Desítky pro-demokratických aktivistů včetně 16 Američanů stanulo před soudem, kde čelí obvinění z nelegálního přijímání finanční podpory ze zahraničí a snahy destabilizovat politickou situaci v Egyptě. Tento proces již významně narušil vztahy Egypta s USA, které hrozily Egyptu zmrazením své finanční pomoci, ačkoliv později prezident USA Barack Obama později oznámil, že pomoc Egyptu chce zachovat. V současnosti podle zdrojů agentury Reuters probíhá „intenzivní diskuse“ v zájmu vyřešení krize vzájemných vztahů mezi představiteli obou zemí. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton se v posledních 3 dnech sešla již dvakrát s egyptským ministrem zahraničí Mohamedem Kamel Amrem. Podle aktivistů za lidská práva je ale soud „odplatou“ egyptských vládnoucích generálů za přílišnou kritiku jejich vlády.
V Sýrii bylo zahájeno referendum o nové ústavě
Bylo zahájeno chystané referendum o nové ústavě, která by měla pozbýt článek 8 o vůdčí pozici vládnoucí politické strany Baass a otevřít cestu k vytvoření pluralitní parlamentní demokracie, v rámci jejíž duchu by podle vlády měly proběhnout parlamentní volby do 3 měsíců. Referendum v Sýrii již podpořila Írán a Čína.
V Senegalu byly zahájeny prezidentské volby
Prezidentské volby byly zahájeny v pozadí týdnů nepokojů kvůli sporům o to, zda je současný prezident Abdoulaye Wade oprávněn kandidovat a opět obhajovat svůj post. Opozici se nelíbí, že dle senegalské ústavy z roku 2001 může být týž člověk zvolen pouze dvakrát a prezident Wade kandiduje potřetí, ovšem prezident i Ústavní rad Senegalu jsou přesvědčeni o tom, že ústava se vztahuje až na dění po svém zavedení a prezidentovo zvolení rok před jejím vstoupením v platnost a účinnost nelze zahrnovat do její působnosti. Senegalský prezident Abdoulaye Wade je již v úřadě 12 let a vzhledem k jeho další kandidatuře rostou obavy o další demokratický vývoj této země.
V Chorvatsku proběhly protesty proti smlouvě ACTA
Desítky lidí protestovaly v sobotu v chorvatských městech Záhřeb a Osijek proti mezinárodní smlouvě proti padělatelství ACTA. Podle demonstrantů omezuje smlouva svobodu přístupu k internetu a svobodu veřejného projevu, a také zvyšuje možnost kontroly občanů ze strany státu. Chorvatský prezident Ivo Josipovic již tento týden oznámil, že na téma smlouvy ACTA bude otevřena široká diskuze. Zároveň zdůraznil, že legitimní cíl chránit autorská práva nesmí ohrozit svobodu projevu na internetu.
Zeť španělského krále vyslýchán kvůli obviněním z korupce
Vévoda Inaki Urdangarin byl vyslýchán soudcem na Mallorce kvůli obviněním z korupce. Obviněný stále popírá jakákoliv provinění. „Přišel jsem objasnit pravdu a bránit svou čest,“ uvedl při příjezdu k soudu. Dle agentury AFP by měl soudce rozhodnout, zda bude vzneseno formální obvinění a dojde ke soudnímu procesu.
Chorvatsko za posledních 12 let přišlo na daních o 7 miliard eur
Chorvatsko podle údajů chorvatského ministerstva financí přišlo za posledních dvanáct let kvůli nezaplaceným daním celkem o 51,3 miliardy kun (cca 169 miliard Kč), což je polovina výše státního rozpočtu Chorvatska. Největší dluh vznikl v loňském roce, kdy nebylo odvedeno 11,7 miliard kun. Informace o tom, že se státu nepodařilo vybrat tak vysokou částku, vyvolala kritiku chorvatské veřejnosti, zejména proto, že vláda oznámila od 1. března letošního roku zvýšení DPH z 23 na 25 procent. Poslanci chorvatského parlamentu včera hlasovali pro přijetí zvláštních opatření týkajících se zaplacení daňového dluhu způsobeného hospodářskou krizí. Ta umožňují požádat o odpis pohledávky všem dlužníkům, kteří do 30 dnů uhradí své dluhy.
Italská vláda oznámila, že v prvních 100 dnech své vlády ušetřila 43 milionů eur
Vláda premiéra Maria Montiho uvedla, že za prvních 100 dní své práce ušetřila 43 milionů především v rámci administrativy, transportu a služebních automobilů. Příkladem jde samotný premiér, který jezdí do svého domu v Miláně vlakem. Nejviditelněji byl zredukován transport vládními letadly. Dle premiérovy kanceláře využití letadel kleslo o 92%. Vláda také uvolnila 20 miliard euro ke 130 investicím do infrastruktury, včetně vodních síti, železnic a dálnic.
