Návrh zákona počítá s rozdělením území Ruské federace na 225 volebních okruhů. Na základě tohoto dělení bude každý federální seznam kandidátů rozdělen na regionální skupiny, přičemž v každé z nich nesmí být více než čtyři kandidáti. Podle předsedy opoziční strany Jabloko Sergeje Mitrokhina se při novém systému do Státní dumy dostane opět jen čtyři nebo pět „starých“ stran, a to navzdory velkému počtu nových. „Reálné šance budou mít pouze známé, propagované značky, nové strany nebudou mít žádnou naději. Zdá se, že byl vymyšlen určitý trik, jak navodit zdání demokratizace a liberalizace, ale ve skutečnosti nechat všechno tak, jak to je,“ uvedl S. Mitrokhin v rozhovoru pro agenturu RIA Novosti.
Archiv autora: Anastázie Jegorová
Europoslanci vyzvali Rusko ke změně volebního zákona
„Znemožnění kandidatury opozičním kandidátům v ruských prezidentských volbách naplánovaných na 4. března porušuje politickou soutěž a pluralitu v Rusku,“ píše se v usnesení Evropského parlamentu (EP) schváleném ve čtvrtek europoslanci. EP naléhá na ruské orgány, aby v souladu se standardy Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) provedli reformu volebního zákona. Ta je nutná k zaručení svobodných a demokratických prezidentských voleb i k zajištění rovných příležitostí pro všechny kandidáty. EP lituje zvláště zamítnutí registrace liberálního prezidentského kandidáta Grigorije Javlinského. Parlament dále vyzývá ruské úřady k tomu, aby se zdržely bránění a narušování činnosti mezinárodních volebních pozorovatelů, k němuž podle něj došlo již během voleb do ruské Státní dumy v prosinci 2011. Kromě toho EP poznamenává, že při vyřizování stížností souvisejících s volebním procesem nebyl zajištěn dostatek transparentnosti a efektivnosti, přičemž příslušné soudy zamítly téměř 3000 stížností na protiprávní jednání, podvody a porušování zákona v jednotlivých volebních obvodech. Usnesení EP rovněž naléhá na Rusko, aby se připojilo k mezinárodnímu konsenzu umožňujícímu Radě bezpečnosti OSN jednat při řešení syrské krize. Parlament zdůrazňuje, že jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN musí Rusko brát svou odpovědnost za mezinárodní mír a bezpečnost vážně. Zároveň Rusko vyzývá, aby okamžitě zastavilo prodej všech zbraní a vojenského vybavení syrské vládě.
Francouzský ministr zahraničí: „Krize dokazuje, že EU není schopna přijmout zemi velikosti Turecka“
„Ekonomická krize znovu dokazuje, že Evropská unie nezvládne členství země velikosti Turecka,“ uvedl dnes francouzský ministr zahraničí Alain Juppé během rozhovoru s novináři ve Štrasburku. Turecko by se podle jeho slov mělo zaměřit na politický dialog s EU. Ministr dále řekl, že by Francie byla otevřena jednání o vízové privilegii pro Turecko, pokud by bylo dosaženo dohody v otázce nelegálního přistěhovalectví. Německý prezident Christian Wulff a německá kancléřka Angela Merkel se v otázce členství Turecka v EU shodují na tom, že členské státy EU by měly plnit své závazky v souladu s principem „pacta sunt servanda“ (dohody je třeba dodržovat), zároveň však kancléřka uvedla, že nesouhlasí s krokem předchozí vlády spočívajícím v zahájení přístupových jednání s Tureckem.
Ruská Státní duma ratifikovala protokol dovolující CSTO použít vojenský potenciál při řešení vnitřních konfliktů
Státní duma Ruské federace včera na plenárním zasedání ratifikovala protokol, kterým se mění zakládací listina Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO). Rada kolektivní bezpečnosti smí nyní přijímat „adekvátní rozhodnutí k vyřešení situace ohrožující bezpečnost, stabilitu, územní celistvost a suverenitu členských států CSTO“. Protokol byl podepsán v prosinci 2010 v Moskvě v souvislosti s krizí, která se vznikla v Kyrgyzstánu a potřebou zlepšit mechanismus použití silového potenciálu CSTO k reakci na konflikty. Protokol dále předpokládá vytvoření kolektivní bezpečnostní složky aliance, regionálních (sjednocených) vojenských složek, mírových sil, sjednocení systému a orgánů k jejich řízení, a také financování aktivit aliance z mimorozpočtových zdrojů.
