Francouzský prezident Nicolas Sarkozy oznámil, že v pondělí společně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou předloží plán restrukturalizace Evropské unie. Podle slov prezidenta podpoří Francie a Německo přijetí nové Evropské smlouvy, která přispěje k hlubší integraci a nastolí v EU přísnější finanční disciplínu. Dále uvedl, že díky dluhové krizi v eurozóně se projevily závažné nedostatky a slabiny Evropské unie, které musí být odstraněny pomocí reformy společenství.
Evropská centrální banka naznačuje opatření, pokud eurozóna příjme fiskální dohodu
ECB oznámila, že je schopná jednat agresivně v boji s dluhovou krizí, pokud se příští týden představitelé eurozóny dohodnou na mnohem důkladnějších kontrolách státních rozpočtů těchto 17 zemí. Pokud bude dohoda o fiskálním konceptu uskutečněná, mohly by se země vydat na cestu k prohloubení ekonomické integrace eurozóny, čímž by se podařilo dosáhnout konkrétnější představy o dalším vývoji tohoto uskupení. Německý ministr financí Wolfgang Schaeuble řekl, že na summitu Evropské unie navrhne dát stranou státní dluhy přesahující 60% HDP země do speciálních fondů, kde by byly splácený v průběhu následujících 20 let.
Balkánští ministři práce a sociálních věcí společně řeší sociální problematiku v regionu
Hlavním tématem fóra konaného v makedonském hlavním městě Skopje je sociální rozměr obchodování s lidmi v regionu. Diskuse, kterou zahájil makedonský ministr práce a sociálních věcí, se zúčastnili i jeho protějšci ze Srbska, Kosova a Bosna a Hercegoviny. Tato problematika úzce souvisí se sociálním zabezpečením. Cílem programu je podle zúčastněných podpora decentralizovaných sociálních služeb a lepší společenské integrace ohrožených skupin obyvatel.
Evropský parlament odhlasoval přijetí Chorvatska do EU
Evropský parlament dle očekávání odhlasoval vstup Chorvatska do EU, Chorvatsko tak bude moci slavnostně podepsat přístupovou smlouvu 9. prosince, podle které se stane členem EU 1. července 2013. Přístupovou smlouvu nyní musí ratifikovat všech 27 členů EU, ovšem neočekávají se komplikace.
Nejlépe je na tom s korupcí na Balkánu Makedonie a Chorvatsko
Podle indexu vnímání korupce vytvořeného nevládní organizací Transparency International je na Balkánském poloostrově obecně velmi vysoká korupce, ovšem nejlépe si mezi balkánskými státy překvapivě vede Makedonie spolu s Chorvatskem. V Indexu vnímání korupce má Makedonie a Chorvatsko index 62. Pro příklad Rumunsko a Černá Hora má 69, Bulharsko 73, Srbsko spolu s Řeckem 78, Albánie 87, Bosna a Hercegovina 91 a Kosovo 110.
Rusko nevyhoví 20 000 Srbů v Kosovu v žádosti o ruské občanství, protože dle zákonů nemůže
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexandr Lukashevich oznámil, že Moskva nevyhoví kosovským Srbům v žádostech o ruské občanství. Podle ruského ministerstva zahraničí to neumožňují současné ruské zákony. Přesto dal podle Lukasheviche ruský prezident Dmitrij Medveděv pokyn svým diplomatům, aby začali hledat jiné způsoby, jak podpořit přes 20 000 Srbů, kteří o ruskou pomoc požádali. Ruské ministrstvo zároveň vyzvalo mezinárodní síly v Kosovu KFOR a EULEX aby zachovávaly neutralitu a nepřidávaly se na jednu ze stran konfliktu.
Španělsko si již půjčuje 3,75 miliardy Euro na dluhových trzích
Španělsko navýšilo hodnotu svých dluhopisů na dluhových trzích na 3,75 miliard Euro, ovšem muselo navýšit i své úrokové sazby. U tříletých, čtyřletých a pětiletých dluhopisů je nyní přes 5%. Oznámila to Španělská národní banka.
Německo vyzývá Srbsko k uplatnění svého vlivu na kosovské Srby
Německý ministr obrany Thomas de Maizière na zasedání ministrů obrany EU vyzval Srbsko k uplatnění svého vlivu na Srby v severním Kosovu, aby zastavili své násilné protesty. Podle slov německého ministra zahraničí, Guido Westerwelleho, pak Srbové nesmějí podporovat násilí, chtějí-li se integrovat do EU. Ministr Westerwelle prohlásil, že ačkoliv srbská vláda stojí o kandidátský status, každý den přináší její kroky více a více argumentů, proč by v tomto mělo být rozhodnuto negativně. Předseda německého Spolkového sněmu, Norbert Lammert, pak přislíbil svému kosovskému protějšku, Jakupu Krasniqi, předsedovi kosovského parlamentního shromáždění, který je v Německu, že Německo bude lobovat u zbývajících 5 členů EU, kteří neuznávají Kosovo, aby tak co nejdříve učinili.
