Zástupci shromáždění Unie srbských obcí v severním Kosovu vyzývají k zastavení dosažených dohod Srbska s Kosove, protože jsou dle jejich slov proti srbskému státu a národním zájmům. Požadavek byl určen srbskému prezidentovi Borisu Tadići a místopředsedovi vlády Ivicu Dacici stejně jako vedoucímu srbských vyjednavačů s Kosovem, Borislavu Stefanovici. Jeden ze zástupců kosovských Srbů, Radovan Nicic, oznámil, že všechny dohody podepsané Stefanovicem nebudou akceptovány, a dále, že byl vytvořen třicetičlenný tým právníků, kteří mají zahájit trestní řízení proti hlavnímu srbskému vyjednavači, který podle jejich názoru poškodil zájmy Srbska a porušil tak ústavu.
Archiv autora: Labinot Hajdari
Sýrie odsuzuje Ligu arabských států za „internacionalizaci“ konfliktu
Syrský ministr zahraničí Walid al-Moallem prohlásil, že Liga arabských států by měla odmítnout možnost zahraniční intervence v jeho zemi. Arabská liga nyní projednává sankce proti Sýrii, která se postavila proti plánu na přítomnost mezinárodních pozorovatelů v Sýrii. Sýrie dále podle slov svého ministra chce vyřešit současné „nedorozumění“ dříve, než dá Arabská liga souhlas k jakékoliv arabské misi. Arabská liga totiž mimo jiné požádala OSN o pomoc při ochraně civilistů v Sýrii, čímž podle Sýrie implicitně odsouhlasila zasahování do záležitostí Sýrie ze vnějšku.
MMF připravuje krizovou půjčku pro Itálii, v případě že by nezvládala, sám na to ale nemá prostředky
Mezinárodní měnový fond (MMF) připravil záchranný plán v hodnotě až 600 miliard eur, pro případ, že by se italská dluhová krize zhoršila, informaci přinesly italské noviny La Stampa. Úvěr 400 – 600 miliard Euro by pak Itálii měl poskytnout mezi 12 až 18 měsíci času na zavedení zásadních rozpočtových škrtů. MMF by mimo jiné zaručil úrokovou sazbu 4% nebo 5%, což je podstatně výhodnější sazba, než za kterou si Itálie půjčuje na komerčních trzích, kde se sazba za dvouleté a pětileté dluhopisy vyšplhala nad 7%. Ovšem MMF sám přiznává, že nemá dostatek prostředků k poskytnutí tak velkého úvěru, v takové případě by pak spolupracoval s Evropskou centrální bankou (ECB), u které by se za Itálii zaručil.
Premiér John Key obhájil v novozélandských volbách svoji pozici
Středo-pravicová Národní strana dosavadního premiéra jen těsně nezískala nadpoloviční většinu hlasů a skončila se 48,1%, což je i tak historicky největším úspěchem. Národní strana podle všeho půjde do koalice se dvěma menšinovými stranami. Hlavní opoziční Labouristická strana získala 27% hlasů, což je její nejslabší výsledek od roku 1996. Premiér John Key si získal silnou podporu voličů především díky svému působení v těžkých dobách, jako například při ničivém zemětřesení na začátku tohoto roku.
Jednání v Belgii dospěla k závěru- během následujících dní by mohla mít země stálou vládu
Představitelé prozatímní Belgické vlády se dnes dohodli na podobě rozpočtů země pro následující tři roky. Zároveň také dospěli k dohodám o strukturálních, pracovních a penzijních reformách, jak uvedl mluvčí budoucího premiéra Elia di Rupa. Belgie je pod vedením prozatímní vlády od 13. června 2010.
Pobaltské státy zažádaly o prodloužení ochrany jejich vzdušného prostoru silami NATO
Ministři zahraničí Litvy, Lotyšska a Estonska společně zažádali o prodloužení mise NATO na ochranu jejich vzdušného prostoru. Vzdušné síly Severoatlantické aliance brání tyto tři pobaltské státy od doby jejich vstupu do tohoto společenství v roce 2004. Současná mise by měla vypršet v roce 2014, avšak představitelé všech tří vláda se shodli na tom, že nemá smysl investovat do vlastní letecké obrany v případě, že ji mohou zajistit spojenci z NATO.