V Podněstří vstoupí do oběhu ruský rubl
Prezident neuznané Podněsterské moldavské republiky Jevgenij Shevchuk, zvolený do této funkce v prosinci loňského roku, oznámil o svém záměru nechat na území republiky vstoupit do oběhu paralelně k podněsterskému rublu také ruský rubl. V rozhovoru pro místní média Jevgenij Shevchuk uvedl, že bude iniciovat projednávání této záležitosti v parlamentu.
Gazprom chce změnit vedení svobodné ruské rozhlasové stanice Echo Moskvy
Šéfredaktor rozhlasové stanice Echo Moskvy Alexej Venediktov informoval o záměru holdingu Gazprom Media, jež je z 66% vlastníkem této stanice, změnit obsazení jejího představenstva, které rozhoduje o chodu stanice. Změny by se však podle A. Venediktova neměly dotknout redakční politiky ani samotného obsazení funkce šéfredaktora. Stanice Echo Moskvy je v Rusku všeobecně uznávána jako jedno z posledních svobodných elektronických médií a o možném tlaku majoritního vlastníka na liberální rozhlasovou stanici se spekulovalo již několikrát. Opozice považuje změny v představenstvu za snahu převzít redakční politiku Echa Moskvy pod kontrolu státu. Podle některých názorů souvisí rozhodnutí s předvolební situací a největšími protivládními protesty za poslední léta, o kterých Echo Moskvy informuje. Na adresu stanice a jejího šéfredaktora A. Venediktova se v minulosti několikrát vyjádřil kriticky ruský premiér Vladimir Putin. Gazprom však podobné spekulace odmítá a tvrdí, že se jedná o čistě ekonomické rozhodnutí – představenstvo chce přeobsadit tak, aby se skládalo z ekonomický znalých lidí, jelikož je to orgán, který dohlíží především na ekonomický chod stanice.
Francie jedná s Ruskem o novém znění rezoluce o Sýrii
Oznámil o tom dnes francouzský ministr zahraničí Alain Juppé v rozhovoru pro rozhlasovou stanici France Info. Ministr zde mimo jiné znovu předložil myšlenku vytvořit v Sýrii tzv. humanitární koridory pro působení nevládních humanitárních organizací a zdůraznil, že počítá s podporou této myšlenky v Radě bezpečnosti OSN.
Syrský velvyslanec v Rusku: „Naše země nepotřebuje mírotvorce“
„Damašek kategoricky nedovolí, aby došlo ke vstupu mezinárodních mírových sil do země,“ uvedl dnes během tiskové konference v Moskvě syrský velvyslanec v RF Riad Haddad. Podle agentury Interfax vyloučil velvyslanec také možnost odstoupení prezidenta Bashara al-Assada z funkce, na kterém trvají protivládní aktivisté.
Ukrajinský poslanec požaduje zatčení ruského premiéra V. Putina za spoluúčast v kauze Tymošenko
Poslanec Nejvyšší rady Ukrajiny Grigory Omelchenko podal generálnímu prokurátorovi Ukrajiny žádost na zahájení trestního řízení proti ruskému premiérovi V. Putinovi jako „spolupachateli trestné činnosti, pro kterou byla odsouzena ukrajinská expremiérka Julija Tymošenko“. Ve středu o tom informoval ukrajinský deník Ukrajina moloda, který má údajně k dispozici text této žádosti. Bývalá ukrajinská předsedkyně vlády Julija Tymošenko byla odsouzen k sedmi letům vězení za zneužití své funkce při podepisování smluv o dodávkách plynu s Ruskem v roce 2009. Poslanec Omelchenko s odkazem na média tvrdí, že „za podpis nevýhodné plynové dohody slíbil Vladimir Putin Juliji Tymošenko podporu v prezidentských volbách.“
Ruský Sběrbank dokončil akvizici Volksbank International
Největší ruská banka Sběrbank uzavřela dohodu o koupi 100% podílu ve společnosti Volksbank International AG (VBI). Dnešní uzavření dohody navazuje na oznámení o podpisu kupní smlouvy 8. září 2011, která byla uzavřena mezi Sběrbankem a akcionáři VBI – Österreichische Volksbanken-AG („VBAG“), Banque Populaire Caisses d’Epargne („BPCE“), DZBANK AG („DZ Bank“) a WGZ BANK AG („WGZ BANK“). Akvizice nezahrnuje koupi VB Rumunska, dceřiné společnosti banky VBI v Rumunsku. Podle prohlášení zveřejněného na stránkách Sběrbanku se jedná se o první významný obchod této ruské banky mimo hranice států SNS a významný krok k transformaci banky z největší (ruské) státní finanční instituce na přední mezinárodní banku. VBI bez VB Rumunsku zahrnuje 295 poboček a více než 600.000 zákazníků. Dceřiné společnosti VBI jsou co se týče objemu aktiv v seznamu top-10 finančních institucí v Bosně a Hercegovině, na Slovensku, v České republice a Chorvatsku a top-15 finančních institucí v Maďarsku, Srbsku a Slovinsku.