Do Ruska míří 697 mezinárodních pozorovatelů parlamentních voleb
Ruská Ústřední volební komise (CEC) bude akreditovat 697 mezinárodních pozorovatelů pro ruské parlamentní volby, které začnou 4. prosince. K dispozici bude dále více než 500.000 ruských pozorovatelů, oznámil to předseda CEC, Vladimir Churov. Celkem budou voliči vybírat ze sedmi registrovaných stran.
Rada ministrů zahraničí bude řešit Írán a nová opatření proti němu
Rada ministrů zahraničí EU bude dnes řešit nová opatření proti Íránu. Jednat se má o společné reakci na zprávu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Očekává se, že Velká Británie bude po poslední diplomatické roztržce usilovat o další sankce proti íránskému energetickému sektoru.
Jordánsko odsoudilo Írán za útok na britskou ambasádu
Jordánsko odsoudilo úterní útok na velvyslanectví Velké Británie v Teheránu, přičemž jordánské ministerstvo zahraničí zdůraznilo důležitost zachovávání bezpečnsoti všech diplomatických misí po celém světě. Podle Jordánska by také Írán měl nést právní odpovědnost za tento incident.
Velká Británie vyhostila íránské diplomaty, Írán hrozí silnou odvetou
Velká Británie vyhostila členy íránské diplomatické mise jako „personas non gratis“ („osoby nežádoucí“) kvůli útoku na svou ambasádu v Teheránu, kterou již britští diplomaté opustili. Podle britského ministra zahraničí Williama Hague k útoku na britskou misi nemohlo dojít bez souhlasu íránské vlády. Jedná se zatím o nejhorší diplomatickou roztržku mezi Velkou Británií a Íránem ve stínu zhoršujících se vztahů Íranu se Západem, který Írán obviňuje z cíle vytvořit jadernou zbraň. Írán již Britům vzkázal, že vyhoštění jeho diplomatů povede k odvětě. Íránští diplomaté zatím po celé Evropě čelí protestům ze strany místních vlád proti incidentu v Teheránu, zatímco některé státy jako Německo již ukončily své diplomatické zastoupení v Íránu.
Novým mezinárodním trestním žalobcem bude žena z Gambie
Velvyslanec Lichtenštejnska při OSN, Christian Wenaweser, který je zároveň prezidentem Shromáždění zemí Římského statutu (ASP) oznámil, že mezinárodní společenství a ASP dosáhlo společného konsenzu v otázce jmenování nového Žalobce mezinárodního trestního tribunálu (ICC) v Haagu, který byl založen v roce 2002 na základě Římského statutu a který má stíhat osoby zodpovědné za zločin genocidy, zločiny proti lidskosti,válečné zločiny a v budoucnu také zločin agrese, jehož definice není dodnes vyřešena. Novým žalobcem se pravděpodobně stane Fatou Bensouda ze Gambie, která doposud působila jako náměstkyně současného generálního prokurátora ICC Luise Moreno-Ocampy z Argentiny, jehož funkční období v příštím roce končí. Dnes se koná neformální jednání v sídle OSN v New Yorku, kde se má definitivně dohodnout kandidatura Fatou Bensoudy, kterou by pak mělo jmenovat 12. prosince slavnostní shromáždění 118 zástupců členských států ASP v sídle OSN.
Svět se, až na USA, shoduje na bezproblémovosti voleb v Demokratické republice Kongo
V teprve druhých volbách od konce občanské války v roce 2003 v Demokratické republice Kongo (DRK) se podle mezinárodních pozorovatelů neobjevily žádné problémy. Ačkoliv 4 opoziční prezidentští kandidáti již vyzvaly k zneuznání voleb kvůli podvodům, někteří své výzvy již odvolali, a mezinárodní pozorovatelské mise to odmítají. Šéfka diplomacie EU, Catherine Ashton, odsoudila občasné lokální násilí a vyzvala všechny k bezmeznému respektování výsledků. Stejně tak učinil i šéf mise Africké unie (AU) v DRK, Moctar Ouane, spolu s Jihoafrickým rozvojovým společenstvím (SADC) a Mezinárodní konferencí oblasti velkých jezer (ICGLR). Ministr Jihoafrické republiky pro vězeňství, Nosiviwe Mapisa Nqakula, také ocenil konžskou Národní volební komisi (CENI) za vynikající práci. Jediný, kdo zůstává zdrženlivý, je americká pozorovatelská mise organizace Carter Center, která vyzývá, aby svět „předčasně neslavil“.
