Programátoři čelí počítačovým útokům hackerů z Indonésie, Pákistánu, USA a Japonska na webové stránky webvybory2012.ru, kde je možné sledovat přímý přenos z volebních místností po celém Rusku. K vážnějším výpadkům však zatím nedošlo. Informoval o tom dnes ruský ministr kultury a masových komunikací Igor Shchegolev.
Archiv autora: Anastázie Jegorová
Gazprom sníží cenu plynu pro Ukrajinu
Ruská plynárenská společnost Gazprom předala ukrajinské straně návrh dohody o snížení ceny plynu o 10%. Oznámil o tom dnes premiér Ukrajiny Mykola Azarov. Gazprom již dříve oznámil o snížení ceny ruského plynu pro některé další evropské státy.
Rusko zavádí od 20. března zákaz dovozu živého skotu z EU
Ruská federální služba pro veterinární a fytosanitární dozor (Rosselkhoznadzor) pozastavuje s účinností od 20. března 2012 dovoz velkého a malého skotu a prasat z Evropské unie. Toto rozhodnutí bylo podle ruských orgánů přijato v souvislosti s propuknutím v EU onemocnění způsobeného virem Schmallenberg, a také rozšířením případů nákazy virem bluetongue.
MZV Ruska: „Smlouva o přátelství a spolupráci SSSR a Sýrie z roku 1980 zůstává v platnosti, ale nezahrnuje vojenskou pomoc“
Oznámil o tom dnes mluvčí ministerstva zahraničí Alexander Lukashevich v reakci na otázku, zda Moskva může poskytnout vojenskou pomoc Damašku v rámci sovětsko-syrské Smlouvy o přátelství a spolupráci podepsané v roce 1980. V článku 6 tohoto dokumentu je však podle tvrzení řady médií stanoveno, že „pokud třetí strana provede invazi do Sýrie, Sovětský svaz bude do událostí zapojen“. Dle vyjádření A. Lukasheviche je však znění zmíněného článku 6 následující: „V případě vzniku situace, která ohrožuje mír a bezpečnost jedné ze stran, nebo ohrožuje a porušuje mír a bezpečnost na celém světě, vstoupí Vysoké smluvní strany ihned do kontaktu, aby navzájem koordinovaly své postoje a spolupráci za účelem eliminace hrozby a obnovení míru.“ Vojenská pomoc podle něj ze znění smlouvy nevyplývá.
Poslední den předvolební kampaně před prezidentskými volbami v Rusku
Dnešním dnem končí předvolební kampaň před prezidentskými volbami v Rusku, které proběhnou v neděli 4. března. O půlnoci na 3. března začíná tzv. „den ticha“, kdy je zakázána jakákoli agitace. Prezidentské volby budou probíhat v téměř 95 tisících volebních okrscích v Rusku i v zahraničí. Kandidáty na prezidentskou funkci jsou současný premiér Vladimir Putin, předseda Komunistické strany RF Gennadij Zjuganov, předseda Liberálně-demokratické strany Vladimir Žirinovskij, předseda strany Spravedlivé Rusko Sergej Mironov a podnikatel Michail Prochorov, který se voleb účastní jako nezávislý kandidát. Odborníci se shodují na tom, že hlavním rysem kampaně nebyl ani tak její obsah, jako kontext: Reforma politického systému a nebývale aktivní účast na masových demonstracích.
Gruzie stanovila podmínky pro obnovení diplomatických vztahů s Ruskem
Podle náměstka gruzínského ministra zahraničních věcí Sergeje Kapandadze nepřichází obnovení diplomatických vztahů mezi Gruzií a Ruskem v úvahu, dokud Moskva uznává nezávislost Abcházie a Jižní Osetie. „Jsme připraveni k obnovení diplomatických vztahů v případě, že Rusko přezkoumá své rozhodnutí ze dne 26. srpna 2008, kterým uznalo nezávislost těchto dvou tzv. republik, a ukončí okupaci našich území“, uvedl náměstek ve vysílání rádia Echo Moskvy. Moskva mezitím nabídla Tbilisi obnovení diplomatických vztahů a vyjádřila připravenost zavést bezvízový režimu pro gruzínské občany. Informoval o tom dnes mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexander Lukashevich komentuje rozhodnutí gruzínských orgánů o zrušení víz pro ruské občany.