Ruští prezidentští kandidáti vyzvali k zastavení propagace Vladimira Putina v médiích
Dva kandidáti na funkci prezidenta Ruské federace, předsedové Komunistické strany RF Gennadij Zjuganov a Liberálně demokratické strany Vladimir Žirinovskij, vydali v úterý společné prohlášení, v němž požadují, aby státní orgány zajistily rovnost všech prezidentských kandidátů ve vedení agitační kampaně, která je jim garantována ruskou legislativou. Předseda strany Jednotné Rusko Vladimir Putin má podle autorů prohlášení naprosto výsadní postavení ve srovnání s ostatními kandidáty, kteří se účastní prezidentských voleb. V prohlášení autoři rovněž uvádí, že celková délka vysílání témat týkajících se všech prezidentských kandidátů od 2 do 11. února na pěti hlavních ruských televizních kanálech dosáhla 60 870 sekund vysílacího času, přičemž kandidát Putin obdržel 67% tohoto vysílacího času.
Rusko spustila další radarovou stanici včasného varování v Leningradské oblasti
Radiolokační stanice nové generace jako součást systému varování před raketovým útokem byla spuštěna 11. února v Leningradské oblasti. Oznámila o tom agentura ITAR-TASS s odkazem na oficiálního představitele vzdušně-kosmické obrany RF Alexeje Zolotukhina. Rusko má v plánu spustit v roce 2012 další radiolokační stanice v Irkutském regionu. Na konci roku 2011 byly na základě nařízení ruského prezidenta Dmitrije Medveděva souvisejícího se stagnací v jednaní o evropské protiraketové obraně uvedeny do provozu dvě radarové stanice v Krasnodarském a Kaliningradském kraji.
Lidskoprávní organizace Agora: „V Rusku se stupňuje tlak na uživatele internetu“
Ruská lidskoprávní asociace Agora zaznamenala v roce 2011 na 500 případů omezování svobody na internetu. V zemi podle asociace došlo k 11 útokům na bloggery a novináře, 173 případům administrativního nátlaku a 38 trestním stíháním. Dále bylo zaznamenáno 31 kybernetických útoků, 11 občanskoprávních sankcí proti bloggerům a pět návrhů politických představitelů na „regulaci“ internetu. Celkově se podle ochránců lidských práv tlak na uživatele internetu v Rusku výrazně zvýšil.
Gurbanguli Berdimuhamedov byl zvolen na druhé funkční období prezidentem Turkmenistánu
V prezidentských volbách získal úřadující prezident Turkmenistánu Gurbanguli Berdimuhamedov více než 97 procent hlasů. Svědčí o tom podle agentury RIA Novosti předběžné výsledky sčítání hlasů zveřejněné ústřední volební komisí republiky. Voleb se zúčastnilo osm kandidátů. Volební účast dosáhla podle dříve zveřejněných informací 96%. Předchozí prezidentské volby v Turkmenistánu se konaly v roce 2007 a G. Berdimuhamedov v nich podle oficiálních údajů získal 90 procent hlasů. Ve funkci nahradil prezidenta Saparmurata Nijazova, který vládl Turkmenistánu po dobu 20 let a měl status doživotního prezidenta.
Tisíce Řeků protestují před budovou parlamentu, policie proti demonstrantům zasáhla slzným plynem
Řecká policie v neděli použila slzný plyn proti tisícům demonstrantů protestujících před budovou řeckého parlamentu, kde zákonodárci jednají o nových úsporných opatřeních dohodnutých s EU a MMF. Informovala o tom agentura AFP. Podle údajů policie se před budovou parlamentu v době začátku jednání parlamentu shromáždilo na 25 tisíc demonstrantů.
Commonwealth vyšle misi na Maledivy, aby prošetřila zdejší krizi
Britské Společenství národů v neděli oznámilo, že vyšle misi na Maledivy za účelem prošetření skutečností kolem rezignace bývalého prezidenta Mohameda Nasheeda. Rozhodnutí bylo přijato na mimořádném jednání Ministerské akční skupiny Commonwealthu, která zdůraznila, že „cestu vpřed si musí Maledivané stanovit sami, a to prostřednictvím politického dialogu v atmosféře nenásilí a stability.“
Gruzínský vicepremiér: „Ukrajina bude vyzbrojovat Gruzii i přes protest Ruska“
Gruzínský vicepremiér a ministr pro evropskou integraci Georgi Baramidze dnes potvrdil, že Ukrajina pokračuje v dodávkách zbraní Gruzii a plní své povinnosti týkající se obsluhy dříve dodaných zařízení. Ukrajina podle jeho slov nesdílí názor Ruska, podle nějž dodávky zbraní zhoršují situaci na Jižním Kavkaze. Vicepremiér okomentoval také přítomnost ruských podniků v Gruzii – Tbilisi podle něj „všemožně podporuje příchod ruských investorů a dokud podniky působí v souladu s místní legislativou, nebude je Gruzie jako civilizovaná země diskriminovat“.
