Libyjci dnes slaví roční výročí od okamžiku, kdy se v zemi zvedla vlna protestů, která ukončila vládu Muammara Kaddafiho, jednoho z nejdéle vládnoucích afrických vůdců. Centrem protestů se před rokem stalo město Benghází, odkud se nepokoje rozšířily dále do vnitrozemí. Výročí nadchází v době nestability a obav z dalších bojů. Po celé zemi jsou desítky ozbrojených oddílů a Národní prozatímní radě se zatím nepodařilo zajistit kontrolu nad celou zemí.
Zimbabwe kritizuje sankce EU
Vládnoucí strana prezidenta Roberta Mugabeho odmítá sankce, které EU uvalila na jeho zemi. Evropští diplomaté navíc mluví o tom, že embargo na zbraně by se mohlo rozšířit i na rozvojovou pomoc a trvat dalších šest měsíců. „Celý systém sankcí je nelegální a rasistický,“ prohlásil Ruhare Gumgo, mluvčí vládní strany ZANU-PF. „Je smutné, že někteří členové Evropské unie, především Velká Británie, stále využívá svých neo-koloniálních praktik, jak dostat ZANU-PF od moci.“ Prezident Mugabe je u moci od roku 1980, kdy země získala nezávislost na Velké Británii. EU před deseti lety na zemi uvalila embarga na základě podezření, že jsou v zemi porušována lidská práva a dochází k manipulaci voleb.
Násilí na jihovýchodě Libye stále trvá
Od konce minulého týdne, kdy propukly boje mezi etniky Zwai a Tibu na jihovýchodě Libye, zemřely desítky lidí. Násilí se rozpoutalo v provincii Al Kufra, která leží na hranici se Súdánem a Čadem. Národní prozatímní rada se od pádu Kaddafiho režimu snaží získat v zemi kontrolu. To ji znemožňují regionální povstalecké skupiny. Počet obětí není přesně znám.
Súdán a Jižní Súdán vyjednávají o hranicích
Obě země přistoupily k jednání, které má zmírnit napětí panující od července minulého roku, kdy Jižní Súdán vyhlásil nezávislost. Revizí mají projít nejasně definované či nestabilní hraniční oblasti. Súdán a Jižní Súdán se stále neshodly na hranicích v pěti strategických regionech. Důvodem jsou přetrvávající etnické spory a těžba ropy na těchto sporných územích. „Nemáme nejmenší zájem o válku s Jižním Súdánem. Chceme zmírnit napětí na hranicích, které negativně ovlivňuje oba státy.“ uvedl Yahya al-Hussein, člen súdánského vyjednávacího týmu.
Český prezident podepsal ústavní zákon, kterým se zavádí přímá volba hlavy státu
Václav Klaus dnes podepsal novelu ústavního zákona, který nabude účinnosti k 1. říjnu 2012. Jeho nástupce tak příští rok zvolí občané. Sám současný prezident vystupoval proti novele a před časem ji označil za „fatální chybu a omyl“, není však v jeho pravomoci ústavní zákon na rozdíl od jiných zákonů vetovat.
Bělorusko nevyloučilo možnost prodeje svých ropovodů
První vicepremiér Běloruska Vladimir Semashko v pátek v rozhovoru pro agenturu BelTa uvedl, že Bělorusko nevylučuje prodej svých ropovodů, a to nejen ruským investorům. Konkrétní projekt však podle jeho slov zatím není k dispozici.
Premiéři Irska, Lotyšska a České republiky se setkají s německou kancléřkou, budou jednat o euru
Český premiér Petr Nečas, premiér Irska Enda Kenny a premiér Lotyšska Valdis Dombrovskis by se měli v příštím týdnu setkat s německou kancléřkou Angelou Merkel. Jednání by se mělo týkat dalšího směřování eurozóny a Evropské unie (EU). Schůze se odehraje týden před sumitem lídrů Evropské unie (EU), jehož hlavním tématem bude fiskální dohoda. Český premiér Nečas se zatím rozhodl k fiskální dohodě nepřipojit, před zmíněným sumitem 1. března by se měl sejít s britským premiérem Davidem Cameronem, jenž zastává stejný názor.
