Vysoká představitelka EU pro zahraniční politiku, Catherine Ashton, nebude zatím předkládat žádnou zprávu o napětí v severním Kosovu a o dialogu mezi Bělehradem a Prištinou, informují o tom srbská média s odvoláním na své zdroje v EU. Jednání o situaci v severním Kosovu by se mělo konat na zasedání Rady ministrů zahraničních věcí začátkem prosince. Přesto se očekává, že ministři zahraničních věcí EU, kteří se dnes sejdou v Bruselu, budou danou otázku řešit v podobě neoficiálních jednání – to odkazuje na rostoucí důležitost problémů v Kosovu, kandidatury Srbska do EU a určení data, kdy bude moci o vstupu do EU začít jednat Černá Hora.
Archiv autora: Labinot Hajdari
Nová řecká zahraniční politika nebude měnit postoj k Makedonii – není čas
Nová řecká vláda prý odmítla měnit postoj Řecka v otázce sporu s Makedonií o její název, informuje o tom makedonský denní tisk Utrinski Vesnik. Podle odborníků je ale jedním z hlavních důvodů to, že nová vláda nebude mít prostor k řešení jiných otázek než těch ekonomických, na které bude zaměřeno veškeré úsilí. Nový řecký ministr zahraničí, kterým se stal Stavros Dimas, tak nebude jednat s Makedonci.
Americký kongresman Engel: Srbsko nesmí do EU vstoupit dříve, než Kosovo
Americký kongresman, Eliot Engel, vyzval k nutnému obnovení práva a pořádku v severním Kosovu, kde Srbové tvoří barikády, a vyjádřil svůj nesouhlas s jejich jednáním. Zároveň demokratický kongresman Engel prohlásil, že pokud Priština nebude schopna kontrolovat situaci na severu, nikdy nedojde k uklidnění situace, přičemž zdůraznil, že kosovská „nezávislost pod dohledem“ musí skončit. V neposlední řadě se také americký politik vyjádřil k problematice EU a uvedl, že Srbsko by nikdy nemělo vstoupit do EU dříve, než Kosovo, neboť by pak v budoucnu blokovalo kosovský vstup. Podle jeho názoru by obě země měly vstupovat společně.
Srbská vláda nemá připravený ekonomický krizový plán
Srbsko si podle odborníků hodlá nadále půjčovat, aby udrželo dosavadní životní úroveň, pracovní místa a spotřebu obecně. Ovšem vzhledem k prohlubující se krizi v Evropě byla fiskální rada Srbska nucena snížit předpokládaný ekonomický růst srbské ekonomiky pro v roce 2012 ze 3 % na 1,5%. V Srbsku dodnes není zcela obnoven sektor zpracovatelského průmyslu a podle pesimistických předpovědí by se to mohlo projevit na srbské výrobě i exportu, což by způsobilo i zvýšení veřejného srbského dluhu. Srbská média proto nyní kritizují srbskou vládu za nepřipravenost a za to, že doposud nezačala práce na krizovém plánu v případě, že by se nevalné vyhlídky začaly plnit.
Etnické násilí mezi studenty v Makedonii
K masivnímu střetu mezi albánskými a makedonskými studenty došlo v pátek večer ve městě Struga. Makedonská média informovala o střetu albánských studentů ze školy Ibrahim Temo ve městě Struga a Makedonci ze školy Naum Ochridski v Ohridu při kterých došlo k několika lehkým zraněním. Policie prozatím zadržela většinu studentů, kteří se na incidentu podíleli, někdy i za asistence rodičů, ovšem makedonské úřady zatím nezveřejnily důvod. Existuje ale podezření z etnicky orientovaných bojůvek. V posledních letech totiž narůstá počet podobných incidentů především v okolí města Struga, kde jsou spolu konfrontováni Albánci s Makedonci.
Iráčtí Kurdové informují o dalším bombardování severního Iráku
Mluvčí Kurdské strany pracujících (PKK), Dozdar Hammo, prohlásil, že turecké vojenské letouny dnes po dobu jedné hodiny bombardovala autonomní území severního Iráku, Kurdistán, kde má PKK své základny.
Předseda Evropské komise opět vyzval k jednotě a varoval před „odpadlíky“
Předseda Evropské komise (EK) José Manuel Barroso ostře „pokáral“ euroskeptiky a některé členy britské vlády, kteří chtějí využít současné krize EU k rozvolnění vzájemný vztahů. Na unikátní výstup jindy silně neutrálního předsedy Evropské komise směrem k „reptající“ Velké Británii“ upozornil Observer, Barroso prohlásil, že se všichni musí spojit a jít spolu. Předseda EK pak opět vyzval ke spojení za účelem prosperity a vyvarování se politické roztříštěnosti kontinentu, která povede Evropu k bezvýznamnosti. Podle pozorovatelů ale poslední výstupy předsedy EK jasně ukazují na úzkost Bruselu a obavy o budoucnost společné měny i samotné EU.
