Rusko-makedonský obchodní obrat přesáhl v lednu 2011 600 milionů dolarů a v říjnu dosáhl úrovně před ekonomickou krizí, oznámil to ředitel Rusko-makedonské obchodní komory, Deyan Beshluev. Podle něj je hlavním cílem obchodní komory pro Makedonii a Rusko nyní navodit rovnováhu mezi ruským dovozem energií a makedonským exportem. Podle jeho slov také Makedonie výrazně pokročila ve zlepšování podmínek pro zahraniční investory a přítomnost zahraničního kapitálu se v této zemi razantně zvyšuje. Obchod mezi Ruskem a Makedonií se týká především cestovního ruchu, energetiky a vinařství.
Archiv autora: Labinot Hajdari
Izrael otevře svou ambasádu v Albánii
Izraelský premiér Avigdor Liemberman oznámil svému protějšku z Albánie, premiérovi Sali Berishovi u příležitosti jeho návštěvy v Izraeli, že Izrael hodlá otevřít své velvyslanectví v Tiraně.
Albánský premiér razantně odmítl daně pro bohaté
Albánii nečekají „daně pro bohaté“, prohlásil to albánský premiér Sali Berisha a odmítl tak velmi razantně myšlenku, se kterou přišla albánská opozice. Premiér dále v Porto Romano ujistil v souvislosti s aférou o dodávkách evropského odpadu, že vláda udělá vše pro šetrné zacházení s životním prostředím a nikdy nepřijme daně, které by připomínaly doby dávno minulé.
Bulharsko-turecká dohoda o propojení plynárenských soustav
Bulharsko a Turecko podepíší politickou dohodu, která podpoří výstavbu plynovodu s cílem propojení plynárenských soustav obou zemí skrze Kaspické moře, což zároveň umožní spojení Evropy s plynem z Ázerbájdžánu. Oznámil to bulharský ministr pro energetiku, Traikov, po jednání se svým tureckým protějškem Tanerem Yildizem v Istanbulu. Důvodem je snaha EU i Bulharska diverzifikovat své energetické dodavatele, které dnes z většiny tvoří pouze ruský Gazprom. Zároveň se chystá vybudování propojené energetické sítě s Řeckem, Rumunskem a Srbskem. Plánovaný 77 km dlouhý plynovod bude ročně schopen přepravit až 3 miliardy kubických metrů a kapacita bude možná ještě zdvojnásobit.
V prosinci se v Haagu před Mezinárodním soudním dvorem sejdou Srbsko a Chorvatsko kvůli vzájemným obviněním z genocidy
Právní týmy Chorvatska a Srbska se v prosinci sejdou před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu, kde se mají určit další právní kroky ve sporu mezi oběma zeměmi, které se navzájem obviňují z genocidy proti svým občanům. Srbsko 4. listopadu předložilo nové důkazy proti Chorvatsku přičemž se očekává, že Chorvatsku bude uložena tří až šestiměsíční lhůta na předložení argumentů k novým srbským důkazům. Pokud se obě země do té doby nerozhodnou vypořádat své spory mimosoudně, hlavní přelíčení proběhne pravděpodobně na přelomu roku 2012 a 2013, píše Vecernji List. V prosinci 2011 by se Chorvatsko se Srbskem mělo dohodnout na svědcích a důkazech, které budou soudu předloženy k rozhodování. Srbská strana se podle dostupných informací hodlá zaměřit na evidenci 7000 srbských obětí chorvatského generála Ante Gotoviny, který byl nedávno v Haagu odsouzen za válečné zločiny. Chorvatsko obviňuje Srbsko z genocidy během války v letech 1991 a 1995 již od roku 2009. Ačkoliv se prezidenti obou zemí shodli na tom, že by se spor měl řešit mimo soud, je takový výsledek nepravděpodobný vzhledem k silně odlišným názorům.
Srbsko vede seznam v žádostech o azyl v Německu
Německé ministerstvo vnitra oznámilo, že Srbsko nyní vede v počtu podaných žádostí o azyl. Pouze za měsíc říjen jich bylo 620, což znamená že posledních několik měsíců dochází k trvalému nárůstu. 137 žádostí v srpnu, 286 v září a nyní 620. Hned po Srbsku je Afghánistán, Irák, Pákistán, Írán, Sýrie, Rusko, Turecko a Kosovo. Za nárůstem srbských žádostí pravděpodobně stojí uvolnění vízových pravidel s EU.
