Volby, u kterých se předpokládalo, že ukážou preference voličů před nadcházejícími prezidentskými volbami v březnu, však pravděpodobně lídra strany zklamaly. Z 64% podpory, které se straně Jednotné Rusko dostalo v roce 2007, preference spadly na cca 50%. Strana tak nezajistila 2/3 většinu, kterou potřebuje pro změnu ústavy.
Chorvatská HDZ dle očekávání prohrála volby
Koalice KUKURIKU vyhrála parlamentní volby v Chorvatsku, jedná se o neúplné ale oficiální výsledky Státní volební komise. Koalice vedená socialisty má již jistých 78 křesel, zatímco dosavadní vládnoucí HDZ obdržela 42 mandátů spolu s dalšími třemi křesly od chorvatské diaspory. Tyto výsledky, jak uvádí zprávu chorvatská média, vycházejí z výsledků zpracovaných z 10% volebních místností. Chorvatský parlament (Sabor) čítá 151 členů, přičemž subjekty musí mít nejméně 71 hlasů k sestavení vlády.
60% Němců je proti měně euro, 75% pak chce zpět marku
Šedesát procent Němců je po téměř 10 letech přesvědčeno, že euro není dobrý nápad. Průzkum TNS Emnid prováděný časopisem Focus dále zjistil, že 85% Němců přisuzuje zvyšování cen právě euru a 75% Němců je pro návrat staré německé měny – marky, která je podle nich stabilnější a silnější. Časopis Focus ale neuvádí, v jakém rozmezí byl průzkum proveden.
Kuba vytváří svou vlastní národní sociální síť
Na Kubě byla představena nová sociální síť REDSOCIAL, která má navázat na projekt vlastní kubánské internetové encyklopedie EcuRed z roku 2009. Ta má dnes 76 000 článků a 12 000 osobních účtů. Sociální síť REDSOCIAL je dostupná pouze na Kubě a použitelná pouze v rámci Kuby.
Islamisté v Egyptě získali 65% hlasů v prvním kole
Islamistické strany získaly 65% hlasů v prvním kole egyptských parlamentních voleb, které se týkaly Alexandrie a Káhiry. Umírněnější část Muslimského bratrstva FJP (Strana svobody a spravedlnosti) získala 36,62% hlasů, po něm se umístila radikální strana salafistů Al-Nur se ziskem 24,36% a Al-Wasat se 4,27%. Informace uvedl generální tajemník volební komise Yusri Abdel Karim. Zatím nelze zjistit, kolik již mají strany jistých míst v parlamentu, neboť to se bude přepočítávat až po konečných výsledcích. Jisté ale je, že 3,56 milionu lidí z registrovaných 9,73 milionů dalo hlas Muslimskému bratrstvu. Liberální egyptská koalice získala 13,35%, tedy 1,29 milionu hlasů.
Německý ministr financí uvádí detaily plánu krizového fondu před summitem EU
Německý ministr financí Wolfgang Schaeuble v sobotu představil detaily svého plánu na řešení krize eurozóny, jenž má za cíl představit na očekávaném summitu Evropské unie příští týden. Dle nastíněného plánu by země měla odčerpat část svého dluhu do speciálního fondu, který by splácela příštích 20 let. Prozatím by se pak zavázala k reformám, které by nadále neprohlubovaly stávající zadlužení. Ministr věří, že jeho návrh, který získal podporu německé kancléřky Angely Merkelové, ukáže, že omezuje úroveň státního zadlužení na 60% HDP a tím zvýší důvěru investorů. Německo se bude snažit prosadit, aby takovýto fond vznikl v každé zemi eurozóny.
