Na Ukrajině se konal první pochod homosexuálů, v Rusku se naopak zatýkalo

Přestože soud pochod homosexuálů hlavním městem Ukrajiny Kijevem zakázal, na 100 aktivistů uskutečnilo první pochod v zemi. Policie zatkla 13 lidí, kteří se snažili pochod přerušit. Homofóbie je totiž na Ukrajině rozšířená a všeobecně přijímaná. Aktivisté plánovali svůj první pochod již minulý rok, ten byl na poslední chvíli odvolán důsledkem výhrůžek ze strany pravicových radikálů. V sousedním Rusko bylo naopak na 20 homosexuálních aktivistů zatčeno, když se pokoušeli o pochod k parlamentu, který nedávno schválil zákon zakazující „homosexuální propagandu“, důvodem je podle ruských poslanců ochrana dětí.

Izrael pozastaví výstavbu židovských osad

Izraelský premiér Benjamin Netanyahu údajně nařídil ministrovy Urimu Arielovi, který má výstavbu osad na starosti, aby nezadával vládní tendr na výstavbu 3 000 nových domů ve východním Jeruzalémě a na Západním břehu Jordánu. Toto rozhodnutí představuje ostrý obrat v politice izraelského premiéra Netanyahua, který před parlamentními volbami výstavbu nových domů podporoval. Podle izraelského deníku Haaretz pramení tento obrat ze slibu, který dal premiér Netanyahu americkému ministru zahraničí Johnu Kerrymu, že minimálně do června „přibrzdí“ výstavbu osad. Podle izraelské aktivistky bojující proti výstavbě osad Hagity Ofranové, se premiér Netanyahu nechce stát viníkem případném neúspěchu izraelsko-palestinských mírových rozhovorů, proto ustupuje ze své předvolební rétoriky.

Papua-Nová Guinea zvažuje znovu zavedení trestu smrti

Vláda Papuy-Nové Guiney čelí silné kritice mezinárodních lidsko-právních aktivistů kvůli svému záměru zavést v zemi opět trest smrti. K těmto úvahám dovedl vládu intenzivní nárůst kriminality a násilí. Podle premiéra Petera O’Neilla záměr vlády podporuje většina Papuánců, jedním z mnoha důvodů je i nedávný incident, kdy byla zaživa pálena a poté sťata mladá žena. Premiér rovněž požaduje zpřísnění trestů pro trestné činy znásilnění a drogově motivované – v prvním případě navrhuje doživotí, ve druhém pak dlouhodobé odnětí svobody. V neposlední řadě prohlásil, že „tu budou maximální tresty, jaké tato země nikdy předtím nezažila“. Přestože právní řád Papuy-Nové Guiney vynesení rozsudku smrti umožňuje, právní praxe tento institut nezná. Teoreticky je možné takto potrestat velezradu, pirátství a úmyslnou vraždu, naposledy se tak místní soudy ale rozhodly v roce 1954. To chce nyní vláda Papuy-Nové Guiney s ohledem na situaci v zemi změnit.

Více než 80 japonských aktivistů dorazilo k ostrovům ve východočínském moři

Flotila čítající několik lodí přivezla do oblasti východočínského moře více než 80 japonských aktivistů, kteří odmítají čínský požadavek na vlastnictví ostrovů a odmítají přítomnost čínských plavidel v oblasti. Na lodě aktivistů dohlíželo 10 japonských strážních lodí, které je chránily před třemi čínskými pozorovacími plavidly. Jde o další ze série vzájemných japonsko-čínských provokativních akcí, které se v této oblasti odehrály. Na prozatím neobydlené ostrovy ve východočínském moři si přitom činí nárok obě země a současně i Taiwan.

V indickém Západním Bengálsku propukla regionální politická krize

Federální stát Západní Bengálsko ležící na východě Indie zachvátila politická krize, vyvrcholila úterními útoky na předsedkyni vlády Mamatu Banerjee a ministra financí Amit Mitra v Kalkatě. Za útoky stojí studentští aktivisté podporující hlavní opoziční stranu, kteří jsou organizováni ve skupině „Studenti Indické federace“. Jedná se o mládežnickou organizaci Komunistické strany Indie (marxisté), která vládla v Západním Bengálsku dlouhých 34 let, než ji v roce 2011 vystřídal Všeindický trinamoolský kongres. Příčinou útoků na vládní představitele bylo úmrtí dvaadvacetiletého studenta, rovněž aktivisty, během jeho pobytu v policejní vazbě. Ministr financí Mitra byl po útoku hospitalizován, předsedkyně Banerjee vyvázla bez zranění, z obavy před dalšími útoky však preventivně zrušila plánované jednání s indickým premiérem Manmohan Singhem a ministrem financí Palaniappan Chidambaramem.

Izraelské jednotky rozpustily palestinský protestní tábor

V neděli před úsvitem vytlačilo asi 200 izraelských policistů palestinské aktivisty z jejich stanového tábora mezi východním Jeruzalémem a Západním břehem Jordánu. Palestinští aktivisté vybudovali stanový tábor v době návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Izraeli a na palestinských územích, aby tak upozornili na izraelské plány budování dalších osad. Území, na kterých jsou izraelské osady stavěny, považují Palestinci za součást jejich budoucího státu. Při své návštěvě Izraele označil výstavbu osad za velmi problematickou i prezident Obama.

Izraelský premiér se omluvil Turecku za ztráty na životech po napadení jejich lodě

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se omluvil Turecku za pochybení, které vedlo ke zranění a ztrátám na životech v květnu 2010. Devět tureckých aktivistů bylo zabito na palubě lodi Mavi Marmara poté, co byli zadrženi izraelskými komandy, když se snažili dopravit přes izraelskou námořní blokádu záchranou pomoc do pásma Gazy. Izraelská vláda uznala pochybení, ale stojí si za tím, že komanda použila sílu, protože aktivisté na ně zaútočili. Aktivisté uvedli, že izraelští vojáci zahájili palbu jakmile vstoupili na palubu lodi, která byla v tu dobu v mezinárodních vodách. Incident vyvolal mezinárodní pobouření a vedl k významnému zhoršení vztahů mezi Tureckem a Izraelem. Premiér Netanjahu souhlasí se svým tureckým protějškem premiérem Recep Tayyip Erdogan ohledně snahy odškodnit ztrátu rodinám aktivistů. Dohoda byla zprostředkována americkým prezidenta Barackem Obamou během jeho návštěvy Izraele.