Maďaři budou usilovat o autonomii ve Vojvodině
Maďarská koalice čtyř stran pod názvem „Maďarský návrat“ zveřejnila volební program s požadavkem na autonomii své etnické menšiny ve Vojvodině (autonomní oblasti na severu Srbska). Tyto čtyři strany uvedly, že zahájily kampaň s cílem přilákat voliče z jejich komunity, kteří ještě stále hlasují pro jiné strany. Maďaři nyní ve Vojvodině představují asi 14% populace.
Milánský soud očistil italského ex-premiéra Silvia Berluconiho
Dle soudu je kauza již promlčená. První reakce politiků strany Lid svobody (Il Popolo della Libertà) zněly: „Pan Berlusconi unikl nespravedlnosti.“ Soudní proces v této kauze trval 5 let.
Generální ředitelka UNESCO vyzvala k dodržování práv a zajištění bezpečnosti novinářů v Sýrii
Generální ředitelka UNESCO a bývalá bulharská politička Irina Bokova vyzvala ve čtvrtek syrské úřady k dodržování občanských práv novinářů a zajištění jejich bezpečnosti. Irina Bokova vydala prohlášení den poté, co americká reportérka Sunday Times Marie Colvin a francouzský fotograf Remi Ochlik zemřeli při bombovém útoku v syrském městě Homs. „Mám obavy o další zraněné reportéry a vyzývám orgány a ozbrojené síly k tomu, aby respektovali civilní postavení novinářů v konfliktních oblastech. Útoky na novináře jsou porušením Ženevských konvencí, které Sýrie ratifikovala, a rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1738 o ochraně novinářů v ozbrojených konfliktech,“ uvedla Irina Bokova.
Řecká vláda se dohodne se společnosti Siemens na mimosoudním vyrovnání
Vládní mimosoudní řešení sporů se společností Siemens, která v zemi čelila korupčnímu skandálu, bude s největší pravděpodobností uzavřeno na sumě 200 milionů eur v hotovosti a naturáliích. V souvislosti s kauzou se v záři 2010 přiznal Theodoros Tsoukatos, který byl v devadesátých letech blízkým spolupracovníkem tehdejšího řeckého premiéra Kostase Similise, že v roce 1999 obdržel od této německé firmy úplatek ve výši jednoho milionu marek, který poskytl své straně PASOK. Podle listu „Ta Nea“ Siemens nyní poslal řecké vládě smlouvu, která byla posouzená místopředsedou vlády a ministrem financí Evangelosem Venizelosem a má být projednávána na příštím zasedání vlády v úterý. Ačkoliv nebyly oficiálně zveřejněny žádné podrobnosti, v souladu s ustanoveními by Řecko kromě finanční náhrady mělo získat i zařízení pro projekty, které byly odloženy díky propuknutí skandálů. Siemens a jeho zástupci byli také obviněni z uplácení řeckých politiků kvůli zakázkám souvisejícím s olympiádou v roce 2004.
Aktiva penzijních fondů Bulharska se v roce 2011 navýšila o 15%
Aktiva soukromých penzijních fondů Bulharsku vzrostla v roce 2011 oproti minulému roku o 14.68%, vyplývá ze zprávy bulharské Komise pro finanční dozor. K 31. prosinci 2011 se penzijního připojištění u čtyř typů soukromých penzijních fondů v Bulharsku účastnilo celkem 3 992 506 lidí. Jedná se o meziroční nárůst o 2,82%.
Spolkový ministr vnitra Německa vyzval k odchodu Řecka z eurozóny
Německé komentáře ohledně řecké situace narůstají na intenzitě. Spolkový ministr vnitra Hans-Peter Friedrich, který je také vůdcem sesterské strany kancléřky Angely Merkel (CDU), Křesťanské sociální unie (CSU), se stal prvním členem středo-pravé vlády, který otevřeně vyzval Řecko k odchodu z eurozóny. V rozhovoru pro Der Spiegel ministr uvedl, že pro „ozdravení řeckých financí“ by bylo lepší, kdyby se nacházely mimo blok jednotné měny. Samotná kancléřka je proti opuštění bloku Řeckem.
Turecko a Uzbekistán budou rozvíjet spolupráci v bezpečnostních otázkách
Turecká vládní instituce TIKA (Turkish Cooperation and Development Agency) včera informovala o tom, že Turecko a Uzbekistán během týdenní návštěvy delegace z uzbeckého ministerstva vnitra ve dnech 19. až 26. února učinily významné kroky na podporu rozvoje spolupráce v bezpečnostních otázkách mezi těmito zeměmi, jejichž diplomatické vztahy byly po dobu více než deseti let poměrně chladné. Důraz bude kladen zejména na posílení spolupráce mezi policejními útvary a vytváření prostředí pro budoucí společné operace proti mezinárodním organizovaným zločineckým skupinám.