Americký viceprezident jednal s tureckým premiérem – dohodli se spolu na boji proti kurdským teroristům
Americký viceprezident Joe Biden ujistil tureckého premiéra Tayyipa Erdogana, že má plnou podporu v boji proti terorismu. Stalo se tak při návštěvě amerického viceprezidenta v Istanbulu, kde s tureckým vedením řešil regionální otázky a americké stažení z Iráku. Oba státy se také dohodly, že zintenzivní boj proti kurdské Straně pracujících (PKK). USA nyní hodlají vytvořit spojeneckou osu USA-Turecko- Irák, ačkoliv mnozí pochybují o schopnosti Iráku fungovat bez americké vojenské přítomnosti, a to i vzhledem k poslednímu útoku ve vládním centru Bagdádu.
V Chorvatsku začaly parlamentní volby
Očekává se, že chorvatští voliči „zúčtují“ s vládnoucími konzervativci, kteří mají za sebou několik korupčních afér uprostřed hospodářské krize. Podle průzkumů by konzervativní Chorvatská demokratická unie (HDZ) měla být nahrazena středo-levou koalicí vedenou sociálními demokraty (SDP) ve spolupráci s dalšími třemi stranami. Podle průzkumů získá koalice s přehledem absolutní většinu ve 151-členném parlamentu. Pravděpodobný nový premiér Zoran Milanovic, šéf socialistů, ovšem bude muset čelit obtížné ekonomické situaci EU, která ovlivňuje i chorvatské hospodářství. Ekonomika Chorvatska je už tak poslední 3 roky většinou v recesi průměrný hospodářský růst činí 0,5% podle odhadu chorvatské centrální banky.
V Rusku probíhají parlamentární volby
Ve volbách se rozhodne o podobě dolní komory parlamentu Ruské federace pro příštích pět let. Nezávislá monitorovací skupina Golos zaznamenala kolem pěti tisíc stížností na porušování zdejšího volebního práva. ruský premiér Vladimír Putin obvinil zahraniční síly z vměšování se do příprav voleb. Skupina Golos, která nepodporuje žádnou stranu, je primárně financována Spojenými státy americkými a Evropskou unii.
Slovinsko volí novou vládu
Dle slovinských průzkumu veřejného mínění se přitom předpokládá, že bude sesazená dosavadní vláda premiéra Boruta Pahora. Středo-pravá opozice bývalého slovinského ministra Janeze Jansa slíbila voličům omezení výdajů, které by mohly vést k další recesi. Dalším volebním bodem opozice je zvýšit věk odchodu do důchodu, který je dnes jedním z nejnižších v Evropě. Vláda stávajícího premiéra Pahora ztratila důvěru v září důsledkem penzijní reformy, která vyvolala předčasné volby v zemi.
Česká vláda vyslala vojenské lékaře na pomoc Slovensku s kritikou opozice
Česká vláda v reakci na žádost Slovenska o pomoc kvůli stávkám slovenských lékařů vyslala na Slovensko 29 vojenských lékařů, kteří mají pomoci v oblastech s vyhlášeným nouzovým stavem, neboť hrozí, že by zde nebyl dostatek lékařů. Opoziční socialisté kabinet českého premiéra Petra Nečase kritizují za protiústavní krok s tím, že ústava nehovoří o vysílání armády do zahraničí kvůli problémům s platy. Premiér Nečas naopak prohlásil, že ústava vládě umožňuje vyslat vojáky do zahraničí na 60 dní bez souhlasu parlamentu a odmítá další vysvětlování. V době české lékařské krize totiž Slovensko vyslalo své vojáky na pomoc Čechům.
Došlo k dalším bojům mezi libyjskými milicemi u Tripolisu
Ve městě Janzour, které leží 17 km od hlavního města Tripolisu, byla v bojích mezi dvěma rivalskými milicemi zcela zničená vojenská základna. Při bojích byl mimo jiné zabit i vládní úředník. Boje proti sobě vedly milice z města Janzour proti bojovníků ze Zintanu. Milice ze Zintanu sehrála důležitou roli při zajmutí a zabití Muammara Kaddafiho a nyní se prosazuje v oblasti okolo Tripolisu. Zintanští vojáci bezdůvodně vyzvaly na svém kontrolním stanovišti, šéfa milice z Janzour, aby opustil automobil i se svým řidičem a poté oba zastřelili. Tvrdí to Frandah Abdelnasser, vedoucí městské rady v Janzour. Již dříve se několikrát střetly milice u Zawiyah a centrální vláda nebyla schopna zasáhnout. Stále více rostou obavy z budoucnosti jednoty Libye a stejně tak vzrůstají pochybnosti o skutečném ukončení bojů.
