V pakistánské provincii Punjab byl zadržen Malik Ishaq, zakladatel a bývalý vůdce militantní skupiny Lashkar-e-Jhangvi. Ta má na svědomí útok na šíitskou komunitu v Kvétě, k němuž došlo minulý týden. Při incidentu zahynulo téměř 90 osob. Malik Ishaq si v letech 2001–2011 odpykával trest odnětí svobody, po propuštění tehdy prohlásil, že jeho skupina bude pokračovat ve své „bohulibé činnosti“. Přestože Ishakovo napojení na akci v Kvétě není jednoznačné, může být držen ve vazbě bez obvinění až 3 měsíce. Jeho zadržení je pozitivně vnímáno společností, vláda je totiž dlouhodobě kritizována pro svou pasivitu vůči skupinám páchajícím náboženské násilí.
Archiv štítku: šiíté
Syrští rebelové pohrozili úderem proti Hizballáhu
Syrští rebelové pohrozili úderem na libanonské území s cílem zasáhnout pozice Hizballahu. Jednotky syrských rebelů se již několik dní střetávají poblíž libanonských hranic s bojovníky Hizballahu. Situaci dále vyhrotilo několik odpálených raket, které podle Svobodné syrské armády (FSA) odpálili bojovníci Hizballahu z území Libanonu na podporu operací syrské armády. „Pokud ostřelování ze strany Hizballáhu nepřestane do 48 hodin od zveřejnění tohoto prohlášení, vezmeme věci do vlastních rukou a palbu zastavíme přímo na libanonském území,“ uvedla Svobodná syrská armáda. Střet syrských rebelů s Hizballáhem by mohl mít dalekosáhlé důsledky, neboť Hizballah je úzce spjat s Iránem, který patří k hlavním podporovatelům syrského prezidenta Assada. Jak Hizballah, tak Irán navíc představují šíitskou odnož islámu, zatímco syrští rebelové a většina jejich podporovatelů se hlásí k islámu sunnitskému.
Pákistán: 4 mrtví při přestřelce v kanceláři vládního úředníka
V pákistánském Peshavaru došlo v pondělí k útoku mužů převlečených do policejních uniforem na kancelář vládního úředníka Muttahirzeba Khana. Dva ohlušující výbuchy přišly ve chvíli, kdy probíhalo setkání se zástupci místních kmenů a politických stran. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Měsíc před parlamentními volbami se podobné incidenty v Pákistánu zvyšují. Například v sobotu došlo k bombovému útoku namířenému proti šiítské komunitě v Quettě, při které zemřelo 85 lidí. Vedle Talibanu představuje pro zemi další hrozbu extremistická organizace Laskhar-e-Jhangvi (LeJ), zpravodajskými službami označená za nebezpečnou.
Byl spáchán raketový útok na kemp iránských emigrantů v Iráku
V bývalé americké základně Camp Hurriya blízko Bagdádu, která nyní slouží jako sídlo členů Organizace lidových iránských mudžáhedínů (PMOI), způsobil dopad rakety několik úmrtí a několik desítek lidí bylo zraněno. Členové PMOI si stěžovali, že od iráckých úřadů nepřišla po útoku žádná pomoc, naopak jim mělo být bráněno převést zraněné do nemocnice. Irácké úřady však obvinění odmítly. Podle iráckého ministra vnitra Nouri al-Malikiho byla raketa odpálena z oblasti západně od Bagdádu z míst, kde operují brigády Badr, což je vojenská odnož Organizace Badr, šíitské skupiny napojené na iránskou vládu. Sama PMOI se během iránské islámské revoluce v roce 1979 podílela na svržení šáha, nová vláda však kvůli nesouhlasu s její ideologií popravila řadu vůdců PMOI a zbytek uprchl do emigrace. Většina členů se za režimu Saddáma Hussajna usadila v Iráku.
Nepokoje v Iráku se vyhrocují
Pět protivládních demonstrantů bylo zastřeleno armádou během nepokojů v městě Fallujal v západním Iráku. Sunnitští vůdci v západní provincii Anbar vyzvali iráckou vládu, aby do týdne incident vyšetřila a postavila odpovědné vojáky před soud. Pokud se tak nestane, začnou se sunnitští útočníci podle BBC zaměřovat na armádní cíle. V zemi trvají nepokoje už od půlky prosince, kdy bylo zatčeno několik bodyguardů prominentního sunnitského politika a ministra financí Rafie al-Issawiho. Protesty mají náboženské základy, neboť sunnitská část obyvatel, žijící zejména na západě Iráku, protestuje proti diskriminaci od šíitské vládnoucí vrstvy. Podle demonstrantů jsou sunnité znevýhodňováni při žádostech o zaměstnání a údajně jsou vůči nim zneužívány i zákony, které mají potírat terorismus.
