Vůdce exilového hnutí Hamas Khaled Meshaal v pátek přicestoval na návštěvu pásma Gazy. Na palestinské území vstoupil poprvé od roku 1967. Meshaal navštívil místo, kde byl před měsícem izraelským náletem zabit vojenský vůdce Hamasu Ahmed Jabari. Setkal se rovněž s rodinou několika palestinských obětí, které si vyžádal listopadový konflikt mezi Hamasem a Izraelem. Během své návštěvy má vůdce Khaled Meshaal promluvit ke shromáždění v Gaze a vést rozhovory s představiteli hnutí Fatah. Po volbách do palestinské samosprávy v roce 2007 došlo mezi Hamasem a Fatahem k rozkolu. Meshaal spolu s vůdcem Fatahu Mahmoudem Abbasem podpořili v roce 2011 egyptský plán na sjednocení obou znepřátelených frakcí palestinského hnutí.
Zahraniční investory stále více lákají rozvojové země
Agentura pro investiční záruky Světové banky (MIGA) na základě svého průzkumu uvedla, že navzdory existujícím rizikům je rozhodnuta více než polovina dotázaných respondentů v příštích 12 měsících navýšit své investice v rozvojových zemích. Rozvojové země představují pro investory nové výzvy a možnosti, zejména v době, kdy pokračuje dluhová krize a recese v eurozóně. Výkonná prezidentka MIGA Izumi Kobayashi řekla, že investice pozitivně působí nejen na rozvojové země, ale i na globální ekonomiku. Přímé zahraniční investice (FDI) do těchto zemí jsou významným motorem ekonomického růstu, přestože globální ekonomika oslabuje.
Prezident Václav Klaus nepodepíše doplněk Lisabonské smlouvy
Ve čtvrtek vyzval Senát prezidenta republiky Václava Klause k podpisu dodatku Lisabonské smlouvy. Dodatek umožňuje vznik Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který má za úkol pomáhat zemím eurozóny s veřejnými financemi. Fond bude moci poskytnout zemím, které přijaly euro půjčku až 500 miliard korun. Prezident Václav Klaus se avšak rozhodl dodatek nepodepsat, neboť je podle něj nesmyslný a Brusel nedisponuje množstvím financí pro zadlužené země, jakou je například Španělsko, a peníze budou muset posílat daňoví poplatníci členských států. Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Vojtěcha Bellinga však rozhodnutí prezidenta Václava Klause nemá žádný vliv. ESM již funguje a podpis doplňku Lisabonské smlouvy Českou republikou je pouhá formalita.
Bahrajn hostí mezinárodní konferenci světové diplomacie
V Bahrajnu se tento víkend uskuteční tzv. Manamský dialog, konference pořádaná bahrajnskou vládou a londýnským Mezinárodním institutem strategických studií (IISS). Jedná se o každoroční setkání vybraných špiček světové diplomacie. Hlavním tématem letošní konference bude situace v Sýrii. Britský ministr zahraničí William Hague se chystá promluvit i na téma konfliktů v regionu zasaženém Arabským jarem. V samotném Bahrajnu došlo v únoru 2011 k nepokojům, které byly potlačeny za pomoci Saudské Arábie. Situace od té doby zůstává napjatá.
Ministři zahraničí USA a Ruska jednali o situaci v Sýrii
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton se v Dublinu sešla se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem a vyslancem OSN pro Sýrii Lakhdarem Brahimim. Tématem schůzky byla současná situace v Sýrii, ke které mají oba státy rozdílné postoje. USA obviňují Rusko ze stranění syrskému režimu, Rusko naopak kritizuje USA za vměšování se do vnitřních záležitostí Sýrie. Oba představitelé se dohodli na bližší spolupráci při řešení krize v Sýrii, podle agentury Reuters ztrácí Rusko trpělivost s režimem prezidenta Bashar al-Assada a mohlo by tak změnit svůj odmítavý postoj. Tlak na diplomatické řešení krize zvyšuje i hrozba použití chemických zbraní, kterými Sýrie disponuje.
Francouzské ministerstvo vnitra zmírňuje regulaci nelegálních imigrantů
Prezident Francois Hollande prosazuje politiku pro-přistěhovaleckou, na rozdíl od svého předchůdce Nicolase Sarkozyho. Francouzský ministr vnitra Manuel Valls rozhodl o změně kritérií pro imigranty, která se mají uvolnit, především pro rodiny s dětmi. Přistěhovalci budou muset prokázat, že pracovali minimálně 8 měsíců v roce a předložit platnou pracovní smlouvu. Parlament se otázkou přistěhovalectví a jeho regulí bude zabývat na začátku ledna příštího roku.