V hlavním městě Angoly se policie střetla s demonstranty
V Luandě se již po šesté v tomto roce střetla policie s mladými, kteří vedli protivládní demonstraci. Podle informací portugalské státní tiskové agentury Lusa opozice stál více zvyšuje tlak na 32 let vládnoucího angolského prezidenta José Eduarda dos Santose, aby rezignoval.
WTO: „evropská krize začíná brzdit i Afriku“
Šéf Světové obchodní organizace (WTO), Pascal Lamy, na konferenci Africké unie v Ghaně oznámil, že eurozóna omezuje obchod afrických zemí a jejich ekonomický růst, protože africký kontinent je téměř závislí na exportu na evropské trhy. Dále generální ředitel WTO prohlásil, že africké ekonomiky čeká významný pokles růstu, pokud bude současný stav eurozóny pokračovat: „-1% v EU znamená -0,5% v Africe“. Podle statistik EU obchod mezi EU a africkými zeměmi s koloniální historií např. v roce 2008 dosáhl 278 miliard Euro.
Násilí na severu Sýrie zintenzivňuje
Při včerejších bojích mezi rebelujícími opozičními silami a syrskou armádou zahynulo nejméně 23 lidí. Podle místních aktivistů se násilí a boje zintenzivňují přičemž počet obětí údajně již přesáhl 4600 lidí. Arabská liga daly Sýrii do do konce dneška další ultimátum k okamžitému ukončení násilí. Mimo jiné proběhla noční bitva v severozápadním městě Idlib poblíž tureckých hranic, při které bylo podle syrských pozorovatelů lidských práv (SOHR) zabito 7 příslušníků bezpečnostních sil, 5 rebelů a 3 civilisté.
Organizace latinské Ameriky CELAC podpořila Argentinu v nároku na britské Falklandy
Nové společenství latinskoamerických a karibských států CELAC, kterou včera zahájil venezuelský prezident Hugo Chávez, se ostře postavilo proti sankcím USA na Kubu a dále podpořilo Argentinu v nárokování si britských ostrovů Falklandy, o které vedla Argentina s Velkou Británií v roce 1982 neúspěšnou válku.
Rakouská armáda chystá nácvik intervence do severního Kosova
Rakouská média informovala o vojenských manévrech, které se uskuteční v polovině prosince v regionu Kärntni. Cvičení se zúčastní 2500 vojáků s novými bojovými vrtulníky určenými k provádění vzdušných i vojenských operací. Velitel VII. brigády rakouské armády, Starlinger Thomas, oznámil, že cvičení je zaměřeno na přípravu intervence v severním Kosovu v případě potřeby, kvůli tomu byla dle jeho slov i vybrána oblast Kärntni, která se terénem podobá severnímu Kosovu.
Na severu Sýrie bojuje povstalecká armáda s armádou věrnou vládě
Propukly boje mezi vojenskými odpadlíky formujícími se na severu Sýrie, kteří zahájili sérii útoků u města Idlib na syrskou armádu věrnou prezidentovi al-Assadovi. Podle místních pozorovatelů od půlnoci zahynulo 15 bojovníků. Syrská armáda zatím nadále pokračuje v potlačování povstání.
V Jemenu se stále bojuje, ačkoliv prezident Saleh odstupuje
Ačkoliv jemenský prezident Ali Abdullah Saleh předal svou moc do rukou viceprezidenta Abd-Rabbu Mansoura Hadi, především ve městě Taiz, které leží 200 km od hlavního města, se již třetí den bojuje mezi rebelujícími opozičními silami a vojáky věrnými prezidentu Salehovi. Z necelé 3 dny již zahynulo 16 lidí. Ani jedna ze stran nerespektuje výzvu současné hlavy země, viceprezidenta Hadiho. Podle obyvatel Taizu vládní město ostřelují tanky a dělostřelectvem a povstalci se brání odpalováním raket. Střely dopadají i na obytné čtvrti. Na 3000 rodin již uprchlo do místního obchodního centra.
