Míra inflace v Německu se blíží požadavkům Evropské centrální banky (ECB). V lednu se zde maloobchodní ceny zvýšily o 2,1%, přičemž normu v eurozóně stanovenou ECB tvoří 2%. Skutečná průměrná inflace v tomto regionu však dosahuje 2,7%. Za celý rok 2011 se ceny spotřebitelských produktů v největší evropské ekonomice zvýšily o 2,3%. Motorem růstu jsou potraviny a palivo, které v prvním měsíci nového roku v zemi zdražily o 7,2%.
Archiv autora: Anastázie Jegorová
Španělsko reformuje trh práce
Španělská vláda i přes nesouhlas levice schválila radikální reformu trhu práce, kterou od ní požadovala Evropská unie. Cílem této reformy je učinit zákoník práce pružnějším, snížit sociální zátěž na státní rozpočet, usnadnit zaměstnavatelům postup najímání a propouštění zaměstnanců a snížit počet dočasných a málo placených pracovních míst ve prospěch smluv na dobu neurčitou. Ve prospěch naléhavé potřeby reformy hovoří statistiky, v loňském roce oficiální míra nezaměstnanosti ve Španělsku dosáhla 23% a letos by by podle odhadů mohla dosáhnout 24,4%. Přitom míra nezaměstnanosti u mladých Španělů dosahuje podle různých zdrojů 48 až 53%. Podobné reformy byly přijaty před 10 lety v Německu, jehož pracovní trh je na tom v dnešní době lépe než v ostatních evropských státech.
Hackeři z Anonymous zablokovali webové stránky CIA
Webová stránka americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) byla v pátek večer nepřístupná, k odpovědnosti se podle agentury AFP přihlásili hackeři ze skupiny Anonymous. CIA prozatím tuto událost nekomentovala. Skupina Anonymous minulý měsíc krátce zablokovala webové stránky amerického ministerstva spravedlnosti a FBI, a to v reakci na uzavření internetového úložiště MegaUpload americkou justicí a mezinárodní smlouvu ACTA na ochranu duševního vlastnictví. . Napadla již také internetové stránky Evropského parlamentu a řadu vládních serverů v České republice, na Slovensku, v Polsku, Francii, Řecku nebo Irsku.
Slováci vyšli potřetí do ulic kvůli kauze Gorila, Anonymous zablokovali stránky Penty a ministerstva spravedlnosti
Na bratislavském Náměstí SNP se dnes opět sešly stovky demonstrantů, aby protestovaly proti korupci ve slovenské politice a nepřehlednému volebnímu systému. Demonstrace proběhla poklidně a zúčastnilo se jí okolo tří tisíc lidí, tedy mnohem méně než minulý pátek. S oficiálním začátkem demonstrace přestaly fungovat webové stránky společnosti Penta a ministerstva spravedlnosti, které na protest proti ovlivňování justice finančními skupinami zablokovala skupina Anonymous.
Gazprom vede jednání o korekci smluv s některými evropskými společnostmi
Zástupci ruské plynárenské společnosti Gazprom dnes potvrdili, že společnost pokračuje v jednání o revizi smluv s několika evropskými spotřebiteli včetně RWE Transgas, Shell Energy Europe, E.ON Ruhrgas nebo Eni. Řada evropských společností se na Gazprom již v roce 2011 obrátila s žádostí o revizi smluvních cen v rámci dlouhodobých smluv, kterou odůvodnily změnami na globálním trhu s plynem, nadbytečným objemem dodávek plynu a významnými rozdíly mezi aktuálními cenami a cenami v dlouhodobých smlouvách. K těmto společnostem letos přibyly italský dodavatel plynu EGL, holandský GasTerra a dánský Dong.
Bývalý prezident Malediv slibuje svolat protestní akce v případě, že nebudou vyhlášeny volby
Bývalý prezident Malediv Mohamed Nasheed dnes uvedl, že je připravena svolat své příznivce k protestu v případě, že by v zemi nebyly provedeny volby. Informovala o tom v pátek agentura Reuters. Mohamed Nasheed odstoupil z prezidentské funkce poté, co Maledivy zachvátily masivní protivládní protesty.
Vzdušná mise NATO v Pobaltí byla prodloužena na dobu neurčitou
Severoatlantická rada NATO přijala dnes v Bruselu rozhodnutí prodloužit na dobu neurčitou dohody s pobaltskými zeměmi o dohledu nad vzdušným prostorem nad Pobaltím. Estonský ministr obrany Mart Laar zdůraznil význam tohoto rozhodnutí,
díky kterému dle jeho slov pobaltské země nebudou muset financovat velmi nákladný a složitý systém vzdušné obrany.
