Italská prokuratura žádá pro expremiéra Berlusconiho 6 let vězení

Kvůli aféře Robygate v pondělí italská prokuratura u soudu v Miláně zažádala o 6 let vězení pro expremiéra Silvia Berlusconiho. Za zneužití funkcí veřejného činitele by měl podle italské prokuratury expremiér Berlusconi strávit za mřížemi 5 let a další rok za pohlavní styk s nezletilou prostitutkou. Jeho obhájce má podle agentury ANSA promluvit 6. června a verdikt by měl padnout 24. června. Minulý týden italskému expremiérovi Berlusconimu odvolací soud potvrdil čtyřletý trest vězení za daňové úniky ve společnosti Mediaset, kterou Berlusconi vlastní. Avšak případem se bude ještě zabývat další odvolací soud.

K přelíčení o Mostecké uhelné společnosti se nedostavila polovina obžalovaných

V pondělí začal ve švýcarském městě Bellizona soud se 6 bývalými manažery a majiteli Mostecké uhelné společnosti. Ti jsou obviněni z korupce, podvodů, praní špinavých peněz a dalších trestních činů v souvislosti s privatizací dolů. K pondělnímu líčení se nedostavila polovina obžalovaných a soud tak rozhodl kauzu prozatím rozdělit na dvě části. V úterý bude pokračovat se 3 přítomnými – Markem Čmejlou, Jiřím Divišem a Petrem Krausem. Nepřítomní, Antonín Koláček, Oldřich Klimecký a Jacques de Groote, budou obesláni 10. června. Podle obhájců se Antonín Koláček se k soudu nedostavil z osobní důvodů, Oldřich Klimecký ze zdravotních důvodů a de Groote se kvůli svému vysokému věku a špatnému zdravotnímu stavu procesu zřejmě vůbec neúčastní. Soud sledují jako pozorovatelé také 2 právníci zastupující vládu České republiky, která totiž není součástí obžaloby, protože promeškala lhůtu pro učinění potřebných opatření.

Kauza Mostecké uhelné společnosti ve Švýcarsku se začne projednávat na začátku týdne

V pondělí bude zahájen ve švýcarském městě Bellinzona případ Mostecké uhelné společnosti, jeden z největších procesů v historii švýcarské justice. U soudního jednání bude Česká republika stát na straně poškozených, zastupovat ji budou právníci a pracovníci z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Švýcarská prokuratura obžalovala v říjnu 2011 bývalé manažery a majitele Mostecké uhelné společnosti Antonína Koláčka, Petra Krause, Jiřího Diviše, Marka Čmejlu, Odřicha Klimenckého, dnes již zesnulého Luboše Měkotu a belgického obchodníka Jacquesa de Grooteho z podvodu a korupce, kdy Českou republiku měli připravit zhruba o 3 miliardy korun. V České republice vyšetřování stále probíhá.

Keňa žádá zastavení soudního procesu proti prezidentovi Kenyattu, OSN to odmítá

Mezinárodní trestní soud (ICC) prošetřuje roli současného prezidenta Uhuru Kenyatta v povolebním násilí po prezidentských volbách v roce 2007. Keňská vláda nyní žádá Radu bezpečnosti OSN, aby proces pozastavila. V dopise vyzývá, aby mezinárodní společenství k respektování suverenity země. Rada bezpečnosti může pozastavit případ až na 12 měsíců, odložení případů může být prodlužováno, nicméně Rada bezpečnosti nemá pravomoci k definitivnímu zrušení procesu. Rada následně ve čtvrtek žádost Keni odmítla a označila za „bizardní“. Soudní proces prezidentem Kenyattou by měl začít v červenci, čelit má především obvinění ze zločinů proti lidskosti. Při volbách v roce 2007 zemřelo na 1 200 lidí a dalších 600 000 lidí přišlo o své domovy.

V Německu začal proces s Beate Zschäpeovou

V německém Mnichově v pondělí začal u Vrchního zemského soudu jeden z největších procesů posledních let. Osmatřicetiletá Beate Zschäpeová se bude u soudu zodpovídat z vytvoření a podpory teroristického spolku Nacionálně socialistické podzemí (NSU) a z podílu na 10 vraždách – osmi obchodníků tureckého původu, obchodníka řeckého původu a německé policistky. Dále Beate Zschäpeová čelí obvinění z podílu na dvou teroristických útocích a několika bankovních loupeží. U soudu se rovněž budou zodpovídat 4 sympatizanti NSU.

