Americký ministr obrany Leon Panetta vyzval Izrael k zahájení mírových jednání s Palestinci. Ministr Panetta Izrael varoval již před 2 měsíci před mezinárodní izolací a nyní to učinil zase u příležitosti fóra ve Washingtonu, kde se řešil i vojenský útok na Írán, který Leon Panetta odmítá s tím, že by to měla být až poslední možnost. Podle slov amerického ministra obrany se nyní, vojensky silný, Izrael snaží bojovat proti arabské bouři, která víří diplomatické vztahy a ustálenou situaci po celém Blízkém východě, ovšem podle USA by Izrael neměl všechna povstání vnímat jako své ohrožení, ačkoliv přiznal, že například to egyptské skutečně vedlo k velké změně situace. „Chápu, že teď není čas usilovat o mír a že arabské probuzení dále ohrožuje sen o bezpečném a klidném židovském demokratickém Izraeli, ale Izrael teď musí riskovat, řekl ministr.“
Americký ministr financí Geither zvyšuje tlak na evropské leadry
Ministr oznámil, že je odhodlán naléhat na klíčové evropské představitelé, aby přijali rozhodná opatření, která by zabránila stavu, kdy se z dluhové krize stane mezinárodní nákaza. Geither dále uvedl, že příští týden podnikne cestu do Evropy, kde se setká s hlavními představiteli Francie, Itálie a Španělska. V Evropských zemích se tento týden jednalo s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o bilaterálních půjčkách, které by byly použity k posílení zdejších ekonomik. Kongres Spojených států amerických však nemá v úmyslu nijak rozšířit zdroje MMF.
Německá kancléřka Merkelová: Potřebujeme fiskální unii
Na dnešním proslovu k Bundestagu, německému spolkovému sněmu, kancléřka zdůraznila potřebu sjednotit země eurozóny s ostatními státy Evropské unie v jednotnou, silnou fiskální unii. Merkelová dále popsala stávající situaci jako krizi důvěry, v níž selhali především politici. Změnou smlouvy o Evropské unii chce zabránit unáhleným opatřením, jakými je například návrh unijních dluhopisů, tzv. „eurobondů“. Proti změně smlouvy se ostře vymezil britský premiér David Cameron.
V České republice se stávkuje – stávkují české aerolinie a chystají se i školy
Piloti Českých aerolinií (ČSA) od čtvrtka stávkují kvůli nesouhlasu se špatným hospodářským vedením společnosti, podle odborové organizace pilotů (CZALPA) totiž dochází k vyvádění peněz z ČSA. Vedení aerolinií se naopak brání, že piloti hájí pouze své finanční pozice bez ohledu na klienty. Několik stovek klientů bylo již stávkou ovlivněno, ovšem ČSA zajistilo náhradní letadla a získalo pomoc i od cizích leteckých společností v podobě letů s větší kapacitou. Do stávky pak hodlají vstoupit i čeští učitelé, kteří nesouhlasí s platovou reformou rušící ohodnocení dle délky výkonu povolání. Český ministr školství, Josef Dobeš, ale prohlašuje, že reforma je v zájmu učitelů.
Vedení MMF bude příští týden diskutovat o vyplacení 2,2 miliardy eur pro Řecko
Tato částka má být uvolněna v rámci osmimiliardové části záchranného balíčku v celkové hodnotě 110 miliard euro. Oněch 8 miliard by mělo Řecko mělo dostat za rozsáhlé strukturální reformy. Tiskový mluvčí MMF dále uvedl, že Mezinárodní měnový fond zatím neuvažuje o vydání druhého záchranného balíčku, a že se vedení fondu bude nyní primárně soustředit na výše zmíněných 110 miliard, které byly na pomoc Řecku vyčleněny minulý rok.
Britský premiér David Cameron hrozí blokováním francouzsko-německých snah
Francie a Německo se přitom budou příští týden snažit o změnu smlouvy o Evropské unii, která dle britského premiéra není nutná. Cameron naopak předpokládá, že k posílení společné měny a stability eurozóny je nutné, aby se za něj zaručila Evropská centrální banka. Tím by narostla konkurenceschopnost unijních států. Pokud bude smlouva změněná, Velká Británie ujišťuje své občany, že bude i nadále chránit britské zájmy.
