Prezident Arménie Serzh Sargsyan bude po svém opětovném zvolení bude chtít i nadále spolupracovat s Ruskem. Jedním z hlavních důvodů je stabilizační role Moskvy v dlouholetém sporu Arménie s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Země je také odkázána na Rusko ekonomicky vzhledem k problematickým vztahům k sousednímu Turecku a Íránu. Arménie však hodlá upevnit i styky s EU. Země je součástí Evropské politiky sousedství, na listopad je plánován podpis tzv. asociačních dohod, které spolupráci dále prohloubí. Domácí politická scéna je v současnosti neklidná a v centru hlavního města se odehrávají demonstrace. Opozicí je kritizována vládnoucí Republikánská strana, která údajně zneužívala své mocenské pozice k ovlivnění průběhu voleb. Dva z vyzyvatelů současného prezidenta proto během kampaně drželi protestní hladovku, třetí byl neznámým pachatelem postřelen do ramene. Souvislost útoku s kandidaturou však prokázána nebyla.
Archiv rubriky: Náhorní Karabach
Ve dvou tureckých městech proběhly konference o masakrech v Chodžali
Jejich náplní byly projevy o násilnostech, které páchali občané Arménie na Ázerbájdžáncích během války o Náhorní Karabach. Ozbrojené střety se odehrávaly s proměnlivou intenzitou v letech 1988 – 1994, masakry v samotném městě Chodžali proběhly v únoru 1992, oběťmi byli převážně civilisté. Konkrétní odhady počtu zabitých se výrazně liší a podle lidsko-právní organizace Human Rights Watch (HRW) se pohybují v rozmezí 161 – 613. Konference proběhly ve městech Kars and Igdır, které leží na východě Turecka. Své projevy tam přednesli mimo jiné členové tureckého parlamentu nebo ázerbájdžánský konzul Aykhan Sulejmanov.
V Náhorním Karabachu dnes probíhají prezidentské volby
Dle agentury AP výsledky prezidentských voleb neovlivní spor mezi Arménii a Ázerbájdžánem o toto separatistické území. Hlavním favoritem na vítězství je dosavadní prezident Bako Saakian, jeho politickými soupeři jsou Vitalij Balasanian a Arkadij Sogomonian. Všichni kandidáti podporují účast Náhorního Karabachu na jednáních o mezinárodním statutu území. Vysoká představitelka EU Catherine Ashton uvedla, že Evropská unie neuznává ústavní a právní rámec, v němž se tyto „volby“ budou konat. Dle její názoru by však neměly ovlivnit určení budoucího statusu Náhorního Karabachu v obecném rámci mírového urovnání konfliktu. Turecko označilo konání těchto voleb za „nepřípustné“ a v rozporu s mezinárodním právem.
Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně obviňují v porušení příměří v Náhorním Karabachu
Na konci minulého týdne došlo na hranicích sporného území Náhorního Karabachu, který na počátku devadesátých let vyhlásil nezávislost, k několika ozbrojeným incidentům. V noci na pátek informovala ázerbájdžánská média o tom, že ozbrojené síly Arménie porušily příměří a že na hranicích probíhají „rozsáhlé boje“. Podle ministerstva obrany Ázerbájdžánu je situace v této oblasti stále napjatá. Prezident Arménie Serzh Sargsyan ve svém komentáři ke zdejší situaci uvedl, že se muselo jednat buď o provokaci ze strany ázerbájdžánského vedení, které v tomto případě musí nést zodpovědnost za porušení mezinárodních závazků, nebo působily ozbrojené síly Ázerbájdžánu nekontrolovaně – jakoukoliv iniciativu ze strany Arménie tedy prezident vyloučil.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton navštíví Skandinávii, Kavkaz a Turecko
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton odjíždí příští týden na cestu po Skandinávii, Kavkaze a Turecku. Cílem její cesty je diskutovat bezpečnostní otázky, především ohledně Sýrie a Íránu či spor Arménie a Ázerbájdžánu o oblast Náhorního Karabachu. Na řadu má přijít i problematika zdraví a životního prostředí.
Ázerbájdžán chce prohlubovat spolupráci s Marokem
Velvyslanec Ázerbájdžánu v Maroku Sabir Agabayov se setkal s předsedou dolní komory marockého parlamentu Karimem Ghellabem, při kterém Ázerbájdžán mimo jiné poděkoval za podporu Maroka ve sporu Ázerbájdžánu s Arménií o Náhorní Karabach. Podle vyjádření ázerbájdžánského velvyslance má Ázerbájdžán zájem o prohloubení a posílení spolupráce obou zemí. Maroko otevřelo v Ázerbájdžánu své velvyslanectví v roce 2006.