Mobilní technologie budou pomáhat zlepšovat hygienická opatření v rozvojových zemích
Víc než tisíc programátorů a odborníků z oblasti informačních technologií se podílelo na vývoji softwaru a aplikací pro Světovou banku (SB), které mohou pomoci zlepšit přístup k bezpečnějším hygienickým podmínkám pro 2,5 miliardy lidí. Podle SB má špatná hygiena dopad i na hospodářský růst země, který následkem jí může být snížen až o 7 % HDP, což odpovídá ztrátě miliard USD. Zatímco přístup k bezpečnému hygienickému prostředí nemá na 2 miliardy lidí po celém světě, až 6 miliard lidí disponuje mobilním telefonem. Právě mobilní aplikace mají lepší hygienu v rozvojových zemích pomoci zajistit.
Senát podpořil zrušení sKaret, argumentuje zbytečností, nemravností a protiústavností
Senát ve čtvrtek schválil návrh ČSSD, který by měl rušit systém vyplácení sociálních dávek prostřednictví sKaret. Nyní se předlohou budou zabývat výbory sociální, ústavně-právní a výbory pro veřejnou správu. Zda návrh na zrušení sKaret uspěje i v Poslanecké sněmovně, zatím není jasné. Výsledek jednání očekává i veřejnost, stále zůstává nejisté, zda bude výběr sociálních dávek povinný a kdo by sKarty měl obdržet. Oficiálním cílem projektu sKaret je ušetřit peníze za složenky a poštovné a zamezit zneužívání sociálních dávek.
Státy Perského zálivu nastupují cestu k ekologické budoucnosti
Katar se spolu s Postupimským institutem pro výzkum dopadu klimatických změn (PIK) ve středu zavázal vybudovat v hlavním městě Doha centrum pro výzkum klimatických změn. Katar, který nyní hostí konferenci OSN o změnách klimatu, plánuje do roku 2020 pokrýt 20 % spotřeby elektrické energie z obnovitelných zdrojů a vybudovat zcela nové město pro 200 000 lidí, splňující přísné ekologické požadavky. V Doha byla rovněž zahájena řada projektů na alternativní využití odpadu, či pěstování plodin za použití mořské vody. Podobné tendence se objevují i ve Spojených arabských emirátech nebo Saudské Arábii, která chce do roku 2032 ze solárních panelů pokrýt celou třetinu své spotřeby elektrické energie. Podle deníku The Guardian je iniciativa zemí vedena pragmatickou snahou připravit se na nedostatek ropy a zemního plynu v oblasti a přizpůsobit se moderním ekologickým trendům.
V Řecku do ulic vyšli mladí lidé
Ulice Athén a Soluně ve čtvrtek zaplnili studenti, kteří chtěli uctít památku mladíka, jehož před 2 lety zastřelil policista. Shromáždění několika tisíc studentů vyjádřilo nesouhlas se současnou politickou a ekonomickou situací Řecka a s vysokou nezaměstnaností zejména mezi lidmi do 24 let, rovněž nesouhlasí se vstupem nacionalistické strany Zlatý úsvit (GD) do řeckého parlamentu. Demonstrace v Athénách zorganizovala skupina podporující opoziční stranu Koalice radikální levice (SYRIZA). Organizátoři podněcovali podle agentury AFP mladé demonstranty ke „svržení vlády“. Úřady mobilizovaly na 6000 policistů a uzavřeny byly dvě stanice metra poblíž parlamentu. Protesty se nakonec obešly bez vážnějších následků.
Dětská práce v chudých oblastech světa neustává
Více než 200 milionů dětí po celém světě je nuceno pracovat, statistika vychází ze zprávy úřadu zvláštního vyslance OSN pro vzdělávání ve světě Gordona Browna. Dětská práce se vztahuje především na děti ve věku mezi 5 až 17 lety. Zatímco někteří mají možnost i během práce získat vzdělání, až na 15 milionů dospívajících takovou možnost nemá, což se týká zejména zemí v Subsaharské Africe. Děti jsou například najímány pro práci v domácnosti, v dolech či při sklizni na plantážích.