Prezident Venezuely pořádá summit zemí Latinské Ameriky a Karibiku
Cílem setkání celkem 33 států, vyjma USA a Kanady, je posílení regionální spolupráce. Celý tento blok by podle slov prezidenta Huga Cháveze měl následně působit jako protiváha vlivu USA v regionu. Výsledkem dvoudenního summitu by pak mělo být vytvoření nového společenství zvaného Komunita latinskoamerických a karibských států (CELAC).
Srbsko a Kosovo se dohodly na vzájemné hraniční integritě
Dohody, kterou zprostředkovala EU, bylo dosaženo v 8. kole jednání zástupců Prištiny a Bělehradu. Samotná dohoda o společné kontrole hranic byla dosažena již dříve v listopadu, ovšem nyní byla uzavřena konečná dohoda o integrované správě hranic a především o právní působnosti – Kosovo i Srbsko se budou na šesti společných hraničních přechodech řídit vlastní jurisdikcí a obě země budou spravovat vlastní celnice. V praxi tedy hranice mezi Srbskem a Kosovem získají podobu evropského hraničního modelu založeného na bázi vzájemné spolupráce. Stejně tak Srbsko prakticky dle kritérií evropských právních předpisů uznalo kosovské hranice. Podle slov představitelů EU tak padl další blok, který bránil Srbsku v eventuálním členství v EU. Problematika na hranicích mezi oběma zeměmi si vyžádala i desítky zraněných vojáků mírové mise, kteří se snažili odstranit z hraničních přechodů betonové zátarasy.
Eritreu čeká zmírnění sankcí Rady bezpečnosti OSN
Příští týden plánuje Rada bezpečnosti OSN hlasovat o uvolnění sankcí proti Eritrei, která čelí od roku 2009 sankcím, které dle návrhu Gabonu zakázaly zahraničním firmám investování do těžebního průmyslu, dovoz minerálů a zablokovaly placení daní, které Eritrea uvalila na převodu finanční převody svých občanů v zahraničí. Eritrea od války s Etiopií má velké množství svých obyvatel rozptýlené po Blízkém východě a mezinárodní společenství obviňuje vládu prezidenta Isaiase Afewerkinta, že získané peníze zneužívá. Nový návrh klade zodpovědnost na investory, kteří nyní musí hlídat, zda jejich peníze nejsou používány k destabilizaci regionu, zatímco státy s eritrejskou diasporou musí dohlédnout na to, že Eritrea své občany v zahraničí nevydírá. Pro Eritreu s velkým nerostným bohatstvím by to znamenalo obrovské oživení ekonomiky díky zahájení těžby, v čemž kritici spatřují nové nebezpečí destabilizace východní Afriky.
Obavy z odchodu USA z Iráku rostou – došlo k atentátu v „zelené zóně“
Irácké úřady oznámily, že v tomto týdnu došlo k bombovému útoku přímo v „zelené zóně“ v Bagdádu. Zelená zóna je nejostřeji hlídaný prostor, kde sídlí např. americké velvyslanectví nebo irácký parlament a ministerstva. Od dobytí Bagdádu americkými silami v roce 2003 je zóna strážená americkými silami. K útoky prý došlo den před návštěvou amerického viceprezidenta Joe Bidena. Vrchní šéf irácké rozvědky, generál Qassim al-Moussawi, uvedl, že cílem útoku byl pravděpodobně irácký premiér Nuri al-Maliki. V reakci na událost se ale nyní ozývají kritické hlasy, které se obávají o bezpečnost v Iráku po odchodu americké armády, když již nyní může atentátník proniknout na nejlépe chráněné místo.