Srbský prezident věří v trvalé řešení dialogu mezi Kosovem a Srbskem
Srbský prezident Boris Tadić v Bruselu prohlásil, že Bělehrad je v dialogu s Prištinou připraven najít trvalé řešení citlivých otázek, ovšem práva Srbů v Kosovu musí být za takového předpokladu respektována. Prezident Tadić dále řekl, že nemůže nyní říci, zda Srbsko získá 9. prosince status kandidáta EU, ale bude o něj bojovat. Srbský prezident je přesvědčen, že trvalé řešení srbsko-kosovských vztahů se podaří najít, a že nyní jde jen o ochranu práv a bezpečnosti kosovských Srbů, kteří musejí mít šanci najít svou busoucnost v Evropě. Hlava Srbska nakonec prohlásila, že veškeré srbské úsilí směřuje k jednomu cíli, a to je mír a stabilita v Evropě, stejně jako členství v EU nejen pro Srby, ale i ostatní balkánské země. Srbský prezident je přesvědčen, že všichni srbští sousedé (jmenoval Chorvatsko, Černou Horu, Makedonii „a další“) jsou propojeni v cestě za prosperitou a společnou budoucností v EU.
5. prosince Mezinárodní soudní dvůr rozhodne o žalobě Makedonie proti Řecku
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu (ICJ) přislíbil vydání rozsudku o sporu zapříčiněným dlouhodobým sporem o název Makedonie. Podstatou soudu je fakt, že se Řecko v roce 1995 v bilaterální dohodě přislíbilo přestat blokovat vstup Makedonie mezinárodních společenství, ovšem v roce 2008 na summitu NATO v rumunské Bukurešti byl vstup Makedonie opět zablokován. Makedonie se poté obrátila na ICJ s tím, že Řecko je povinno dodržet své závazky vyplývající z prozatímní bilaterální dohody z roku 1995. Řecko svou obhajobu před ICJ zakládá na tom, že při rozhodování nemá Řecko žádné právo veta, ale že se rozhoduje na společném konsenzu všech členů NATO. Podle Řecka se všichni členové dohodly na pozdržení členství, které bude nejlepším řešením, dokud nebude vyřešen spor o název Makedonie. Athény také již vyzvaly ICJ, aby oznámil, že žaloba nespadá do jeho pravomoci.
Eurobondy staví Německo proti celé eurozóně
Německá kancléřka Angela Merkel po setkání s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozy opět razantně odmítla společných evropských dluhopisů. Je přesvědčena o tom, že v takovém případě ponese Německo zodpovědnost za dluh celé eurozóny. Německo ale nesouhlasí ani s druhou variantou, která připadá v úvahu – pokud totiž nebudou vydány společné dluhopisy, Evropská centrální banka (ECB) bude nucena zahájit tištění nových peněz.
Kosovští Srbové zranili 21 mužů sil KFOR při bránění zátarasů
Mluvčí mise EULEX v Kosovu, Uwe Nowitzki, konečně potvrdil, že došlo ke zranění 21 vojáků. Jeden z mužů byl těžce zraněn nákladním vozem, 5 utrpělo lehká zranění a zbylých 15 mužů má pouze povrchová zranění. Vojáci byli zraněni při odstraňování zátaras na cestě jižně od Rudare, kde se jim na odpor postavili místní Srbové. Síly KFOR byly dokonce zatlačeny kamiony se štěrkem. KFOR pak podle svého prohlášení bylo nuceno použít i varovných výstřelů a slzného plynu spolu s obušky v zájmu vlastní ochrany nasazených mužů. Operace nakonec byla v zájmu předejití vážnému incidentu a zranění na obou stranách zrušena bez výsledku.
Šance Srbska na statut kandidáta EU díky pokračujícím rozhovorům s Kosovem rostou
Srbský deník Vecernje Novosti uvedl, že šance Srbska na statut kandidátské země EU výrazně rostou, což je způsobeno pokračujícím dialogem s Kosovem. Po dohodě o univerzitních titulech nyní Srbové s Kosovany uzavřeli dohodu o registrech osob. 30. listopadu se má dokonce řešit situace na hraničních přechodech a vzájemná účast na regionálních organizacích. Naposledy totiž dopadlo neúspěšně zasedání černomořské skupiny.
