V předvečer summitu NATO v Chicagu makedonský prezident Gjorge Ivanov poslal dopisy všem hlavám členských států NATO, ve kterých žádá o podporu pro přijetí Makedonie do NATO. Prezident uvádí, že jde o příležitost, jak napravit „nespravedlnost z Bukurešti“, kde Makedonie nebyla přijata do NATO díky porušení řeckých smluvních závazků vůči Makedonii, jak rozhodl Mezinárodní soudní dvůr (ICJ).
Kypr má ambice stát se neutrálním mediátorem ve východním středomoří
Kyperská ministryně zahraničí Erato Kozakou-Marcoullis během politického semináře socialistického hnutí EDEK uvedla, že Kypr by se mohl stát neutrálním bodem východního středomoří s významem pro nestabilní geopolitické prostředí tohoto regionu a stejně tak pro rostoucí evropskou energetickou poptávku. Podle kyperské ministryně zahraničí je Kypr schopen vyhovět zájmům jednotlivých zemí v oblasti tak, že využije své čerstvě objevené energetické bohatství v podobě obřích zásob zemního plynu ve prospěch všech obyvatel regionu, míru a stability.
V úterý začne další jednání mezi Kosovem a Srbskem v Bruselu
V úterý 21. 2. se v Bruselu opět zasednou kosovská se srbskou delegací, aby se pokusily dosáhnout dohody v otázce regionální spolupráce a zastoupení Kosova. Zástupce EU pro jednání mezi Kosovem a Srbskem Robert Cooper odmítl uvést podrobnosti ohledně jednání, ale místní média tvrdí, že Kosovo vyjádřilo svou připravenost být zastoupeno na regionální úrovni dle dohody založené na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244 a stanovisku Mezinárodního soudního dvora (ICJ) o kosovské deklaraci nezávislosti. Robert Cooper jednal o návrzích obou stran – s kosovskými představiteli v Prištině minulý týden a se srbskými představiteli pak ve Vídni, přičemž uvedl, že “ došlo k určitému pokroku“.
Britský ministr zahraničí varoval před „horší studenou válkou“ s Íránem a upozornil na možnost vojenské konfrontace
Britský ministr zahraničí William Hague v rozhovoru pro Daily Telegraph prohlásil, „íránská snaha o získání zbraní hromadného zničení Íránská snaha může vyvolat novou studenou válku a snaží se vyvolat závody v jaderném zbrojení na Blízkém východě, které by mohly být mnohem nebezpečnější, než v době napětí mezi Východem a Západem.“ Britský ministr zahraničí je dle svých slov přesvědčen, že Írán pokračuje na vývoji jaderných zbraní, což prý povede ke snaze všech národů Blízkého východu získat jadernou zbraň. Ministr Hague na závěr upozornil, že „na stole stále zůstávají všechny možnosti řešení konfliktu“, tedy včetně vojenské konfrontace. Írán již několikrát popřel, že by měl snahu vyvinout jaderné zbraně a svůj jaderný program označuje za čistě mírový.
Pákistán postaví plynovod společně s Íránem i přes americké hrozby sankcí
Pákistánský prezident Asif Ali Zardari při mediální konferenci o připravovaném projektu stavby ropovodu a plynovodu na dopravu ropy z Íránu do Pákistánu uvedl, že Pákistán projekt dokončí i přes varování ze strany USA, že by mohl čelit sankcím. Pákistán totiž dlouhodobě čelí nedostatku energie a projekt má být jedním z řešení. Konference se účastnil i íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad. Závěrem prezident Pákistánu prohlásil: „vztahy mezi Pákistánem a Íránem nebudou ohroženy žádným mezinárodním tlakem jakéhokoliv druhu.“
Papež představil 22 kardinálů, kteří se zúčastní příštího konkláve
Papež Benedikt XVI. obohatil skupinu katolických duchovních volících jeho nástupce o dalších 22 členů. Ti se tak budou účastnit příštího konkláve. Mezi nové účastníky volby patří i arcibiskupové z New Yorku, Prahy, Hong Kongu a Toronta, stejně jako hlavy několik úřadů Vatikánu. Papeži Benediktu XVI. je nyní 84 let.
Prezident Pobřeží slonoviny byl zvolen předsedou západoafrického společenství ECOWAS
Prezident Pobřeží slonoviny Alassane Ouattara byl jednohlasně zvolen do čela Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) a nahradil nigerijského prezidenta Goodlucka Jonathana.
