Členové povstalecké organizace Revoluční ozbrojené sily Kolumbie (FARC) prohlásili, že neprodlouží dočasné příměří, které vyhlásili v prosinci před vánočními svátky, a ve svých aktivitách budou pokračovat. Nevyhověli požadavku vlády, aby během jednání o míru byly akce povstalecké organizace úplně zastavěny. Představitelé FARC tímto vyhlášením podle BBC reagovali na projev šéfa vyjednávacího týmu kolumbijské vlády Humberto de la Calle, který v pondělí prohlásil, že mírová jednání budou nyní pokračovat rychle. Intenzivní jednání mezi vládou a povstaleckou organizací, jež se prezentuje jako zástupce nejchudších obyvatel Kolumbie, začala již před třemi měsíci.
Archiv autora: Andrea Pitoňáková
Argentinská prezidentka se setkala s prezidentem Spojených arabských emirátů
V Abú Dhabí se v rámci asijského turné konalo setkání argentinské prezidentky Cristiny Fernández de Kirchner a prezidenta Spojených arabských emirátů Jalifa bin Zayed al Nahyana. Prezidentka Fernández de Kirchner se snaží svojí cestou hlavně prezentovat obchodní aktivity mezi latinskoamerickým a asijským regionem. Během své cesty se zúčastní otevření 6. Světového summitu energie budoucnosti a pak bude pokračovat do Indonésie a Vietnamu. Před návštěvou Spojených arabských emirátů se prezidentka Fernández de Kirchner střetla s venezuelským viceprezidentem Nicolásem Madurom a kubánským prezidentem Raúlom Castrom a jeho bratrem Fidelem Castrom.
Haiti si připomenulo výročí zemětřesení z roku 2010
Již třetí výročí ničivého zemětřesení z roku 2010, které úplně zničilo hlavní město a které zabilo více než 250 000 lidí, si připomenuli obyvatelé Haiti. Při této příležitosti na ostrov přijel bývalý prezident Spojených států amerických Bill Clinton. Jednoduchá vzpomínková ceremonie se konala na masovém hřbitově nedaleko haitského hlavního města Port-au-Prince. Haitský prezident Michel Martelly ohlásil nové pravidla pro stavění budov, které by měly zabránit podobné katastrofě, jakou bylo zemětřesení 2010. Haiti se ani po 3 letech ze zemětřesení nevzpamatovalo, rekonstrukce pokračují velmi pomalým tempem a stále více než 350 000 lidí žije v dočasných kempech.
Kolumbie očekává rychlejší mírové jednání s povstaleckou organizací FARC
Humberto de la Calle, šéf vyjednávačů kolumbijské vlády, vyjádřil své přesvědčení o tom, že jednání o míru s povstaleckou organizací Revoluční ozbrojené sily Kolumbie (FARC) budou pokračovat rychleji. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos vytyčil měsíc listopad 2013 jako konečný termín, do kdy se má uzavřít definitivní dohoda s organizací FARC. Nicméně představitelé povstalců považují stanovené termíny za nemožné především kvůli délce konfliktu, který trvá již přibližně půl století. FARC propaguje levicové myšlenky a vydává se za reprezentanta nejchudších zemědělských částí Kolumbie, státy jako Kolumbie, Spojených států amerických a Evropské unie ji ale označují za teroristickou organizaci.
Kuba zvolňuje podmínky pro vycestování, to se ale netýká vzdělaných lidí
Navzdory tomu, že již v pondělí začnou platit nové pravidla pro kubánské občany, kteří chtějí vycestovat do zahraničí, situace pro vzdělané obyvatelé se nezlepší. Obyčejní občané Kuby nebudou potřebovat dovolení k opuštění teritoria státu nebo pozvání ze zahraničí, rovněž se ruší poplatky za vycestování, které mohly dosáhnout až 200 USD. Lidé budou moct vycestovat až na 24 měsíců, aniž by ztratili kubánské občanství. Na seznamu občanů, jejichž vycestování bude nadále limitováno, jsou uvedeni nejen kriminálnici a vojáci, ale taky významní vědci, profesionálové, sportovci a lidé důležití pro národní bezpečnost. Omezení pro tyto osoby jsou podle Kubánského imigračního oddělení nevyhnutné pro ochranu vyšších společenských zájmů.
