Americký prezident Barrack Obama ve svém projevu v Miami oznámil, že neexistuje žádná „stříbrná kulka“, která by srazila dolů ceny ropy. Za tento projev sklidil masivní kritiku ze strany republikánského kandidáta na prezidenta Newta Gingriche, který označil Obamovu energetickou politiku za špatnou a prohlásil, že dokáže snížit ceny ropy na 2 dolary a 50 centů za galon. Někteří akademici poukazují na to, že ceny ropy určuje globální trh a považují Gingrichův slib za nereálný.
Dnes v USA začal soud se společností British Petroleum
Proces probíhá ve státě Luisiana. Společnost bude souzena pro únik ropy do moře v dubnu roku 2010. Tento únik byl nejhorší ropnou ekologickou katastrofou v amerických dějinách. Jen pokuty pro společnost BP mohou dosáhnout až na 17 miliard dolarů a další desítky miliard bude stát odškodnění obětí katastrofy, řekl profesor právní fakulty v Louisianě Edward Sherman. Společnost BP založila v roce 2010 fond „The Gulf Coast Claims Facility“, který vyplatil lidem a společnostem poškozeným katastrofou již přes 6 miliard dolarů.
Američtí zákonodárci požadují vyšetřování společnosti Google
Tři američtí kongresmani Edward J. Markey, Joe Barton a Cliff Stearns požádali Federální obchodní komisi o prošetření, zdali společnost Google neporušuje zákon o ochraně soukromí, když sbírá osobní data lidí, kteří používají některé její aplikace. Webový prohlížeč Chrome prý protiprávně uchovává soukromá data jeho uživatelů. Společnost Google to odmítá.
Demonstrující Afghánci zaútočili na americkou vojenskou základnu Bagram
Dav Afghánců zaútočil na americkou základnu Bagram na protest proti pálení Koránu, ke kterému na základně došlo. Americká armáda tento incident vyšetřuje. Několikatisícový dav zaútočil na americkou základnu granáty. Tímto činem vyvrcholily 6 dní trvající nepokoje, které přinesly několik desítek obětí z řad civilistů i afghánských pořádkových sil. Prezident Hamíd Karzáí vyzval demonstranty k zachování klidu a ukončení nepokojů.
Ve švýcarské Ženevě zasedá Rada OSN pro lidská práva
V Ženevě se koná 19. zasedání Rady OSN pro lidská práva, která sdružuje 47 států a byla založena v roce 2006 Valným shromážděním OSN. V Ženevě se také koná konference o odzbrojení poprvé od roku 1979, které se zúčastní zástupci 65 států.
Srbsko je na cestě k získání statutu kandidátské země EU
Potvrdil to dnes francouzský ministr zahraničních věcí Allain Juppé během jednání v Bruselu. Dle jeho slov byl dnes v této věci učiněn první krok. Formální rozhodnutí má být vyneseno ministry pro evropské záležitosti v úterý, to má poté následovat finální rozhodnutí sumitu Evropské unie (EU) 1.-2. března. Srbsko se v minulém týdnu dohodlo s Kosovem na jeho zastoupení na regionálních fórech.
Stovky lidí demonstrují na Srí Lance kvůli plánovanému vyšetřování OSN
Obyvatelům se nelíbí jednání Rady pro lidská práva (HRC), která zvažuje vydání rezoluce o prošetření údajných válečných zločinů, ke kterým mělo dojít ke konci tamní občanské války. Vláda na Srí Lance veškerá obvinění odmítá a v hlavním městě Colombo se již uskutečnilo několik pochodů na podporu současného vedení země. OSN z porušování lidských práv obviňuje jak stranu dnešní vlády, tak stranu poražených Tamilských tygrů.
