Skupina odborníků Mezinárodního měnového fondu vedená Chrisem Jarvisem ve středu zahájí v Bělorusku misi spočívající v kontrole hospodářské politiky země v roce 2011, analýze současné situace a posouzení vyhlídek hospodářského vývoje Běloruska na rok 2012. Již loni v květnu požádala vláda republiky a Národní banka Běloruska MMF o poskytnutí úvěru v hodnotě až 8 miliard USD na tři až pět let. Podle místních expertů Minsk s největší pravděpodobností požádá MMF, aby zvážil poskytnutí nového úvěru.
Archiv autora: Anastázie Jegorová
Mluvčí MZV Ruska: „Ke zrušení vzájemné vízové povinnosti mezi EU a Ruskem by mělo dojít zanedlouho“
Moskva přikládá zvláštní význam otázce vzájemného zrušení vízové povinnosti ve vztazích mezi Ruskem a Evropskou unií, uvedl ve středu mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexander Lukashevich. „Po dlouhém a důkladném jednání na summitu loni v prosinci se nám podařilo dosáhnout dohody a sestavit seznam společných kroků, které mají být podniknuty oběma stranami k dosažení tohoto velmi ambiciózního cíle,“ připomněl diplomat. „Praktická práce na jeho realizaci již začala a doufáme, že tento proces nebude trvat příliš dlouho. Po přijetí těchto společných kroků zahájí EU a Rusko jednání o věcném zpracování bilaterální dohody o vzájemném zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé cesty občanů,“ uvedl A. Lukashevich.
Ukrajina dovezla v roce 2011 více než 44 miliard krychlových metrů zemního plynu
Ukrajina dovezla v roce 2011 podle statistik 44,8 miliard krychlových metrů plynu, oproti minulému roku se jedná o nárůst o 22,4 procenta. V peněžitém vyjádření dosáhl import celkové hodnoty 14 miliard amerických dolarů, což oproti roku 2010 představuje nárůst o 49,5 procenta. Ukrajina dovezla 20 miliard metrů krychlových zemního plynu z Ruska v hodnotě 12,3 miliard USD a 4,8 miliard krychlových metrů plynu ze států Střední Asie v hodnotě 1,7 miliardy USD.
Ruský prezident projednal s vůdci arabských zemí situaci v Sýrii a vysvětlil ruské veto proti rezoluci
V průběhu dnešních telefonických rozhovorů s představiteli Saúdské Arábie, Iráku a Íránu, jejichž hlavním tématem byla situace v Sýrii, vysvětlil ruský prezident Dmitrij Medveděv důvody, které Rusko vedly k uplatnění práva veta při hlasování v OSN. Podle tiskové služby Kremlu prezident uvedl, že „bylo potřeba zabránit snahám některých regionálních a mimo-regionálních zemí využít jimi navrženou rezoluci k realizaci scénáře vnějšího zásahu do vnitřních záležitostí Sýrie“.
Rusko neplánuje stažení své černomořské flotily z Krymu
Oznámil o tom dnes ruský premiér Vladimir Putin. Podle jeho slov neexistuje důvod k jejímu stažení vzhledem k existenci platné mezistátní dohody s Ukrajinou o přítomnosti ruské flotily na Krymu. Premiér zároveň připomněl, že na základě tohoto dokumentu je v ceně pronájmu zahrnuta sleva na ruský plyn pro Ukrajinu. Rusko má v plánu vytvořit také vlastní základnu v Novorossijsku.
Byl spáchán již šestý pokus o atentát na prezidenta Abcházie
Pokus o atentát na prezidenta gruzínského separatistického regionu Abcházie Aleksandra Ankvaba si dnes vyžádal dvě oběti a jednoho těžce zraněného v řadách jeho ochranky. Informovala o tom ruská agentura Interfax. Neznámí pachatelé v ranních hodinách nejprve odpálili pozemní minu a následně spustili palbu z automatických zbraní a minometů na prezidentovo vozidlo. Jedná se již o šestý pokus o atentát na prezidenta Ankvaba, jenž byl zvolen do funkce loni v srpnu.