V Turecku a Ázerbájdžánu proběhly desetitisícové demonstrace, protestující žádali uznání genocidy v Khojali
Přibližně 50 tisíc Ázerbájdžánců se zúčastnilo nedělního pochodu hlavním městem Baku, aby si připomněli 20. výročí jednoho z nejkrvavějších incidentů války o Náhorní Karabach. Podle ázerbájdžánské vlády tehdy arménská armáda pozabíjela více než 600 civilistů, což považuje za genocidu, Arménie to však rázně odmítá. V mohutném davu, ve kterém byl i prezident Ilhan Alijev, se objevily transparenty s výzvami k mezinárodnímu uznání genocidy, kterou Ázerbájdžánci kladou na stejnou úroveň s masakry ve Rwandě (1994) a srbské Srebrenici (1995). Pochod byl zakončen slavnostním položením věnců k památníku obětem. Při této příležitosti se shromáždilo rovněž okolo 20 tisíc lidí v turecké metropoli Istanbul.
Turecko chce, aby Francie skončila své členství v Minské skupině – v otázce řešení konfliktu v Náhorním Karabachu je prý zaujatá
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan v ázerbájdžánské státní televizi ANS vyzval Francii, aby skončila jako člen mírové skupiny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Minské skupiny, jejíž cílem je zajistit řešení konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií v otázce Náhorního Karabachu. Podle Turecka totiž „Francie přijetím zákona o arménské genocidě, který zakazuje její popírání, ukázala, že není nestranná“. Turecký premiér dále uvedl, že francouzský prezident Nicolas Sarkozy „nikdy nebyl spravedlivý a upřímný ve svých vztazích s Armény“ a že jeho činnost v Minské skupině tak nemůže být „důvěryhodná“. Ázerbájdžán již dříve nestrannost Francie kvůli přijetí zákona zpochybnil.
Proti francouzskému zákonu o popírání genocidy vystoupil Ázerbájdžán
Dle kavkazského souseda Arménie, Ázerbájdžánu, ztratila Francie tím, že návrh zákona o arménské genocidě schválila, důvěryhodnost jako prostředník v ázerbajdžánsko-arménském konfliktu o Náhorní Karabach a měla by okamžitě odstoupit od této role. Země se tak připojila k Turecku, které zákon ostře zkritizovalo. „Francie se dopustila zrady,“ uvedl Ali Ahmadow, generální tajemník vládnoucí Nové strany Ázerbájdžánu. Arménský ministr zahraničí Edward Nalbandian naopak ohodnotil krok Francie jako „významný den“ v dějinách francouzsko-arménského přátelství.
Prezidenti Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu budou pokračovat v hledání cesty k řešení otázky Náhorního Karabachu
V pondělí 23. 1. proběhne v ruském Soči další setkání prezidentů Ruska, Ázerbájdžánu a Arménie, kteří budou pokračovat v jednání o otázce sporného území Náhorního Karabachu. Oznámila to dnes tisková služba Kremlu, která zároveň připomněla, že úspěšné řešení tohoto konfliktu mírovými prostředky je jedním z prioritních zájmů Ruska v tomto regionu.
Arménie otevřela ambasádu v České republice
Kvůli otevření ambasády Arménské republiky v České republice do Prahy dorazil i arménský ministr zahraničí Edward Nalbandian. Ministr Nalbandian si na briefingu věnovanému zahraniční politice Arménie pod záštitou Ministerstva zahraničí České republiky postěžoval na nedostatek prostoru k mírovému diplomatickému řešení problému Náhorního Karabachu, který označil za klíčovou záležitost arménské zahraniční politiky. Podle slov arménského ministra Ázerbájdžán stále odmítá veškeré návrhy na řešení problému. Arménie má podle šéfa své diplomacie tři základní podmínky v jednání: 1) vyhnutí se použití síly, 2) rovnocenné postavení jednajících stran, 3) právo na sebeurčení. Ministr se v Čechách se dnes ještě před odletem do Dánska, kde bude řešit vztahy Arménie-EU a především snahu o vízovou liberalizaci, setkal s českým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem a předsedou českých socialistů (ČSSD), Bohuslavem Sobotkou. Vztahy Arménie a České republiky se v posledních 3 letech výrazně zintenzivňují, což dokazuje jak otevření velvyslanectví, ale i podepsání 8 bilaterálních dohod z celkových deseti česko-arménských smluv.
Arménský prezident vyzval k uznání Náhorního Karabachu
Otázku Náhorního Karabachu je podle arménského prezidenta Serže Sargsyana třeba řešit mírovou cestou. „Je třeba najít mírové řešení problému; naším cílem je, aby se Náhorní Karabach nikdy nedostal pod dohled Ázerbájdžánu,“ citovala prezidenta tisková agentura Interfax. Arménský prezident také uvedl, že „čím dříve bude uznán Náhorní Karabach, tím lépe pro všechny“.
