Ruské plynárenské společnosti očekávají od expanze na Dálný východ velké zisky, především v souvislosti s exportem zemního plynu do Číny a Japonska. Je ale mnoho důvodů, proč jejich ambiciózní plány nebudou zřejmě zcela úspěšné. Čína sice stále navyšuje spotřebu zemního plynu, ale zároveň zvyšuje i svou domácí produkci suroviny. Ruským společnostem (Gazprom, Rosněft a Novatek) navíc silně konkurují středoasijské země (Kazachstán, Turkmenistán a Uzbekistán), které se před dvěma lety dohodly na prodloužení plynovodu až do Číny. Kvůli poměrně velké konkurenci musejí ruské společnosti přistupovat na nižší ceny plynu, než za jakou je prodáván do Evropy. Podobně Japonsko chystá kroky, které povedou k poklesu importu plynu. Především se japonská vláda snaží obnovit provoz jaderných reaktorů v zemi s uplatněním nových bezpečnostních pravidel pro jadernou energetiku.
Archiv štítku: Rosňeft
Rusko nadále přesouvá energetickou pozornost k Číně
Rusko potvrzuje trend odklonu od Evropy, kde v důsledku dluhové krize klesá poptávka po energetických surovinách. Ruská ropná společnost Rosněft uzavřela dlouhodobou smlouvu s čínskou ropnou společností China National Petroleum Corporation (CNPC) o navýšení ropných dodávek z Ruska. Dohoda zahrnuje ruské dodávky na 25 let, kdy výše dodávek do Číny dosáhne až 600 000 barelů za den. Odhadovaná hodnota smlouvy je 270 miliard USD.
Čína a Rusko podepsaly dohody o dodávkách ropy
Čína a Rusko prohlubují svou dosavadní existující spolupráci v oblasti energetického průmyslu a v sobotu společně podepsaly dohodu o dodávkách ropy z Ruska do Číny v hodnotě 270 miliard USD, přibližně na 25 let. Tyto dodávky by měly být realizovány v objemu 360 miliónů metrických tun do Číny a jejich start je naplánován na červenec letošního roku, jak informovala ruská i čínská média s odkazem na vládní zdroje. Igor Senchin, vedoucí pracovník ruského státního ropného podniku Rosňeft, byl v médiích často citován, když na ruském ekonomickém fóru, konaném v Saint Petersburgu, dodávky ropy do Číny fakticky potvrdil. Dodávky do Číny by měly být realizovány přes dnes již existující Východosibiřský pacifický ropovod, který končí v čínském regionu Mohe, v provincii Heilongijang.
Ruská ropná společnost Rosněfť dodá do ČR miliony tun ropy
Přes ropovod Družba bude do České republiky dodáno na 8 milionů tun ropy do roku 2016. Ruská státní ropná společnost Rosněfť a polská největší rafinerská společnost PKN Orlen spolu podepsaly tříletou dohodu o dodávkách ropy do České republiky přes zmíněný ropovod. Cena za dodané množství ropy se pohybuje ve výši 7 miliard USD. Ropovod Družba však není jediným zdrojem dodávek ropy. Česká republika získává ropu také díky dodávkám z ropovodu IKL, přičemž se jedná a pojistku, která by měla zajistit energetickou bezpečnost v ČR v případě, že by byl zastaven přívod ropy na Ukrajinu, jako tomu bylo v letech 2008 – 2009. Nicméně podle slov ekonoma Martina Kopáčka na ruské ropě Česko závislé není a nemusí se obávat, že by byl ropy nedostatek.
Rosněft chystá převzetí ruské plynárenské firmy Itera
Finanční náklady této transakce se odhadují na 3 miliardy USD. Polostátní Rosněft v současnosti kontroluje 51 % akcií této společnosti. Nadpoloviční podíl získal Rosněft minulý rok poté, co byl ředitelem jmenován Igor Sechin, blízký spolupracovník Vladimira Putina. Itera se specializuje na distribuci zemního plynu. Motivem jejího převzetí je snaha konkurovat dalšímu z ruských státních energetických podniků, Gazpromu. Dlouhodobým cílem Rosněftu je do roku 2020 zvýšit produkci zemního plynu o 150 %.