Rusko modernizovalo radary v Sýrii za účelem varování před útokem ze strany USA nebo Izraele
Izraelská média v pondělí informovala o tom, že Rusko provedlo modernizaci své radiolokační stanice, nacházející se na jih od Damašku, s cílem účinnějšího varování před možnými útoky na Sýrii a Írán. Pokrytí radaru tak bylo rozšířeno na celé území Izraele a Jordánska, perský záliv Aqaba a sever Saúdské Arábie. Rusko vybavilo dodatečným zařízením také syrský radar na libanonském území a zavedlo výměnu údajů mezi oběma radarovými stanicemi. Podle izraelského portálu DEBKAfile je Rusko nyní schopné kontrolovat pohyby izraelských a amerických lodí a letadel ve východním Středomoří až po Kypr a Řecko. Ruský premiér Vladimir Putin v pondělí vyjádřil znepokojení nad rostoucí hrozbou vojenského útoku na Írán, který je stále častěji ohlašován jako možnost zvažovaná izraelskými a americkými vojenskými plány, a zároveň varoval před „libyjským scénářem“ vývoje v Sýrii.
Ukrajina může řešit obchodní spor s Ruskem ve WTO
Ukrajina může požádat Světovou obchodní organizaci o pomoc při vyřešení jejího obchodního konfliktu s Ruskem týkajícího se kvality ukrajinských sýrů. Informoval o tom ve středu ukrajinský ministr pro zemědělskou politiku a výživu Nikolai Prisyazhnyuk. Apelace však bude dle jeho slov možná až v červenci, kdy Rusko získá stav právoplatného člena WTO. Ukrajina tvrdí, že zákaz dovozu ukrajinských sýrů zavedený Ruskem je neopodstatněný. Na středečním zasedání vlády ukrajinský premiér Nikolaj Azarov navrhl rozšířit finanční pomoci výrobcům mléčných produktů, kterých se zákaz prodeje do Ruska dotýká.
Gruzie zrušila vízovou povinnost pro občany Ruska
Gruzínský prezident Michail Saakašvili podepsal nařízení, na základě kterého bude ruským občanům umožněn vstup do země bez víza. Toto rozhodnutí je účinné od středy 29. února a podle vyjádření gruzínských úřadů výrazně usnadní lidské, ekonomické a humanitární kontakty mezi obyvateli Gruzie a Ruské federace. Ke zjednodušení vízového styku s Ruskem došlo již v říjnu 2010, kdy bylo občanům severokavkazských republik federace dovoleno vstupovat do Gruzie bez víza přes kontrolní bod ve městě Kazbegi a zůstat v zemi po dobu 90 dnů.
Hlava ukrajinské Centrální volební komise bude sledovat průběh voleb v Rusku
Ukrajinská Centrální volební komise včera informovala o tom, že se její předseda Vladimir Shapoval na základě dvoustranné dohody o spolupráci mezi orgány volebních řízení zúčastní jako pozorovatel prezidentských voleb v Rusku, které proběhnou tuto neděli 4. března.
Moldavsko má potíže s podpisem nové smlouvy na dodávky ruského plynu
Podle slov moldavského premiéra Vladimira Filaty je situace složitá, ale země musí problém vyřešit do 31. března, kdy končí smlouva o dodávkách plynu mezi ruským Gazpromem a moldavskou společností Moldovagaz. Tato dohoda měla končit již 31. prosince 2011, ale byla prodloužena do 31. března letošního roku s tím, že Moldavsko musí do té doby předložit konkrétní plán splácení existujícího dluhu vůči Gazpromu. Podle premiéra Moldavsko zároveň hledá alternativní zdroje surovin k ruskému plynu za účelem zajištění energetické bezpečnosti země.
Byl zveřejněn seznam 231 jmen nominovaných na Nobelovu cenu za mír 2012
Seznam nominovaných zahrnuje 188 osobností a 43 organizací, které podle Nobelova výboru významně přispěly k boji za mír. Mezi nejvýznamnější osobnosti nominované na cenu patří bývalý americký prezident Bill Clinton, bývalý německý kancléř Helmut Kohl, tuniský prezident Moncef Marzouki, ukrajinská expremiérka Julija Tymošenko nebo americký vojenský analytik Bradley Manning, který spolupracoval s Wikileaks. Na seznamu je rovněž arabská televizní stanice Al Jazeera, která aktivně vysílala události tzv. „arabského jara“. Laureáti budou vyhlášeni v prosinci.