Itálie je bez premiéra, nové reformy byly schváleny
Italský prezident Giorgio Napolitano vede konzultace o sestavení nového vládního kabinetu. Nejpravděpodobnějším kandidátem na post premiéra je bývalý eurokomisař Mario Monti, člen skupiny Bilderberg a zastánce spojené federalizované Evropy. Premiér Berlusconi, který včera rezignoval, s Mariem Monti již včera obědval. Italské reformy zatím uvítal prezident USA Barack Obama, francouzský prezident Nicolas Sarkozy a šéfka MMF Christine Lagarde.
Řecký premiér na jednání s Němci a Francouzi – čas Řeky tlačí
Nový řecký premiér Lucas Papademos se sešel na naléhavém jednání s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozy a německou kancléřkou Angelou Merkel, aby porjednali odložení dluhů pro jeho zemi. Představitelé Německa a Francie souhlasili s dalším dílem mezinárodního úvěru výměnou za implementaci dalších krizových opatření. Ze samostatných rozhovorů mezi francouzským prezidentem a německou kancléřkou pak opět vyplynulo, že obě země jsou odhodlány plně bránit Euro. Nová řecká vláda zatím vede „závod s časem“, aby stihla podniknout všechny kroky a získat mezinárodní pomoc předtím, než Řecko zcela zbankrotuje. Ovšem v Řecku je tato vláda pozitivně vnímána – deník Kathimerini nový kabinet vítá jako moc sdílející směs socialistů, konzervativců, Nové demokracie i nacionalistů jako „vládu rovnováhy a dohody“.
MAAE naměřila nad Českou republikou vyšší hranici radioaktivity, než je obvyklé
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) upozornila na neobvyklou vyšší úroveň radiace v České republice a i na jiných místech Evropy. Přesto ale MAAE zdůrazňuje, že radiace nepředstavuje žádné nebezpečí pro veřejnost, neboť je stále na velmi nízké úrovni. Podle informací MAAE byly naměřena velmi nízká hladina jodu-131 nad územím České republiky, ale zhruba do 8 dnů by měl jód ztratit většinu ze své radioaktivity. Zdroj záření prý zatím není znám, ale probíhá vyšetřování.
Německý ministr financí vyzývá k většímu vlivu evropských institucí
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble prohlásil, že státy eurozóny musí i přes Pakt stability a růstu začít pracovat více na úrovni EU a musí předat některé ze svých pravomocí a povinností ve stanovování fiskálních rozpočtů evropským institucím, pokud chtějí najít cestu z dluhové krize. V týdeníku Focus pak německý ministr financí vyjádřil důvěru v Itálii a v její schopnost znovu získat důvěru na finančních trzích. Podle slov ministra Schäubleho aktuální ekonomická data nejsou „tak špatná“, je jen třeba začít problémy řešit.
Kosovo a Srbsko dosáhly první shody – budou prozatím společně s EULEX hlídat hranice
Priština a Bělehrad se dohodly na společné, integrované správě hraniční linie, informuje otom Pristina daily Koha, podle které se mají nyní na hlídání hranice podílet policisté z Kosova, mise EULEX i Srbska. Dohoda je údajně výsledkem mezinárodního jednání, které probíhá paralelně s pokusy o dialog mezi Kosove a Srbskem.
Srbové v severním Kosovu žádají o pomoc ruského premiéra
Srbové v severním Kosovu vyjádřili zájem o účast na zasedání srbského parlamentu při projednávání otázky Kosova. Stejně tak požádali o podporu ruského premiéra Vladimira Putina a vyzvali ho, aby se zapojil do řešení problému Kosova.
Řecký vládní kabinet by se mohl razantně změnit
Nový řecký premiér Lucas Papademos plánuje velké přeskupení jeho kabinetu. V plánu je nahrazení ministra vnitra, spravedlnosti, zemědělství a pravděpodobně i obrany. Přičemž ministr financí Evangelos se zatím nevyjádřil, zda by ve své funkci měl zůstat.
Chorvatsko podepíše smlouvu o vstupu do EU 9. prosince
Chorvatsko podepíše svou smlouvu o přistoupení k Evropské unii 9. prosince v Bruselu, oznámil to chorvatská premiérka Jadranka Kosor po zasedání vlády v Záhřebu. Chorvatsko, podle slov premiérky Kosor, výrazně pokročilo a úspěšně se mu podařilo splnit požadavky na větší boj proti organizovanému zločinu a korupci, stejně jako muselo odblokovat veto Slovinska vyřešením hraničního sporu. Poté, co bude 9. prosince 2011 podepsána smlouva o vstupu do EU, musí být schválena referendem v Chorvatsku a následně ratifikována parlamenty všech 27 stávajících členů EU. Celý tento proces by měl být ukončen 1. července 2013, kdy by se Chorvatsko mělo oficiálně stát 28. zemí EU a zároveň druhou republikou bývalé Jugoslávie.
