Podle prezidentky Cristine Fernandez de Kirchner byly Falklandy Argentině násilně odebrány v roce 1833. Velká Británie velmi razantně odmítla žádost o navrácení ostrovů, podle britského premiéra Davida Camerona je nezbytné respektovat rozhodnutí obyvatel Falkland, kteří touží zůstat Brity. Referendum o politickém statusu ostrovů se bude konat letos v březnu, britský premiér vyzval naopak Argentinu, aby následně respektovala a dodržela výsledky blížícího se referenda. Argentina britskou nadvládu nad ostrovy nikdy neuznala a začátkem dubna 1982 dokonce ostrovy obsadila, následná válka však skončila kapitulací Argentiny.
Soudní dvůr OSN rozhodl osvobodit argentinskou loď Libertad
Mezinárodní tribunál OSN pro mořské právo rozhodl o vydání argentinské lodě, kterou více než dva měsíce zadržuje Ghana. Jedná se o vojenské plavidlo a nelze ho tedy využít jako zástavu. Nejpozději do 22. prosince musí loď opustit přístav. Ghana zadržela argentinskou loď Libertad v říjnu letošního roku, ghanský soud vyhověl žádosti mezinárodních věřitelů, kteří nechali plavidlo zadržet, neboť jim Argentina dluží peníze za dluhopisy vydané před rokem 2002. Záměrem zadržení bylo přinutit Argentinu, aby iniciovala vyjednávání s lidmi, kteří jsou odpovědní za problémy týkající se zmíněných dluhopisů.
Argentina získala více času na splácení dluhů
Latinskoamerická země dostala více času na vyjednávání se zahraničními investory, kteří se soudí za nevyplacení dluhopisů v hodnotě 1,3 miliard USD v roce 2011. Další soudní jednání proběhnou v únoru. Podle dřívějšího rozhodnutí soudu v New Yorku měla země do 15. prosince vložit požadované peníze na zvláštní účet, kde by s nimi nemohla disponovat, dokud nebude případ uzavřen. Argentinská prezidentka Cristina Fernandez de Kirchener to nazvala „soudním kolonialismem“ a uvedla, že do konečného rozhodnutí země „nevyplatí jediný dolar“. V roce 2001 Argentina nezvládla vyplatit 100 miliard USD na dluhopisech, od roku 2003 země restrukturalizovala enormní státní dluh dvakrát.
V Argentině protestovaly tisíce lidí proti vládní politice
Tisíce demonstrantů se sešly v ulicích hlavního města Buenos Aires, aby vyjádřily svou nespokojenost s vládní politikou prezidentky Cristiny Fernandez de Kirchner, především s nárůstem inflace, vysokou kriminalitou a zvyšujícím se korupčním prostředím. Podle vládních dokumentů se inflace pohybuje kolem 12 %, analytici podle BBC předpokládají, že dosahuje vyšších čísel. Mezinárodní měnový fond (MMF) pohrozil zemi, že pokud nepředloží do prosince skutečná a relevantní data ohledně své ekonomiky, může Argentina čelit sankcím. Vláda odmítá, že by pokles ekonomiky byl způsoben její politikou, na vině má být globální ekonomická krize. Příznivci prezidentky Fernandez, která byla znovu zvolena v minulém roce, tvrdí, že protestů se zúčastnili lidí ze střední a vyšší třídy, kteří se bojí o svá privilegia.
Rwanda na dva roky zasedne v Radě bezpečnosti OSN navzdory kritice za podporu konžských rebelů
Pouhý den poté, co OSN zveřejnilo zprávu, podle níž hraje rwandský ministr obrany klíčovou roli při podpoře a vyzbrojování rebelů na východě Demokratické republiky Kongo, se Rwanda stala členem Rady bezpečnosti OSN, ve které usedne na další dva roky. Země se stala jednou z pěti států, které byly zvoleny nestálými členy Rady bezpečnosti OSN, vedle Argentiny, Austrálie, Jižní Korey a Lucemburska. Své funkce se Rwanda ujme 1. ledna 2013. Podle lidsko-právních organizací dosazení Rwandy do Rady bezpečnosti OSN může blokovat jakékoliv sankce proti jejím představitelům. Zvolení přišlo navzdory dlouhodobé kritice za podporu rebelů, sjednocených do hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntanga v konžské provincii Severní Kivu, která je bohatá na nerostné minerály. Demokratická republika Kongo přitom požádala mezinárodní společenství o uvalení sankcí na sousední Rwandu.