Bombový útok v Iráku zasáhl šíitské poutníky
Série bombových útoků severně a jižně od metropole Bagdádu zabila nejméně 12 osob, většinu z nich podle iráckých úřadů tvořili šíitští poutníci. K útoku se nikdo nepřihlásil, podle BBC jsou však za poslední vlnu násilí v Iráku viněni sunnitští aktivisté. Vztahy mezi sunnitskou částí obyvatelstva a vládnou vedenou šíity se v poslední době zhoršují. Sunnitští aktivisté pořádají v zemi řadu demonstrací proti údajnému útlaku ze stran šíitské vlády. Sunnitští militanti napojení na Al-Kaidu také často útočí proti šíitským představitelům irácké vlády a samosprávy.
Saudský král vyměnil guvernéra ropné provincie
Saudský král Abdullah jmenoval Saud bin Nayefa novým guvernérem Východní provincie, která je významná z hlediska ropné produkce. Východní provincie je však také centrem šíitské komunity, která již 2 roky v Saudské Arábii pomocí protestů a demonstrací volá po lepších právech a propuštění vězněných příbuzných. Nově jmenovaný guvernér Saud bin Nayefa je bratrem současného ministra vnitra Mohammed bin Nayefa. Aktivisté ve Východní provincii si zatím nejsou jistí, zda změna ve vedení bude mít dopad na místní politickou situaci. Vzhledem k ropnému průmyslu je však podle aktivistů hlavním zájmem režimu bezpečnost v této provincii.
Irák propustil velký počet vězňů
Irácké úřady propustily 175 zadržovaných osob jako ústupek sunitským demonstrantům, kteří protestují proti vládě vedené šíitskými muslimy. Poslanec Hussein Shahristani, který stojí v čele speciálního výboru zformovaného prezidentem Malikim k posouzení požadavků demonstrujících, se jménem Iráku omluvil všem zadržovaným. Připustil, že vězni byli zadržováni protiprávně, na základě „byrokratických procedur v jiném vládním oddělení“. V Iráku již tři týdny probíhají demonstrace zejména v sunnitských provinciích a propuštění zadržovaných bylo jedním ze základních požadavků demonstrantů.
Ženy získaly v Saúdské Arábii větší politické zastoupení
Saudský král Abdullah jmenoval 30 žen do poradního orgánu Shura, který byl dosud obsazen výhradně muži. Shura je 150 členný orgán volený na 4 leté období, jenž radí vládě ohledně nové legislativy. Král Abdullah oznámil záměr jmenovat ženy do Shury již roku 2011, na rok 2014 je také plánováno umožnit ženám účastnit se regionálních voleb. Král Abdullah konzultoval svůj záměr s náboženskými hodnostáři, kteří ho shledali v souladu s islámským právem šaría. Ženy mají v Saudské Arábii omezená práva, nesmí řídit auto, zastávat vyšší policejní funkce, nebo cestovat bez povolení jejich mužského opatrovníka. Shura bude mít také nově 4 zástupce šíitských muslimů na místo 1, jak tomu bylo dosud. Jde tak o zlepšení zastoupení náboženské minority, která tvoří 10 % populace Saúdské Arábie.
Nespokojenost sunnitů proti iráckému premiérovi neklesá
Irácký premiér šiítského vyznání Nuri Al-Maliki čelí kritice ze strany sunnitské opozice pro svou údajnou sektářskou politiku. Prezident na oplátku pohrozil použitím síly proti účastníkům již 10denních demonstrací, které probíhají ve městech Ramádí na západě Iráku a Samara na východě země, tedy v oblastech se sunnitskou většinou. Na začátku protestu stálo zatčení 10 členů ochrany ministra financí, kteří se hlásili k sunnitskému vyznání. Po odchodu amerických vojsk z Iráku v roce 2011 je moc v zemi neformálně rozdělena mezi několik komunit.