Keňa soudí dva Íránce za přípravu útoku na západní cíle

Keňský soud projednává případ dvou íránských občanů,Ahmed Mohammed a Sayed Mansour, kteří jsou obviněni z přípravy útoku na britské, americké a izraelské cíle v Nairobi v loňském roce. V červnu byli chyceni s 15 kg výbušnin v keňském hlavním městě. Dle žalobců jsou součástí teroristické sítě, která do Keni dovezla až 85 kg výbušnin a měla v plánu zaútočit na vládní cíle, veřejné prostranství a zahraniční cíle. Oba Íránci svou vinu popírají, hrozí jim až 15 vězení. Rozsudek bude znám 6. května.

Útok v Bostonu: před soud předstoupili 3 kamarádi Carnajevových

Ve středu předstoupili před bostonský federální soud 3 mladí studenti, kteří čelí obvinění z maření policejního vyšetřování. Podle policie Azamat Tažajakov a Dias Kadyrbajev, oba původem z Kazachstánu, vyhodili notebook a batoh obviněného Džochara Carnajeva a tak se snažili zničit důkazy. Třetí zadržený Robel Phillipos je obviněný z křivé výpovědi. Žádný ze studentů a kamarádů bratrů Carnajevových není přímo zapojen do bostonského bombového útoku, který 15. dubna zabil 3 lidi a více než 264 zranil.

Porota soudu v Pensylvánii vyslyšela závěrečné řeči v kauze doktora obviněného z vraždy 4 novorozeňat

Doktor Kermit Gosnell, který pracoval na potratové klinice v Pensylvánii, čelí obvinění z vraždy 4 novorozeňat a 1 dospělého člověka. Podle žalobců doktor Gosnell usmrtil novorozeňata po nepovedeném potratu přestřihnutím jejich páteře na krku nůžkami. Pokud bude doktor odsouzen, hrozí mu doživotní vězení až trest smrti. Obhájce obžalovaného tvrdí, že je „směšné“ tvrdit, že plody přežily smrtící injekci. Jednání poroty začalo v úterý. Interrupce v Pensylvánii je nezákonná, pokud ji neprovádí lékař se speciální licencí a pokud k ní dojde po 24. týdnu těhotenství. Na klinice pravděpodobně docházelo k falšování údajů o délce těhotenství.

Americká vojačka byla odsouzena za dezerci

Vojačka USA Kimberly Riveraová byla u vojenského soudu odsouzena k 10 měsícům ve vojenském vězení za dezerci. Vojačka sloužila na americké základně v Bagdádu, odkud v roce 2007 utekla se svým manželem a dětmi do Kanady. Kanadské úřady v roce 2009 zamítly její žádost o přidělení statusu uprchlíka a hrozily jí deportací. V roce 2012 se Riveraová sama nahlásila a byla zatčena na americké hranici.

Bývalý hejtman Rath i další dva obvinění zůstávají ve vazbě

Středočeský krajský soud zamítl propuštění obviněného bývalého hejtmana středočeského kraje Davida Ratha, exposlance Petra Kotta a i bývalé ředitelky kladenské nemocnice Kateřiny Pancové na kauci. Důvodem je obava z možného útěku a pokračování v trestní činnosti. Všichni obvinění jsou ve vazbě již skoro rok, rozhodnutí ještě musí přezkoumat pražský vrchní soud, k němuž podali stížnost. Poslanec Rath i další dva obvinění čelí podezření z korupčního jednání, hrozí jim až 12 let vězení.

Džochar Carnajev byl převezen do vězení, po vyslechnutí svých práv přestal komunikovat

Obviněný z bombového útoku v Bostonu Džochar Carnajev přestal komunikovat poté, co mu soud objasnil jeho právo nevypovídat a právo na advokáta. Soudkyně Marianne Bowlerová Carnajeva poučila o jeho právech a zároveň ho informovala o vznesených obviněních. Žalobce uvedl, že může požadovat až trest smrti. Jelikož Džochar Carnajev uvedl, že nemá dostatečné prostředky na to, aby si pořídil vlastního právníka, byl mu přidělen úředně. Podle policie byl podezřelý 19letý Carnajev v pátek převezen z nemocnice do vězeňského zařízení Fort Devens v Massachusetts.

Útok v Bostonu: Džochar Carnajev se přiznal

Zadržený Džochar Carnajev, který leží v bostonské nemocnici, se údajně přiznal k bombovému útoku na maratonu v Bostonu, při kterém zahynuli 3 lidé a desítky jich bylo zraněno. Informace ale není oficiální, jelikož vyšetřovatelé zatím nesmí informovat média. Jelikož zástupci soudu Džochara Carnajeva v době přiznání ještě neponaučili o jeho právu nevypovídat a o právu na advokáta, není jasné, zda soud vezme přiznání na vědomí. Policie přesto disponuje dostatečně usvědčujícími důkazy.