V Turecku a Ázerbájdžánu proběhly desetitisícové demonstrace, protestující žádali uznání genocidy v Khojali
Přibližně 50 tisíc Ázerbájdžánců se zúčastnilo nedělního pochodu hlavním městem Baku, aby si připomněli 20. výročí jednoho z nejkrvavějších incidentů války o Náhorní Karabach. Podle ázerbájdžánské vlády tehdy arménská armáda pozabíjela více než 600 civilistů, což považuje za genocidu, Arménie to však rázně odmítá. V mohutném davu, ve kterém byl i prezident Ilhan Alijev, se objevily transparenty s výzvami k mezinárodnímu uznání genocidy, kterou Ázerbájdžánci kladou na stejnou úroveň s masakry ve Rwandě (1994) a srbské Srebrenici (1995). Pochod byl zakončen slavnostním položením věnců k památníku obětem. Při této příležitosti se shromáždilo rovněž okolo 20 tisíc lidí v turecké metropoli Istanbul.
Ruský premiér Vladimir Putin vyjádřil znepokojení nad rostoucí hrozbou vojenského útoku na Írán
„Rusko se obává rostoucí hrozby vojenského úderu proti Íránu“, napsal ruský premiér V. Putin v článku zveřejněném v pondělí v deníku Moskovskiye novosti. „Pokud se tak stane, budou následky katastrofální, jejich skutečný rozsah nelze předvídat,“ uvedl. Rusko dle jeho slov navrhuje uznat právo Íránu na rozvoj civilního jaderného programu, včetně práva na obohacování uranu výměnou za dohled Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) nad jadernými aktivitami země. Premiér také dodal, že v tomto případě je nutné zrušit všechny jednostranné a mezinárodní sankce vůči Íránu. V roce 2011 navrhlo Rusko plán postupného řešení všech kontroverzních otázek íránského jaderného programu, na základě kterého by Írán mohl opět zahájit jednání a zmírnit pochybnosti MAAE o svých jednotlivých jaderných aktivitách, za což by byl „odměněn“ cestou částečného zrušení sankcí.
Ukrajinské a ruské bezpečnostní služby údajně zmařily pokus o atentát na ruského premiéra V. Putina
Informoval o tom hlavní ruský federální televizní kanál První kanál. Podle něj zadržela ukrajinská policie při speciální operaci tři osoby – občany Ruské federace – podezřelé z organizace atentátu. Informace se objevila na počátku posledního týdne předvolební kampaně před prezidentskými volbami v Rusku, které proběhnou 4. března. Kandidát na prezidentský úřad a vůdce strany Spravedlivé Rusko Sergej Mironov, jenž je zároveň bývalým členem federální Rady bezpečnosti, označil informaci o pokusu o atentát na Vladimira Putina a následnou destabilizaci politické situace v zemi za věrohodnou. Spekulace o tom, že tato informace je nepravdivá a byla vypuštěna za účelem zvýšení ratingu Vladimira Putina je podle S. Mironova nesmyslná, kandidát nicméně nevyloučil možnost toho, že zpráva o útoku byla záměrně zveřejněna až před volbami, jinak by se na ni dle jeho slov „do měsíce zapomnělo“.
Kyrgyzstán se chystá uhradit část svého zahraničního dluhu vůči Rusku převodem akcií výrobce torpéd „Dastan“
Druhou část dluhu chce Biškek podle slov kyrgyzského ministra financí odepsat nebo restrukturalizovat. Tiskové oddělení Kremlu dříve oznámilo, že vládní dluh Kyrgyzstánu vůči Ruské federaci tvoří téměř půl miliardy amerických dolarů. Prezident Kyrgyzstánu Alzambek Atambayev mezitím upozornil ruského prezidenta Dmitrije Medveděva na to, že ruská strana již téměř čtyři roky nezaplatila za pronájem vojenské základny ve městě Kant, čímž vznikl dluh ve výši téměř 15 milionů dolarů. Zároveň prezident Atambayev v rozhovoru pro rádio Echo Moskvy nevyloučil možnost uzavření základny.
Moldavská opozice vyzývá k provedení sametové revoluce
V moldavském Kišiněvě proběhla protestní akce nazvaná „Proti uzurpátorství státní moci“. Jeden z jejích mluvčích, představitel Výboru pro ochranu ústavy a demokracie a významný moldavský politik Jurij Rosca prohlásil, že mírová, nenásilná revoluce je jedinou možností, jak legitimně zastavit současné uzurpátorství státní moci vládnoucí Aliancí pro evropskou integraci.
V Chorvatsku proběhly protesty proti smlouvě ACTA
Desítky lidí protestovaly v sobotu v chorvatských městech Záhřeb a Osijek proti mezinárodní smlouvě proti padělatelství ACTA. Podle demonstrantů omezuje smlouva svobodu přístupu k internetu a svobodu veřejného projevu, a také zvyšuje možnost kontroly občanů ze strany státu. Chorvatský prezident Ivo Josipovic již tento týden oznámil, že na téma smlouvy ACTA bude otevřena široká diskuze. Zároveň zdůraznil, že legitimní cíl chránit autorská práva nesmí ohrozit svobodu projevu na internetu.