OSN zamítla financovat vojenskou operaci v Mali
Africká unie (AU) ve středu požádala Organizaci spojených národů (OSN) o financování vojenské operace v boji proti islamistickým skupinám na severu Mali, žádost byla avšak generálním tajemníkem OSN Ban Ki-Moon zamítnuta. Nezájem financovat vojenskou misi odsoudila právě AU spolu s Francií, která je bývalou koloniální mocností země. AU plánuje na sever Mali vyslat až 3 300 jednotek.
Protesty v Egyptě pokračují, nasazena byla i armáda
Po nočních středečních střetech mezi příznivci a odpůrci egyptského prezidenta Mohammeda Mursího, které si vyžádaly 5 obětí, rozmístila egyptská armáda kolem prezidentského sídla tanky a obrněné transportéry. Armádní velitelé po poradě s prezidentem Mursím následně přikázali demonstrantům, aby celé prostranství vyklidili a kolem paláce byly rozestavěny barikády. Velitel jednotek generál Mohammed Zaki uvedl, že cílem bylo oddělit od sebe znepřátelené skupiny a zároveň ujistil veřejnost, že „proti Egypťanům nebude užito vojenské síly“. Prezident Mursí čelí stupňujícímu se domácímu i mezinárodnímu tlaku na zrušení dekretů, které rozšířily prezidentské pravomoci. Přes přetrvávající protesty rovněž trvá na referendu o návrhu nové ústavy, jenž se má uskutečnit 15. prosince.
Válečný zločinec Radislav Krstić si odpyká trest v Polsku
Polský soud rozhodl o přesunu bývalého bosenskosrbského generála Radislava Krstiće do varšavské věznice z Haagu. Soud tak učinil na žádost Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) vzhledem k bezpečnostním důvodům. Část trestu si již odpykal v britské věznici, nicméně poté, co byl ve věznici napaden, byl přesunut do Varšavy. Ačkoliv se Krstić mohl odvolat, prostřednictvím svého advokáta sdělil, že se proti rozhodnutí neodvolá. Válečný zločinec Kristić byl v roce 2004 odsouzen k 35letému trestu odnětí svobody za napomáhání ke genocidě ve Srebrenici v polovině 90. let.
Šéf afghánské rozvědky Asadullah Khalid byl vážně zraněn při bombovém útoku
Podle informací afghánského ministra vnitra byl šéf rozvědky Asadullah Khalid zraněn v dolní části těla po sebevražedném atentátu v centru Kábulu. Atentátník se zřejmě vydával za mírového posla Talibanu. Není však zatím jasné, jak se Talibanu povedlo dostat se tak blízko k jednomu z prioritních cílů v zemi. Asadullah Khalid působí ve funkci šéfa afghánské rozvědky od září tohoto roku a je znám svým tvrdým a nekompromisním postupem vůči povstalcům. Afghánský prezident Hamid Karzai v prohlášení po útoku uvedl, že šéf rozvědky Khalid byl operován a zotavuje „velice dobře“. Zároveň útok odsoudil jako zbabělý akt terorismu.
V indickém parlamentu byl schválen návrh zákona o otevření maloobchodního trhu zahraničním investorům
Schválení kontroverzního a dlouho diskutovaného zákona, který na několik týdnů zablokoval indickou dolní sněmovnu, je velkým úspěchem indické vlády. Po dvou dnech vášnivé a na ostrá slova ne příliš skoupé debaty nakonec vládní návrh zákona, který umožňuje zahraničním investorům vstoupit až do výše 51% na indický maloobchodní trh, získal podporu 253 zákonodárců, proti bylo 218. Opozice však zákon tvrdě kritizuje, neboť podle ní vstup nadnárodních řetězců supermarketů na domácí trh zapříčiní ztrátu mnoha pracovních míst drobných obchodníků a poškodí chudé.
Řecko je zemí s největší mírou korupce v Evropské unii
Odhalila to každoroční studie Transparency International zabývající se mírou korupce ve více než 170 zemích světa. Podle hodnocení Indexu vnímání korupce (CPI) se Řecko letos umístilo na 94. místě světového žebříčku. Na špatném výsledku Řecka se projevila vleklá ekonomická krize a bobtnající korupce ve veřejném sektoru. Na druhém nejhorším místě ze zemí EU se umístila Itálie, která v Indexu vnímání korupce figuruje na 72. pozici, třetí nejméně transparentní zemí v EU je podle Transparency International Rumunsko, které obsadilo 66. příčku.