Gazprom opět obvinil Ukrajinu z krádeže plynu
Nejvyšší představitel ruské společnosti Gazprom Alexej Miller dnes oznámil, že evropští odběratelé Gazpromu nedostávali v některých dnech v únoru sjednané množství ruského plynu důsledkem jednání Kyjeva. Podle slov A. Millera si Ukrajina z důvodu silných mrazů ponechala až 40 milionů metrů krychlových plynu, čímž došlo k poškození reputace společnosti i finančnímu škodám.
Polská PGNiG podala žalobu proti Gazpromu u arbitrážního soudu ve Stockholmu
Největší polská ropná a plynárenská společnost PGNiG v pondělí podala žalobu u arbitrážního soudu ve Stockholmu proti ruské plynárenské společnosti Gazprom. Předmětem sporu je podle vyjádření polské strany změna cenových podmínek stanovených v dlouhodobé smlouvě mezi PGNiG a Gazpromem z roku 1996. Společnost odmítla poskytnout podrobnější informace o soudu s odvoláním na „specifičnost rozhodčího řízení, a především zásadu mlčenlivosti“, zároveň však zdůraznila, že smlouva předpokládá rozhodčí řízení v případě, že se strany nedohodnou ve lhůtě šesti měsíců po začátku jednání.
Rusko se nezúčastní zasedání „skupiny přátel Sýrie“ v Tunisku
Rusko nemá v plánu zúčastnit se zasedání „skupiny přátel Sýrie“, které proběhne 24. února v Tunisku. Oznámil o tom v úterý mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexandr Lukashevich. Podle jeho slov nemá Rusko k dispozici oficiální seznam účastníků ani program jednání. „Zejména není jasný skutečný záměr této iniciativy. Podle nám dostupných informací byli do Tuniska pozváni zástupci syrské opozice, přičemž představitelé syrské vlády na konferenci pozváni nejsou. Vznikají také závažné pochybnosti ohledně textu závěrečného dokumentu. Dle našich informací na jeho znění již pracuje úzká skupina zemí bez vědomí ostatních účastníků, kteří budou pouze požádáni o stvrzení tohoto loutkového dokumentu,“ uvedl A. Lukashevich.
Ruský prezident D. Medveděv chce zrušit třetí funkční období prezidentského úřadu
Na setkání s vůdci opozice ruský prezident Dmitrij Medveděv oznámil o svém úmyslu provést změnu ruské ústavy spočívající v tom, že by se stejná osoba nemohla ucházet o post prezidenta Ruské federace pro více než dvě funkční období. Dodatek k ústavě však vzhledem k délce legislativního procesu nebude mít vliv na prezidentské volby, které proběhnou 4. března 2012. Ruský premiér a současně kandidát na prezidentský úřad Vladimir Putin bude kandidovat právě na třetí funkční období. Pokud vyhraje, bude zemi vést po dobu dalších 6 let.
Rozsudek ruského nejvyššího soudu o odmítnutí registrace kandidatury G. Javlinského nabyl účinnosti
Grigorij Javlinskij, ruský liberální ekonom a předseda liberálního opozičního politického hnutí Jabloko nepodal odvolání proti rozsudku ruského nejvyššího soudu, kterým byla zamítnuta žaloba na odmítnutí jeho registrace jako kandidáta v ruských prezidentských volbách 2012. Kandidatura G. Javlinského byla Ústřední volební komisí odmítnuta z toho důvodu, že petice na podporu jeho kandidatury (nutná k zařazení mezi kandidáty) vykazovala při první i druhé kontrole zákonem nepřípustné nedostatky. Odmítnutí kandidatury G. Javlinského kritizovala Evropská unie a Spojené státy. Zplnomocněný zástupce strany Jabloko a advokát G. Javlinského Boris Moiseev uvedl, že žalobci nevidí smysl v podávání odvolání, „protože je předem jasné, jaké bude rozhodnutí“.