Makedonií povede plynovod South Stream
Makedonie se připojí k projektu plynovodu South Stream, informuje o tom makedonský deník Vecer. Podrobný projekt o potrubí v Makedonii bude místní vládě předán do konce tohoto roku. Hlavním smyslem dohody o přistoupení Makedonie k projektu je zabezpečení makedonských energetických potřeb a realizace ostatních energetických projektů v zemi.
Albánie díky plynovodu TAP získá miliardu Euro
V rámci projektu trans-jadranského koridoru TAP bude v Albánii investována více než 1 miliarda Euro. Albánie hraje pro otevření nového jižního koridoru pro přepravu zemního plynu do EU významnou úlohu pro energetickou bezpečnost EU a díky plynovodu TAP získá významné prostředky pro svou ekonomiku především z hlediska investic do své infrastruktury a energetiky. Řekl to generální ředitel projektu TAP, Kejtil Tungland. Projekt TAP má přepravovat zemní plyn z oblasti Kaspického moře do západní Evropy skrze Jaderské moře.
Nizozemí zřejmě bude blokovat přístupová jednání Černé Hory k EU
Výbor pro evropské záležitosti holandského parlamentu došel k závěru, že Černá Hora by ještě neměla získat konkrétní datum pro zahájení přístupových jednání do EU. Holandský parlamentní výbor odůvodňuje svůj závěr nedostatkem „odpovídajících výsledků“ Černé Hory v boji proti organizovanému zločinu a korupci. Ačkoliv Černá Hora dosud oficiálně očekává, že se datum pro zahájení přístupových jednání dozví na zasedání Evropské rady 9. prosince, již nyní jsou místní média skeptická a počítají s nizozemským blokováním. Holanský poslanec Harry van Bommel přesto deníku Vijesti řekl, že závěru jsou předběžné pouze kvůli nedostatku odpovídajících výsledků týkajících se kapitol 23 a 24 podmínek, které říkají že Černá Hora musí před zahájením jednání naplňovat kritéria tzv. právního státu.
Finsko je proti udělení statusu kandidátské země Srbsku
Ačkoliv předseda Evropského parlamentu (EP) Jerzy Buzek souhlasí s tím, že Evropská unie by měla schválit kandidaturu Srbska do EU na prosincovém zasedání, finský ministr pro záležitosti EU, Alexander Stubb, na tiskové konferenci tuto myšlenku odmítl s tím, že EU by se měla rozšiřovat pouze v případě, že jsou splněna všechna kritéria. Podle finského ministra existuje mnoho nevyřešených otázek, přičemž významnou roli hraje i otázka Kosova. Předseda EP je naopak přesvědčen, že Srbsko by od EU mělo prosincovým hlasováním dostat jasně najevo, že má evropskou podporu. Mezitím se očekává, že Evropská rada bude 9. prosince řešit otázku rozšíření EU a může Srbsku dát svůj souhlas se získáním kandidátského statusu.
Plán s evropskými dluhopisy staví Evropskou komisi proti Německu
Evropská komise čelí tuhému odporu ze strany Německa kvůli plánům na boj se spirálou krizí státních dluhů pomocí společných dluhopisů států eurozóny. Zatímco předseda Evropské komise, José Manuel Barroso, silně argumentuje pro stabilizační dluhopisy, známé jako „eurobonds“, v pozadí na pozadí stále více rostou náklady na půjčky. Evropská komise bude muset své plány předložit francouzskému prezidentovi Nicolasu Sarkozy a německá kancléřce Angele Merkel, která již dala jasně najevo, že v tzv. eurobonds nespatřuje v této fázi řešení krize.
Předseda rumunského Senátu byl vyloučen ze své strany
Předseda rumunského Senátu, Mircea Geoană byl vyloučen ze Sociální demokracie poté, co to odhlasoval Národní výkonný výbor strany. Informovala o tom Rumunská tisková agentura s tím, že jednání o vyloučení trvalo přes 4 hodiny.