Mexická policie zachránila 39 imigrantů
Mexická policie potvrdila, že v sobotu osvobodila 39 imigrantů, kteří byli v zajetí zločineckých skupin obchodujících s lidmi. Oběti pocházejí z Hondurasu, Salvadoru a Guatemaly. Únosci je drželi v regionech v blízkosti hranic se Spojenými státy americkými. Během osvobozovací akce byl zadržen jeden Mexičan podezřelý z trestné činnosti únosů a obchodu s lidmi. Migranti, kteří se chtějí dostat přes mexické území do Spojených států amerických, se stále častěji stávají oběti útoků silných drogových kartelů, které mezi svoje činnosti taky zahrnují únosy a následný obchod s lidmi.
Domorodé kmeny v Brazílii se brání demolici svého muzea
Brazilská policie stráží objekt muzea domorodých kmenů v Rio de Janeiro, které se nachází v blízkosti fotbalového stadionu Maracaná. Jeho demolice byla naplánovaná v rámci příprav na Fotbalové mistrovství světa 2014, nicméně již 6 let v budově sídlí muzeum domorodých kmenů. Jeho představitelé jsou připraveni chránit muzeum před zbořením, zatímco policie vyčkává na soudní příkaz vystěhovat je z objektu. Aktivisté připravili plány, které ukázaly, že demolice historické budovy není vůbec nevyhnutná a mistrovství se mohou uskutečnit i bez podobného kroku.
Chilský Indián je obviněn z terorismu za založení požáru
Protiteroristický zákon umožnil chilským autoritám, aby jednoho z třech zadržených v případu požáru, při kterém zemřel švýcarský podnikatel a jeho manželka 4. ledna 2013, stíhaly jako teroristu. Celestino Córdova Tránsito je obviněn i za jeden požár z prosince minulého roku. Prokurátor ho formálně obvinil ze dvou teroristických požárů, násilného přepadení a zapálení třech automobilů. Bratr Celestina, José, je stíhán jenom z nedovoleného držení zbraně a během vyšetřování zůstává na svobodě. V chilské oblasti Araucanía se v posledních týdnech zvýšil počet konfliktů mezi původními kmeny Mapučů a místními vlastníky půdy hlavně kvůli jejich historických nárokům na půdu.
Prezident Chávez je podle ministra komunikace při vědomí
Ministr komunikace a informací Venezuely Ernesto Villegas prohlásil, že venezuelský prezident Hugo Chávez je při vědomí. V rozhovoru pro lokální rádio ubezpečil posluchače o tom, že prezident Chávez neustále komunikuje se zástupci vlády a se svou rodinou v Havaně na Kubě. Viceprezident Nicolás Maduro se chystá vycestovat do Havany v následujících 24 hodinách a během jeho nepřítomnosti ho bude zastupovat ministr pro energetiku Héctor Navarro. Na Kubu rovněž přijela argentinská prezidentka Cristina Fernández de Kirchner a cestu do Havany plánuje i peruánský prezident Ollanta Humala. Venezuelský prezident Hugo Chávez se na Kubě zotavuje z operace kvůli rakovině.
Bolivie byla opětovně přijata do Protidrogového výboru OSN
OSN uznala výjimku Bolívie na legální žvýkání koky pro medicinské a rituální účely a obnovila její členství v Protidrogovém výboru. Žvýkání koky má v Bolívii dlouhou tradici, nicméně koka je klasifikována jako ilegální droga. Koka se stala i důvodem vystoupení Bolívie minulý rok z Protidrogového výboru OSN. Proti schválení výjimky bylo 15 z 183 států, mezi kterými byly USA, Velká Británie, Rusko, Itálie, Francie, Německo nebo Mexiko. Na zablokování nicméně počet nestačil, minimálně 62 krajin by muselo s návrhem nesouhlasit. Bolivijský prezident prosazoval, aby koka přestala být klasifikována jako ilegální droga, což se mu nepodařilo.