Radikální klerik Qatada bude deportován z Velké Británie

Vláda Velké Británie podepsala smlouvu s Jordánskem o vzájemné pomoci na zajištění deportace radikálního klerika Abu Qatada. Smlouva má zajistit spravedlivý proces. Velká Británie podepsala s Jordánskem původně  v roce 2005 „memorandum o porozumění“  ve snaze o vyhoštění Abu Qatada. Již v něm bylo zakotveno, že proces s klerikem má být spravedlivý, ale nebylo definováno, co je spravedlivé a kritici říkali, že se tím Velká Británie snaží obejít svůj závazek být proti mučení. V nové smlouvě jasně stojí, že důkazy, které by byly získány mučením, nemohou být použity u soudu proti někomu, kdo byl deportován. Abu Qatada má stále šanci na odvolání, což by deportaci oddálilo. Velká Británie se ho snaží vyhostit již dlouhou dobu. Nyní je vězení Belmarsh za údajné porušení kauce. Tvrdí, že byl v Jordánsku politicky pronásledován, proto odešel nejprve do Pákistánu a pak do Velké Británie, kde je považován za vedoucí postavu Al-Kaidy v Evropě.

Bývalý egyptský ministr financí byl odsouzen na 25 let do vězení

Soud shledal bývalého ministra financí Egypta Yousef Butrus-Ghali vinným z plýtvání veřejných prostředků. Konkrétně se mělo jednat o 3,6 milionů USD během jeho posledních let v úřadě. Exministr Butrus-Ghali byl odsouzen v nepřítomnosti na 25 let do vězení, předpokládá se, že se nachází v Londýně. Díky nepřítomnosti může požádat o obnovu řízení a všechny verdikty soudu mohou být zrušeny po jeho návratu.

Kuvajt: opoziční vůdce uvězněn za urážku emíra Ahmada al-Sabaha

Kuvajtský opoziční vůdce a bývalý poslanec Mussallam al-Barrak byl odsouzen v hlavním městě Kuvajtu k 5 letům vězení za urážku panovníka, šejcha Sabaha al-Ahmada al-Sabaha, ke které došlo loni v říjnu. Urážkou bylo míněno „podkopávání“ emírovy autority jako hlavy státu. Al-Barrakův právní zástupce je rozhodnut se odvolat, neboť verdikt je podle něj v rozporu s justicí. Kuvajtská opozice hrozí pouličními nepokoji, nebude-li tento případ řádně prošetřen. K soudu kvůli výpovědi se chystají současný kuvajtský premiér Jaber al-Mubarak al-Hamad al-Sabah a 2 bývalý opoziční poslanci, jejichž jména však nebyla zveřejněna. Souzený poslanec al-Barrak byl zbaven poslanecké imunity v dubnu 2012 Kuvajtským Národním Shromážděním (KNA).

Indický soud vynesl rozsudek smrti nad mužem obviněným z terorismu

Soud v západoindickém městě Pune vynesl konečný verdikt nad Himayat Baigou obviněným z teroristického útoku, který měl spáchat v roce 2010. Při útoku na podnik German Bakery v Pune v únoru 2010 zahynulo 17 lidí, mezi oběťmi byli kromě místních i osoby cizí státní příslušnosti. Více než 60 dalších osob bylo zraněno. Indičtí mudžahedíni, k nimž odsouzený patřil, jsou zodpovědní i za řadu dalších útoků v této oblasti. Po dvou letech vyšetřování a soudních procesů byl Himayat Baiga 18. dubna 2013 odsouzen k trestu smrti.

Pákistánský soud nařídil zatčení exprezidenta Musharrafa

Na bývalého pákistánského prezidenta a generála Pervez Musharrafa se již nevztahuje ochrana soudů, pozastavené stíhání bylo obnoveno a Nejvyšší soud v Islámábádu nařídil jeho okamžité zatčení. Obvinění zůstávají stejná – nepřiměřená opatření vůči soudcům a jejich protiprávní zadržování během výjimečného stavu v roce 2007 a s ním spojená velezrada, spoluúčast na vraždě někdejší premiérky Benazir Bhuttové  a zabití balúčského vůdce Nawab Akbar Bugtiho. Exprezident Musharraf přesto od soudního slyšení svobodně odešel a to v doprovodu ochranky, přísná bezpečnostní opatření provázela i jeho příjezd – neprůstřelný vůz, ochranka polovojenského charakteru, přítomnost policie. Důvodem byly obavy z možného střetu exprezidentových příznivců s jeho odpůrci. Bývalý prezident Musharraf popírá veškerá obvinění a hodlá se proti nim bránit. Do země se z exilu ve Spojených arabských emirátech (SAE) vrátil po čtyřech letech kvůli kandidatuře v parlamentních volbách, ta mu avšak byla příslušnými autoritami zamítnuta.