V Lotyšsku probíhá referendum o možném 2. oficiálním jazyce-ruštině
V zemi dnes probíhá referendum o statutu ruštiny jako 2. oficiálního jazyka země. K tomu, aby referendum uspělo by jeho organizátoři museli získat alespoň 770 tisíc hlasů. Organizátoři uvedli, že chtějí „zastavit diskriminace rusky mluvících občanů,“ kteří dnes činí asi 1/3 dvoumilionové populace Lotyšska. Dříve se k otázce vyjádřila řada lotyšských politiků. Na výsledek referenda čeká i Evropská unie (EU).
Izrael vydal oficiální varování: „Írán a Hizballah plánují útoky proti Izraelcům a Židům po celém světě“
Izrael varoval své občany, že Írán a libanonská organizace Hizballah plánují útoky proti izraelským a židovským cílům po celém světě. Varování je založeno na varování Izraelského protiteroristického úřadu, který vychází z výslechů všech podezřelých napojených na bombové útoky v Gruzii, Indii a Thajsku. Úřad také zvýšil úroveň horzby na „oranžovou“, což znamená, že disponuje informacemi o plánovaných útocích. Izrael také vyzval Židy, aby zůstali „bdělí“.
Zástupci 26 zemí světa budou jednat o emisních povolenkách EU v Moskvě
Těchto 26 zemí je proti kontroverznímu zákonu Evropské unie (EU), který nařizuje leteckým společnostem nákup emisních povolenek. Země by se měly v úterý dohodnout na společných krocích proti Bruselu, zvažuje se i podání žaloby k Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (ICAO). Mezinárodní dopravci se obávají eskalace konfliktu do globální obchodní války, napětí v minulých týdnech stouplo především mezi Čínou a EU.
Turecký ministr energetiky: „sankce Západu proti Íránu dopadají na turecká bedra, obchod s Íránem ale probíhá bez problému“
Turecký ministr energetiky Taner Yıldız při zasedání hospodářské turecko-jihoafrické komise v Ankaře prohlásil, že spory mezi Západem a Íránem dopadají na ceny paliv v Turecku i přes snahu vlády vyvažovat rostoucí cenu ropy kvůli napětí novými dvoustrannými dohodami.“Jen pronesení slova „sankce“ dopadá na turecká bedra,“ uvedl turecký ministr energetiky a oznámil, že obchodní vztahy Turecka s Íránem neutrpěly žádné škody a nadále pokračují „jako obvykle“.
Evropský parlament připravuje zprávu zjišťující, zda-li se v Maďarsku dodržují právní předpisy a hodnoty EU
V návaznosti na výsledek připravované zprávy Evropský parlament (EP) rozhodne, zda-li zavede článek 7 Smlouvy o Evropské unii (EU), který se používá k vyšetření zřetelného rizika závažného porušení společných hodnot unie. Maďarská vláda zaslala v pátek Evropské komisi (EK) vyjádření o sporných maďarských zákonech, týkajících se její centrální banky, důchodového věku soudců a ochrany osobních údajů. Maďarský premiér Viktor Orbán uvedl, že se souhlasem Evropské komise (EK) budou změny v ústavě okamžitě předloženy parlamentu.
Bulharské fiskální rezervy pod průměrem Evropské unie
Dokládají to údaje Evropského statistického úřadu (Eurostat). Bulharské fiskální rezervy se pohybují okolo 8,5% HDP země, zatímco evropský průměr je 9,4%.
Nárůst čistých výnosů z fondů EU pro Bulharsko v roce 2011 činil rekordních 1,33 miliard
Země zaznamenala rekordní příliv prostředků z fondů Evropské unie (EU), jak ukazují údaje bulharské národní banky. Byl tak zaznamenán meziroční nárůst o 35%. Pro rok 2012 se předpokládá, že příjmy do státního rozpočtu z fondů EU se budou pohybovat okolo 3,82 miliard eur.
Čína- další nepokoje kvůli konfiskacím půdy místními autoritami
Při demonstracích na východě země v provincii Zhejiang bylo zatčeno přes 200 obyvatel. Zprávu o tom přinesla místní média, která zároveň podotkla, že již bylo dosaženo dohody a celá situace tak byla uklidněna. Podobné spory jsou mezi lokální samosprávou a obyvateli čínských vesnic čím dál tím častější. Zatím poslední a největší nepokoje způsobené konfiskacemi půdy proběhly v prosinci minulého roku v provincii Guangdong.
Výsledky kontroverzního výzkumu viru H5N1 prozatím nebudou uveřejněny
Důvodem jsou obavy o možné teroristické zneužití výsledků tohoto výzkumu. Kvůli tomu navrhuje Světová zdravotnická organizace další jednání. Výzkum, při kterém byla údajně vyvinuta nová zmutovaná verze viru H5N1, taktéž známého jako virus ptačí chřipky, je prozatím pozastaven. Vědci spolu s politiky řeší i bezpečnostní opatření, která by tento výzkum měla provázet.