Německá vládnoucí koalice schválila kandidáta na post prezidenta
Vládnoucí koalice SRN včera večer schválila kandidaturu Joachima Gaucka na post prezidenta. Informovala o tom agentura Reuters. Jeho kandidaturu podpořila Křesťanská a demokratické unie (CDU), Křesťansko-sociální unie (CSU) a Svobodná demokratická strana (FDP), a podle některých zdrojů i opoziční Sociálně-demokratická strana Německa (SPD). J. Gauck se zúčastnil prezidentských voleb v roce 2010 jako kandidát za SPD a Stranu zelených, ve kterých zvítězil Christian Wulff, navržený vládnoucí Křesťansko-demokratickou unií a podporovaný kancléřkou Angelou Merkel. Volby na post prezidenta Spolkové republiky Německo se musí uskutečnit do 30 dnů ode dne odstoupení předchozího prezidenta, a to je nejpozději do 18. března. Podle pozorovatelů má Joachim Gauck seriózní šance na výhru: Průzkum deníku Bild am Sontag hovoří o podpoře 54% voličů, v roce 2010 mu byl deníkem Sueddeutsche Zeitung udělen titul německého „politika roku“.
Gazprom snížil cenu plynu pro evropské státy o 10%
Ruský plynárenský holding Gazprom snížil smluvní cenu dodávek plynu evropským spotřebitelům v průměru o 10%. Informoval o tom deník Financial Times s odkazem na zástupce Gazpromu Alexandra Medveděva. Společnost dle jeho slov učinila ústupky po jednání s řadou významných klientů, včetně francouzské společnosti GDF Suez, německé Wingas, slovenské SPP a turecké Botas.
Francie a Velká Británie zůstaly bez íránské ropy
Írán oznámil ukončení prodeje ropy britským a francouzským podnikům. Podle médií je toto opatření reakcí na rozhodnutí EU uvalit embargo na dodávky íránské ropy, přijaté v lednu. Íránská státní televize dnes také ukázala záběry z vojenského cvičení, které v zemi údajně nedávno proběhlo – dle pozorovatelů se jedná o signál Teheránu pro západní země, vyslaný dva dny před plánovanou návštěvou inspektorů z MAAE.
Masové demonstrace proti reformám trhu práce ve Španělsku
V celém Španělsku v neděli proběhly masové demonstrace na protest proti změnám pracovněprávních předpisů přijatých vládou. Na výzvu odborů vyšlo do ulic Madridu na půl milionu lidí, demonstrace se konaly celkem v 57 městech. Reformy přijaté vládou zjednodušují proces propouštění zaměstnanců, prodlužují zkušební dobu a výrazně snižují státní příspěvky v nezaměstnanosti. Podle slov španělského premiéra jsou však tato opatření nezbytná pro ukončení ekonomické krize.
Vladimir Putin zveřejnil předvolební článek na téma národní bezpečnosti Ruska
Ruský premiér a kandidát na post prezidenta Vladimir Putin zveřejnil další, v pořadí šestý novinový článek, tentokrát na téma národní bezpečnosti země. Premiér zde mimo jiné uvádí, že se Rusko za žádných okolností nevzdá cíle upevnit svůj strategický odstrašovací potenciál, a zároveň varuje Spojené státy před „účinnou a asymetrickou“ odpovědí Ruska na rozvětvování globální protiraketové obrany. Předchozí premiérovy agitační novinové články se týkaly zejména sociálních, ekonomických, a také nacionálních otázek.
Ruské ministerstvo zahraniční obvinilo Lotyšsko z ignorace mezinárodních závazků
Ruské ministerstvo zahraničí dnes prohlásilo, že Riga ignorovala své mezinárodní závazky, když odmítla přidělit vládní delegaci Ruské federace postavení pozorovatele při včerejším referendu řešícím otázku udělení statusu druhého úředního jazyka ruštině. Podle oficiálního zástupce ministerstva Alexandra Lukashevice jsou výsledky referenda zkreslené skutečností, že práva vyjádřit svůj názor bylo zbaveno na 319 tisíc obyvatel Lotyšska majících v zemi status tzv. „neobčanů“. A. Lukashevic zároveň vyjádřil naději, že lotyšská vláda a mezinárodní organizace vezmou v potaz zájmy rusky mluvícího obyvatelstva Lotyšska a zajistí dodržování jejich menšinových práv.