Odbory ohlásily další třídenní stávku na frankfurtském letišti
Poté, co rozhovory o možném navýšení platového ohodnocení části zaměstnanců letiště selhaly, odbory ohlásily další stávku, která by měla začít již v neděli. Poslední stávka, která měla trvat celý týden, byla přerušená ve středu, aby bylo možno zahájit jednání mezi oběma stranami sporu. Odbory GdF nyní obvinily společnost Fraport z „naprosto nepřijatelné nabídky“.
Ukrajinský prezident připustil možnou revizi případu expremiérky Tymošenko
Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč připustil možnost revize případu expremiérky Julie Tymošenko, která byla loni odsouzena k sedmi letům vězení kvůli zneužití svých pravomocí při podpisu smluv o dodávkách plynu s Ruskem. Informovala o tom agentura RIA Novosti. K revizi procesu by mohlo dojít, pokud by ukrajinský parlament schválil novelu trestního zákoníku, která bude splňovat evropské standardy. Prezident Janukovyč a jeho vláda čelí v souvislosti s kauzou Tymošenko sílící vlně mezinárodní kritiky, především ze strany Západu, který proces označuje za politicky motivovaný. Polský ministr zahraničních věcí Radoslaw Sikorski během své nedávné návštěvy Kyjeva varoval, že kauza může ohrozit finalizaci dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Prezident Viktor Janukovyč obvinění z politizace procesu odmítá.
Paraguay žádá Brazílii o nové nastavení tarifu na Itaipú
Paraguayský ministr zahraničí Jorge Lara se setkal s brazilským ambasadorem v Asunciónu, aby spolu prodiskutovali záležitosti, které se týkají obou zemí. Hlavním tématem by ale měla být právě žádost Paraguaye o nové nastavení tarifu za používání nádrže Itaipú. Vodní elektrárna Itaipú leží na hranici mezi Paraguayí a Brazílií a za její využívání je vyžadováno zaplacení tarifních poplatků. Minulý rok Brazílie trojnásobně zvýšila cenu energie, kterou postoupila Paraguayi. To ze 120 miliard na 360 miliard dolarů.
Vláda na Srí Lance zveřejnila oficiální statistiky obětí občanské války
Konflikt mezi vládou a rebely z řad tzv. Tamilských Tygrů skončil v květnu roku 2009 poražením tohoto hnutí. Konflikt trval 26 let a v jeho závěrečné fázi prý mělo být zabito okolo 9 tisíc lidí, což je o mnoho méně než 40 tisíc, které odhadoval generální tajemník OSN Ban Ki-Moon minulý rok. Celkový počet obětí konfliktu je pak odhadován na 80 – 100 tisíc obyvatel.
Čínská vláda varovala Tibeťany před dalšími separatistickými tendencemi
Komunistická strana Číny tak oficiálně zareagovala na nedávné protičínské demonstrace a jiné protestní aktivity, které se v regionu odehrály. Veškeré separatistické aktivity i jiné zločiny jakéhokoliv druhu prý bude nutné tvrdě a rezolutně potlačit.
Schůze ekonomických zástupců zemí G20 v Mexico city
Hlavním tématem dvoudenní schůze zástupců všech členských států G20 a zástupců centrálních bank je schválení pomoci Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Pomoc MMF by automaticky znamenala i pomoc řešení krize v eurozóně. Tento týden agentura Reuters oznámila, že by do MMF mělo přispět Japonsko 50 miliardami dolarů. Mexický ministr financí José Antonio Meade uvedl, že je velmi předčasné předpokládat, že se zástupci zemí G20 shodnou na kompromisu pomoci. S ním souhlasil i šéf Německé centrální banky Jens Weidmann.
Pákistánský premiér vyzývá Taliban k dialogu s afghánskou vládou
Premiér Yousuf Raza Gilani doufá, že toto militantní hnutí na jeho výzvu zareaguje. Taliban ohlásil větší agresi vůči spojeneckým jednotkám na afghánském území kvůli nedávnému incidentu na základně Bagram. Pákistán hraje v celém afghánském konfliktu významnou roli.
Austrálie- Kevin Rudd vyzve premiérku Julii Gillard na souboj o post předsedy labouristické strany
Bývalý ministr zahraničí tak chce obnovit důvěru Australanů v tamní vládu, o kterou podle jeho slov dosavadní premiérka přišla. Oficiální kandidátka bude zveřejněna na začátku následujícího týdne. Spor mezi oběma politiky vyvrcholil nedávnou rezignací Kevina Rudda na svoji funkci v kabinetu Julie Gillard.
Zemřel Wilson Correa- logistická a ekonomická hlava FARC
Stalo se tak při boji mezi FARC a kolumbijskou armádou na severovýchodě země. Pan Correa se staral nejen o logistiku a ekonomiku FARC. Nejspíše byl také zodpovědný za bombový útok v roce 2001, který si vyžádal přes 20 obětí. Těmi byli příslušníci kolumbijské armády. Tento měsíc kolumbijská vláda uvedla do praxe nový způsob boje proti levicovým guerrilám. Ten se snaží o destrukturalizaci skupin. Strategie by měla levicové skupiny poškodit i ekonomicky.