Brazilský hacker zveřejnil osobní informace politiků obviněných z korupce
Osobní informace politiků, kteří byli usvědčeni z korupce během procesu zvaného „Mensalao“ (tzv. obrovské měsíční příspěvky), byly odhaleny a následně zveřejněny hackerem pod názvem nbdu1nder. Na internetové stránce zpřístupnil adresy, telefonní čísla, emaily a jiné detaily odsouzených politiků a jiných zainteresovaných osob se slovy, že tito lidé budou muset žít s následky svých nesprávních činů. Po zveřejnění tweetu s informacemi stovky lidí reagovaly na hackerovu výzvu a politikům zavolaly. Korupční skandál propukl v roce 2005, v prosinci 2012 byl soudní proces Menselao ukončen a 25 lidí bylo usvědčených z využívání veřejných prostředků na financování politických stran.
Mexický prezident Peña Nieto přijal Zákon o obětích
Zákon o obětích podepsal mexický prezident Peña Nieto ve středu navzdory tomu, že ho jeho předchůdce exprezident Felipe Calderón minulý rok vetoval. Předmětem zákona je kompenzace škod, které vznikly jako následek dlouholeté války proti ilegálnímu obchodu s drogami v Mexiku, a to až do výše 76 000 USD. I když organizace pro lidská práva hodnotí legislativu pozitivně, problém vidí v tom, že dosud nebyl zřízen rozpočet a mechanismus pro aplikaci zákona v praxi. Exprezident Calderón považoval kompetence zákonodárců za nedostatečné pro odsouhlasení tak důležitého zákona a požadoval schválení pravidel ve formě ústavního zákona. Nicméně nový prezident Peña Nieto se rozhodl zákon ve své původní formě schválit a zákon tak začne platit od 9. února 2013.
Argentinská loď byla propuštěna z Ghany
Fregata Libertad po více než 3 měsících dorazila do přístavu Mar del Plata v Argentině. Loď byla zadržena v Ghaně od začátku října 2012 na 80 dní kvůli právním požadavkům ghanské investiční skupiny na splacení dluhů Argentiny z roku 2002. Tisíce lidí přijely do přístavu vzdáleného 400 km od Buenos Aires, aby oslavily návrat lodě. Přivítání se zúčastnili nejen rodinní příslušníci členů posádky, ale taky prezidentka Argentiny Cristina Fernandéz de Kirchner a několik členů vlády. Propuštění fregaty, o kterém rozhodl soud OSN, někteří považují za politické vítězství současné argentinské vlády.
Argentinská společnost žádá rezignaci ministra spravedlnosti
Organizace pro lidská práva, levicové strany, odbory a jiná sdružení uspořádaly v Buenos Aires demonstraci vyzývající k rezignaci argentinského ministra spravedlivosti Julia Alaka kvůli skandálu s místem slavnostního oběda vlády. Oběd se konal v sídle Školy námořnické vojenské techniky, která byla za poslední vojenské vlády v období 1976 – 1983 největší ilegální věznicí. Podle protestujících je tohle místo v současnosti symbolem a nepatří k objektům vhodným pro organizaci slavnostních obědů vlády. Jednání a oběd se konaly 27. prosince při příležitosti prezentace strategického plánu ministerstva spravedlivosti. Ministr Alak na kritiku reagoval slovy, že podobné události organizované v historických objektech jenom pomáhají připomenout význam těchto lokalit a jejich minulost. Škola námořnické vojenské techniky byla místem vězení, mučení a smrti, přes které prošlo víc než 5000 vězňů.