Český prezident podepsal ústavní zákon, kterým se zavádí přímá volba hlavy státu
Václav Klaus dnes podepsal novelu ústavního zákona, který nabude účinnosti k 1. říjnu 2012. Jeho nástupce tak příští rok zvolí občané. Sám současný prezident vystupoval proti novele a před časem ji označil za „fatální chybu a omyl“, není však v jeho pravomoci ústavní zákon na rozdíl od jiných zákonů vetovat.
Bělorusko nevyloučilo možnost prodeje svých ropovodů
První vicepremiér Běloruska Vladimir Semashko v pátek v rozhovoru pro agenturu BelTa uvedl, že Bělorusko nevylučuje prodej svých ropovodů, a to nejen ruským investorům. Konkrétní projekt však podle jeho slov zatím není k dispozici.
V Rusku bylo zahájeno hlasování v prezidentských volbách
V Rusku začalo v pátek 17. února předčasné hlasování v prezidentských volbách, organizované v nepřístupných a odlehlých oblastech země, které potrvá až do 3. března. Ustanovení o obtížně přístupných a odlehlých oblastech je přítomno v legislativách 37 subjektů Ruské federace, celkový počet voličů v této kategorii však většinou dosahuje jen okolo 1% z celkového počtu Rusů majících volební právo. Předčasné hlasování je určeno mimo jiné také námořníkům a zaměstnancům polárních stanic. Rusové žijící v zahraničí budou mít možnost předčasně hlasovat v prezidentských volbách od soboty 18. února.
Německý prezident Christian Wulff oznámil rezignaci
Německý prezident Christian Wulff v pátek oznámil o tom, že podá demisi. Podle jeho slov potřebuje Německo prezidenta s podporou většiny svých občanů. O možné demisi informovala dnes ráno německá média s odkazem na vládní zdroje. Tento krok je výsledkem řady skandálů týkajících se hlavy německého státu, kvůli kterým vyvstala otázka, zda politická rozhodnutí přijatá prezidentem byla nezávislá, a zda nevyužil své postavení k osobnímu prospěchu. Následkem toho prokuratura Hannoveru požádala o to, aby byl Christian Wulff zbaven imunity před soudním stíháním. Žádostí se bude zabývat Bundestag. Německá kancléřka Angela Merkel v souvislosti s tím zrušila na dnešek naplánovanou návštěvu Itálie.
Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci o Sýrii, Rusko a Čína hlasovaly proti
Valné shromáždění OSN schválilo ve čtvrtek většinou hlasů rezoluci, která odsuzuje vojenské operace syrské vlády proti opozici a smrt civilistů, a zároveň také podporuje výzvu Ligy arabských států k rezignaci syrského vůdce Bashara Al-Assada. Pro text rezoluce sestavený Egyptem a dalšími arabskými státy hlasovalo 137 z celkových 193 států zastoupených ve Valném shromáždění. Proti bylo 12 zemí včetně Ruska, Číny, Venezuely, KLDR a Íránu, ostatní země se zdržely hlasování. Ruský velvyslanec při OSN Vitalij Churkin po hlasování uvedl: „Ve velké míře je návrh rezoluce odrazem tendencí, které nás znepokojují – snaha izolovat syrské vedení, odmítnutí jakéhokoliv kontaktu s ním, vnucení vzorce politického urovnání zevně.“
Moldavský parlament nestanovil datum prezidentských voleb
Moldavskému parlamentu se během dnešního zasedání nepodařilo stanovit datum prezidentských voleb. Úřadující prezident Marian Lupu navrhl konání voleb 15. března, jeho návrh však nebyl předložen k hlasování, protože poslanci Liberální strany opustili sál trvaje na tom, aby byl nejprve určen prezidentský kandidát a až poté datum voleb. Nebyli přítomni také komunisté, kteří práci parlamentu bojkotují.
Vedoucí úlohu hraje v moldavském parlamentu Aliance pro evropskou integraci Moldavska, která se skládá ze tří stran a má v parlamentu 59 poslanců. Ke zvolení nového prezidenta je potřeba 61 hlasů.