Oznámil o tom dnes ukrajinský prezident Viktor Janukovyč v předvečer své návštěvy v Moskvě. Zákonná regulace otázky druhého úředního jazyka je podle prezidenta v zájmu obyvatelstva, které v zásadě mluví dvěma jazyky, ukrajinsky a rusky. Podle průzkumu provedeného v nedávné době kyjevským Mezinárodním institutem sociologie však pouze 27% Ukrajinců souhlasím s tím, aby byly ukrajinský a ruský jazyk zrovnoprávěny.
Archiv autora: Anastázie Jegorová
V Moskvě proběhly další protesty proti výsledkům ruských prezidentských voleb
V Moskvě dnes proběhly další nesankcionované protestní akce opozice proti výsledkům ruských prezidentských voleb. Policie na několik hodin zadržela a následně propustila 20 jejích účastníků. Představitelé opozice rovněž oznámili o plánech uspořádat rozsáhlé demonstrace v předvečer inaugurace prezidenta, která proběhne 7. května.
Evropská unie vyzvala Bělorusko k uvalení moratoria na tresty smrti
Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton ve svém prohlášení vyzvala běloruské úřady k uvalení moratoria na tresty smrti poté, co běloruská média informovala o vykonání popravy druhého z pachatelů odsouzených za loňský teroristický útoku v minském metru. Podle slov šéfky evropské diplomacie je trest smrti krutým a nelidským trestem. Upozornila také na neodpovídající průběh soudního procesu.
Ruské státní zastupitelství žádá od Velké Británie vydání bývalého ředitele Banky Moskvy
Státní zastupitelství Ruské federace dnes zaslalo Velké Británii žádost o vydání bývalého ředitele Banky Moskvy Andreje Borodina, který je obviněn z machinací s rozpočtovými prostředky Moskvy ve výši 12,76 miliard rublů (cca 8 miliard Kč). Ruské státní zastupitelství vydalo souhlas k mezinárodnímu pátrání po Andreji Borodinovi a bývalém viceprezidentovi banky Dmitrim Akulininem v listopadu loňského roku.
Moldavská opozice odmítá uznat nového prezidenta
Moldavský exprezident a předseda místní komunistické strany Vladimir Voronin oznámil o tom, že opozice odmítá uznat nového prezidenta Moldavska a bude pokračovat v protestech. V tuto chvíli probíhá v Kišiněvě protestní akce opozice, pořádaná komunisty, které se podle některých zdrojů účastní na 10 tisíc lidí.
Lotyšsko si připomíná Den legionářů, Moskva protestuje
Lotyšsko dnes oslavilo tradiční kontroverzní svátek, tzv. Den legionářů. Jako každoročně se v centru Rigy konal pochod veteránů z nacistické legie Waffen SS, a zároveň proběhly akce antifašistů a jiných politických hnutí. Názory na tento svátek se ve společnosti různí, někteří jej považují za oslavu nacismu, jiní tento přístup důrazně odmítají. Ruské ministerstvo zahraničí mezitím vyjádřilo nesouhlas s konáním pochodu a vyzvalo mezinárodní společenství k tomu, aby v této otázce vyřklo odpovídající ohodnocení.
Podle sociologů pouze 44% Rusů považuje prezidentské volby za důvěryhodné
Ruští sociologové zaznamenali významnou ztrátu důvěry voličů k výsledkům prezidentských voleb v Rusku. Jestliže dříve uznávala výsledky voleb více než polovina respondentů, důvěru v pravdivost prezidentských voleb 4. března vyjádřilo pouze 44% občanů. Výsledky jsou nižší ve srovnání s výsledky podobného studia, které proběhlo po volbách v roce 2004, kdy byl Vladimir Putin zvolen na druhé funkční období. Ruské prezidentské volby označily za netransparentní také mezinárodní pozorovatelské mise, podle nichž se vyskytly narušení zejména v otázkách osvětlení činnosti jednoho z kandidátů, nadměrných požadavků při registraci kandidátů, zneužití vládních zdrojů a nedostatku skutečné konkurence. Závažná porušení se podle nich vyskytla rovněž během sčítání hlasů.
