Automobilka Volkswagen tak za rok 2011 vydělala 15,8 miliardy eur a prodala přes 8,2 milionu vozů, což je o 15% více než v roce minulém. Koncern VW má v plánu stát se největším světovým výrobcem automobilů do roku 2018. K tomu mu mají dopomoci investice ve výši 62 miliard eur, které chce Volkswagen v následujících pěti letech vynaložit na vývoj a vybudování nových továren. Společnost chce také do roku 2018 vytvořit 50 tisíc nových pracovních míst.
Změna ve firemní politice společnosti Apple
Podle nových pravidel budou mít nyní akcionáři větší slovo při volbě ředitelů a předsedů představenstva než dříve. Nyní bude muset kandidát získat nadpoloviční podporu akcionářů, zatímco dříve se hledělo pouze na velikost akciového podílu hlasujícího investora.
Haitský prezident přijal rezignaci premiéra
Premiér Garry Conille tak končí v úřadu pouhých 5 měsíců po svém zvolení. Důvodem jeho rezignace jsou údajně mocenské boje ve vládě. Podle vládních zdrojů měl sám premiér několikrát rozepře s prezidentem Michelem Martellym. Prezident Martelly zatím neoznámil, koho bude na post premiéra nominovat.
V Afghánistánu byli zastřeleni dva důstojníci jednotek NATO
Důvodem je dle místních úřadů nedávný incident na základně Bagram, který v zemi rozpoutal rozsáhlé nepokoje. Jeden plukovník a major byli zastřeleni před budovou ministerstva vnitra v hlavním městě Kábulu sebevražedným atentátníkem, jak hovoří zpráva jednotek ISAF.
OSN: „126 400 obyvatel Mali bylo nuceno opustit své domovy“
Důvodem rozsáhlého exodu jsou boje mezi armádou a etnikem Tuaregů na severu země. Takové množství obyvatel podle OSN odešlo z regionu od ledna letošního roku. Celkem 65 000 obyvatel uprchlo do zahraničí a zdržují se v uprchlických táborech v Mauretánii, Burkině Faso, Nigérii a Alžírsku. Zbylá část se přesunula ze severu Mali na jih.
Muslimské bratrstvo deklaruje většinu v egyptském parlamentu
Přestože oficiální výsledky voleb do horní komory parlamentu budou zveřejněny až v neděli, Muslimské bratrstvo už v pátek uvedlo, že získalo většinu hlasů. Strana by měla získat 107 křesel, tj. absolutní většinu ze 180 křesel. Druhá islámská strana Salafist Nour Party podle Muslimského bratrstva obsadí 46 míst. V dolní komoře Muslimské bratrstvo disponuje 47% poslanců.
Bývalý jihoafrický prezident Mandela je v nemocnici
Třiadevadesátiletý Nelson Mandela podstoupil operaci, jeho stav je stabilní. Tiskový mluvčí potvrdil, že bývalý prezident je v dobré kondici. Brzké uzdravení popřál Mandelovi na dálku i současný prezident Jacob Zuma. Nelson Mandela byl sedmadvacet let vězněn během období apartheidu. V roce 1994 se stal prvním černošským prezidentem Jihoafrické republiky.
V Nigérii byla zapálena už druhá křesťanská škola
Na severovýchodě Nigérie ve městě Maiduguri shořela část církevní základní školy. Spekuluje se, že za útokem stojí militantní skupina Boko Haram, která chce v zemi zavést islámské právo šaría. Útok se odehrál v noci, nikdo tak nebyl zraněn. Během toto týdne jde o druhou křesťanskou školu, která se stala terčem útoku.
Mezinárodní uznání by do Somalilandu mohlo přilákat investory
Prezident Ahmed Mohamed Silanyo na konferenci v Londýně uvedl, že by mezinárodní uznání pomohlo ekonomickému rozvoji země. Několik zahraničních bank už projevilo zájem o investici v Somalilandu, kde neexistuje formální bankovní sektor. Somaliland vyhlásil nezávislost na Somálsku v roce 1991 a na rozdíl od Somálska se těší relativní stabilitě. Navíc jde o region s ropným potenciálem.
Demokracie v Senegalu je podle některých v ohrožení
Senegal byl po dlouhou dobu považován za jednu z nejstabilnějších demokracií na západě Afriky. Od ledna v ulicích Senegalu zemřelo šest lidí. Důvodem protestů je kandidatura současného pětaosmdesátiletého prezidenta Wadeho, který se uchází o znovuzvolení do prezidentského křesla. Opozice ho viní z porušování ústavy, neboť v čele země stál Wade již dvě funkční období. Senegal má v ústavě zakotveno, že není možné kandidovat třikrát za sebou. „To může zvrátit demokratický proces nejenom v Senegalu, ale také v celém regionu,“ uvedl Gilles Yabi z International Crisis Group.