Royal Dutch Shell kvůli sankcím v Sýrii prozatím končí
Holandská společnost Royal Dutch Shell oznámila ukončení své činnosti v Sýrii, kde se podílí na ropných vrtech, v souladu se sankcemi EU.
JAR ostře kritizuje eurozónu: „potápějící se rozvinutý svět táhne zbytek světa ke dnu“
Jihoafrický ministr financí Pravin Gordhan prohlásil, že světová ekonomika se nepříjemně rozhoupala v důsledku problémů eurozóny. Podle slov ministra Gorghana selhání evropských vůdců dělat správná rozhodnutí při řešení krize bude mít obrovské důsledky pro výhled globální ekonomiky. Dále jihoafrický ministr prohlásil: „To, co se dnes děje, je, že potápějící se rozvinutý svět táhne zbytek světa dolů, spíše než by zvládal situaci. A v důsledku toho hrozí problémy i našim ekonomikám bez viny – JAR, Číny, Brazílie či Indie. Ministr financí JAR pak vyzval Evropu k ustoupení od vzájemných zájmů a zahájení zodpovědných kroků pro celosvětovou ekonomiku.
Pákistán změnil pravidla pro svou armádu – nyní může střílet na NATO bez čekání
Pákistánští vojenští velitelé v příhraniční oblasti s Afghánistánem od nynějška mohou opětovat palbu, pokud na ně bude veden útok, aniž by museli čekat na svolení z vyšších míst. Oznámil to vrchní velitel pákistánských ozbrojených sil, generál Ashfaq Kayani. Generál Kayani uvedl, že nechce, aby nadále existovali pochybnosti mezi pákistánskými důstojníky o rovnosti pákistánského zapojení v misích NATO.
Mezinárodní trestní tribunál vydal zatykač na súdánského ministra obrany
Generální prokurátor Mezinárodního trestního tribunálu (ICC), Luis Moreno Ocampo, požádal o zatykač na súdánského ministra obrany Mohameda Husseina Abdelrahima za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny spáchané v Dárfúru od srpna 2003 do března 2004. Hussein byl ministr vnitra a zvláštní představitel prezidenta Súdánu v Dárfúru v době zločinů, uvádí žalobce. Zatykač přichází necelý den poté, co došlo k vyhrocení vztahů mezi Keňou a Súdánem kvůli mezinárodnímu zatykači na súdánského prezidenta Omara al-Bashira, který je obviněn z genocidy.
Do Ugandy se vrací nepokoje s rostoucím nedostatkem energie
V Ugandě v posledním týdnu došlo k několika vzpourám, poslední propukla dnes kvůli dalšímu celodennímu výpadku elektřiny ve městě Ndeeba. Lidé postavili na hlavních ulicích barikády a zapalovali pneumatiky. Policie zahájila nasadila slzný plyn a gumové projektily, aby dav rozehnala, ale analytici varují, že nepokoje by mohly znervózňovat investory, kteří se již vystrašili na přelomu roku 2010 a 2011, kdy docházelo k masivním nepokojům v hlavním městě Kampala. Stejně tak Ugandě nepomáhá ani nejvyšší infalce za posledních 20 let. Uganda je třetí největší ekonomikou východní Afriky a nedávno objevila velké zásoby ropy, ovšem potýká se dlouhodobě s nedostatkem energie kvůli mnoha letům nedostatečných investic do energetického sektoru. V nedávné době dokonce byly dvě soukromé tepelné elektrárny nuceny ukončit provoz kvůli neschopnosti vlády poskytnou dotace. Africká rozvojová banka pak snížila předpokládaný růst Ugandy v roce 2011 z 6,3% na 6,1%. V roce 2010 vykazovala ugandská ekonomika růst 6,4%.