Norsko věnuje do fondu pro Somálsko téměř 1,5 milionu eur
Norská vláda oznámila, že věnuje 1 474 000 eur do nového fondu pro Somálsko, zřízeného na konferenci o Somálsku v Londýně. Oznámil to norský ministr pro životní prostředí a mezinárodní rozvoj Erik Solheim s tím, že Norsko podporuje zapojení žen do obnovy Somálska nyní zvláště na jihu země, kde se vojákům mise Africké unie AMISOM podařilo dobýt rozsáhlá území. Kromě Norska do Fondu již slíbily přispět také Velké Británie, Dánsko, Švédsko, Nizozemsko a Spojené arabské emiráty (SAE). Fond má být využit pro krátkodobé projekty, které pomohou dosáhnout rychlých výsledků na podporu vlastního úsilí Somálců. Projekty, které dostanou finanční podporu z tohoto fondu budou vybírány na základě zastoupení odvětví i geografického rozložení, a první peníze z fondu by mohly dostat již v létě tohoto roku.
Řecko požaduje od soukromých věřitelů potvrzení o účasti na výměně dluhopisů do 8. března
Poté, co řecká vláda v pátek oficiálně předložila soukromým věřitelům nabídku na výměnu části státních dluhopisů, nyní požaduje aby se ti k věci vyjádřili do 8. března. Pokud to však bude nutné, termín může být i prodloužen. Dle schváleného návrhu zákona o „společném postupu“ (CAC), pokud se k výměně přihlásí 2/3 věřitelů, zbylí k ní budou zákonem donucení.
Evropská unie rozšíří sankce vůči běloruskému režimu
O dalších plánovaných sankcích vůči režimu prezidenta Alexandra Lukašenky měli dle agentury AFP rozhodnout velvyslanci Evropské unie (EU) v pondělí. Zprávu by měli potvrdit ministři zahraničních věcí, kteří jednají v Bruselu. Ti dnes již rozhodli o nových sankcích vůči Sýrii. Udělené sankce by se měly týkat 21 osob, které se podílely na represích vůči opozici. Jedná se o zmrazení finančních aktiv a udělení zákazu cestování do unie. Běloruská opozice dříve vyzvala unii k uvalení ekonomických sankcí.
Katarský emír vyzval OSN k vyšetřování izraelské expanze na palestinská území a projevil obavu o arabskou identitu Jeruzaléma
Vládce Kataru Hamad bin Khalifa Al Thani v neděli v rámci konference v Jeruzalémě prohlásil, že arabská identita v Jeruzalémě je ohrožena izraelskou expanzí a vyzval OSN, aby zahájila vyšetřování budování izraelských osad stejně jako zabrání převážně arabských oblastí v roce 1967. Katarský emír dále přislíbil podporu usmíření mezi palestinskými frakcemi Hamas a Fatah v rámci Palestinské samosprávy. Právě Katar na počátku února hostil jednání, která vedla k dohodě mezi Hamasem a Fatehm o jednotné vládě.
Německo ochotno jednat o navýšení evropského záchranného fondu
Poté, co skupina předních světových ekonomik G20 v neděli jednala o 2. světovém záchranném balíčku o objemu téměř 2 bilionu dolarů, Německo vyjádřilo souhlas se zahájením jednání o navýšení objemu Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), což je dle G20 stěžejní krok k udělení pomoci. Země uvedla, že o věci rozhodne v průběhu března. Dohoda evropských zemí o sloučení dočasného fondu (ESFS) a ESM o celkovém objemu téměř 1 bilionu dolarů (750 milard eur) by vedla k dohodě G20 na navýšení zdrojů Mezinárodního měnového fondu (MMF) o 500-600 miliard eur. Nyní MMF disponuje asi 385 milardy eur. Německo se však obává, že navýšení zdrojů ESM by mohlo podkopat snahy o zpřísnění rozpočtové disciplíny zadlužených zemí.