Norský tanker jako první proplul Severní mořskou cestou
Tanker najatý ruským koncernem Gazprom použil k přepravě zkapalněného zemního plynu Severní mořskou cestu jako vůbec první na světě. Na trase mezi norským Hammerfestem a japonským přístavem Tobata byl na části své přelomové cesty doprovázen ruským jaderným tankerem. Pokud by se splavnost Severní mořské cesty, která se v důsledku oteplování stala pro námořní dopravce potenciálně lákavou alternativou, prokázala a náklady na její používání by byly rentabilní, jednalo by se o zcela zásadní průlom ve světové námořní dopravě. Severní mořská cesta zkracuje cestu mezi severní Evropou a Pacifikem až o 20 dní.
V Japonsku oficiálně odstartovala předvolební kampaň
Přibližně 1500 kandidátů z 12 stran se bude ucházet o křeslo ve 480-ti členné dolní sněmovně japonského parlamentu. Podle průzkumů veřejného mínění má s podporou kolem 18% největší šance na vítězství opoziční Liberálně demokratická strana, kterou vede bývalý předseda vlády Shinzo Abe. Na druhém místě se umisťuje s podporou kolem 10% nově vzniklá Strana obnovení Japonska a až na třetím místě se s podporou kolem 9% pohybuje vládnoucí Demokratická strana Japonska premiéra Yoshihiko Nody. Avšak podle průzkumů je ještě značné procento voličů nerozhodných. Japonské všeobecné volby se konají 16. prosince.
Izraelský premiér se dnes setkal s premiérem Petrem Nečasem
Na několika hodinovou návštěvu dnes přiletěl do Prahy izraelský premiér Benjamini Netanjahu, během níž se s českým premiérem Petrem Nečasem a poděkoval mu za postoj České republiky při hlasování o zvýšení statutu Palestiny v rámci OSN. Izraelský premiér považuje české stanovisko za „odvážný krok„. Naopak na Staroměstském náměstí v Praze se konaly protestní akce kritizující postoj české vlády, které svolala iniciativa Za spravedlivý mír na Blízkém východě. Před sídlem vlády se shromáždili naopak ti, kteří s českým rozhodnutím souhlasí. Jedná se již o druhou návštěvu premiéra Netanjahu v letošním roce.
Světová banka poskytla půjčku pro lepší vysokoškolské vzdělání v Peru
Světová banka (SB) včera v rámci svého projektu PROCALIDAD, který má za cíl zvyšovat kvalitu vysokoškolského vzdělání, schválila půjčku ve výši 25 miliónů USD. Finance pomohou více než 250 institucím zlepšit akreditační proces, v zemi studuje na 1 milion Peruánců. Projekt by zároveň měl přispívat ke zvýšení zaměstnanosti mladých lidí v zemi.
Do čela vlády Černého Hory se znovu postaví Mijo Djukanović
Předseda Demokratické sociální strany (DPS) Mijo Djukanović byl již po sedmé jmenován premiérem. Naposledy zastával post premiéra do prosince roku 2010. Jeho vládní koalice, tvořená Sociální demokratickou stranou (SDP) a zástupci etnických menšin Černé Hory, bude disponovat 43 mandáty z 81-členného parlamentu. Nově zvolený premiér se chce zaměřit na boj s organizovaným zločinem, zlepšení životní úrovně nebo boj s korupcí. Mezi další cíle jeho vlády patří například členství v EU nebo v NATO.
Protesty proti egyptskému prezidentovi pokračují, k protestům se připojily i média
Odpůrci egyptského prezidenta Mohammeda Mursiho plánují pokračovat ve svých protestech před prezidentským sídlem v Káhiře proti novému návrhu ústavy. V úterý se zde několik desítek tisíc demonstrantů střetlo s policií, která je rozehnala slzným plynem. Z davu zněla podobná hesla jako v únoru 2011, jež tehdy mířila proti prezidentu Mubarakovi. Ve středu došlo k násilným střetům mezi podporovateli a odpůrci prezidenta Mursího. Protesty se rozšířily i do Alexandrie, druhého největšího egyptského města. Tištěná média se připojila k protestům a v úterý nevydala nová čísla, nová ústava podle médií dostatečně nezakotvuje svobodu slova. Ve středu přestaly vysílat i soukromé televizní stanice.