Eurozóna prozatím neschválila druhý záchranný balíček, Řecko vyhlásilo další generální stávku
V reakci na dodatečně schválená opatření řecké vlády začala v Řecku další, tentokrát dvoudenní generální stávka. Přijetí těchto opatření, zahrnujících mimo jiné propuštění 15 tisíc státních zaměstnanců nebo pokles minimální mzdy, je základním předpokladem pro získání druhé mezinárodní pomoci ve výši 130 miliard eur. Dohoda představitelů hlavních řeckých politických stran počítá také s výrazným omezením investic do infrastruktury, snížením výdajů na výplatu důchodů nebo omezení příspěvků na léky. Navzdory shodě řeckých politiků na reformách i dohodě Atén se soukromými věřiteli ale ministři financí eurozóny druhý balík prozatím neschválili. Oznámil to po včerejším jednání šéf Euroskupiny Jean-Claude Juncker, podle nějž musí Řecko splnit ještě tři podmínky – potvrdit na zasedání parlamentu 12. února akční plán sjednaný s eurozónou, jasně definovat strukturu snížení výdajů o 325 milionů eur a předložit seriózní záruky vůdců politických stran za dodržování přijatých opatření.
Japonské ministerstvo obrany protestuje proti cvičení ruských bojových letadel u japonských hranic
Japonské ministerstvo obrany vyjádřilo oficiálně protest proti ruskému leteckému cvičení, při kterém se pět bojových letadel těsně přiblížilo k japonským hranicím. V reakci na to vyhlásilo Tokio pohotovost svého letectva. Podle vyjádření Moskvy letouny při manévrech neporušily japonský vzdušný prostor.
Běloruský prezident A. Lukašenko: „Běloruskou armádu bude financovat Moskva“
Běloruská opozice obvinila prezidenta Alexandra Lukašenka ze zrady národních zájmů po jeho nedávném prohlášení, že běloruská armáda bude částečně financována Moskvou. Informoval o tom ruský deník Kommersant. Možnou účast Ruska ve financování běloruských ozbrojených sil vysvětlil Alexandr Lukašenko tím, že je třeba zvýšit platy vojenského personálu a zajistit vojákům bydlení. Podle běloruského prezidenta již ruský prezident Dmitrij Medveděv slíbil pomoc spočívající v přidělení dodatečných finančních prostředků, zdroje v Kremlu však deník informovaly, že konkrétní rozhodnutí v této věci zatím nebylo přijato. Vůdce běloruské opozičního hnutí Za svobodu Alexandr Milinkevič uvedl, že „žádat o peníze na financování armády je urážka běloruského vojska“. Účast Moskvy na financování ozbrojených sil této země je podle jeho slov ještě nebezpečnější, než přechod Běloruska na ruský rubl.
Newyorský soud zamítl žádost ruského podnikatele Viktora Bouta o zrušení výroku rozsudku o vině
Federální soud New Yorku zamítl žádost advokátů ruského podnikatele Viktora Bouta o zrušení odsuzujícího rozsudku a zproštění viny ve všech bodech obžaloby kvůli nedostatku důkazů. Informovala o tom dnes agentura RIA Novosti. Viktor Bout byl zatčen v Thajsku v roce 2008 a vydán do Spojených států, kde čelil obvinění ze spiknutí s cílem prodat zbraně v hodnotě milionů dolarů teroristické organizaci, která je chtěla použít k zabíjení Američanů. Jeho kauza odstartovala právní a politický spor Washingtonu s Moskvou. Porota newyorského soudu shledala Viktora Bouta vinným ve všech bodech obžaloby.
Angela Merkel přičítá Rusku a Číně vinu za pokračování krveprolití v Sýrii
Německá kancléřka Angela Merkel dnes během tiskové konference uvedla, že poté, co Rusko a Čína vetovaly návrh rezoluce RB OSN, nesou obě tyto země odpovědnost za pokračující krveprolití v Sýrii. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který již dříve vyjádřil znepokojení nad rozhodnutím Ruské federace v syrské problematice, dnes telefonicky jednal s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem. Tématem jejich rozhovoru byly výsledky jednání ruských představitelů se syrským prezidentem Basharem al-Assadem, které se konalo 7. února. Ruský prezident zdůraznil, že pozice mezinárodního společenství vůči Sýrii musí být objektivní a vyvážená.