Rosněft odsouhlasil koupi podílu v italské rafinérské společnosti Saras
Pod kontrolu může ruská energetická firma získat až 21 % akcií. Majoritním akcionářem zůstane italská rodina Moratti, která vlastní například i fotbalový klub Inter Milán. Rosněft bude moci díky spolupráci s technologicky vyspělou společností rozšířit spektrum nabízených ropných produktů. Italský Saras věří, že se mu tímto krokem podaří zastavit propad ceny svých akcií, který je důsledkem rostoucí konkurence ze strany efektivních asijských a blízkovýchodních rafinerií. Roli hraje také rozvoj těžby břidlicové ropy v USA, která nasytila tamní trh. Někteří analytici odhadují, že Rosněft bude s postupem času svůj vlastnický podíl v Sarasu navyšovat. Investice do evropských rafinerií nejsou pro tuto organizaci novou zkušeností, v roce 2010 koupila 50% podíl v německé rafinérské firmě Ruhr Oel.
Výstavba LNG terminálu na Sachalinu může stát až 15 miliard USD
Na projektu by měla podílet ruská polostátní firma Rosněft a americký ExxonMobil. Stanice na zkapalňování zemního plynu by mohla být místo samotného ostrova Sachalin vybudována i v Chabarovském regionu, který se rozkládá na východním pobřeží Ruska. Terminál by měl být schopen produkovat až 5 milionů tun kapalného metanu ročně. Velká část by pravděpodobně mířila do asijských zemí, ve kterých dlouhodobě roste po LNG poptávka. Stavbu vlastního terminálu plánuje také další ruská energetická společnost Gazprom. Měl by být dokončen v roce 2018 a každých 12 měsíců produkovat až 10 milionů tun LNG.
Ruská vláda zvažuje prodej části akcií energetické firmy Rosněft
Na 19% podíl by podle vyjádření ruského ministra hospodářství Andreje Belusova mohla odkoupit společnost British Petroleum (BP), která v současnosti vlastní 19,75 % akcií Rosněftu, jehož aktuální tržní hodnota přesahuje 77 miliard USD. Postupný odprodej veškerých akcií polostátní těžařské firmy má být dokončen v roce 2016 a je součástí rozsáhlého privatizačního schématu, v rámci kterého by Rusko mělo poskytnout soukromým podnikům možnost ucházet se o vlastnictví několika významných státních a polostátních subjektů. Patří mezi ně i letecká společnost Aeroflot, telekomunikační poskytovatel Rostelecom a mezinárodní letiště Moskva-Šeremetěvo.
Rosněft dokončil akvizici TNK – BP
Operace v hodnotě 55 miliard USD učinila z ruské státní firmy největšího producenta ropy na světě. Na 20 % akcií a 2 místa ve správní radě bude kontrolovat těžařská organizace British Petroleum (BP). Ředitel Rosněftu Igor Sechin již přemýšlí o způsobu, jakým svou pozici na světovém trhu využije. Primárním cílem je údajně zvyšování dodávek ropy do Číny. Využito by při tom mělo být ropovodu z východní Sibiře, dálněvýchodního přístavu Kozmino a možná i potrubní soustavy, která vede přes území Kazachstánu.
ExxonMobil nabízí Rosněftu spolupráci na Aljašce
Americká společnost ExxonMobil získala právo těžit suroviny v několika částech ruské Arktidy. Státní ruské firmě Rosněft byl výměnou nabídnut vlastnický podíl na ropném a plynovém nalezišti Point Thomson, které se nachází na severním břehu Aljašky a které by mělo být uvedeno do provozu v zimě 2015. Zásoby ropy a plynu byly u Point Thomson objeveny v roce 1975. Oblast si pronajala společnost ExxonMobil, technická náročnost samotné těžby však roku 1983 vedla k zastavení produkce. Aktuální změna situace je pravděpodobně důsledkem mnohaletých soudních sporů, které s firmou vedli právní zástupci státu Aljaška. Ti se kvůli její nečinnosti pokoušeli nájemní smlouvy zrušit.
Rosňeft jedná s Čínou o zdvojnásobení dodávek ropy za 30 miliard USD
Ruská státem vlastněná společnost Rosňeft by peníze získala ve formě jednorázové půjčky. Ty by využila k zakoupení akcií konkurenční ropné společnosti TNK-BP, kterých si jejich vlastníci cení na 55 miliard USD. Pokud se obchod uskuteční, stane se Rosňeft největší naftařskou firmou na světě. Otázkou nyní je, jakým způsobem Číně zajistit požadovaný objem ropy, spekuluje se o zvýšení kapacity již existujícího ropovodu pomocí paralelního potrubí, případně jeho dovybavení výkonnějšími pumpami. Ve hře je také využití přenosových kapacit Kazachstánu.