Rusko nabízí kosovským Srbům, aby odešli na Sibiř
Zástupce Ruska při NATO, Dimitrij Rogozin, nabídl více než 20 000 Srbů, kteří požádali již dříve o ruské občanství, aby se přesunuli na Sibiř.
Kosovská prezidentka: „celý Balkán si teď klade za cíl vstoupit do EU a NATO“
Na konferenci Germi Hill v Kosovu, kterou pořádá kosovské ministerstvo zahraničí a Evropská rada pro zahraniční záležitosti, kosovská prezidentka Atifete Jahjaga prohlásila, že všechny země regionu si nyní kladou za hlavní cíl vstoupit do NATO a EU. Stejně tak prezidentka Kosova prohlásila, že její země si přeje posílit a rozvíjet strategické partnerství s USA a udržovat přátelské vztahy se všemi zeměmi regionu. Konference se zúčastnilo přes 100 zástupců jednotlivých států včetně ministrů zahraničí a zástupců armády.
EU varuje před daňovými úniky Řeků – ve Švýcarsku mají uloženo více než 286 miliard Euro
Skupina evropských odborníků v čele s Němcem Horstem Reinchenbachem plánuje pomoci Řecku s problémem obrovského množství daňových úniků. Odborníci chtějí Athénám pomoci dohodnout daňové smlouvy se Švýcarskem v souladu s normami EU. Zpráva z Bruselu totiž říká, že Řekové mají uloženy závratné částky ve švýcarských bankách – zhruba je to přes 350 miliard švýcarských franků – tedy 286 miliard Euro.
Předseda Helsinského výboru vyzývá k obžalování běloruského prezidenta z porušování lidských práv
Člen Kongresu USA a předseda Helsinského výboru, Christopher Smith, prohlásil, že běloruský prezident Alexander Lukašenko by měl stanout před Mezinárodním trestním tribunálem (ICC). Kongresman Smith se zároveň zavázal vyzvat administrativu prezidenta USA Baracka Obamy, aby se zasadila o obvinění Lukašenka v Radě Bezpečnosti OSN z porušování lidských práv Politik se zavázala vyzvat Obamova administrativa a Radu bezpečnosti OSN, aby se zasadila o obvinění prezidenta Lukašenka, které ICC.Republikánský kongresman obvinil běloruského prezidenta porušování lidských práv. Chrostopher Smith sice přiznal, že je jistý budoucí odpor Ruska a Číny, přesto prohlásil, že stojí za to pokusit se bojovat, neboť „tento muž se denně dopouští zvěrstev proti svým vlastním lidem.“
Albánii čeká reforma volebního zákona a ústavy ohledně schvalování zákonů
Albánská vláda a opozice se ve čtvrtek po dlouhém sporu o volební reformu dohodly na kompromisu ve snaze vstoupit do EU, neboť kvůli údajnému podvodu se chystané procesy ke vstoupení do EU zastavily. Opoziční Socialistická strana obviňuje premiéra Sali Berishu a jeho Demokratickou stranu z manipulování hlasů. Po silném tlaku ze strany EU a USA byla ve spolupráci s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) připravena volební reforma, která obsahuje přes 50 doporučení OBSE. Současně bude upraveno schvalování zákonů, doposud byl v Albánii třeba konsensus napříč celým parlamentem, nyní by měla stačit pouze třípětinová většina.
Rusko se vážně zajímá o kosovské Srby, prohlásil ruský ministr zahraničí
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Rusko plně chápe požadavky Srbů z Kosova, kteří chtějí žádat o ruské pasy, a potvrdil, že Moskva bude o udělení občanství vážně uvažovat. Ruský zástupce při NATO, Dimitrij Rogozin, prohlásil,“Je třeba si uvědomit, že tito lidé jsou připraveni dorazit do Ruska,“ neboť se jim podle jeho slov nedostává dostatečné pomoci od jejich země a Rusko je tak jejich poslední nadějí. Ruské velvyslanectví v Srbsku již eviduje přes 20 000 žádostí o ruské občanství od kosovských Srbů.