Ruská Renaissance Asset Managers: „zapomeňte na Asii, investujte v Africe“
Jeden z šéfů ruské Renaissance Capital, Plamen Monovski, v rozhovoru pro Reuters uvedl, že Afrika dnes připomíná Čínu v roce 1999. „Je to poslední místo na světě, které čekají rychlé změny a pokrok,“ řekl Monovski. Podle jeho názoru by se měli investoři obrátit do Afriky, kde se akcie obchodují za „mimořádně levné“ ceny a ekonomiky místních zemí začínají těžit z obrovské čínské poptávky po přírodních zdrojích a z masivních asijských investic. Jako příklad uvedla hlava Renaissance Asset Managers (jedné z dceřiných společností Renaissance Capital), která spravuje 2,5 miliardy dolarů poslední singapurskou komoditní společnost Olam International Ltd, která oznámila investici 100 milionů dolarů do Nigérie či soukromou banku Standard Chartered, která plánuje vstoupit na trh Keni. Samotná Renaissance Capital dnes vlastní části jihoafrické Telecom MTN Group Ltd a nigerijské Zenith Bank plc. Plamen Monovski se domnívá, že největší zisky se budou týkat africké infrastruktury spojené se spotřebiteli a finančním sektorem, který se nyní začne rozvíjet spolu s rostoucí prosperitou.
Přes noc došlo k diplomatické krizi mezi Keňou a Súdánem
Poté, co keňská justice rozhodla, v souladu se smluvním členstvím Keni v Římském statutu, o povinnosti keňských orgánu zatknout súdánského prezidenta Omara al-Bashira, na kterého vydal zatykač Mezinárodní trestní tribunál (ICC), Súdán v noci zahájil kroky k vyhoštění velvyslance Keni a zároveň povolal svého velvyslance z Nairobi. Súdán také hrozil zavedením sankcí proti Keni. Ještě v noci proto do Súdánu dorazil keňský ministr zahraničí Moses Wetangula a setkal se se Súdánským prezidentem al-Bashirem obviněným z genocidy, aby diplomatickou krizi zažehnal. Keňa poté oznámila, že situace se uklidnila a velvyslanci nebudou odvoláni. Podle ministra Wetanguli by súdánské sankce byly pro keňskou ekonomiku fatální.
USA volají po odblokování integrace Makedonie
Americký velvyslanec v Makedonii, Paul Vlores, se setkal s vůdcem Demokratické strany Albánců v Makedonii, Menduhem Thacim, a vůdcem Národní demokratické renesance, Rufim Osmani. Hlavním tématem jednání byla integrace Makedonie a Makedonců, přičemž na konci jednání došlo ke společné výzvě k odblokování integračního procesu Makedonie, které způsobuje Řecko.
Rakousko řeší Kosovo a varuje Srby
Rakousko požádalo Srbsko, aby převzalo odpovědnost za kosovské Srby, kteří se střetli s jednotkami KFOR na severu Kosova. Rakouská vláda významně odsoudila poslední incident a zdůraznila, že potenciální budoucnost Srbska v EU závisí na jeho současných krocích v této ožehavé kauze a dialogu s Kosovem. Rakouský ministr zahraničí Michael Spindelegger pak prohlásil, že Rakušané se při včerejším jednání hlav evropské diplomacie soustředili na otázku Kosova, která se významně řešila.
Bulharsko se připravilo na pád Eura – chce, aby se s ním počítalo i ve fiskální unii Němců
Bulharský ministr financí Simeon Dyankov oznámil, že Bulharsko připravilo alternativní plán pro případ, kdyby zanikla společná měna EU – Euro. Bulharský ministr dále citoval eurokomisaře Olli Rehna, který prohlásil, že příštích deset dní bude mít klíčový význam pro budoucnost Eura. Bulharsko by pak bylo jednou z mála zemí, která by ihned mohla vstoupit do „fiskální unie“, kterou v případě pádu Eura plánují Německo, Rakousko, Lucembursko, Nizozemí, Finsko, Estonsko a Švédsko.