Turecko a Uzbekistán budou rozvíjet spolupráci v bezpečnostních otázkách
Turecká vládní instituce TIKA (Turkish Cooperation and Development Agency) včera informovala o tom, že Turecko a Uzbekistán během týdenní návštěvy delegace z uzbeckého ministerstva vnitra ve dnech 19. až 26. února učinily významné kroky na podporu rozvoje spolupráce v bezpečnostních otázkách mezi těmito zeměmi, jejichž diplomatické vztahy byly po dobu více než deseti let poměrně chladné. Důraz bude kladen zejména na posílení spolupráce mezi policejními útvary a vytváření prostředí pro budoucí společné operace proti mezinárodním organizovaným zločineckým skupinám.
Ukrajinský prezident připustil možnou revizi případu expremiérky Tymošenko
Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč připustil možnost revize případu expremiérky Julie Tymošenko, která byla loni odsouzena k sedmi letům vězení kvůli zneužití svých pravomocí při podpisu smluv o dodávkách plynu s Ruskem. Informovala o tom agentura RIA Novosti. K revizi procesu by mohlo dojít, pokud by ukrajinský parlament schválil novelu trestního zákoníku, která bude splňovat evropské standardy. Prezident Janukovyč a jeho vláda čelí v souvislosti s kauzou Tymošenko sílící vlně mezinárodní kritiky, především ze strany Západu, který proces označuje za politicky motivovaný. Polský ministr zahraničních věcí Radoslaw Sikorski během své nedávné návštěvy Kyjeva varoval, že kauza může ohrozit finalizaci dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Prezident Viktor Janukovyč obvinění z politizace procesu odmítá.
Na podporu ruského prezidentského kandidáta V. Putina se v Moskvě shromáždilo 130 tisíc lidí
Na moskevském stadionu Lužniki a na dalších místech v ruském hlavním městě dnes proběhly masové akce na podporu ruského premiéra a prezidentského kandidáta Vladimira Putina. Podle údajů policie se akcí zúčastnilo až 130 tisíc lidí. Od prosincových parlamentních voleb čelí Vladimir Putin vlně masových protestů proti svému působení. Opakovaně se však konají i protidemonstrace na premiérovu podporu, které mají dle názoru podle opozice a nezávislých médií zemi přesvědčit, že za V. Putinem stále stojí většina Rusů, a zároveň veřejnost z psychologického hlediska připravit k jeho vítězství v prezidentských volbách. Ty proběhnou již příští neděli, 4. března 2012. Podle aktuálních průzkumů by Vladimir Putin mohl získat okolo 60% hlasů, čímž by byl zvolen hned v prvním kole – stejně jako v letech 2000 a 2004. Opozice však zpochybňuje pravdivost průzkumů státních agentur a tvrdí, že skutečná premiérova podpora je výrazně nižší.
Moskva a Kyjev vedou „obchodní válku“
Nejvyšší rada Ukrajiny dnes schválila zákon, na základě kterého ukrajinská vláda obdržela právo uplatňovat licenční režim, a zároveň možnost „reagovat na nepřátelskou ekonomickou činnost jiných zemí“. Samotná Nejvyšší rada nyní může zavádět plné nebo částečné embargo na dovoz zboží. Zákon vznikl poté, co ruský Federální úřad pro ochranu spotřebitele zavedl počátkem února zákaz dovozu sýrů od několika ukrajinských výrobců, jejichž výrobky podle ruské strany nesplňují normy kvality vzhledem k vysokému obsahu palmového oleje.
Evropa nevěří tvrzením o tom, že Ukrajina krade ruský plyn
Evropa nepokládá za pravdivé tvrzení Gazpromu o tom, že problémy s dodávkou ruského plynu do evropských států během únorových mrazů vznikly důsledkem jednání Ukrajiny. Informovala o tom ukrajinská agentura UNIAN s odkazem na „slova vysoce postaveného představitele EU“, který takto reagoval na včerejší prohlášení zástupce Gazpromu Alexeje Millera. Gazprom podle jeho slov „předběžně varoval evropské společnosti před snížením dodávek plynu z důvodu silných mrazů v Ruské federaci a prohlášení je výsledkem snahy prezentovat se v dobrém světle a ponechat si v mysli veřejnosti obrázek spolehlivého dodavatele plynu“.