Z integrace Venezuely do MERCOSUR nejvíce vytěží Argentina a Brazílie
Podle analytiků se tak oběma zemím otevře obchod do země velmi bohaté na ropu. To především díky tomu, že je momentálně venezuelská domácí produkce oslabena. Děje se tak především kvůli vlně znárodňování, která postihuje nejen ropné společnosti, ale i zemědělské podniky. Venezuela by se měla stát plnohodnotným členem MERCOSUR příští rok v červenci.
Venezuela se stane plnohodnotným členem MERCOSUR
To oznámila argentinská prezidentka Cristina Fernández de Kirchner. Mělo by se tak stát k 31. červenci letošního roku. I o tomto tématu se jedná na summitu Organizace jihoamerického trhu (MERCOSUR) v Argentině. Hlavním tématem je ale především politická situace v Paraguayi a její dopad na členské státy MERCOSUR.
Státy MERCOSUR jednají o výši sankcí pro Paraguay
Ministři zahraničí členských států Organizace jihoamerického trhu (MERCOSUR) se sešli v Argentině, aby projednali výši sankcí pro Paraguay. Její senát totiž obvinil bývalého prezidenta Luga z neadekvátního jednání, čímž byl donucen odstoupit. Zemi nyní hrozí až vyloučení z organizace nebo ekonomické sankce.
Britský premiér Cameron: ,,Chování Argentiny ve věci vyjednávání ohledně Falkland jsou stále neakceptovatelné“
Britský premiér David Cameron dnes v britské poslanecké sněmovně prohlásil, že chování Argentiny ve věci sporu o nadvládu nad Falklandskými ostrovy je agresivní vůči ostrovanům. Premiér již během summitu G20, který se konal minulý týden v Mexiku prezidentce Argentiny oznámil, že Velká Británie nemůže akceptovat styl chování Argentiny jak v ekonomických, tak v politických záležitostech. Podle britského deníku The telegraph musí být, podle premiéra Camerona, Falklanďanům umožněn nárok na sebeurčení a na uskutečnění referenda, ve kterém by se mělo rozhodnout o oficiálním statutu Falklandských ostrovů. I přes časté požadavky Argentiny o vyjednávání o Falklandských ostrovech Velká Británie debatu na toto téma odmítá.
Čínský premiér navštíví několik států Latinské Ameriky
Premiér Wen Jiabao povede čínskou delegaci na konferenci OSN týkající se trvale udržitelného rozvoje, která se koná v brazilském Rio de Janeiru pod názvem Rio+20. Mimo jiné navštíví čínský premiér i Uruguay, Argentinu a Chile, kam byl pozván na oficiální návštěvu tamními hlavami států. Cílem této návštěvy bude objasnit tamním vládám čínskou politiku v rámci trvale udržitelného rozvoje a posílit bilaterální vztahy s jednotlivými zeměmi. Premiér Wen Jiabao promluví i k vedení Hospodářské komise pro Latinskou Ameriku a Karibik v Chile.
Argentina požaduje zahájení jednání o suverenitě Falklandských ostrovů, Velká Británie to odmítá
Během výročí 30. let od osvobození Falklandských ostrovů od okupace Argentinci požádala prezidentka Argentiny Cristina Fernandez de Kirchner Dekolonizační komisí OSN, aby bylo zahájeno jednání s Velkou Británii ohledně suverenity Falklandských ostrovů. Britský premiér David Cameron však na zprávu reagoval slovy, že „k jednáním nedojde.“ Dle argentinské prezidentky Velká Británie využívá své pozice permanentního člena Rady bezpečnosti OSN a poukázala na geografickou vzdálenost mezi Falklandy a Spojeným královstvím. Během této relace však hovořili i dva falkandští zákonodárci, kteří trvají na svém právu na sebeurčení.