Několik izraelských vládních webových stránek čelilo útoku

Webové stránky izraelského parlamentu Knessetu a volební agentury byly v neděli napadeny hackery. Yitzhak Ben Yisrael, vedoucí Izraelského národního kybernetického ředitelství, řekl, že útok nepřinesl reálnou škodu, neboť „hackeři nemají nástroje, aby způsobili škodu na důležité infrastruktuře“. Stránky, které podporovaly kybernetický útok na Izrael, byly také nabourány a místo proti-izraelských hesel tam hrála izraelská hymna. Skupina hackerů, kteří sami sebe nazývají Anonymous Arab, vydala minulý týden zprávu prostřednictvím videa na YouTube, že připravuje kybernetický proti-izraelský útok rozdělený do tří fází. Nejprve má být odstraněna sionistická entita z internetu. V druhém kroku chtějí odhalit plány svého protivníka a jeho zločiny. O třetí fázi hovoří jako o daru, jenž není blíže specifikován.

Nálož v autě zabila nejméně 15 lidí v centru Damašku

V centru Damašku explodovala bomba v autě, která zabila nejméně 15 lidí a 53 zranila. Syrská státní média uvedla, že sebevražedný atentátník odpálil automobil plný výbušnin v rušné části hlavního města, kde sídlí centrální banka, ministerstvo financí, státní investiční agentura, mešity a školy. Jedná se o druhý velký útok prostřednictví auta naloženého výbušninami v centru Damašku během posledních měsíců. Při jiném útoku na centrum vládnoucí strany Baas z 22. února zemřelo nejméně 53 lidí a více než 200 bylo zraněno.

OSN znovuotevře svá distribuční centra v Gaze

Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém Východě (UNRWA) oznámil, že v úterý znovuotevře svá centra v Gaze, která byla zavřena po útoku na jedno z nich ve čtvrtek minulý týden. Adnan Abu Hasna, mediální poradce UNRWA v Gaze, řekl, že se organizaci dostalo ujištění bezpečnosti svých zaměstnanců. Pokud budou centra a pracovníci UNRWA ohroženi, organizace zavře centra znovu.

Egyptští salafisté se snažili proniknout do domu íránského velvyslance

Kolem 100 členů dvou salafistických skupin se snažilo v pátek proniknout do rezidence íránského velvyslance Mojtaba Amani v Káhiře, ale byli zahnáni egyptskou policií. Salafisté jsou jako většina Egypťanů vyznavači sunnitského islámu a obávají se šíření šíitského islámu do Egypta. Protestovali proti zlepšování vztahů mezi Egyptem a Íránem, jehož dokladem byla únorová návštěva íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda Káhiry, kdy nabídl egyptské straně půjčku. Byla to první návštěva představitele Íránu po 30 letech.

Egyptský prezident Mursi poprvé navštívil Súdán

Egyptský prezident Mohammed Mursi v pátek jednal v Chartúmu se súdánským prezidentem Omarem al-Bashirem. Hovořili zejména o společných hospodářských a zemědělských projektech. Súdán se snaží přilákat egyptské podnikatele do své země. Mezi oběma zeměmi má být brzy otevřena první přeshraniční silnice. Státy mají být propojeny i železnicí. Analytici ve spolupráci vidí snahu Egypta zachovat si svůj současný podíl vody z Nilu, o nějž měl začít obávat po odpojení Jižního Súdánu.

Libanon má nového premiéra

Tamam Salam, pro-západní sunnitský politik, byl jmenován novým libanonským premiérem. Na jeho nominaci se shodly strany napříč politickým spektrem. Předchozí vláda odstoupila před 2 týdny. Libanon čelí ekonomickým problémům, politické krizi a vzrůstající kriminalitě i důsledkem konfliktu v sousední Sýrii. Mnoho sunnitů podporuje syrskou opozici, zatímco militantní šíitské hnutí Hizballáh vyjadřuje podporu syrskému prezidentovi Basharu al-Assadovi. Premiér Salam má zemi dovést k parlamentním volbám.

Libye hlásí nárůst uživatelů drog

Počet uživatelů drog v Libyi stoupá důsledkem nízkých cen drog a slabých kontrol hranic. OSN opakovaně upozorňovala, že cesta drog mezi Afrikou a Evropou prochází přes Libyi. Mluvčí libyjského ministerstva obrany plukovník Abdel Barasi tvrdí, že pracují na zlepšení strategie, výcviku a vybavení armády. Členové protidrogové jednotky jsou často zastrašováni drogovými dealery, kteří mají údajně lepší vybavení než policie. Doktor Abdullah Fannar z psychiatrické léčebny v Gargareshu tvrdí, že hlavně mladí lidé a vojáci začínají s drogami, kterým látky pomáhají zapomenout posttraumatické zážitky z války.