Prezidenti Obama a Medveděv dodají „impuls“ vstupu Ruska do WTO
Americký prezident Barack Obama a jeho ruský protějšek Dmitrij Medveděv se během dnešního telefonického rozhovoru shodli na tom, že je třeba „dát nezbytný impuls“ jednání o přistoupení Ruska ke Světové obchodní organizaci (WTO). Jak dále uvedla tisková služba Kremlu, prezidenti obou států se rovněž dohodli přijmout zkoordinované kroky v otázce Náhorního Karabachu.
Ázerbájdžán zakázal ruskému novináři vstup do země
Ministerstvo zahraničí Ázerbájdžánu zapsalo na „černou listinu“ novináře ruského deníku Izvestija, v němž 29. a 30. června vyšly dva články o pobytu žurnalisty na území Náhorního Karabachu. Jak uvedl tiskový mluvčí MZV Ázerbájdžánu Elkhan Polukhov, ruský novinář má zakázaný vstup do země v souvislosti s „nelegální návštěvou Náhorního Karabachu“, který Baku považuje za své území.
Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně obviňují ze zmaření dialogu
Ministři zahraničních věcí Arménie a Ázerbájdžánu se vzájemně obvinili ze zavinění selhání pátečního jednání o Náhorním Karabachu. Podle vyjádření arménského ministra zahraničí Edwarda Nalbandiana nebyl Ázerbájdžán ochoten přistoupit na dohodu, která je výsledkem čtyř let jednání zprostředkovávaných OBSE, a požadoval její rozsáhlé úpravy. V reakci na to ázerbájdžánský ministr zahraničí Elmar Mamedyarov prohlásil, že Jerevan chce příliš mnoho ústupků. Dohoda předpokládá návrat sporného území Ázerbajdžánu s tím, že Náhorní Karabach bude s Arménii spojen koridorem. Karabach by měl mít dočasný status se zárukami autonomie, o jeho konečném statusu by pak po několika letech rozhodli obyvatelé v referendu.
Jednání v Kazani nepřinesla řešení konfliktu mezi Arménií a Ázerbajdžánem
Prezidenti obou zemí během rozhovorů zprostředkovaných ruským prezidentem Dmitrijem Medvěděvem nepodepsali smlouvu, která by mohla ukončit léta válek a sporů o Náhorní Karabach. V jakých konkrétních otázkách se obě země neshodly nebylo zveřejněno.
Arménie je připravena navázat diplomatické styky s Tureckem
Arménský premiér Tigran Sargsyan vyjádřil naději, že Turecko naváže na dohody z roku 2009, které předpokládají normalizaci vzájemných vztahů a otevření hranic mezi oběma státy. Turecko-arménské hranice zůstávají zavřené od roku 1993, kdy vypukla válka o Náhorní Karabach a Ankara na znamení solidarity s Ázerbájdžánem přerušila s Arménií kontakty. Dalším sporným bodem v turecko-arménské dohodě je uznání arménské genocidy.
Ázerbájdžánská armáda je připravena bojovat o Náhorní Karabach
Prohlásil to ádzerbájdžánský ministr obrany, který viní sousední Arménii z rozdmýchávání sporů v oblasti a šestileté občanské války, jež začala roku 1988. Zástupci obou zemí se mají sejít za dva týdny. Záštitu nad jednáními převzala Moskva.
Prezidenti Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu přijali společné prohlášení
Na závěr jednání v ruské Soči přijali Dmitrij Medveděv, Ilcham Alijev a Serž Sargsjan společné prohlášení týkající se náhorno-karabašského vyrovnání. Prohlášení zahrnuje domluvu o výměně válečných zajatců během co nejkratší doby, dále zdůrazňuje záměr vyřešit spor výhradně mírovými prostředky.
V ruské Soči se setkají prezidenti Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu
Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev a jeho arménský protějšek Serž Sargasjan se setkají z iniciativy ruského prezidenta Dmitrije Medvěděva, aby projednali dění v Náhorním Karabachu a možnosti řešení tzv. zamrzlého konfliktu. Ruské ministerstvo zahraničí vyjádřilo naději, že jednání umožní zhodnotit dosavadní pokroky a navrhnout kroky přijatelné pro všechny strany. Spor o Náhorní Karabach trvá již 20 let, Ázerbájdžán požaduje jeho navrácení, Arménie zase jeho nezávislost. Devadesát procent obyvatel enklávy, jež disponuje vlastní ústavou, má prezidenta i vládu, ale chybí jí mezinárodní uznání, je arménského původu.