Evropská Unie: Podpora rekvalifikace nezaměstnaných visí na provázku
Sedm členských zemí Evropské unie, včetně České republiky, blokuje návrh prodloužit podporu rekvalifikace nezaměstnaných, kteří přišli o práci z důvodu krize pro roky 2012-2013. Ministři práce by o otázce měli jednat na dnešním bruselském zasedání, dle odhadů se však postoj části Unie nezmění. Pokud se očekávání naplní, bude možno otázku projednat znova až v roce 2014, kdy začíná nový finanční rok.
Zákaz přijímání úplatků v Evropském parlamentu
Evropský parlament má ve čtvrtek přijmout návrh nového kodexu chování, který by zakazoval přijímat dary vyšší hodnoty než 150 eur. Poslanci musí dále ohlásit své příjmy z posledních třech letech před jmenováním do funkce a zveřejnit veškeré příjmy z jiných činností, přesahující 5.000 eur ročně. Musí také předložit seznam svých ekonomických zájmů, popisovat jejich aktivity mimo politickou práci nebo zaznamenat účast v každé skupině či sdružení.
Stávka ochromila chod Velké Británie
Díky včerejší stávce zaměstnanců veřejného sektoru v Severním Irsku například nefungovala městská hromadná doprava a bylo zavřeno více jak 60% škol. Britský premiér David Cameron nesouhlasí s požadavky odborů a věří, že vláda učinila promýšlené kroky, když se rozhodla snížit zaměstnanecké platy.
Ve Francii proběhl soud se somálskými piráty
Pět mužů ve věku od 21-36 let bylo odsouzeno za napadení francouzské jachty v Adenském zálivu a únos dvojce francouzských turistů v roce 2008. Za propuštění zajatců tehdy žádali 1.5 milionu eur. Trest byl vyměřen na 4-8 let, dle stupně provinění. Jeden ze soudních obhájců uvedl, že je to poprvé od 18. století, kdy se ve Francii soudil případ pirátství.
Srbsko zřídí úřad pro jednání s Kosovem a začne plnit dohody
Srbská vláda plánuje zřídit zvláštní úřad pro jednání s Kosovem a zároveň přijmout právní vyhlášky vedoucí k plnění dohod, jichž bylo dosaženo v dialogu Priština-Bělehrad, oznámil to srbský vicepremiér Božidar Đelić v Bruselu podle agentury Info Globi.
Situace ohledně svobody médií v Makedonii eskaluje
Podle nového rozhodnutí parlamentu Makedonské republiky musí mít novináři speciální povolení k podávání informací o dění v parlamentu přímo z vládních budov. Dále dnes byla na stránkách Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku zveřejněna zpráva, ve které se celá tato soudní instituce staví proti vysokým finančním postihům uvaleným na makedonské novináře tamními soudy. V této zprávě jsou navíc uvedena i pochybení, kterých se makedonští soudci při procesech dopustili. Štrasburský soudní dvůr dále upozorňuje na fakt, že vysoké finanční postihy udělované novinářům závažně ohrožují svobodu slova v Makedonii.
Atentátník Breivik nebyl během činu příčetný
Tak usoudila dvojce psychiatrů, u které norský atentátník, jenž způsobil před 4 měsíci smrt 77 lidí, prošel řadou testů. V době kdy vraždil, trpěl prý psychózou a paranoidní schizofrenií. Zprávu dále posoudí rada pro forenzní medicínu, která závěr může přijmout, či zamítnout. Státní zástupce Svein Holden však zdůraznil, že závěr tohoto vyšetřování nebude mít na připravovaný soud s norským vrahem vliv.
Německo dočasně odvolalo svého velvyslance v Íránu
Berlín označil včerejší útok íránských demonstrantů na britské velvyslanectví v Teheránu za nepřijatelný. Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle uvedl, že jeho země podporuje Velkou Británii jako svého evropského partnera, a zároveň zdůraznil, že mezinárodní právo vyžaduje zabezpečení ochrany zahraničních ambasád. Německo je jednou ze šesti světových mocností, které se podílí na jednáních o íránském jaderném programu.
Evropská rada schválila návrh rozpočtu EU na rok 2012
Rozpočet EU na rok 2012 bude 129,088 miliardy Euro, což tvoří 0,98% HND EU (*HND – hrubý národní produkt). Rozpočet se tak ve srovnání s rozpočtem pro rok 2011 navýšil o 1,86%. Evropská rada se domnívá, že rozpočet pro rok 2012 našel rovnováhu mezi přísným omezením svého objemu a možností pomáhat členským zemím EU v konsolidační činnosti a financování stimulačních projektů pro růst zaměstnanosti. EU také podle Evropské rady jen minimálně navýšila administrativní výdaje, a to i přes výdaje spojené s přípravami členství Chorvatska. Rozpočet vyčleňuje 50 milionů Euro na podporu růstu zaměstnanosti, dalších 150 milionů Euro má pak být použito pro zahraniční angažmá EU. Evropský parlament by měl návrh rozpočtu EU pro rok 2012 schválit do 14 dnů.