Slovinsko zastavilo ratifikaci mezinárodní smlouvy ACTA
Ministr vzdělávání Radovan Zerja uvedl, že k zastavení ratifikace dojde „co nejdříve“, dohodu pak nazval „velkým nedorozuměním“. Vůdce Evropské lidové strany, největší politické frakce v Evropském parlamentu (EP) Joseph Daul označil smlouvu za „mrtvou“. Ratifikace EP je nutná, aby smlouva vešla v platnost. Ke stejnému kroku, který nyní učinilo Slovinsko, se v posledních týden uchýlilo několik dalších členů Evropské unie (EU).
Kyperské ministerstvo zahraničí vyzvalo Turecko, aby zastavilo hrozby
Kyperská vláda uvedla, že nároky Turecka v otázce kyperské ekonomické zony jsou neopodstatněné a v rozporu s mezinárodním právem a vyzvala Ankaru k ukončení jejího „nelegálního, provokativního a arogantního chování.“ Kyperská vláda dále uvedla, že je odhodlána pokračovat ve využívání přírodních zdrojů a ochrany svých práv mírovými prostředky, v souladu s mezinárodním právem.
Ratingová agentura Fitch zvýšila rating Islandu na investiční stupeň
Výhled země je nyní dle agentury „stabilní“. Země tak z hodnocení BB+ povýšila na BBB-. Agentura krok komentovala tím, že „odráží pokrok, který byl učiněn za cílem obnovení makroekonomické stability země, bylo také zaznamenáno prosazování strukturálních reforem a opětovný zisk státní důvěryhodnosti.“ Dle vyjádření agentury se Island dostal přes ekonomickou reformu navrženou ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem a je schopen znovu vstoupit na globální kapitálové trhy.
Francouzský prezident Sarkozy podporuje Srbsko v získání kandidatury na člena EU
Poradce francouzského prezidenta Nicolase Sarkozy, Damien Loras, dnes jednal se skupinou 15 srbských aktivistů v Elysejském paláci. Při této příležitosti uvedl, že Francie učiní vše, co je v její možnostech, aby podpořila Srbsko v získání statusu kandidáta na členství v Evropské unii (EU) ke konci měsíce. Země by dokonce měla vyzvat Německo, aby to vyjádřilo svůj postoj před rozhodujícím zasedáním ministrů v Bruselu, kde bude řešená tato otázka. Poradce však také uvedl, že Francie od Srbska očekává pokračování v otázce normalizace vztahů s okolními státy.
Generální tajemník NATO navštívil Ankaru u příležitosti 60. výročí členství Turecka v Alianci
Během své návštěvy se generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen setká s tureckým prezidentem Abdullahem Gülem a ministrem zahraničních věcí Ahmetem Davutoglu. Zúčastní se také společné schůze parlamentních výborů obrany a zahraniční politiky a Parlamentního shromáždění NATO. A. F. Rasmussen bude také hlavním hostem pátečního společného diskuzního panelu Turecko – NATO.
Řecká vláda učiní škrty v důchodech, aby zacelila díru v rozpočtu
Oznámila to řecká vláda v pátek, s odůvodněním na nutnost získání chybějících 325 milionů v rozpočtu, což je jeden z požadavků veřejných věřitelů před oznámením rozhodnutí ve věci finanční pomoci zemi, která nyní stojí před hrozbou bankrotu. Primární důchody nad 1300 eur tak budou sníženy o 12%, s výjimkou námořních penzijních fondů, kde dojde ke snížení o 7%. Dojde taky ke škrtům v penzijním připojištění. Zdroj řeckého ministerstva práce uvádí, že těmito škrty získá vláda kolem 400 milionů eur.
Proběhne společné jednání prezidentů Srbska, Chorvatska, Slovenska a České republiky
Oznámila to tisková kancelář srbského prezidenta, jímž je Boris Tadic. V sobotu se tak srbský prezident setká se svým českým protějškem Václavem Klausem, slovenským protějškem Ivanem Gašparovičem a chorvatským protějškem, jímž je Ivo Josipovic na čtyřstranném jednání v České republice.
Bulharský parlament jednomyslně ratifikoval smlouvu o přistoupení Chorvatska k EU
Bulharské Národní shromáždění dnes ráno jednomyslně ratifikovalo dohodu o přistoupení Chorvatska do Evropské unie. Bulharsko se tak čtvrtou zemí po Slovensku, Maďarsku a Itálii, a zároveň první, kde nikdo nehlasoval proti ratifikaci.