Libyjský prozatímní premiér se svým doprovodem na první zahraniční cestě v Turecku, Kataru a Spojených arabských emirátech
Libyjský prozatímní premiér Abdurrahim el-Keib v rámci své první oficiální zahraniční cesty navštívil před dvěma dny Turecko, kde se setkal s tureckým premiérem Recep Tayyip Erdoğanem. Součástí delegace byl i libyjský ministr práce, ministr vnitra, ministr hospodářství a ministr pro energetiku. Po návštěvě Turecka navštívila libyjská delegace Katar a nyní je ve Spojených arabských emirátech. Hlavním tématem ve všech navštívených zemích je poválečná rekonstrukce Libye.
Prezident Severokyperské turecké republiky: „Izrael s řeckým Kyprem plánují na ostrově umísti izraelskou vojenskou základnu“
Prezident Severokyperské turecké republiky Derviş Eroğlu oznámil, že je přesvědčen o tom, že řecká část Kypru a Izrael zahájily jednání o umístění izraelské vojenské základny na jihu ostrova, a to i přesto, že Kyperská republika i Izrael takovou informaci popírají. Prezident Derviş Eroğlu uvedl, že „nepochybuje o důvodu Izraele i Kyperské republiky tato jednání zatajit, a že se obává, že budou využita jako nástroj proti Severokyperské turecké republice. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedávné době, jako vůbec první izraelský premiér, navštívil Kyperskou republiku s cílem prohloubit vzájemnou spolupráci, a to i v souvislosti s objevenými zásobami kyperského zemního plynu. Izrael je pravděpodobným významným budoucím odběratelem kyperského plynu, proti jehož těžbě se významně ohradilo Turecko a Severokyperská turecká republika s tím, že těžba musí probíhat v zájmu obou částí ostrova, nejen té řecké.
Niger varuje své občany před cestování do Libye s rostoucím napětím mezi oběma státy
Nigerské ministerstvo zahraničí v radiovém vysílání důrazně varovalo své občany před cestováním do Libye s tím, že jim v důsledku rostoucího napětí mezi oběma státy hrozí nebezpečí. Podle vlády Nigeru se některé libyjské milice soustředí na občany Nigeru, které považují za „žoldáky Muammara Kaddafi“. Před třemi dny byli v Libyi zabiti dva občané Nigeru při útěku před milicionáři. Posledním důvodem stále více rostoucího napětí mezi Nigerem a Libyí je to, že Niger odmítl vydat syna Muammara Kaddafi, Saadi Kaddafi, který mimo jiné informoval o přípravě dalšího povstání v Libyi. Libye již delší dobu vystupuje s požadavky na vydání všech uprchlých Libyjců a vyhrožuje narušením vzájemných vztahů se sousedními zeměmi.
V Afghánistánu došlo k sebevražednému útoku na vojenské letiště v Jalalabadu
Došlo k sebevražednému útoku hnutí Taliban na vojenské letiště v Jalalabadu na východě Afghánistánu, při kterém zahynulo 9 vojáků a 12 jich bylo zraněno. Podle mise ISAF zahynulo několik civilistů, afgánský voják a dva členové ostrahy, ale žádný voják NATO. Informaci potvrzuje i afghánské ministerstvo vnitra ve svém prohlášení. Taliban oznámil, že se jedná o odpověď na událost na základně Bagram, která vyvolala protiamerické demonstrace a vlnu násilí, při kterém mimo jiné došlo k zabití amerických důstojníků přímo v areálu afghánského ministerstva vnitra.
Soud s aktivisty včetně 16 Američanů v Egyptě byl odročen
Egyptský soud odročil proces s 40 členy nevládních pro-demokratických organizací včetně 16 občanů USA do dubna, což dle analytiků zvyšuje naděje, že by mohlo dojít k vyřešení napětí mezi USA a Egyptem smířlivější cestou. Zmínění aktivisté jsou obviněni z přijímání nelegálních finančních prostředků ze zahraničí, provádění politické činnosti, která nesouvisí s jejich prací a provozování své činnosti bez potřebné licence. Státní zástupce Khaled Sulejman u soudu v Egyptě uvedl, že organizace, jejichž jsou obvinění součástí, „jsou obviněné ze špionáže přičemž většina z nich je v kontaktu s americkou tajnou službou CIA, pro kterou tyto organizace shromažďují informace o Egyptu.