USA a EU vidí budoucnost Balkánu stejně
Náměstek amerického ministerstva zahraničí, Philip Reeker, který dříve působil jako velvyslanec USA v Makedonii, zdůraznil, že USA a EU sdílejí společnou vizi, pokud jde o země západního Balkánu a jejich budoucnost v EU. Podle jeho slov je i zájmem spojených států, aby země jako Srbsko, Kosovo, Bosna a Hercegovina a další byly co nejdříve členy EU. Dále se USA jeho slovy vyjádřily k poslednímu incidentu na severu Kosova, které označily za násilí spáchané na jednotkách KFOR a odsoudily ho, stejně tak ale ocenily prohlášení srbského prezidenta Borise Tadice, který vyzval k kosovské Srby k opuštění barikád a odsouhlasil společnou kontrolu hranic mezi Kosovem a Srbskem.
Představitelé Makedonie a Bulharska oznámili vybudování železničního propojení obou zemí
Plánovaná výstavba by na obou koncích železniční tratě měla začít na počátku roku 2013, jak uvedl makedonský ministr dopravy Mile Janakieski. Projekt je podporován Evropskou investiční bankou a Evropskou bankou pro rekonstrukci a vývoj. To, že obě země zatím nejsou železnicí propojeny, je podle ministra dopravy Janakieskiho vina hlavně problematických vztahů Bulharska a Srbska ve dvacátém století. Makedonie byla dlouhou doby považována za „jablko sváru“ mezi oběma těmito státy.
Volby v Guyaně vyhrála Progresivní lidová strana- dalším prezidentem bude její tajemník
Tato dlouhodobě vládnoucí strana podporovaná především etnickou skupinou tamních Indiánů však po devatenácti letech ztratila parlamentní většinu. To by pro vládu mohlo být problematické především ve chvíli, kdy se opoziční strany rozhodnou spolupracovat. Podle guyanského politického systému se následujícím prezidentem stane kandidát vítězné strany, kterým je Donald Ramotar, dlouholetý generální tajemník strany a poradce odstupujícího prezidenta Bharrata Jagdea.
Chudé a nejméně rozvinuté státy naléhají na urychlené uzavření dohody o stavu klimatu
Především malé ostrovní státy jsou podle slov svých představitelů ve výrazném ohrožení v případě, že stoupnou hladiny světových oceánů o předpovídanou úroveň. Aliance malých ostrovních států se však se svým návrhem dostala do křížku s největšími plně se rozvíjejícími giganty, jakými jsou Čína, Indie a Brazílie. Podle těchto expandujících ekonomik ještě stále nebyly naplněny parametry předešlé dohody, a tudíž není na místě jednání o dalších omezeních. Malé ostrovní státy však požadují vyřešení této otázky a uzavření nové dohody do jednoho roku.
Austrálie odmítá navrhování bezpečnostního paktu s USA a Indií
Mluvčí australské vlády uvedl, že ministr zahraničí Kevin Rudd byl v deníku Australian Financial Review špatně interpretován. Australský ministr se prý vyjádřil ke změně „uranové“ politiky země a nijak nenavrhoval jakýkoliv bezpečnostní pakt. Touto zprávou byl prý zaskočen i samotný indický ministr obrany. Existence podobného návrhu by podle expertů pobouřila hlavně Čínu.
Evropské trhy pozitivně reagují na výzvu německé kancléřky k větší ekonomické integraci
Podle německé kancléřky Angely Merkelové by užší ekonomická integrace zemí eurozóny mohla efektivně vyřešit současnou dluhovou krizi. Evropa podle německé kancléřky musí pokračovat v cestě k měnové unii. V reakci na toto prohlášení stouply hlavní britské, francouzské a německé indexy v průměru o 1,7%. Slabě si polepšily i ostatní světové trhy.
Senát USA schválil sankce proti Íránu
Jednomyslně schválené sankce ekonomického charakteru by se měly vztahovat především na íránský ropný průmysl. Sankce zahrnují zákaz pro zahraniční společnosti, které tak nebudou moci uzavírat jakékoliv obchodní dohody s íránskou centrální bankou. Tento krok, ve snaze zabránit Íránu v údajném snažení se o výrobu atomových zbraní, následuje po podobných sankcích uvalených na tuto zemi ze strany Evropské unie. Postihy proti Íránu odhlasované senátem však ještě musí schválit prezident Barack Obama, který je k celé otázce velmi skeptický.