Příliv přímých zahraničních investicí do Ruska se za rok 2011 zvýšil o 21%
Přímé zahraniční investice v Rusku činily v roce 2011 52 miliard amerických dolarů, čímž jejichž výše dosáhla úrovně z roku 2007. V roce 2010 se jednalo o částku 43 miliard dolarů. Oznámila o tom ruská ministryně hospodářského rozvoje Elvira Nabiullina, podle jejíchž slov se očekává, že růstový trend bude pokračovat. Rekordního množství dosáhly v Rusku přímé zahraniční investice v roce 2008, kdy se jednalo o částku 75 miliard dolarů, a to zejména vlivem vysokých cen ropy.
Ministři obrany Íránu a Ázerbájdžánu po společném jednání potvrdili, že mezi oběma zeměmi již nejsou sporné otázky
Ministři obrany Ázerbájdžánu a Íránu po společném jednání v Teheránu potvrdili záměr obou zemí pokračovat ve spolupráci nejen ve vojenské oblasti, a zároveň zdůraznili, že mezi Baku a Teheránem nejsou sporné otázky. V únoru si Írán a Ázerbájdžán vyměnily několik diplomatických nót – Teherán mimo jiné obvinil Baku z podpory pachatelů atentátů na íránské vědce pracující na jaderném programu. Baku naproti tomu obvinilo Teherán z toho, že osoby spojené s íránskými zpravodajskými službami připravovali teroristické útoky proti cizincům v Ázerbájdžánu. V médiích se rovněž objevily zprávy, že izraelská společnost Israel Aerospace Industries plánuje prodat zbraně Ázerbajdžánu, především bezpilotní letouny a systémy protivzdušné obrany v hodnotě 1,6 miliardy dolarů, a že nákup těchto zbraní je namířen proti Íránu. Ministři obrany obou zemí však tyto zprávy popřely, podle jejich slov se jedná o starší smlouvu, která nemá žádnou souvislost se vztahy Íránu a Ázerbájdžánu.
Rusko může přijmout návrh zákona o zjednodušení registrace politických stran již v březnu
Ruská Státní duma a Rada federace mohou ještě do konce března schválit návrh zákona o zjednodušení registrace politických stran, řekl novinářům v pondělí předseda Výboru Státní dumy pro ústavní legislativu Vladimir Pligin. Podle něj již Ministerstvu spravedlnosti podalo žádost o registraci 68 politických stran. Návrh zákona zjednodušuje řadu podmínek pro jejich vytvoření, mimo jiné například snižuje minimální počet členů strany ze 40 000 na 500. V prvním čtení 28. února byl dokument Státní dumou přijat společně s dalšími dvěma prezidentskými iniciativami zaměřenými na reformaci politického systému – konkrétně se jedná o návrh zákona o přímé volbě gubernátorů a zákona zmírňujícího požadavky na sběr podpisů ve volbách. Jednání Státní dumy se zúčastnili také zástupci neregistrovaných a mimoparlamentních stran.
Minská policie na několik hodin zadržela švédské žurnalisty
Štáb švédské televize SVT (Sveriges Television) byl v noci na dnešek zadržen běloruskou policií v centru Minsku na náměstí Nezávislosti, kde plánoval natočit rozhovor s jedním z účastníků loňských protestních akcí nazvaných „tichý protest“. Podle informací poskytnutých agenturou „Interfax“ strávili švédští novináři a reportérka Ruské zpravodajské agentury na policii asi tři hodiny a byli propuštěni poté, co policie zkopírovala natočený videomateriál.