Norský guvernér centrální banky vyzval ke snížení výdajů z ročních příjmů Národního ropného fondu na 3%
Guvernér norské centrální banky Øystein Olsen ve svém každoročním projevu k dozorčí radě Norges banky doporučil vládě snížit výdaje z ročních příjmů z Národního ropného fondu z 4% na 3%. Dle pana Olsena je představa, že fond bude ročně nadále vydělávat 4% nereálná. Norský premiér Jens Stoltenberg komentoval návrh guvernéra banky tím, že změna pravidel rozpočtu by vytvořila prvek nejistoty a nevyzpytatelnosti.
Horst Seehofer jmenován dočasným německým prezidentem
Poté, co dosavadní německý prezident Christian Wulff rezignoval, byl do čela státu dočasně dosazen předseda Spolkové rady,tedy horní komory spolkové parlamentu, Horst Seehofer. Zmíněný je mezi jinými i ministerským předsedou Bavorska a předsedou Křesťansko-sociální unie Bavorska (CSU), sesterské strany Křesťansko-demokratické unie (CDU) německé kancléřky Angely Merkel.
Evropská komise vyzvala všechny státy EU, aby na trh práce pustily bulharské a rumunské pracovníky
Evropská komise (EK) vyzvala zbývajících 9 států unie, aby umožnily Bulharům a Rumunům vstup na jejich trhy práce. Rakousko, Belgie, Francie, Německo, Irsko, Lucembursko, Malta, Nizozemsko a Velká Británie se rozhodly ponechat Bulhary a Rumuny mimo jejich trhy práce do posledního možného data – 31. prosince 2013. 16 ze zbývajících 25 členských zemí unie již svá pracovní omezení vůči zmíněným státům zrušilo. Samotná EK přes své naléhání na zbývajících 9 členských států nemá právní možnost změnit jejich dosavadní stanovisko.
Stávka zaměstnanců letiště Frankfurt nad Mohanem pokračuje 2. den
Zatím bylo odvoláno 280 z 1082 plánovaných letů. Stávka, ke které se připojilo asi 200 zaměstnanců kontrolujících řízení pozemního provozu, začala v 8 ráno a potrvá až do večerních hodin. Společnost Franport, která obstarává chod letiště, najala za stávkující zaměstnance náhradu, cestující se však nevyhnou komplikacím.
Datum srbských parlamentních voleb bude známo do 11. března
Samotné volby by se měly odehrát 29. dubna nebo 6. května, uvedla mluvčí srbského parlamentu Slavica Djukic-Dejanović. Vyzvala také stranu Spojených důchodců Srbska (PUPS), aby zůstala v koalici se Socialistickou stranou Srbska (SPS) a Spojeným Srbskem (JS).
Uganda oficiálně uznala nezávislost Kosova
V den 4. výročí vyhlášení nezávislosti Kosova Uganda oficiálně uznala zemi jako nezávislý stát. Kosovo je nyní mezinárodně uznáváno 88 státy.
Americký prezident zaslal kosovské prezidentce telegram ohledně 4. výročí vyhlášení nezávislosti země
Americký prezident Barack Obama zaslal telegram kosovské prezidentce, jíž je Atifete Jahjaga, v němž vyjádřil gratulace ke 4. výročí od vyhlášení nezávislosti Kosova, které proběhlo 17. února 2008. Dle telegramu Kosovo za tento časový úsek učinilo významný pokrok při budování multietnické, pluralitní a tolerantní demokracie v srdci Balkánu. Prezident také vyjádřil přesvědčení, že země se svou angažovanosti a úsilím pro další politické, hospodářské a právní reformy může stát plnoprávným členem euroatlantického společenství a země se může i nadále spolehnout na konstantní pomoc svého amerického partnera.
Turecký premiér vyzývá k solidaritě se syrskými občany
„Je důležité dodržet solidaritu se syrskými občany, i přes fakt, že rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN skončilo neúspěchem,“ poznamenal včera v telefonickém rozhovoru s britským premiérem Davidem Cameronem turecký premiér Recep Tayyip Erdoğan. Představitel Turecka dále uvedl názor, že mezinárodní společenství by nemělo stát stranou a dívat se na stoupající počet obětí násilí, které se nyní pohybuje na asi 7 tisících. V Turecku se dle jeho slov nyní nachází asi 10 tisíc syrských uprchlíků. Pan Erdogan také zmínil setkání „skupiny přátel Sýrie“, kde by měla být prioritou „podpora iniciativy Arabské ligy“ v této věci. Konzultace mezi Tureckem a Spojeným královstvím budou dle slov obou premiéru nadále pokračovat.