Po 20 letech se začal soud s policisty v Brazílii

Soudný proces, který vyvolával dlouhou dobu polemiku, byl po 20 letech otevřen. Jedná se o žalobu proti policistům obviněným z vraždy 111 neozbrojených vězňů během vzpoury v městě Sao Paolo v roce 1992. Událost je známa pod jménem masakr Carandiru a dlouhá léta vyvolávala smíšené reakce mezi obyvateli Brazílie. Doteď nebylo jasné, jestli by měli být policisté souzeni na civilním nebo vojenském soudu. Případ je rozsáhlý, proto je v současnosti souzeno jen 26 z 83 obviněných. Jejich obhajoba je postavená na faktu, že plnili rozkazy nadřízených. Navíc není možné podle záznamů zjistit, kdo přesně vězně zabil.

Minulý rok bylo v Peru odsouzených 66 lidí na doživotní trest

Soudy v Peru oznámily, že minulý rok odsoudily na doživotní vězení 66 lidí, kteří spáchali těžké zločiny. Nejvíce vězňů pochází z oblasti Cuzco, Lambayeque, La Libertad a Piura. Až 73,5 % rozsudků padlo kvůli sexuálnímu zneužívání mladistvých. Dalších 12 vězňů bude sedět ve vězení doživotně kvůli krádežím, při kterých byl zabit nevinný člověk. Dalším nejčastějším zločinem byla vražda, za kterou bylo potrestaných 5 lidí. Navíc soudy v Peru vynesly 289 trestů na více než 15 let.

Objevují se další důkazy proti exprezidentovi Mubarakovi

Před káhirským soudem opět stanul bývalý egyptský prezident Husní Mubarak. Soud přišel s novými důkazy, které hovoří“ proti ex-prezidentovi. Vrchní prokuratura získala 700 stránek materiálu dokládajicího, že bylo použito hrubé síly proti demonstrantům před 2 lety. Nové spisy se týkají i někdejšího ministra vnitra Habiba El-Adlyho a jeho 6 pobočníků. Informace nasbíral vyšetřovací výbor spolu s jeho předsedou a současným prezidentem Mohammadem Mursím. V listopadu minulého roku nechal prezident Mursí schválit změnu v zákoně, v němž je možné znovuotevření případů, ve kterých dojde k obvinění z vraždy, pokusu či těžkému ublížení na zdraví a další zločiny páchané minulým režimem.

Za rozpoutání náboženského násilí padly v Barmě první tresty

Okresní soud v Mekhtile vynesl první rozsudky za náboženské násilí, 14 lety odnětí svobody a nucených prací potrestal 3 obviněné. Jedná se o majitele a zaměstnance zlatnictví, v němž došlo k roztržce, která byla příčinou nábožensky motivovaných výtržností a násilí. Podle oficiálních informací měli obvinění fyzicky napadnout zákazníka, který v potyčce utrpěl vážná zranění. Původně málo významný incident přerostl ve vlnu nepokojů šířících se i za hranice regionu Mandalay. O život během série incidentů přišlo 43 Barmánců, 86 osob utrpělo zranění a rozsáhlé jsou i škody na majetku. Kromě 3 okresů ve správní oblasti Mandalay, kde musel být v Mekhtile vyhlášen stav nouze a zasahovala armáda, vtrhla vlna násilí do 6 dalších okresů v oblasti Pegu. Policie zatkla na 7 desítek podezřelých, jejich obviněními a případnými tresty se soudy budou teprve zabývat.

Bývalý americký voják může čelit trestu smrti za spolupráci i islamistickou skupinou

Podle státního zástupce by bývalému americkému vojákovi, který bojoval proti syrské vládě se skupinou al-Nusra Front, jež má být údajně napojena na teroristickou skupinu Al-Kaida, mohl hrozit až trest smrti. Poprava by Ericu Harrounovi hrozila v případě, kdyby se zjistilo, že jeho činy způsobily smrt. Podle Harrounovi výpovědi postřelil 10 lidí, ale zatím není jasné, zda někoho skutečně zabil. Podle obhájce obviněného skupina al-Nusra Front sdílí stejný názor na režim Bashara al-Assada a bojuje za jeho odstoupení. Eric Harroun sloužil u americké armády mezi lety 2000 až 2003, kdy byl po autonehodě kvůli zdravotním důvodům propuštěn.

Škrty v americkém rozpočtu mohou zpozdit soud se zetěm Usamy bin Ladina

Soud se Sulaimanem Abu Ghaithem, příbuzným zabitého Usamy bin Ladina, by mohly odložit škrty v americkém rozpočtu. Podle soudce by právníci díky neplacenému volnu, které bylo vynuceno škrty, nemuseli být na líčení připraveni. Soud by tak mohl být odložený až na příští rok. Advokát obžalovaného Martin Cohen navrhnul posunout termín soudu na leden 2014. Sulaiman Abu Ghaith je obviněn z napomáhání při plánování teroristických útoků z 11. září 2001.