OSCE vyzvala úřady Tádžikistánu, aby zpřístupnily Facebook a zablokované zpravodajské servery
Zástupce Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE) Dunja Mijatovic apeloval na úřady Tádžikistánu, aby zrušily již týden trvající nařízení k blokaci přístupu na sociální síť Facebook a další čtyři internetové zpravodajské servery (tjknews.com, maxala.org, centrasia.ru a zvezda.ru), které zveřejňují zprávy týkající se oblasti veřejného života a politiky. Zástupce OSCE uvedl, že se jedná se o první případ blokování přístupu k sociálním médiím v Tádžikistánu, a vyjádřil naději, že se toto alarmující rozhodnutí, porušující ústavní práva tádžických občanů, nestane precedentem.
V Abcházii probíhají parlamentní volby, Gruzie odmítla uznat jejich legitimnost
Gruzínské oficiální kruhy oznámily, že odmítají uznat parlamentní volby v Abcházii za legitimní, jejich výsledky nebudou podle Tbilisi uznány ani ze strany mezinárodního společenství. Jak uvedl zástupce gruzínského parlamentu Paata Davitaia, „nelze hovořit o legitimních volbách, když bylo z Abcházie vyhnáno více než 300 tisíc Gruzínců. Volby v Abcházii mohou být legitimní pouze v případě návratu všech uprchlíků.“ Průběh sobotních parlamentních voleb v Abcházii sleduje na 40 mezinárodních pozorovatelů.
V Moskvě a Petrohradu proběhly další tisícové demonstrace proti výsledkům prezidentských voleb
Další z řady protestních akcí s názvem „Za čestné volby“ se zúčastnili rovněž politici, občanští aktivisté, novináři a bloggeři, kteří byli během ruských prezidentských voleb 4. března přítomni jako pozorovatelé ve volebních místnostech, a hovořili o nesrovnalostech a podvodech, se kterými se údajně v den voleb setkali. Podle údajů ministerstva vnitra se v Moskvě shromáždilo 10 tisíc lidí, některé zdroje uvádí až 30 tisíc. Podle rádia Echo Moskvy zadržela policie několik desítek účastníků, mezi nimi také jednoho z organizátorů demonstrace, levicového politika Sergeje Udaltsova, za „neposlušnost vůči zákonným požadavkům policie“.
Americký prezident poblahopřál ruskému premiérovi V. Putinovi k vítězství ve volbách
Americký prezident Barack Obama v pátek 9. března telefonicky poblahopřál ruskému premiérovi Vladimirovi Putinovi k vítězství v ruských prezidentských volbách. Jak informovala agentura Interfax s odkazem na slova premiérova zástupce pro zahraniční otázky Jurije Ushakova, telefonní hovor trval asi 20 minut a měl „neformální povahu“. Podle J. Ushakov americký prezident uvedl, že je připraven „úzce spolupracovat s nově zvoleným prezidentem Ruské federace.“ Tématem hovoru byly také plány na organizaci summitu Rusko-USA, bilaterální spolupráce v oblasti globální bezpečnosti a přistoupení Ruska k WTO.
Protesty proti výsledkům prezidentských voleb v Rusku – v Moskvě bylo zadrženo 250 lidí
Podle údajů Ministerstva vnitra Ruské federace bylo během pondělních protestů proti výsledkům prezidentských voleb v centru Moskvy zadrženo na 250 jejich účastníků, hlásí agentura RIA Novosti. Mezi zadrženými byl i bloger a jeden z vůdců opozice Alexej Navalny, podle jehož vyjádření je tato protestní akce „teprve začátkem“. Protesty proběhly i v dalších městech, během nesankcionované akce v Petrohradu bylo zadrženo podle různých zdrojů 50 až 70 lidí.
Ruský premiér Vladimir Putin: „Michail Prochorov se může v případě zájmu stát členem vlády“
Ruský premiér Vladimir Putin je přesvědčen o tom, že jeho bývalý soupeř v prezidentských volbách, nezávislý prezidentský kandidát a miliardář Michail Prochorov, se v případě zájmu může stát součástí budoucí vlády Ruské federace. Michail Prochorov dříve prohlásil, že nepřijme nabídky jakýchkoliv postů od V. Putina a bude se věnovat vytváření vlastní strany, se kterou bude usilovat o získání moci.