Řecký parlament jedná o dalších úsporných opatřeních dohodnutých s EU, Německo stupňuje tlak na Atény
Schválení návrhu zákona o dalších úsporných opatřeních je nutné, pokud chce Řecko získat druhý záchranný balík finanční pomoci ve výši 130 miliard eur. V opačném případě hrozí zemi bankrot, který bude mít podle řeckého premiéra Lucase Papademose za následek prudký pokles životní úrovně Řeků. V rámci dohody s EU musí Atény stanovit strukturu zkrácení rozpočtových výdajů o dalších 325 milionů eur. Německo již Řecko vyzvalo k tomu, aby radikálně změnilo svůj přístup k řešení dluhové krize, pokud chce zůstat v eurozóně.
V Turkmenistánu probíhají prezidentské volby, během dopoledne již odhlasovalo 50% voličů
Voleb se účastní osm kandidátů navržených turkmenskými veřejnými organizacemi. Podle zákona „o volbách prezidenta Turkmenistánu“ zveřejní Ústřední volební komise výsledky nejpozději tři dny po skončení hlasování. Zvítězí kandidát, který získá více než polovinu hlasů všech voličů účastnících se hlasování. Turkmenských prezidentských voleb se poprvé zúčastní mise pozorovatelů z SNS.
V evropských městech proběhly další demonstrace proti smlouvě ACTA, zúčastnilo se 200 tisíc lidí
Až 200 tisíc lidí v mnoha velkých evropských městech se dnes zúčastnilo demonstrací proti mezinárodní dohodě proti padělatelství (ACTA). Protestujícím vadí zejména části dohody zabývající se internetem a digitálním prostředím, které se podle nich nejen výrazně dotýkají svobody šíření informací, ale zasahují i do lidských a občanských práv. Ratifikaci smlouvy pozastavila Česká republika, Polsko, Slovensko a nově i Lotyšsko a Německo.
Ukrajinská expremiérka Julija Tymošenko nebude podávat žádost o udělení milosti
Podle vyjádření advokáta Sergeje Vlasenka bývalá ukrajinská premiérka nejen nebude podávat žádost o udělení milosti, ale pravděpodobně ji ani nepřijme v případě, že se současný prezident Ukrajiny Viktor Janukovyč rozhodne jí milost udělit. Dle advokáta je „nejpřijatelnější“ variantou propuštění J. Tymošenko před parlamentními volbami na Ukrajině, které jsou naplánovány na podzim 2012, rozhodnutí Nejvyššího soudu specializovaného ve věcech občanských a trestních. Druhou, již zmíněnou možností je udělení milosti a třetí rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, který však nemusí být ukrajinským nejvyšším soudem implementován.
Američané popřeli zprávy o vraždě Kim Jong-una
Američtí oficiální představitelé odmítli uznat za pravděpodobné zprávy obíhající od včerejšího dne na internetu, podle kterých byl nový vůdce KLDR Kim Jong-un zabit v Pekingu. Zpráva o údajném atentátu na severokorejského vůdce během jeho pobytu na velvyslanectví KLDR v Pekingu se objevila poprvé v pátek na čínském mikroblogu Sina Weibo, následně ji však dementovaly stanice CNN a ABC, jimž zdroje z amerického ministerstva zahraničí potvrdily, že se daná informace naprosto nezakládá na pravdě a že se podle všeho jedná o provokaci. Z KLDR nepřišla žádná oficiální reakce.
V Portugalsku probíhají tisícové demonstrace proti tvrdým úsporným opatřením
V Lisabonu se dnes shromáždily tisíce lidí na protest proti úsporným opatřením přijatým vládou za účelem snížení státního dluhu, za něž má Portugalsko na oplátku získat pomoc od mezinárodních věřitelů. Podle slov generálního tajemníka portugalské Všeobecná konfederace pracujících se jedná o jednu z největších demonstrací v letošním roce. V roce 2011 získala portugalská ekonomika finanční pomoc ve výši 12,6 miliard eur od MMF a 25,2 miliardy eur od Evropské unie poté, co Portugalsko v květnu loňského roku souhlasilo restrukturalizovat svůj rozpočet v souladu s plánem věřitelů z ECB, MMF a Evropské komise.