V Kamerunu probíhá první soud kvůli homosexuální orientaci
K soudu se podle úřadů dostal údajně první případ, v němž jsou obžalované tři ženy na základě homosexuality. V zemi je homosexualita trestným činem, který se trestá až pěti roky vězení. Podobně je homosexualita zakázaná ve většině afrických zemí.
Estonský diplomat získá post velvyslance EU v Makedonii
Estonský diplomat Aivo Orav získá post velvyslance Evropské unie (EU) v Makedonii, do úřadu nastoupí ve čtvrtek. Před ním zastával tento post diplomat Peter Sorensen, který brzy po nastoupení do úřadu získal stejný post velvyslance EU v Bosně a Hercegovině.
Hillary Clinton: „Opozice v Sýrii je důvěryhodná“
Ministryně zahraničních věcí USA prohlásila, že Syrská národní rada je vnímána Ligou arabských států i dalšími národy jako důvěryhodná alternativa k současnému režimu prezidenta Assada. Administrativa prezidenta Obamy byla dosud ve vnímání syrské opozice poměrně nejednotná – v minulém týdnu se několik vysokých představitelů armády i zpravodajské služby vyjádřilo ve smyslu nejistoty ve struktuře a motivacích opozice. Nyní se však zdá, že se Spojené státy začínají postupně přiklánět i přes určité výhrady a nejasnosti k podpoře opozičního hnutí. Jak vyplývá z vyjádření ředitele Národní zpravodajské služby Jamese Clappera, hlavní obavou amerických představitelů je infiltrace opozice příslušníky islamistických extrémistických hnutí.
Prezident Obama se omluvil za pálení koránu v Afghánistánu
Bílý dům tak reaguje na incident, při kterém bylo spáleno několik výtisků svaté knihy na americké vojenské základně nedaleko Kábulu. Událost rozdmýchala silnou vlnu protestů po celé zemi spojenou s mnohočetnými násilnostmi. Hnutí Taliban vyzvalo v rámci odplaty Afghánce k útokům na zahraniční vojenské základny a k zabíjení cizinců. Obama adresoval omluvu prezidentu Karzaimu v dopise, ve kterém vyjadřuje lítost nad nevhodným zacházením s náboženskými materiály. Afghánská vláda požaduje pro jednotky, které jsou za tento incident odpovědné konání veřejného soudu. Prezident Obama čelí v předvolebním období na domácí půdě kritice z řad republikánů, kteří ho opakovaně obviňovali ze zbytečných omluv za akce Spojených států v zahraničí.
Turecký ministr pro evropské záležitosti se setkal s tureckými zástupci Evropského židovského parlamentu
Turecký ministr pro evropské záležitosti Egemen Bağış se setkal se dvěma turecko-židovskými občany a členy Evropského židovského parlamentu (EJP), jimž jsou Cefi Kamhi a Vital Denis Ojalvo Öner. Ministr pogratuloval oběma zvoleným zástupcům do EJP, kteří získali podporu 3,379 tureckých voličů židovského původu. Všeobecných voleb do parlamentu, které organizovala Evropská židovská unie (EJU), se zúčastnilo okolo 400 tisíc osob po celé Evropě. EJP má za cíl bojovat proti antisemitismu, jeho první schůze proběhla minulý týden v Bruselu v Evropském parlamentu (EP). Tato instituce si klade za cíl být centrem pro 3 miliony Židů žijících v Evropě.
Americká ministryně zahraničí: „Dohoda o zastoupení země na regionálních fórech napomůže širšímu uznání kosovské nezávislosti“
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton uvedla, že dohoda mezi Bělehradem a Prištinou napomůže širšímu uznání nezávislosti Kosova a že USA jsou nadále zavázány k obraně kosovské nezávislosti, územní celistvosti a suverenitě. Dohoda by dle ministryně měla přesvědčit ty členy OSN, kteří tak ještě neučinili, k uznání kosovské nezávislosti. Politička o dohodě mluvila i na mezinárodní konferenci o Sýrii, která probíhala v Tunisku. Vyjádřila uspokojení nad faktem, že k dohodě přispěla i Evropská unie (EU) a oba balkánské státy se tak přiblížily evropské integraci.