Čína našla náhradu íránské ropy
Po zavedení ropného embarga EU přijala Čína rozhodnutí dvakrát snížit objem importu íránské ropy a zároveň zvětšila dodávky ze Saúdské Arábie, Ruska, Nigérie a Angoly. Oficiálně však Čína stále odmítá evropské a americké sankce podpořit. Írán je stále třetím největším dodavatelem ropy na čínský trh a na Čínu připadá asi 20% veškeré ropy vyvážené z Íránu. V průběhu roku 2011 vzrostl dovoz íránské ropy do Číny o 30% na 27,7 mil. tun (přibližně 557 tisíc barelů za den), letos v lednu však Čína snížila dovoz téměř dvakrát na 285 tisíc barelů denně.
Ruští aktivisté předali Kremlu seznam politických vězňů
Zástupci organizačního výboru protestních akcí „Za čestné volby“ dnes předali hlavě ruské prezidentské Rady pro lidská práva Michailovi Fedotovovi seznam osob odsouzených na základě politických motivů. Seznam byl sestaven v reakci na prohlášení ruského premiéra a prezidentského kandidáta Vladimira Putina, který v pondělí během diskuze s ruskými politology řekl, že „političtí vězni v Rusku neexistují“. Seznam zahrnuje jména 39 osob, mimo jiné ruské podnikatele Michaila Chodorkovského a Platona Lebeděva. Propuštění politických vězňů je jedním z bodů rezolucí přijatých na demonstracích proti výsledkům prosincových parlamentních voleb v Rusku.
Rusko chce do navigačního systému Glonass investovat dalších 330 miliard rublů ze státního rozpočtu
Ruská Federální kosmická agentura a Ministerstvo hospodářského rozvoje vypracovaly nový „Projekt na podporu, rozvoj a využití systému Glonass“, konkurujícího americkému systému GPS. Do programu má být investováno 350 miliard rublů (cca 220 miliard Kč), z toho 330 miliard z ruského státního rozpočtu. Většina těchto finančních prostředků bude použita k doplnění systému, projektovaného v současné době na 24 družic, o dalších 35 družic.
Ruský ministr zahraničí: „Bashar al-Assad je připraven k dialogu a usiluje o ukončení násilí“
Syrské vedení je připraveno k širokému mezinárodnímu dialogu bez kladení předběžných podmínek. Oznámil to dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na základě výsledků včerejšího jednání se syrským prezidentem. Podle jeho slov již Bashar al-Assad pověřil syrského viceprezidenta Farouka al-Shara k jednání se všemi opozičními silami. Ministr dále zdůraznil, že Rusko podporuje všechny iniciativy, jejichž cílem je zajistit Syřanům vhodné podmínky k dialogu a hledání společného kompromisu; úkolem mezinárodního společenství podle jeho slov není snažit se anticipovat výsledky tohoto dialogu. Podle S. Lavrova „pramení násilí i z opačné strany; během soukromého jednání společně s našimi kolegy, včetně těch evropských, připouštíme, že situace je mnohem složitější, než jakou je snaha ji namalovat pomocí sloganů o nutnosti odstoupení Assada“. Spojené státy mezitím vyjádřily skepsi vůči slibům syrského prezidenta provést politické reformy, daným během setkání s ruským ministrem zahraničí. Jak uvedla mluvčí amerického ministerstva zahraničí Victoria Nuland, „al-Assad opakuje své sliby měsíc po měsíci, ale násilí v Sýrii nezastaví.“
Premiér Litvy bude jednat s ruským Gazpromem o ceně plynu
Litevský premiér Andrius Kubilius a generální ředitel plynárenské společnosti Gazprom Export Alexander Medvěděv budou během úterní schůzky jednat o ceně ruského plynu pro Litvu, realizaci tzv. třetího energetického balíčku EU a rekonstrukci plynárenských zařízení hlavního litevského dodavatele plynu, společnosti Lietuvos dujos, která z 37,1% patří právě Gazpromu. Litevská vláda již dříve uvedla, že společnost Gazprom nedodržela slib daný při privatizaci Lietuvos dujos, podle nějž měla dodávat Litvě plyn za přiměřenou cenu, a dodává za cenu o 15% vyšší než v sousedních zemích. V reakci na to mluvčí Gazpromu Sergej Kupriyanov uvedl, že společnost působí na litevském trhu v souladu s místními tržními podmínkami a předpisy.