Selhalo zasedání států PABSEC kvůli sporu o pojmenování Kosova
Selhalo 38. zasedání Valného shromáždění pro hospodářskou spolupráci v oblasti Černého moře (PABSEC), které se konalo v hlavním městě Albánie, Tiraně. Důvodem byl požadavek Ruska a Srbska, aby byla provedena v programu zasedání textová změna, neboť v dokumentu se o kosovské delegaci hovořilo jako o „delegaci Republiky Kosovo“. Albánie odmítla označení odstranit. Je to tak poprvé v historii PABSEC, kdy členské státy – Albánie, Arménie, Ázerbájdžán, Bulharsko, Gruzie, Řecko, Moldávie, Rumunsko, Rusko, Turecko, Ukrajina a Srbsko ruší zasedání bez výsledku.
V Bosně a Hercegovině bylo zatčeno 8 lidí za válečné zločiny proti Srbům a Chorvatům
V Bosně a Hercegovině bylo zadrženo 8 osob na základě podezření, že se dopustily válečných zločinů na civilistech a válečných zajatcích během války v Jugoslávii v první polovině roku 1990. Oběťmi měli být Srbové a Chorvati.
Zpráva pro Evropský parlament kritizuje Kosovo, ale odmítá jeho dělení
Výbor pro zahraniční politiku Evropského parlamentu, kde se dnes projednávala otázka Kosova, k němuž předkládala zprávu rakouská poslankyně Ulrike Lunacek, se shodl na tom, že je proti jakémukoliv dělení Kosova, jehož území považuje za celistvé, a vyzval k zahájení dialogu mezi Srbskem a Kosovem o vízové liberalizaci. Zpráva o Kosovu ovšem byla velmi kritická a mimo jiné připomínala „nesrovnalosti“ při posledních volbách, ze kterých nebyla vyvozena ničí odpovědnost. Výbor pro zahraniční politiku EP také vyzval posledních 5 států EU (Španělsko, Rumunsko, Slovensko, Řecko a Kypr), aby Kosovo uznaly. Evropský parlament je jedinou institucí EU, která oficiálně uznává Kosovo jako samostatný stát. Diplomatické zdroje v Bruselu mezitím oznámily, že Srbsko s Kosovem dosáhly uzavření dohody o vzájemném uznávání vysokoškolských diplomů. Dalším předmětem jednání má být otázka telekomunikací a energetiky.
Makedonie vyzývá EU k činům a odblokování jednání o vstupu
Makedonský premiér Nikola Gruevski při svém setkání s rakouským kancléřem Wernerem Faymannem prohlásil, že blokáda makedonského členství v EU je unijním precedentem. Makedonský premiér dále řekl, že je nyní čas, aby představitelé EU přehodnotili svá dosavadní rozhodnutí a našli způsob, jak zahájit jednání o přistoupení Makedonie k EU. Makedonská diplomacie v posledních dnech rozjíždí velkou kampaň v EU, která má přilákat investory do Makedonie a zároveň vyřešit politické problémy způsobené sporem s Řeckem.
Velká Británie a Německo se přiblížily společné dohodě o změně smluv o EU
Německá kancléřka, Angela Merkel, odsouhlasila „konstruktivní“ návrhy ze strany britského premiéra David Camerona z minulého týdne. Návrhy se týkají likvidace některých zákonů EU včetně zrušení vybraných pracovních zákonů, vše je součástí úmluvy o změně smluv EU. Evropská směrnice o pracovní době, která stanovuje maximální počty odpracovaných hodin, je chápána jako jedna z možných oblastí budoucího kompromisu. Velká Británie je kromě toho dlouhodobě proti zásahům EU do pracovněprávních předpisů Britů. Výměnou za tento „německý souhlas“ slíbil britský premiér podporu německých návrhů na změny smlouvy o EU, která by měla vést k posílení rozpočtové disciplíny v rámci eurozóny.
Makedonský premiér bude v Rakousku a Německu hledat možné investory
Makedonská delegace v čele s premiérem Nikolou Gruevski zahájila návštěvu Rakouska a Německa. Makedonci hodlají ve Vídni, Mnichově a Düsseldorfu prezentovat investiční příležitosti v Makedonii mimo jiné s cílem zlepšit podnikatelské prostředí a vyřešit technické a průmyslové nedostatky země. Oznámilo to rádio Svobodná Evropa.