OSN zastavuje činnost center pro rozdělování potravin v Gaze

Poté, co demonstranti zaútočili na jedno z center OSN pro rozdělování potravin v Gaze, se OSN rozhodla pozastavit práci všech svých distribučních center v oblasti. Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém Východě (UNRWA) sdělil, že centra zůstanou zavřená do té doby, než budou mít bezpečnostní záruky pro svůj majetek a zaměstnance. UNRWA podporuje odhadem 800 000 Palestinců v Gaze, ovšem ocitl se v deficitu, proto přikročil ke škrtům, s čímž obyvatelé nesouhlasí. Mluvčí Hamásu Sami Abu Zuhri uvedl, že Hamás odsuzuje jakékoliv násilí na UNRWA, ale zavření distribučních center vidí jako „neoprávněné“.

Společnost Air France musí zaplatit za diskriminaci

Francouzský soud rozhodl, že Air France musí zaplatit 17 000 USD aktivistce Horia Ankour za to, že ji vyloučila z letu do Izraele kvůli tomu, že není Židovka. Horia Ankour chtěla v dubnu loňského roku letět z francouzského Nice do Tel Avivu, kde se chtěla podílet na pro-palestinské kampani, ale byla z letu vyloučena poté, co záporně odpověděla na otázky zaměstnance letecké společnosti, zda má izraelský pas a zda je Židovka. Soud rozhodl, že případ byl zřejmou rasovou diskriminací. Air France se hájila, že Horia Ankour byla na černém listě Izraele a letecké společnosti dle mezinárodní úmluvy nemají na lety vpouštět osoby, které by nebyly přijaty v místě příletu.

Teroristé z irácké al-Kaidy mají pomáhat militantům v Sýrii

Irácká zpravodajská služba přinesla zprávu, ve které popisuje spolupráci irácké al-Kaidy, tzv. Nusra Front, s teroristickými skupinami v Sýrii. Jedná se mimo jiné o školící vojenská centra podél irácko-syrské hranice. Mluvčí irácké vlády Ali al-Moussawi prohlásil, že irácká strana je znepokojena tamní bezpečnostní situací. Území označil za „hnízdo teroristických buněk“. 

Útok u soudu v Afgánistánu si vyžádal více jak 50 mrtvých

Ozbrojenci z hnutí Taliban se snažili osvobodit 15 vězňů, kteří měli stanout před soudem ve Farahu v západním Afganistánu. Na útoku na soudní budovu se podílelo několik sebevražedných atentátníků a další ozbrojení příslušníci Talibanu. Afgánské úřady potvrdily celkem 53 mrtvých, z toho 34 civilistů, 10 členů afgánských ozbrojených složek a 9 militantů, a až 90 zraněných. Jde o nejkrvavější útok od prosince 2011, kdy bylo zabito nejméně 70 lidí v šíitské svatyni v Kábulu.

Ministr zahraničí USA John Kerry navštíví Turecko a Izrael

Americký ministr zahraničí John Kerry se o víkendu potřetí ve své funkci vrátí na Blízký Východ. Měl by navázat na jednání prezidenta Baracka Obamy, která proběhla před 2 týdny a která měla napomoct ke sblížení Izraele a Turecka. Ministr Kerry by měl nejprve sejít s představiteli Turecka v Istanbulu a poté by měl jednat s izraelským premiérem Benjaminem Netanyahuem v Jeruzalémě a palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem v Ramalláhu. Cílem schůzek není předložení mírového plánu, ale vyslechnutí obou stran a hledání možných východisek. Ministr Kerry se také bude zabývat situací v Sýrii. Návštěva Blízkého východu byla včleněna do již připravené cesty do Asie, kde ministr zamíří do Číny, Jižní Koreji a Japonska.

Mezi Gazou a Izraelem byly zaznamenané rakety

Palestinští ozbrojenci vyslali dvakrát během 2 dnů rakety na izraelské území. O několik hodin později zareagoval Izrael, jehož letadla bombardovala severní území Pásma Gazy. Rakety nikoho nezranily. Jednalo se o první oboustranný útok od příměří z listopadu 2012. Ozývají se obavy o možném znovu odstartování odvetných útoků z obou stran. V listopadu zemřelo během osmidenního konfliktu na 160 Palestinců a 6 Izraelců.

Smrt palestinského vězně rozpoutala nepokoje v izraelských věznicích

Zpráva o smrti Maysara Abu Hamdiyeha, 64letého doživotně odsouzeného Palestince, rozpoutala nepokoje mezi palestinskými vězni v izraelských věznicích. Palestinci obviňují izraelskou stranu, že Abu Hamdiyehovi neposkytla adekvátní léčbu po tom, co mu byla diagnostikována rakovina. Mluvčí palestinského prezidenta Nabil Abu Rudeina řekl, že „pokračující zadržování vězňů a zanedbání lékařské pomoci vede k nebezpečným důsledkům“. Izraelská vězeňská služba použila k uklidnění situace ve věznicích slzný plyn.