Jihokorejec zatčen za přeposlání tweetů z KLDR
Mezinárodní hnutí Amnesty International vyzvalo k propuštění třiadvacetiletého jihokorejského aktivisty a člena Socialistické strany Park Jeong-Geuna, zatčeného minulý měsíc za přeposílání zpráv z oficiálního účtu severokorejské vlády na sociální síti Twitter. Aktivista je obviněn z porušení kontroverzního jihokorejského „Zákona o národní bezpečnosti“ zakazujícího přesněji nedefinované „činy ve prospěch nepřítele“ – Severní Koreje, za nějž mu hrozí sedm let vězení. Státní zástupci obviňují Park Jeong-Geuna z toho, že přeposíláním zpráv, znějících například „Ať žije Kim Čong-il!“, na svůj účet na Twitteru šířil severokorejskou propagandu. Jihokorejec se však brání tím, že chtěl severokorejský režim pouze parodovat a zesměšnit. V roce 2010 bylo podle oficiálních údajů kvůli podezření z porušení výše zmíněného zákona vyslýcháno 151 lidí, počet trestně stíhaných na základě obvinění z pro-severokorejských on-line aktivit v roce 2010 dosáhl 82 osob. Během prvních 10 měsíců roku 2011 odstranila jihokorejská policie 67 300 webových příspěvků, které údajně ohrožovaly národní bezpečnost tím, že „chválily Severní Koreu a kritizovaly místní vládu a Spojené státy americké“. Tyto údaje prudce vzrostly s nástupem jihokorejského prezidenta Lee Myung-baka do funkce v roce 2008. Mezinárodní ochránci práv obviňují prezidenta z toho, že „Zákon o národní bezpečnosti“ zneužívá k zastrašování svých kritiků.
Japonsko požádalo Spojené státy, aby jej osvobodily od sankcí proti Íránu
Japonsko požádalo Spojené státy o udělení výjimky spočívající v osvobození od té části sankcí proti Íránu, která souvisí s dodávkami íránské ropy Japonsku a transakcemi mezi japonskými bankami a íránskou centrální bankou. Řešení této otázky ve prospěch Japonska je podle americké strany možné, ale za podmínky, že Japonsko dále sníží dodávky ropy z Íránu. Za posledních pět let země snížila dodávky íránské ropy o 40 procent. Japonsko již dříve zavedlo ve finanční sféře řadu dalších omezení vůči Íránu a zakázalo íránské investice do japonských podniků, které by mohly mít přístup k jaderným nebo raketovým technologiím.
Prezidentské volby v Turkmenistánu proběhnou 12. února, současný prezident avizuje „příchod nové historické éry“
Konkurencí pro současného prezidenta Gurbanguly Berdimuhamedova bude sedm dalších kandidátů jmenovaných turkmenskými veřejnými organizacemi. Ve svém předvolebním programu avizuje turkmenský prezident příchod „nové historické éry“, během které se Turkmenistán „přemění z převážně agrární země v průmyslovou mocnost“. Důraz má být kladen zejména na rozvoj vědy a modernizaci.
Americké ministerstvo zahraničí zrušilo omezení týkající se poskytnutí vojenské pomoci Uzbekistánu
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton včera podepsala dokument rušící omezení vojenské pomoci Uzbekistánu, které bylo Washingtonem zavedeno ještě v roce 2004 v souvislosti se zhoršující se situací v oblasti lidských práv v této republice. Sankce byly zesíleny zejména poté, co v roce 2005 uzbecké orgány tvrdě potlačily nepokoje v Andižanu. Rozhodnutí Washingtonu avizované již v minulém roce má posílit vztahy s Uzbekistánem, kterým vede jedna z cest sloužících k zásobování jednotek NATO v Afghánistánu. Odstranění zákazu je dočasné a bude platit do září 2013.
Kyrgyzský prezident připomněl USA blížící se uplynutí doby nájmu vojenské základny
Jedním z témat čtvrtečního jednání kyrgyzského prezidenta Alzambeka Atmabayeva s americkou velvyslankyní Spojených států v Kyrgyzstánu Pamelou Spartlen bylo téma vojenské přítomnosti USA v Kyrgyzstánu. A. Atambayev zdůraznil, že v roce 2014 vyprší doba pronájmu americké letecké základny v Manasu. V průběhu posledního týdne se poblíž této základny a amerického velvyslanectví konají četné protiamerické demonstrace, na kterých Kyrgyzové požadují okamžité zrušení letecké základny a hrozí v opačném případě zablokovat strategické přístupové cesty vedoucí k letišti.
Tibet bude dočasně uzavřen pro zahraniční turisty
V období od 20. února do 30. března bude Tibetská autonomní oblast uzavřena pro vstup zahraničních turistů a Tibeťanů z tibetských částí sousedních provincií. Oficiální prohlášení vlády Čínské lidové republiky k tomuto tématu zatím není k dispozici, avšak všechny cestovní kanceláře organizující zájezdy do této autonomní oblasti již obdržely odpovídající pokyny o měsíčním omezení.