Nový řecký vládní kabinet prošel úspěšně hlasováním o důvěře
Hlasování v parlamentu byla zajištěno pohodlnou většinou a podporou iniciativního premiéra Papadema. Novou vládu čeká zahájení dlouhodobých reforem k zajištění a podpoře řecké bilance zahraničního obchodu stejně jako sanace bank a záchrana věřitelů. Nového řeckého premiéra nyní čeká jednání s Mezinárodním finančním institutem – globální bankovní organizace, která jedná o dobrovolném snižování řeckého dluhu.
Německo přiznalo, že EU stále nezná cestu z krize
Německá kancléřka Angela Merkel ve středu po jednání s irským premiérem Enda Kennym připustila, že eurozóna stále nenašla cestu ke zotavení se z dluhové krize. Zároveň na tiskové konferenci Angela Merkel označila Irsko za „skvělý příklad“, jak se vymanit z dluhové krize díky pomoci z EU. Německá kancléřka zároveň opět prohlásila, že věří, že změna smluv EU, která by posílila pravomoci EU, by pomohla obnovit důvěru. Nová smlouva by podle Německa měla zajistit „rozpočtovou kázeň“ společnou kontrolou a sankcemi, které by měl v pravomoci například Evropský soudní dvůr. Naopak irský premiér Kenny se vyjádřil spíše pro vyčerpání všech možností současných smluv kvůli obavám z procesu schvalování jakýchkoliv nových smluv, i kvůli zkušenosti s irským referendem.
Rumunsko by po dohodě s Holandskem mohlo vstoupit do Shengenu již příští rok
Rumunsko by mohlo vstoupit do shengenského prostoru EU v příštím roce ve dvou krocích, poté, co vstup Rumunska schválí Holandsko. Oznámil to rumunský prezident Traian Basescu ve veřejnoprávní rozhlasové stanici. Námořní a vzdušné hranice Rumunska by se měly otevřít v březnu 2012 a pozemní hranice v červnu nebo červenci 2012. Rumunská diplomacie se proto bude snažit dohodnout s holanskými zástupci, kteří se obávají vstupu Rumunska kvůli velké míře korupce v zemi.
USA odmítají dělení či jakoukoliv územní výměnu kosovského území
Náměstek americké ministryně zahraničí, Philip Gordon, prohlásil směrem k Srbsku, že musí po celém Kosovu existovat bezpodmínečná svoboda pohybu a že americká vláda od Srbska očekává plnou spolupráci s misemi KFOR a EULEX při odstraňování barikád na severu Kosova a stejně tak při odpovídající kontrole hranic. Dále slovy náměstka Gordona USA odmítly jakékoliv dělení Kosova či výměny území. Náměstek Gordon to prohlásil ve Sněmovně reprezentantů před výborem pro Evropu a Eurasii. Nejvíce se diskutovala situace v srbsko-kosovském problému a problematika Bosny a Hercegoviny. Rádio Hlas Ameriky v Srbsku mezitím odvysílalo, že je těžké představit si zemi, která má vstoupit do EU a zároveň při tom financovat samostatné nekontrolovatelné instituce v sousedním státě (Kosovu).
USA budou s Řeckem i v „těžkých časech“
Prezident USA Barack Obama prohlásil při telefonátu s bývalým řeckým premiérem Papandreou, že Spojené státy budou stát s Řeckem i v těžkých časech. K telefonátu mezi ním a americkým prezidentem došlo, aby prezident Obama poděkoval bývalému řeckému premiérovi za vedení Řecka v posledních dvou letech, uvedl to Bílý dům.