Obyvatelé z oblasti Araucanía zvou chilskou vládu k jednání
Komunity Mapučů v Chile se sjednotily a zorganizovaly summit, na který pozvaly chilskou vládu, aby společně mohly jednat nejen o incidentech z minulého týdne, ale taky o budoucnosti oblasti Araucanía. Hlavním bodem setkání má být jednání vlády po smrti švýcarského podnikatele a jeho manželky při požáry založeném protestujícími Mapučmi. Summit by se měl konat 16. ledna a jeho výsledkem by mělo být řešení současné mapučské situace, demilitarizace oblasti Araucanía a samospráva Mapučů. Ti patří mezi skupiny jihoamerických indiánů, primárním důvodem protestů jsou jejich historické nároky na vlastnictví půdy. Již v pondělí prezident Piñera pověřil správou oblasti nejvyšší policejní velení a v regionu vyhlásil výjimečný stav.
Venezuelský prezident Hugo Chávez nemusí být fyzicky přítomen na inauguraci
Poté, co lékaři prezidenta Cháveze nedoporučili kvůli zdravotnímu stavu návrat prezidenta do země, udělilo mu Národní shromáždění Venezuely výjimku, na základě níž se nemusí prezident fyzicky zúčastnit své inaugurace, která se má konat 10. ledna. O možnosti nepřítomnosti prezidenta na ceremonii se dlouhodobě mluvilo, neboť jeho zdravotní stav se po operaci na Kubě zkomplikoval. Prezident zůstane v čele Venezuely navzdory absence inaugurace, což opozice kritizuje. Výkonem prezidentských povinností byl pověřen viceprezident Nicolás Madura, který ale podle opozice nebyl zvolen lidem, a proto nemá právo zastupovat prezident Cháveze v jeho novém funkčním období.
Prezident Peña Nieto chce vybudovat mírové a prosperující Mexiko
V projevu, který byl v Mexiku odvysílán v pondělí v noci, prezident Enrique Peña Nieto prezentoval svoji vizi budoucnosti krajiny v pěti základních bodech: mír, boj proti chudobě, institucionální reformy, ekonomické zlepšení a větší zapojení na mezinárodním poli. Zároveň vyzval své spoluobčany, aby s ním spolupracovali na budování mírového Mexika, které bude v budoucnosti jenom prosperovat. Ve svém krátkém televizním projevu nicméně neposkytl žádné podrobnosti kroků, které by měly krajině pomoci k dosáhnutí jeho cílů. Prezident Peña Nieto byl jmenován do úřadu prezidenta na začátku prosince v roce 2012. Ve své volební kampani se zaměřoval hlavně na redukci násilí spojeného s obchodem s drogami a vyhlášení války drogovým dealerům.
Prezident Venezuely Chávez by měl být stabilizován, debaty o jeho inauguraci nekončí
Zdravotní stav venezuelského prezidenta Hugo Cháveza je podle informací ministra komunikace a informací Ernesta Villegasa stabilní. Vláda je podle ministra Villegasa neustále v kontaktu se zdravotnickým týmem, který se o prezidenta Cháveze stará na Kubě, i s jeho příbuznými. Ministr Villegas zároveň vyzval obyvatele Venezuely, aby ignorovali zprávy ze zahraničí snažící se rozeštvat venezuelský národ. Opozice ministrovo vystoupení kritizovala, protože vláda dosud neposkytla relevantní zprávu doktorů. Zdravotní stav prezidenta Cháveze v současnosti vzbuzuje velkou pozornost především kvůli slavnostní inauguraci, která by se měla konat 10. ledna a během níž by měl prezident Chávez být opětovně jmenován do své funkce.