HSBC uveřejnilo zisky za rok 2011 sahající ke hranici 22 miliard USD
To znamená 15% nárůst oproti zisku za rok předešlý. HSBC je největší evropskou bankou a i přes to, že má své sídlo ve Velké Británii, 90% jejích příjmů nepochází z transakcí provedených na Britských ostrovech. Vedení HSBC označilo rok 2011 za období významného a progresivního růstu především díky rychle rostoucím trhům v Asii, Latinské Americe, ale i na Blízkém Východě a v severní Africe. Tyto regiony v současné době představují 49% příjmů této bankovní společnosti.
Ministři zahraničích věcí EU se dohodli na dalších sankcích vůči Sýrii
V pondělí se ministři zahraničních věcí Evropské unie (EU) dohodli na zmrazení aktiv syrské centrální banky, zkritizovali také zdejší hlasování o nové syrské ústavě. Britský ministr William Hague uvedl, že „otevření volebních místnosti zároveň s pokračující palbou proti civilistům vede ke ztrátě důvěryhodnosti v očích světa“. Opatření přijatá ministry se týkají také zmrazení majetku a zákazu cestování sedmi blízkých spolupracovníků prezidenta Bašára al-Asada, zákazu nákladních letů do unie a omezení obchodu ve zlatě a drahých kovech. Francouzský ministr Alain Juppé uvedl, že unie bude tento tlak stupňovat.
Francouzský prezident Sarkozy zamítl pořádání referenda ve věci fiskálního paktu
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy uvedl, že pokud by byl znovu zvolen do funkce hlavy státu po dubnových volbách, neproběhlo by národní referendum o fiskální unii, neboť by dle jeho názoru bylo příliš složité. „Pokud se zabýváte smlouvou o 200-250 článcích, neumím si přestavit, jak by bylo možné formulovat jasnou otázku.“ Dle veřejných průzkumu je favoritem na příštího francouzského prezidenta stále socialista Francois Hollande.
I přes varování ze strany KLDR začala další společná vojenská cvičení USA a Jižní Korey
Tyto každoroční společné pevninské bojové nácviky známé jako „Key Resolve“ (klíčové řešení) přinesly na Korejský poloostrov další americké jednotky. To se ovšem nelíbí severokorejské vládě, která prohlásila, že naruší-li toto cvičení jakkoliv severokorejské území, dojde k tvrdé odpovědi. Později v tomto týdnu se odehrají i další vojenská cvičení nazývaná Foal Eagle. Jihokorejská vláda říká, že všechna tato cvičení mají obranný charakter. Cvičení se zúčastní více než 2000 amerických vojáků.
Nizozemský parlament se bude zabývat finanční pomocí Řecku v úterý
Zatímco německý Spolkový sněm by se měl záchranným balíčkem pro Řecko zabývat již v pondělí, nizozemský k debatě přistoupí v úterý. Očekává se, že vláda zajistí většinovou podporu pro mezinárodní pomoc o objemu 130 miliard eur. K formálnímu hlasování však nedojde. Nizozemský ministr financí Jan Kees de Jager již v průběhu jednání eurozóny uvedl, že dohoda není garancí řešení řeckých problémů. Pomoc Řecku je pro nizozemskou ekonomiku, která se nachází v recesi, citlivou otázkou. Vláda očekává, že bude muset učinit další škrty ve veřejných financích.
Proces předání moci v Jemenu ukončen – úřadu se definitivně ujal nový prezident
Nově zvolený prezident Jemenu Abd-Rabbu Mansour Hadi, který byl viceprezidentem v době vlády prezidenta Saleha, dnes oficiálně na základě výsledků voleb, kde byl jediným kandidátem, převzal úřad prezidenta od prezidenta Ali Abdullah Saleha.