4 ministři Evropské unie zaručili Srbsku podporu v získání statutu kandidátské země
Ministři zahraničích věcí Bulharska, Slovenska, České republiky a Maďarska v pátek společně nabídli Srbsku podporu během rozhodování o udělení statutu kandidátské země. V dopise pro vysokou představitelku Evropské unie (EU) Catherine Ashton a evropského komisaře pro rozšíření Štefana Füle ministři uvedli, že Srbsko splnilo všechna nezbytná opatření a mezinárodní povinnosti. O udělení zmíněného statutu by mohlo být rozhodnuto již na příštím sumitu EU 1.-2. března.
Představitelé Kosova a Srbska se dohodli na zastoupení Kosova na regionálních fórech
Probíhající rozhovory mezi Kosovem a Srbskem byly zaměřeny na zastoupení Kosova v regionálních fórech a správu hranic mezi oběma zeměmi. Výsledkem jednání je dohoda o zastoupení Kosova na regionálních fórech pod jménem „Kosovo*“ přičemž v doprovodu poznámky pod čarou se u „*“ cituje rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244 a stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ) o prohlášení nezávislosti Kosova. Týmy se také dohodly na integrovaném řízení správních přechodů. Ve společném prohlášení vysoké představitelky Evropské unie (EU) Catherine Ashton a komisaře pro rozšíření a evropskou politiku sousedství Štefana Füle byla dohoda přivítaná. Dle prohlášení je významným krokem vpřed a je důležitou nejen pro Srbsko a Kosovo, ale pro stabilitu v regionu a tím i pro EU.
Norsko kritizuje nové izraelské osady
Ministr zahraničních věcí Jonas Gahr Store uvedl, že Norsko hluboce lituje nedávného povolení ze strany izraelských orgánů k výstavbě bytových jednotek na Západním břehu Jordánu. „Výstavba osad na okupovaných územích je ilegální a je porušením mezinárodního práva,“ uvedl ministr zahraničí Støre. „Vyzývám Izrael, aby zvrátit toto rozhodnutí (o výstavbě dalších 574 bytových jednotek, pozn. redakce). Tyto dohody jsou nezákonné, v rozporu s mezinárodním právem a podkopávají vyhlídky na mírové řešení mezi Izraelem a Palestinou.“
Itálie chce zrušit daňové výjimky pro katolickou církev, získala by až 600 milionů eur
Tímto krokem by měla italská státní pokladna získat ročně až 600 milionů eur. Tyto výjimky se dosud vztahovaly na komerčně využívané prostory, které vlastní katolická církev. Toto opatření, které se týká i jiných neziskových organizací, je součástí zákonů, které nyní procházejí legislativním procesem v italském parlamentu. Církev je vlastníkem mnoha hotelů nemocnic a ubytoven. Hlasování by mělo proběhnout příští týden.
Čínská oficiální tisková agentura: „Evropa a USA sledují v Sýrii stejné zájmy“
Čínská oficiální tisková agentura tvrdí, že Spojené státy a Evropa „skrývají jednotné zájmy“ v Sýrii. Zpráva přišla den poté, co byl Peking kritizován na mezinárodní konferenci v Tunisku, kde byl hledán způsob, jak zastavit krizovou situaci v Sýrii.
Agentura Xinhua uvedla v komentáři, že čínský postoj k Sýrii je vyrovnaný a že „většina arabských zemí si začala uvědomovat, že Spojené státy a Evropa za úsměvem skrývají dýku.“ Dle agentury „zatímco se Evropa a USA snaží působit dojmem, že jednají v rámci humanitární pomoci, ve skutečnosti skrývají své zájmy v tomto regionu“.
V korupční kauze Mills, ve které figuruje italský ex-premiér, se dnes bude konat poslední slyšení
Silvio Berlusconiho v tomto případě čelí obviněním z korupce a daňových úniků. Verdikt, jenž by měl v tomto případě být vydán později v sobotu. Dle ex-premiéra měly být trestní činy, z nichž je obviněn, promlčeny již před třemi lety. Milánští soudci se rozhodli promlčení zabránit tím, že stanovili lhůtu pro promlčení ode dne, kdy zkorumpovaný začal peníze z úplatku využívat, nikoliv ode dne, kdy trestný čin proběhl. Mimo tuto kauzu čelí ex-premiér dalším třem procesům.
Kyperský prezident: „Naplnění tureckých priorit ohledně EU závisí na Kypru“
Kyperský prezident Demetris Christofias dnes uvedl, že „Turecko musí spolupracovat při řešení sporu s Kyprem, aby naplnilo své politické priority týkající se Evropské unie (EU) a zdejšího regionu,“ a pokračoval tvrzením, že „Turecko porušuje všechny rezoluce OSN týkající se Kypru a Ankara má za cíl provokovat napětí v regionu, v době kdy Kypr provádí kroky ve své výlučné ekonomické zóně.“