Rusko kritizuje zpráva o Bosně a Hercegovině předložena Radě bezpečnosti OSN
Rusko zkritizovalo zprávu, kterou předložil Radě bezpečnosti OSN vysoký představitel OSN pro Bosnu a Hercegovinu, Valentin Inzko. Ve zprávě se uvádí, že současná politická situace v Bosně a Hercegovině je nestabilní. RusRusko kritizuje zprávu vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu Valentin Inzko předložena Radě bezpečnosti OSN, která líčí regionu jako politicky nestabilní. Ruský velvyslanec v Radě bezpečnosti, Vitalij Churkin, prohlásil, že ve zprávě se záměrně zdůrazňují negativní faktory, zatímco se přecházejí úspěchy této země. „zdá se, že zpráva vysokého představitele pro Bosnu záměrně ignoruje zlepšení Bosny při hledání různých řešení a společných východisek, které odůvodňují její další existenci,“ řekl podle RIA Novosti velvyslanec Churkin, přičemž zdůraznil, že hlavním úkolem mezinárodního společenství je vyřešení konfliktu a přenesení odpovědnosti na Bosnu a Hercegovinu – v praxi tedy zrušení vysokého představitele OSN.
Po Řecku a Itálii je na řadě Belgie, tvrdí pozorovatelé EU
Belgický eurokomisař Karel De Gucht varoval před tím, že jeho zemi by mohl potkat stejný osud jako Řecko a Itálii ve ztrátě důvěry na trhu, pokud rychle nedojde k vytvoření nové belgické vlády. Komisař EU De Gucht se tak shoduje s pozorovateli EU v tom, že vytvoření vlády v Itálii a Řecku je jen dočasným pozitivním řešením pro finanční trhy, které se „již rozhlíží, kdo je další“. V takové případě by podle belgického komisaře mohla přijít na řadu Belgie a mohla by se stát jednou z dalších obětí. Eurokomisař to prohlásil v belgické státní televizi 13. listopadu. Belgie se snaží vytvořit vládu již po 517 dní, což je ojedinělý světový rekord, přičemž neshody mezi belgickými Vlámy a Valony stále rostou. Belgie má pak po Řecku a Itálii největší státní dluh, téměř 100 % svého HDP a již byla pokárána i evrospkým komisařem pro hospodářské záležitosti, Olli Rehnem, že stále EU nepředložila svůj rozpočet na rok 2012.
Ruská volební komise tvrdí, že členové PACE na návštěvě v Rusku porušili zákon
Ruská Ústřední volební komise předala stížnost Úřadu generálního prokurátora a ruskému ministerstvu zahraničí, ve které tvrdí, že zástupci Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE) dopustilo porušení ruských zákonů, když na své přátelské návštěvě dopustili veřejných projevů ve kterých zasahovali do ruské volební kampaně.
Německá kancléřka Angela Merkel: „Evropa čelí své nejtěžší hodině od druhé světové války“
Německá kancléřka Angela Merkel na sjezdu své strany ve východoněmckém Lipsku prohlásila, že Evropa nyní prožívá svou nejtěžší chvíli od druhé světové války. V projevu k německým křesťanským demokratům Angela Merkel nepředstavila žádné zásadní nové nápady pro řešení krize, která již přiměla Řecko, Irsko a Portugalsko k sanaci a vyvolala obavu o přežití 17-ti členné eurozóny. Euro podle jejích slov nesmí selhat již jen z toho důvodu, o jak historicky významný projekt se jedná.
MMF: „Kosovo se vyhnulo krizi a je na dobré cestě“
Mezinárodní měnový fond (MMF) oznámil, že se Kosovu podařilo díky své izolaci od zahraničních a mezinárodních trhů vyhnout závažné krizi. V oznámení zveřejněném na webových stránkách MMF je řečeno, že kosovskou ekonomiku čeká v tomto roce průměrný růst 5 %. Bankovní systém je pak podle MMF stabilní s pohledu likvidity i kapitálových rezerv. Šéf mise MMF v Kosovu, Johannes Wiegand pak oznámil po jednání s kosovskými představiteli, že kosovská vláda učinila rozhodné kroky k posílení fiskální stability, což by mohlo Kosovu otevřít možnost finanční pomoci od MMF.
EU ani NATO neuznávají prezidentské volby v Jižní Osetii
EU i NATO oznámily, že považují prezidentské volby v Jižní Osetii za nelegitimní, neboť podle nich nemají žádný smysl pro dlouhodobé řešení problému. Jižní Osetie totiž jednostranně vyhlásila nezávislost na Gruzii, která ji neuznává. Generální tajemník NATO potvrdil, že aliance plně podporuje svrchovanost gruzínského území a jeho celistvost stejně jako EU.