Mezinárodní měnový fond a Egypt znovu jednají o půjčce

Zástupci Mezinárodního měnového fondu (MMF) jednají v Káhiře s egyptskou vládou o možné půjčce Egyptu ve výši 4,8 miliard USD, která má pomoci nastartovat egyptskou ekonomiku po lidové revoluci. Egypt má v těchto dnech přesvědčit MMF, že požadované hospodářské reformy budou provedeny. Analytici očekávají, že egyptská strana bude muset přistoupit na zvýšení daní, aby snížila deficit státního rozpočtu. MMF a Egypt doufají, že se tak podaří přilákat do země více zahraničních investic. Půjčka byla schválena již v loňském roce, ale po konfliktu mezi vládnoucím Muslimským bratrstvem a opozicí byla MMF pozastavena.

Vůdci pěti států reagovali na žádost syrského prezidenta

Prezidentka Brazílie Dilma Rousseff, prezident Číny Xi Jinping, indický premiér Manmohan Singh, jihoafrický prezident Jacob Zuma a ruský prezident Vladimir Putin nepřímo reagovali na jim adresovaný dopis od syrského prezidenta Bashara al-Asada. Pět čelních představitelů se sešlo na summitu ekonomické organizace BRICS sdružující Brazílii, Čínu, Indii, Jihoafrickou republiku a Rusko v Durbanu v Jihoafrické republice a v jeho závěrečném prohlášení se vyjádřili k syrskému konfliktu. Uvedli, že i nadále podporují dialog mezi vládními představiteli a opozičními skupinami. Opačný postup zaujímá Evropská Unie, USA a Liga arabských států, které odsuzují režim prezidenta al-Asada a žádají větší podpoře opozice. Představitelé BRICS vyzvali obě strany konfliktu, aby umožnily hladký přístup pro humanitární pomoc.

Političtí vězni v Súdánu mají být propuštěni

Súdánský prezident Omar al-Bashir v pondělí oznámil, že v zemi budou propuštěni všichni političtí vězni. Současně chce zahájit národní dialog, kterého se mají účastnit všechny politické a společenské uskupení, a jehož výsledkem má být řešení všech problémů. V úterý bylo propuštěno 7 vězňů. Prezident Omar al-Bashir, který stanul v čele země v roce 1989 po vojenském převratu, bývá lidsko-právními organizacemi označován za jednoho „z nejrepresivnějších vůdců v Africe“.

Březen byl nejkrvavějším měsícem v syrském konfliktu

Syrská observatoř pro lidská práva (SOHR) vydala zprávu s tvrzením, že během března bylo v důsledku pokračujícího konfliktu usmrceno 6005 lidí. Březen se tak stal nejkrvavějším měsícem během nepokojů proti současnému prezidentovi Basharu al-Asadovi, které začaly před dvěma lety a které přerostly v občanskou válku. Celkově bylo dle SOHR zabito přes 62 00 lidí. Předseda SOHR Rami Abdel Rahman se domnívá, že počet mrtvých může být až kolem 120 000, ale oběti často nejsou zdokumentovány, proto nemohou být započteny v oficiálních statistikách. OSN ve svých zprávách uvádí přes 70 000 mrtvých. V zemi je téměř nemožné pro zahraniční média a nezávislé organizace ověřit statistiky.

V palestinských volbách by současný prezident Abbás nezvítězil

Kdyby se nyní konaly v Palestině prezidentské volby, voliči by preferovali uvězněného vůdce Fatahu Marwana Barghoutiho před současným prezidentem Palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem a premiérem Ismaílem Haníjou. Parlamentní volby by podle průzkumu vyhrál Fatah s 41 % před Hamásem s 29 %. Podle průzkumu Palestinského centra pro politiku a výzkum (PCPSR) přes 60 % respondentů věří, že Izrael chce ovládnout širší území. Více než polovina Palestinců nevěří, že USA uspějí při mírovém jednání.

Íránská inflace se pohybuje nad 30 %

Míra inflace v Íránu se dostala na 31,5 % za posledních 12 měsíců. Za uplynulé desetiletí inflace dosahovala většinou dvouciferných čísel. Prudký nárůst je spojován se sankcemi, které byly na Írán uvaleny kvůli jeho údajnému jadernému programu. Někteří analytici tvrdí, že míra inflace může být až dvojnásobná než uvádějí oficiální zdroje.