Rumunsko by v roce 2013 nemělo mít schodek státního rozpočtu
Rumunský prezident Traian Basescu po jednání s německými podnikateli prohlásil, že Rumunsko si nyní klade za svůj cíl dosáhnout nulového schodku ve státním rozpočtu již v roce 2013. Odvolává se přitom na to, že deficit z roku 2010, 6,5%, je v současné době konsolidován na 4,4% a v roce 2012 by měl dle odhadů být jen 1,9%. Rumunský zahraniční dluh v současnosti tvoří 33% HDP, což podle rumunského prezidenta není tolik.
Kosovo vyzývá EU k většímu tlaku na Srbsko
Místopředsedkyně kosovské vlády, Edita Tahiri, prohlásila, že Kosovo již splnilo všechny požadavky a povinnosti, které vyplývají z problematiky, ovšem domnívá se, že problém stojí v dialogu se Srbskem, které odmítá udělat totéž. Podle názoru místopředsedkyně vlády Edity Tahiri by proto měla EU zvýšit tlak na Srbsko, aby bylo ve společném dialogu dosaženo konkrétních výsledků.
Šéf EK Manuel Barroso vyzval Německo k vedoucí pozici v partnerství zemí EU
Předseda Evropské komise (EK), José Manuel Barroso v Berlíně u příležitosti výzev k posílení spolupráce mezi členskými zeměmi a zvýšení významu evropských institucí upozornil na to, že v EU dominuje „nezdravá rovnováha sil bez jakéhokoliv direktoria.“ V souvislosti s tím také předseda EK vyzval Německo, jako nejsilnější ekonomiku EU, aby se ujalo vedoucí pozice v rámci evropského partnerství. Německá kancléřka, Angela Merkel, mimo jiné prohlásila, že EU potřebuje nové smlouvy, a to necelé dva roky poté, co vstoupila v platnost Lisabonská smlouva. Podle německé kancléřky přišla krize, při které Evropa musí světu ukázat, že se umí přizpůsobit, chce-li přežít.
Bývalý izraelský prezident bude uvězněn na 7 let, soud zamítl odvolání
Izraelský Nejvyšší soud potvrdil odsouzení bývalého izraelského prezidenta, Moshe Katsava, za dvoje znásilnění a odmítl tak jeho odvolání. Bývalá hlava Izraele tak musí 7. prosince nastoupit k výkonu sedmiletého trestu.
Kampaň Francie a Německa na přepracování eurozóny sílí
Německo spolu s Francií posiluje společnou kampaň na radikální přepracování eurozóny. The Irish times píší, že obnoveného úsilí o prohloubení hospodářské integrace v rámci eurozóny přichází v době drastické eskalace dluhové krize zatímco italské dluhopisy rostou do neuvěřitelných výšin. Podle Irish Times náklady, za které si Itálie půjčuje již dosáhly neudržitelné úrovně. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy již dříve vyzval k tzv. dvourychlostní Evropě, zatímco německá kancléřka Angela Merkel vytváří tlak na změnu smluv eurozóny tak, aby EU získala možnost dohlížet na jednotlivé národní rozpočty.
Novým řeckým premiérem je Lucas Papademos
Novým řeckým premiérem byl jmenován bývalý viceprezident Evropské centrální banky (ECB), Lucas Papademos, který povede řeckou prozatímní vládu složenou z koalice socialistů (PASOK) a opozičních konzervativců (Nová Demokracie). Prozatímní vláda má zemi vést až do předčasných voleb v únoru přičemž má zajistit hladký průběh a implementaci druhé části evropské pomoci ve výši 130 miliard EURO. Nová vláda začne zemi oficiálně zcela vládnout po přísaze, která proběhne v pátek.
Bosna a Hercegovina zavádí opatření proti terorismu dle rezolucí Rady bezpečnosti OSN
Rada ministrů Bosny a Hercegoviny rozhodla o zavedení omezujících opatření proti terorismu, která jsou stanovená v sérii 12 rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Tyto rezoluce Rada bezpečnosti OSN vydala v letech 1999-2009 proti teroristické síti Al-Kaida a afghánskému Talibanu. Tato opatření zahrnují zmrazení finančních prostředků a veškerých dalších ekonomických aktiv ve vlastnictví osob uvedených v seznamech zmíněných rezolucí. Dále sem patří zákaz vstupu na území Bosny a Hercegobiny stejně jako zákaz prodeje či přepravy zbraní a vojenského materiálu pro všechny označené jednotlivce, skupiny, sdružení a organizace. Rozhodnutí bylo přijato v reakci na útok člena srbské wahábitské organizace na velvyslanectví USA v Sarajevu.
Albánie je proti jakémukoliv etnickému dělení Kosova
Albánský premiér Sali Berisha dal jasně najevo, že jeho země je proti etnickému dělení Kosova, neboť udržení jasných celistvých a nenarušených hranic Kosova má podle něj zásadní význam pro všechny země v regionu. Premiér Berisha postoj Albánie oznámil na společné tiskové konferenci v Makedonii se svým makedonským protějškem Nikolou Gruevski.