Brazílie neplánuje dodávky elektrické energie na příděl navzdory suchu
Brazilská vláda vyvrátila spekulace, o tom, že by v roku 2013 měla být elektrická energie dodávána občanům na příděl. Tyto informace se objevovaly v posledních dnech v místních médiích. Brazílie v současnosti trpí silným obdobím sucha, a proto někteří experti a technici vyjádřili své obavy z podobného kroku vlády. Kvůli suchu klesly úrovně vody v mnohých nádržích a přehradách vodních elektráren na historické minimum. Brazilská vláda se musela k omezení dodávek elektrické energie uchýlit v roce 2001, kdy podobné omezení pomohlo překonat podobnou situaci.
Nepokoje probíhají v chilské oblasti Araucanía, policie má sjednat pořádek
Nejvyšší policejní vedení dostalo od prezidenta Chile Sebastiána Piñeru za úkol stabilizovat situaci v oblasti Araucanía po sérii útoků, které bylo označeny za teroristické. V Araucanía byl navíc vyhlášen výjimečný stav. Nejvážnější incident se odehrál v pátek, když 21 osob podpálilo dům švýcarského podnikatele, během útoku on i jeho manželka zahynuli. V oblasti Araucanía žijí převážně etnické skupiny jihoamerických indiánů Mapučů, kteří tvoří 4 % chilské populace. Region patří mezi jeden z nejchudších a konflikty trvající již několik týdnů vznikají kvůli historickým nárokům Mapučů na vlastnictví půdy.
Bolívie poskytne důkazy o konspiraci Spojených států amerických
Ministr prezidentské kanceláře Bolívie Juan Ramón Quintana uvedl, že poskytne americkému prezidentovi Barackovi Obamovi důkazy o tom, jak se americká vláda snaží ovlivňovat politickou scénu Bolívie. Hlavním důkazem je podle ministra Quintany případ amerického podnikatele Jacoba Ostreichera, který byl obviněn z praní špinavých peněz a jiných kriminálních aktivit v Bolívii. Americká vláda měla podle bolivijské vlády zmanipulovat fakta tak, aby Bolívii zdiskreditovala a podnikatel Ostreicher vypadal jako nevinný. Vztahy mezi Bolívii a Spojenými státy americkými se neustále zhoršují už od roku 2006, kdy do úřadu nastoupil současný bolivijský prezident Evo Morales, který v roce 2008 vyhostil z krajiny amerického ambasadora kvůli podezření z konspirace. Dodnes se neobnovilo vzájemné diplomatické zastoupení těchto krajin.
Argentina odmítá vojenské vyhrůžky Velké Británie
Premiér Velké Británie David Cameron v rozhovoru pro BBC vyhlásil, že je připraven chránit Falklandské ostrovy – dokonce i vojensky, jestliže to bude nutné. Potvrdil, že britská vláda bude území i do budoucna ochraňovat. Argentinská vláda klasifikovala premiérova slova jako vojenské vyhrůžky, které rezolutně odmítla. Britské vládě následně vzkázala, aby nezneužívala otázku Falklandských ostrovů jako způsob odpoutání pozornosti od krize v Evropě. Falklandy se nacházejí 480 kilometrů na východ od Jižní Ameriky a už 180 let spadají pod Velkou Británii, nicméně Argentina stále žádá o jejich navrácení pod svou vládu.
Venezuelská opozice žádá pravdivé informace o zdravotním stavu prezidenta Huga Cháveze
Venezuelský prezident Hugo Chávez se na veřejnosti neukázal již 3 týdny poté, co se na Kubě podrobil operaci kvůli rakovině. Zdravotní stav prezidenta má být stabilní, nicméně opozice tvrdí, že vláda obyvatelstvu poskytuje zavádějící informace o stavu prezidenta Cháveze. Prezident by měl být znovu jmenován do funkce prezidenta po vítězství ve volbách, zatím není jasné, zdali mu jeho zdravotní stav dovolí ceremonie se zúčastnit. Předseda Národního shromáždění Diosdado Cabello uvedl, že by se ceremonie mohla posunout, což opozice rázně odmítla a označila za protiústavní.