Brazílie zahajuje karneval v Rio de Janeiru i přes nejistotu bezpečnosti
Nejistota bezpečnosti je důsledkem stávky policistů a hasičů, kteří své protesty ukončili jen pár dní před zahájením karnevalu. V Rio de Janeiru stávka nenabyla na síle tolik, jako protesty ve státě Bahia, kde si nepřítomnost policistů vyžádala přes 150 lidských obětí. Důvodem slabšího dopadu stávky na civilní obyvatelstvo byl odstup civilních policistů od protestů. Regionem, který se momentálně se stávkou potýká je hlavní město Brasilia. Důvody protestů policistů a hasičů jsou všude stejné – zvýšení platů a reorganizace pracovního systému.
V Sýrii zemřel reportér amerického deníku New York Times Anthony Shadid
Anthony Shadid, držitel Pullitzerovy ceny, který pracoval pro New York Times, Washington Post a další americká média zemřel v Sýrii. Okolnosti jeho smrti nejsou zcela jasné, ale předpokládá se, že jeho smrt nezavinil režim prezidenta Bašíra Asada. Anthony Shadid se věnoval monitoringu Syrské osvobozenecké armády a dalších forem protestu proti syrskému režimu.
OSN kritizuje podmínky v latinskoamerických věznicích
OSN zahájila vyšetřování podmínek pro život v latinskoamerických věznicích nezávisle na výbuchu věznice v Hondurasu, který si vyžádal přes 350 mrtvých. Podle dosavadních výsledků dochází ve věznicích k příliš velkému počtu násilných činů, který zvyšují i nedostatečné životní podmínky a nadměrný hluk. OSN dále bude samostatně prověřovat úterní incident v Hondurasu. Zaměří se hlavně na otázku, jestli ztráty na životech odpovídají podmínkám věznice. Podle svědků se totiž dozorci nesnažili pomoct těm, kteří zůstali v plamenech.
Americký prezident Barack Obama vybral 29 milionů dolarů na svoji kampaň
Barack Obama získal tyto peníze skrze fond Victory. Demokratické straně se tak podařilo získat již 250 milionů dolarů na prezidentskou kampaň. Fox News ovšem přišly s kritikou, že prezident Obama vybírá peníze od společností, které předtím podrobil kritice.
Poradce bývalého prezidenta George W. Bushe Stephen Hadley zhodnotil sankce proti Íránu
Poradce pro bezpečnost bývalého amerického prezidenta George W. Bushe prohlásil, že sankce výrazně poškodí íránskou ekonomiku, ale nijak neoslabí íránskou bojovnost. Írán podle jeho názoru sice nabídl návrat k rozhovorům, ale přesto nadále pokračuje v jaderném programu. Stephen Hadley se domnívá, že případné rozhovory s Íránem nebudou mít žádný efekt.
Kolumbijská vláda mění strategii boje s levicovými guerrilami
Nová strategie boje obsahuje více, než 20 nových aspektů, které zahrnují vojenské, logistické nebo soudní akce. Dřívější forma boje spoléhala na zajmutí nebo zabití vůdců levicových skupin. Nyní se vládní boj hodlá zaměřit na strukturu a ekonomiku skupin bez zbytečných ztrát na životech. Velký důraz se bude dávat hlavně na destrukturalizaci skupiny. Nejznámější kolumbijskou levicovou guerrilou je FARC. Ta na začátku roku oznámila, že je ochotna vyjednávat s vládou o míru. Vláda návrh nepřijala hlavně z důvodu nedůvěry prezidenta Santose v upřímnost guerrily.
Americkou Sněmovnou reprezentantů prošel zákon o ropovodu Keystone
Sněmovna reprezentantů schválila stavbu ropovodu Keystone, takzvaný zákon Keystone XL. Americký prezident Barack Obama v listopadu roku 2011 zastavil přípravu stavby ropovodu a nařídil firmě TransCanada změnit trasu potrubí. Republikány ovládaná Sněmovna reprezentantů nyní dala volnou ruku Federální energetické regulační komisi, aby do měsíce rozhodla o stavbě ropovodu Keystone. Republikánský poslanec Fred Upton prohlásil, že tato stavba přinese 10 000 nových pracovních míst. Prezidentu Baracku Obamovi se nelíbí, že komise má na posouzení projektu pouhý měsíc a nestihne tak změnit problematickou trasu.