Ministři zahraničních věcí Ruska a Spojených států projednaly situaci v Sýrii a Íránu
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý během telefonického rozhovoru projednal s americkou ministryní zahraničí Hillary Clinton situaci v Sýrii a problematiku íránského jaderného programu. Informuje o tom MZV Ruské federace na svých internetových stránkách. Tématem rozhovoru byly také některé bilaterální otázky, včetně harmonogramu možných kontaktů v nadcházejícím období.
Interview po volbách: Vladimir Putin navrhl nesystémové opozici, aby se začlenila do politického systému
Pouze v tomto případě se podle jeho názoru nesystémová opozice může stát skutečnou politickou silou. Premiér v interview dále uvedl, že opozice musí formulovat nejen své požadavky, ale i konkrétní návrhy, jak podnítit rozvoj země, a tím si získat určitý počet voličů v jednotlivých regionech země jako celku. Premiér rovněž zdůraznil, že současná vláda již aktivně spolupracuje s opozicí, a jako příklad uvedl povolení mnoha demonstrací a protestních akcí v Moskvě a dalších městech.
Centrální volební komise Ruska oficiálně potvrdila výsledky prezidentských voleb
Centrální volební komise Ruské federace dnes večer na zasedání prohlásila prezidentské volby za uskutečněné a potvrdila jejich konečné výsledky. Hlavou státu byl zvolen Vladimir Putin, který získal 42 605 075 hlasů, tedy 63,6%. Informuje o tom agentura RIA Novosti. Inaugurace proběhne 7. května.
Vladimir Putin má podle údajů zveřejněných po zpracování 99,8% protokolů 63,65% hlasů
Na základě zpracování výsledků více než 99,8% volebních protokolů získal Vladimir Putin ve volbách ruského prezidenta 63,65 procent hlasů, hlasovalo pro něj tedy více než 45 milionů voličů. Na druhém místě je Gennadij Zjuganov se 17,18%, na třetím Michail Prochorov se 7,92%. Tyto závěry byly zveřejněny v pondělí ráno Centrální volební komisí Ruska. V Moskvě získal kandidát V. Putin podle posledních výsledků 47,02% hlasů. Představitelé zemí SNS již V. Putinovi vzkázali své gratulace k výhře v prvním kole voleb.
Pro Vladimira Putina hlasovalo podle průběžných údajů více než 60 procent ruských voličů
Podle posledních údajů Centrální volební komise Ruska, aktuálních k 23:00 hod. moskevského času, v nichž je zahrnuto 32,872 procent konečných hlasovacích protokolů okrskových volebních komisí, je stav hlasování v ruských prezidentských volbách následující: Na prvním místě je kandidát Vladimir Putin s 63,6 procenty hlasů, na druhém Gennadij Zjuganov se 17,22%, na třetím Michail Prochorov se 7,24%, na čtvrtém Vladimir Žirinovskij se 7,1%, na pátém Seregj Mironov se 3,73 procenty hlasů. Volební účast v prezidentských volbách dosáhla podle předběžných údajů 64 procent. Přesnější údaje o volební účasti budou oznámeny ráno 5. března, kdy bude mít Centrální volební komise k dispozici údaje již z 99,9 procent volebních okrsků. Volební účast je na daný okamžik poněkud nižší než během prezidentských voleb v roce 2008, kdy se hlasování zúčastnilo 69,8 procent voličů. Je však vyšší než v prosincových volbách do Státní dumy, kdy volební účast dosáhla okolo 60 procent.
V prezidentských volbách v Rusku již prohlasovalo více než 50% voličů
Volební účast v prezidentských volbách v Ruské federace dosáhla podle posledních údajů 56,3%, informoval místopředseda Centrální volební komise Leonid Ivlev. Charakteristickým rysem těchto voleb je velké množství dobrovolných pozorovatelů. Jen v Moskvě sleduje průběh hlasování více než půl milionu ruských a téměř 700 mezinárodních pozorovatelů.